7 způsobů, jak v sobě uvolnit bolest

Myslíš si, že nic nepomáhá. Že takhle to bude napořád. Smiřuješ se s tím... A tím začíná ta změna.
- Reklama -5
"Velké štěstí může cítit jen ten, kdo poznal velkou bolest." Liz Taylor

Tam, kde bych ji nikdy nečekal, v horských serpentinách, po ránu prostydlých, stála stopařka.

„Kamkoli, prosím,“ řekla a měla štěstí. Právě tam jsem jel.

Nevím, odkud spěchala, ale vím, co si odnášela – hodně bolesti a tmy. Jako by vstoupila do tunelu a chybělo jí světlo, aby pochopila, kam má jít dál.

Máte to někdy také? Tolik si přejete něco překonat, ale nejde to a už ztrácíte sílu? A čím víc se (marně) snažíte, tím spíše máte chuť všechno zabalit?

Za dobu, co píšu magazín FC, jsem potkal spoustu talentovaných lidí, které někdy srazila okolnost, událost, člověk. A oni se pro samou bolest nemohli zvednout. Nemohli se začít soustředit na nic jiného než na to, co je na zem dostalo. Jen na negativa. A z negativních myšlenek nejde vybudovat pozitivní pocit, který je základem pozitivní změny.

Mysleli na to, co je bolí, a to nešlo zapomenout. Je to zvláštní krvácející rána v srdci. Nedá se obvázat, vyčistit kysličníkem, vyoperovat. Ta bolest stírá rozdíl mezi žitím a přežíváním.

Dokud mlčela, mlčel jsem také.

„Povídejte mi něco,“ řekla najednou.

A tak jsem povídal a ona mlčela. Poslouchala. Tři hodiny.

Vyprávěl jsem jí o muži, který hledal radost. Zaklepal na brány kláštera, otevřel mu mnich. „Jistě, máme tu recept na radost. Je za těmito dveřmi,“ ukázal na jedny zamčené. „Ale klíč Ti dát nemohu, protože nejsi mnich.“ Muž se tedy optal, co má udělat pro to, aby se stal mnichem. „Musel bys jít do světa a spočítat, kolik je v něm stébel trávy a zrnek písku.“ Muž poslechl a dlouhé roky chodil po světě – skalách, plážích, městech, lesech a jen počítal a počítal. Až došel zpět ke klášteru a mnichovi pověděl ta závratná čísla. „Dobře,“ pochválil ho mnich. „Tady máš klíč.“ Muž odemkl dveře a užasl. Za nimi byl obří kámen. Vší silou ho odvalil a opět užasl. Ta chodba byla zavalena hromadou uhlí. Holýma rukama celou tu kupu odhrabal a opět užasl. Byla tam těžká železná vrata. Z posledních zbytků sil tu strašlivou překážku odsunul a v tu chvíli to zahlédl.

„Co?“ zvolala dívka.

„To Vám ale nemohu říct, protože nejste mnich.“

Usmála se. Alespoň něco.

„Co člověk vůbec může dělat pro to, aby se zbavil bolesti?“ zeptala se už uvolněněji.

Zajímá Vás to někdy také?

Tak si pojďme ukázat, co pomáhá přeplavat z břehu Bolesti na břeh Smíření, i když není nikdo nablízku.

1) Investuj do sebe

Ne, schovej hotovost, odlož platební kartu. Nebudeš je potřebovat. Možná to nevíš, ale investovat se dají i cennější komodity než jen peníze. Investovat se dá především čas a upřímnost.

Definuj situaci, v jaké jsi. Bez příkras. A následně řekni, co potřebuješ – a co pro to můžeš udělat. Tak například: Lidé, kteří se před druhými zamykají na sto západů, často potřebují přesný opak – otevřít okna dokořán a cítit čerstvý proudící vzduch. Nebo lidé, kteří vypínají zmoženou hlavu, ji potřebují naopak roztočit, ale opačným směrem – starosti nahradit radostmi, hluboké myšlenky bezmyšlenkovitostí, celodenní odpovědnost naprostou nezodpovědností a úletem. Lidé, kteří chřadnou v nudě a stojatých vodách svého života, potřebují pohyb. Každá pozitivní změna samozřejmě vyžaduje námahu. Ale stojí za to.

Bolest je spojena s minulostí, kterou neopravíme. Změnit ji ale můžeme alespoň ve své mysli – stačí, aby přestala ztrácet moc nad budoucností. Tím se pustí i naší přítomnosti.

Investice je vklad do naší budoucnosti. Jakmile začneme pracovat na své budoucnosti tak, aby v ní nebyla bolest, bolest v našem životě sice zůstane, ale jen v archivu zvaném Minulost.

Jak se naučit rozlišovat své okolí?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -