8 vnitřních přísah aneb Jak nalézt nejlepšího přítele v sobě

- Reklama 4 -

„Budu žít tak, jak připadá dobré mně, ne jiným“

Vystav si povolení jít cestou, která Tě dělá šťastným. Dost možná zjistíš, že druzí lidé odmítnou jít vedle Tebe, ba dokonce Tě budou upřímně/neupřímně odrazovat, ať tou cestou nejdeš, protože podle nich není ta správná. Mají pravdu, není to jejich cesta. Oni mají svou. A na té se budou cítit šťastni. Tak jako Ty by ses necítil šťastně na té jejich.

Kdykoli se rozhodneš tvořit své štěstí, počítej s tím, že to může kolidovat s představami druhých. Protože oni s Tebou měli jiné plány. Oni chtěli, abys pomáhal budovat jejich štěstí. Ne to své.

Kdykoli se koleje rozcházejí, polož si otázku: Oni, nebo já?

„Budu opouštět ty vztahy, které mi nedělají dobře“

Každý, kdo Ti vstupuje do cesty, Tě něco učí. Přijde, odejde a zůstane rozdíl. Tím rozdílem je Tvoje zkušenost, kterou Ti předal. To stačí. Za to zaslouží dík. Každý nemusí být v Tvém životě napořád. Nic by Ti už nedal.

Ne všechny vztahy, které odmalička buduješ, vydrží celý život. Nicméně zkušenosti, které Ti ty vztahy přinesou, ano – celý život vydrží.

Nejhorší je zjistit, že trávíš příliš času s někým, kdo už do Tvého života dávno nepatřil. Ale ani toho nelituj. Tohle je jeden ze způsobů, jak to zjistit. Proto nikdy nepochybuj, že všichni jsme přesně tam, kde jsme dnes potřebovali být, a poznávali to, co právě poznáváme.

„Nedovolím žádné situaci, aby mi trvale kradla úsměv“

Bez ohledu na to, jak těžké časy prožíváš, vždycky si můžeš dát pauzu a připomenout si, co je pro Tebe dlouhodobě důležité, tedy co jsou Tvoje skutečné hodnoty. Takové chvíle Ti dovolí znovu naplno procítit život. Kdykoli chceš.

Můžeš být v prostředí, které Ti dělá dobře, s blízkými, přáteli. Je to obvykle jediné místo na světě, kde jsi imunní vůči svému trápení. Tam dobíjíš baterky. Tam zjišťuješ, že nic není tak nádherné a posilující jako uvolněný úsměv – úsměv, který se zrodil přes slzy.

Ve skutečnosti nikdo není dlouhodobě šťastný, když jde všechno hladce. Ale naopak když to bolí a svoje štěstí si vybojuje, vydře, zaslouží.

Proto v jakkoli těžké situaci vytrvej. Ty nejtěžší situace vytvářejí nejsilnější lidi.

„Budu si vážit života, který mám“

Všimni si, že příliš mnoho lidí přeceňuje to, co nemají, a podceňuje to, co mají. Ty se zaměř na to, co můžeš pro sebe udělat dnes, ne na to, co jsi mohl nebo měl udělat včera.

Život je spravedlivý do té míry, že za všechno, co jsi kdy ztratil, jsi něco jiného získal. Proto nepočítej pořád jen starosti a ztráty, ale také radosti a zisky.

Být pozitivní nestojí nic a změní to život k nepoznání. Už tím, že si uvědomíš, že své myšlenky můžeš stoprocentně kontrolovat. Stačí si vážit života, který máš.

„Budu se zdokonalovat“

Všechno, co v životě stojí za to udělat, stojí za to udělat správně. Práce na sobě nikdy není ztrátou.

To, co dokážeš, nikdy neposuzuj prostým pohledem na to, kde jsi právě nyní – v tomto okamžiku a místě –, nýbrž měřením vzdálenosti, kterou jsi ušel od začátku cesty. To je Tvé zdokonalení, Tvůj růst. Je o vytrvalosti a dělání pokroků. Tedy o každém kroku, který jsi udělal, nebo zkušenosti, kterou jsi nabyl, den za dnem, celý Tvůj dosavadní život.

„Přijmu všechny změny s tím, že je potřebuji zažít“

To, že zápolíš se životem, neznamená, že prohráváš. Každý velký úspěch vyžaduje nějakou míru sebepřekonávání a námahy, aby ses dostal na lepší místo. Tou cestou výš získáváš sílu a moudrost, jakou jsi do té doby neměl.

Životní růst je o pohybu. O nepřetržité změně. O střídání. Něco držíš, pak to pustíš. Kdy to máš udělat, i to se učíš vycítit. Ta znamení, svou intuici, ne vždy snadno a rád přijímáš. Těžko se smiřuješ s tím, že některé vztahy, práce, prostředí, v jakých žiješ, mají prostě své doby trvanlivosti. Vše kolem nás je jako jídlo v ledničce. Jen proto, že to stálo spoustu peněz, neradi se smiřujeme s tím, že to musíme vyhodit – i když je to již prošlé. Proto tak často nadále trváme na tom, co už evidentně nefunguje, v pouhé obavě, že si nebudeme schopni zvyknout na nezbytnou změnu.

Můžeš být v klidu. Bolest, frustraci a lítost bys cítil i tehdy, kdybys na špatném místě zůstal. Ba dokonce časem by ta bolest, frustrace a lítost byla stále větší.

Proto se neboj změn, které potřebuješ. I příroda každý rok shazuje listy a zase otevírá své květy. A člověk je součástí přírody. Součástí změny.

Tak se změň už teď. Buď svým nejlepším přítelem.

Motivační diáře objednáte ZDE.

Magazín FC, který každé dva měsíce přináší 100 stran důvodů, proč se rozvíjet, objednáte ZDE.

© Petr Casanova

- Reklama 5 -