Jak vyřešit problém tím, že ho přestaneme řešit aneb 3 způsoby, jak pomoci mozku

"Copak si mohu dát pauzu, když to potřebuji vyřešit?"
- Reklama -

Čekají Vás náročné úkoly a potřebujete mít jasnou a produktivní mysl?

Domníváte se, že své problémy vyřešíte jedině maximálně soustředění?

Máte občas potíže rozlišit, kdy dosáhnout lepších výsledků díky usilovnější práci, nebo díky vydatnějšímu odpočinku?

Pak Vám následující řádky mohou pomoci. Proto je píšu.

Nikdo z nás nemá jasnou mysl pořád. I Einstein nebo Shakespeare přiznali „zamračené“ chvíle, kdy měli splín a nevěřili, že rozpracovaný úkol smysluplně dokončí. Jak to nakonec dokázali?

Tato věta je velmi důležitá: My všichni dokážeme ovlivnit své kognitivní schopnosti (říká se jim také poznávací, protože jejich prostřednictvím vnímáme okolní svět, jednáme, reagujeme, zvládáme různé úkoly), a to jednoduchými změnami každodenní rutiny. Ukážu Vám, jak zlepšit svou koncentrovanost, efektivněji pracovat a vůbec si zjednodušit běžný život, za pomoci několika malých triků, které Vám nezaberou dlouhý čas, přesto si díky nim vyčistíte hlavu, obnovíte si rychlé myšlení a hlavně si uvědomíte, co skutečně vytváří mentální výsledky.

Pro předplatitele tištěného magazínu FC je to důležitá materie, ze které bude vycházet celé příští vydání o překonávání minulosti.

1. Pojmenujme stav své mysli

Není o tom sporu. Nejlepší výsledky míváme, když jsme klidní, sebejistí, soustředění, zapálení, optimističtí. Tehdy vynikáme v osobní produktivitě, odvaze a chuti.

Naopak nejhorší výsledky máme, když pochybujeme, jsme netrpěliví, podráždění, pesimističtí. Tehdy totiž máme největší sklon ztrácet pozornost.

Většinou se v průběhu dne pohybujeme po celé šíři spektra mezi nejlepším a nejhorším, a to v závislosti na tom, co se děje kolem nás. Někdo nás zbaví pozitivních pocitů a odradí, nebo nás naopak povzbudí, ubezpečí, že všechno dobře dopadne – to jsou dvě úplně rozdílné energie. Izolovat se před okolím nemůžeme. Abychom i tak maximalizovali svůj potenciál myšlení a využili energii mozku, potřebujeme rozpoznat a pojmenovat stav své mysli. Proč?

Předně, člověk se nejvíce bojí toho, co nemůže pojmenovat a uchopit. Nejvíce se bojí neznáma. Sigmund Freud řekl: „Pojmenuješ-li jakoukoli emoci, zkrotíš ji, protože si ji uvědomíš.“ Podle psychologů až o polovinu můžeme snížit své napětí a úzkost, když pro ně najdeme označení. To je důvod, proč tolik funguje vypovídání se přátelům. Uleví se nám. Jen proto, že to, co cítíme, pojmenujeme.

Mozek potřebuje neustále řešit. Neví-li, co má za problém, ptá se: Co mám za problém? Najdeme-li označení pro ten problém, on už se nepotřebuje ptát CO, ale začne se ptát JAK: Jak to vyřešit?

Když sedím se čtenáři svých knih, oni mluví. Mate je, že nevidí cestu z problému, který mají, ale oni si ho nikdy nedokázali pojmenovat. Jakmile pojmenují to, co je trápí, začnou automaticky odpovídat na otázku, JAK se trápit přestat. Tak funguje lidský mozek. Nemá rád příliš otázek najednou. Rád zodpoví jednu po druhé.

Příklad: Co je dnes můj problém? Nic mě nerozesměje? Už v tom pojmenování je odpověď, jak se problému zbavit. Usmát se.

Klíčový způsob, jak zefektivnit práci mozku, na který lidé nejvíce zapomínají, a přitom jim pokaždé pomůže – otočte, prosím, na 2. stránku.