Jak být ve flow při běhání

Každá výzva pro nás musí být dosažitelná, ale ne samozřejmě, nýbrž za cenu maximálního výkonu. Jen tak nás motivuje, jen tak nás provokuje, jen tak pro ni začneme dělat maximum den co den – a tím sami rosteme.
- Reklama 4 -

Běhám, o tom píšu často. Běhám každé ráno. Když se mě lidé ptají proč, mylně si myslí, že kvůli sportovní kondici. Ta je sice také důležitá, ale druhořadá. Prvořadé je pro mě zůstávat ve flow.

Co je flow

Flow je způsob, jak postupnými kroky dosáhnout jakéhokoli cíle. A individuální sport je nejlepší prostředek, jak si tento způsob zadřít pod kůži i pro život.

Být ve flow znamená dostat se na vlnu, která nás posouvá mezi dvěma břehy. Jeden se jmenuje Nuda a druhý Úzkost. Uvedu sportovní příklad.

Je mi deset let, hraji tenis a chci se stát světovou jedničkou. Nejprve oba extrémy: Začnu tím, že si to rozdám se světovou jedničkou. Pochopitelně si ani nesáhnu na míč, souboj mi bude k ničemu, jen propadnu úzkosti, jak bezmocný jsem. Druhý extrém: Začnu tím, že si to rozdám s mrnětem, které sotva udrží raketu. Mrně si pochopitelně také ani nesáhne na míč, souboj mi také bude k ničemu, protože mě od začátku do konce bude nudit. Oba extrémy pro mě budou ztrátou času, tím spíše pokud bych je chtěl podstoupit opakovaně. To se raději na tenis vykašlu.

Dostat se na vlnu flow znamená v deseti letech vyzvat staršího kamaráda, který je o něco lepší než já. „O něco“ znamená o tolik, aby pro mě byl výzvou. Abych ze sebe musel vydat to nejlepší, jinak ho neporazím. A přitom aby mě dosažitelnost úspěchu natolik provokovala, abych na sobě po několika prohrách s ním nepřestal pracovat. Pak ho porazím. Respektive pak ho začnu porážet opakovaně. Protože mě vlna flow posune ve výkonnosti. A to mezi dvěma břehy Nuda a Úzkost – proudem, který se jmenuje Motivace.

A až svého původně lepšího kamaráda začnu pravidelně porážet, je přesně ten čas začít vyzývat dalšího, opět o něco lepšího, než jsem já.

Kdokoli se ve sportu nebo v životě neposouvá, zakrní. Všichni potřebujeme vidět, že máme nadosah lepší výsledek. Nesmí být tak daleko, aby nás frustroval. A nesmí být tak samozřejmý, aby nás nudil. To je obecný princip růstu (nejen) každého sportovce. (Kdo četl toto vydání magazínu Business Leaders, vybaví si příběh podobného růstu tříletého Jaromíra Jágra.)

Jak běhám

Kdykoli se mě lidé ptají, proč běhám, opravuji je, že důležité není proč, ale jak. Proč je jasné. Chci se hned ráno dostat na vlnu, kdy vím, že zvládnu, cokoli racionálního si vytknu.

Moje jak sestává ze tří zásad. Možná máte jiné, tak jen pro inspiraci.

1. zásada flow: Hlavní je pravidelnost

Z mé hlavy zmizela otázka Jestli – neexistuje Jestli mám jít dnes běhat. Jdu každé ráno ve stejný čas. Je to můj režim. Vím, že kdybych si položil otázku, jestli mám dnes jít, najdu nejméně jeden důvod, proč nejít.

Ráno je vyloženě můj technický čas. Jakákoli jiná doba je u mě nespolehlivá. (Ale Vy to jistě můžete mít jinak.)

Proč pravidelnost? Protože v životě nezáleží na tom, co uděláme jednou za čas, ale co děláme pravidelně, a optimálně každý den. To nás charakterizuje. Není důležité, kolik toho uběhneme, ale že jdeme běhat. To nás dělá běžcem.

2. zásada flow: Ztěžování

Pozor na první písmeno. Nemyslím Stěžování – že budeme bědovat, že dnes zase musíme. Myslím Ztěžování – dělání si běhu stále obtížnějším. Vysvětlím proč.

Nevýhodou pravidelnosti je, že si tělo na opakovanou zátěž zvykne. Z námahy se stane rutina, samozřejmost, růst se zastaví. Opakování nás učí vytrvalosti, jenže podstatou flow (ať mluvíme o jakékoli oblasti života) je ještě jedna kvalita – síla. Zvyšování síly.

Jak si pěstovat obojí najednou?

A proč právě běh ukazuje správný recept?

Pokračujte, prosím, ve čtení článku na 2. stránce.

- Reklama 5 -