Proč se králové chrání a pěšáci obětují aneb 7 znamení, že je čas změnit život

„Neopouštěj mě, prosím,“ chtěla mu říct.

Ale nedokázala to. Tentokrát už ne.

Tak byla unavená z neustálého doprošování, aby ji miloval.

Děkuj za nesnesitelné

Byla na takovém dně, že už se to nedalo snést. A co je nesnesitelné, to už nejde vydržet – donutí Tě to ke změně.

Ještě se zastavil ve dveřích. Udivilo ho, že ho nepřemlouvá. Bylo to jen tušení, že možná opravdu je konec. Nicméně tušení je jako vítr. Nemůžeš ho vidět, ale cítíš ho.

Zaváhal, ale nemohl se otočit. Jak by to vypadalo? A tak za sebou nechal zabouchnout dveře. Měla v sobě směs bolesti a zvláštní úlevy. Doprošování se je totiž jako víno. Po skleničce je Ti fajn. Ale po celé láhvi Tě už bolí hlava.

Zjišťuješ, že vztah je jako šachy. Když jsi pěšák, druhý Tě obětuje, protože takových je plná šachovnice. Když jsi král/dáma, druhý si Tě považuje, protože bez Tebe jeho šance na úspěšnou hru končí či klesají.

„Pro mě byl jako král,“ popisovala mi, jak ho vnímala. Dělala pro něj první poslední. Celá by se obětovala. A přesto byla podle jeho slov snadno nahraditelná. Inu, pěšák.

Když za ním zabouchla dveře, poprvé se zachovala jako postava s hodnotou. A on poprvé zalitoval. Protože si uvědomil, že pro ni možná už přestal být králem a stal se nahraditelným pěšcem. Figurkou, které není škoda, když vypadne ze hry.

Zatímco ona konečně pochopila, jak má vypadat vyvážený vztah. Tak, aby se on bál, že přijde o svou královnu; protože ta nejvíce ze všech udělá pro ochranu svého krále.

Jaká jsi figurka?

Jak moc se musíš doprošovat, ponižovat, připomínat, aby si druhý všiml Tvé existence, Tvých bolestí, Tvých nejistot?

Jak píšu ve svých knihách, ponižování je snižování vlastní hodnoty. Ponižováním nelze svou hodnotu v očích druhého zvýšit. Ponižováním klesáme z krále/dámy níž. A čím nižší hodnotu máme, tím jsme pro druhého spíše nahraditelní. Ztráta pěšce nebolí vůbec. Pěšce s chladným srdcem nastrčíš, klidně se ho zbavíš.

Partner je mé všechno a já o všechno přicházím.

Jestliže o všechno přijdu, pak nebudu nic.

Můj život už nikdy nebude takový, jaký byl.

Tak někdy mluvíš?

Snažíš se pak pronásledovat svého motýla a divíš se, že před Tebou utíká?

Pak asi nebudeš král či dáma. Přemýšlej o tom, prosím.

Až příliš mnoho lidí padá do postavení pěšce a vůbec si to neuvědomují. Dlouhé roky jim život posílá signály, že mají změnit svůj přístup, ale oni to nevidí. Mají oči jen pro svého krále/dámu a zapomínají na sebe – kým se mezitím sami stali.

Často se mě na ta znamení ptáte. Protože nemám na internetu takový prostor jako v magazínu nebo knihách, omezím se na 7 základních znamení, že je dobré přehodnotit svůj postoj – že je čas změnit svůj život. To znamená:

  1. Zabouchnout dveře.
  2. Pamatovat si, kdo se nám při odchodu vysmál: „Nemáš pro mě hodnotu, pěšáku.“
  3. Přestat žít pro iluzi, kterou jsme si plánovali, a přijmout mnohem lepší život, který na nás už netrpělivě čeká.

Jakých 7 základních znamení bychom neměli přehlížet?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -