3 největší dary, které najdeš na dně

Proč bychom zažívali dno, kdyby to nemělo žádný smysl?
- Reklama 4 -

Zažili jste někdy dno?

Ten pocit, že jste ztratili všechno?

Najednou jste byli bez peněz, práce, vztahu, odpojeni od zdroje, který potřebujete a který by Vám pomohl?

Naštěstí znám to zlomení. Povídám naštěstí, protože odspodu se člověk naučí vidět věci jinak a hlavně si ten pokorný úhel pohledu pamatovat. Hodí se, když pak stoupáte nahoru a na mnohé klíčové hodnoty lehce zapomínáte…

Zatímco mnozí na dně schovávají hlavu v dlaních a zavírají oči před svým neštěstím, s aktuálním vydáním magazínu FC Most přes minulost se naopak učíme hlavu používat a otevírat oči, abychom viděli a pochopili dary, které dno poskytuje. A v příštím vydání budeme pokračovat.

Připadá Vám to šílené – nevěříte, že nějaké dary na dně vůbec jsou?

Ale kdeže! Proč by potom nějaké dno v životě existovalo?

1. dar: Dočasnost

Jako mladý a ještě hloupý jsem býval hodně opatrný na peníze. Pohrdal jsem žebráky, neměl se žádným slitování.

Jednou jsem na pumpě natankoval plnou nádrž, sáhl pro peněženku a – nebyla v kapse. Polil mě horký pot, protože mi došlo, že jsem ji zapomněl v restauraci 5 hodin jízdy zpátky a navíc v jiné zemi. JAK TEĎ ZAPLATÍM?

Za mnou zatroubilo první auto, blokoval jsem totiž čerpací stojan, a přitom nemohl z místa odjet. Vtom ke mně přišel muž a dal mi peníze. Ať mu je pošlu, až budu doma.

„Před lety to samé udělal někdo pro mě,“ řekl a odjel.

Ten okamžik mě změnil. A mě napadla zvrácená myšlenka: Kéž by se více lidí na světě někdy dostalo do takových úzkých…

Někdy to bývají jen momenty, ale dno umožňuje chápat věci jinak.

Nebýt dna, nikdy bych si například neuvědomil, že se zeměkoule točí. Proč vlastně? A co by se stalo, kdyby se zastavila? Látka ze základní školy.

Ta zeměkoule svým točením ale říká, že jsme neustále v pohybu. Změna je nejspolehlivější konstantou v našem životě. Ačkoli si myslíme, že se nám v této chvíli život zastavil, je to jen zdání. On se zase změní. A to dno má sakra důvod, proč nás potkalo právě teď.

To je první, co nám dno říká: Nic není napořád. Ani já, dno, nejsem. Jestliže se cítíme bídně (k tomu se za chvíli vrátíme), není to konečný bod. Je to aktuální bod. Je to naše přítomnost.

Jsme pouze na jedné ze stránek našeho života. Náš příběh pokračuje. Píšeme další stránky – každým okamžikem. Nevyhovuje nám kapitola, kterou teď prožíváme? Tak vytvořme jinou, lepší. Nicméně pamatujme, že abychom vytvořili jinou, nemůžeme opakovat stejné chyby. Především pak nelze vyřešit jakýkoli problém za použití těch samých myšlenek, které ho vytvořily (řečeno s Einsteinem).

Jak v první řadě potřebujeme změnit myšlení?

Povězte mi, proč se vlastně cítíte BÍDNĚ? Abychom si správně rozuměli: Neptám se na důvod, který vedl k Vašemu pocitu (neptám se na konkrétní problém). Ptám se na to, proč se kvůli tomuto problému cítíte zrovna BÍDNĚ.

Drtivá většina lidí se cítí bídně proto, že nevyšla jejich očekávání. Něco je zklamalo nebo je někdo zklamal. Očekávání je naprosto zbytečný zločin, který pácháme na druhých i na sobě, a zklamání je následný trest, který zaslouženě vykonáváme.

Lidé se cítí bídně, jestliže se snaží být dokonalí. Ale člověk nemůže být dokonalý.

Lidé se cítí bídně, jestliže se snaží být někým, kým nejsou. Například mají svůj sen, ale snaží se ho příliš uspěchat. Neuvědomují si, že se neděje nic tak hrozného – jen v tom bodě ještě nejsou. Nepřijímají to jako fakt a důvod pokračovat v práci. Přijímají to jako důvod být zklamaný.

Podívejme se na to jinak: Nemáme, proč se cítit bídně. Toto je dnešní stránka dlouhého života. Patří sem – na toto místo. Později pochopíme proč. To, co teď prožíváme, i když se nám to možná nelíbí, je NÁŠ život.

A zdůrazňuji slovo NÁŠ. Příliš mnoho lidí se totiž cítí bídně jen proto, že se dívá za roh – na druhé. A topí se v hořkosti, že jejich život je zdánlivě lepší. Není lepší. Je jiný. „Já ho chci!“ volají na cizí život. Ale takoví lidé se budou cítit vždy bídně. Nemohou mít cizí život. Mají ten svůj a ten není o nic horší. Je jiný.

Obvykle v dětství nám někdo nakukal, že z nás musí být DOKTOR, že musíme mít práci ve VELKÉ FIRMĚ, že musíme mít do třiceti DÍTĚ a pak už je pozdě. Hltáme televizi, cizí příběhy, které nám mají namluvit: Jedině takto žít je správné. Je to lež.

My nemusíme žít nic takového. Jediné, co musíme, je postarat se o sebe. O to, co je pro nás důležité. A to neví žádná celebrita, žádný rodič, žádný partner. Jen my.

Proč nás obvykle čeká krutý pohled ve chvíli, kdy si uvědomíme, co je pro nás vlastně tolik důležité?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -