Jsi úžasný, ale neumím Tě milovat aneb Proč nejde poručit citům

Co Ti je? Pojď si o tom promluvit. Nedělej to kvůli mně. Udělejme to kvůli Tobě.

„Mám Tě moc ráda,“ řekla a já byl v sedmém nebi.

„Ale nemiluji Tě,“ dodala a já z nebe spadl na tvrdou zem.

Jak to – když bych pro ni udělal první poslední?

Jak to – když já ji miluji, když jsem přijal za své i její děti, když říká, že se k ní nikdy nikdo tak úžasně nechoval?

Jak to – že to NEJDE změnit?

Jak probudit srdce

„Všechno je krásné, k nám všem se chová skvěle,“ podala mi fotografii svých dvou dětí, „ale po celou dobu necítím, že bych ho měla víc než ráda. Proč ho nedokážu milovat? Proč musí po mém boku trpět, když vnímá, že to prostě necítím? Vážím si ho, vzdal se kvůli nám spousty svých zájmů, obětuje se, neřekne mi jediné NE, snesl by mi modré z nebe, ale… Neustále se ptá, co dělá špatně, a když ho obejmu, vždycky přijde ta otázka, jak moc ho mám ráda… A já nedokážu lhát.“

„Copak,“ dodala, „mám přijít o skvělého chlapa, když lepšího jsem nikdy nepoznala? A copak on má přijít o ženu, kterou miluje?“

Proč se tohle děje? Proč se srdce nemůže probudit? Proč mu někdo, kdo udělá maximum, není dostatečný? Proč k někomu necítíme vůbec nic, a pro někoho bychom skočili z mostu?

I to jsou otázky, které objasňuji v nové knize 100 nejkratších cest k Tobě. Je neobvyklá, protože zachází až do samotné podstaty našeho života, přírody, sil, které nevidíme, ale které tu s námi jsou.

Proč je žena, rozvedená a se dvěma dětmi, schopna postrádat muže, který by ji zahrnul vším, co žena potřebuje, jen to jediné jí nedokáže dát – aby ho mohla milovat? Co je vlastně TO, co na druhém milujeme, kvůli čemu vzplaneme, co hned cítíme? Proč je tak složité to rozvinout až časem? Proč svou neláskou trápíme lidi, které trápit nechceme a kteří si to vůbec nezaslouží? Co máme se sebou dělat?

To byly její otázky.

Jeho byly jiné: Proč mě nemiluje? Proč si to nezasloužím? Co mám dělat víc? Nebo mám odejít?

A pak do mě zapíchl své hnědé oči a pravil: „Petře, co mi vlastně zlomí srdce míň – zůstat s ní, nebo žít bez ní?“

„Život není snadný,“ řekl jsem jemu i jí a dodal: „My ale přece nechceme, aby byl snadný. Chceme, aby měl smysl.“

Oběma jejich situace smysl nedávala. Nerozuměli jí. V obou těchto větách ovšem chybí tři důležitá slova. Ta slova zní: V TU CHVÍLI. Oběma jejich situace V TU CHVÍLI nedávala smysl. V TU CHVÍLI jí nerozuměli.

A já jsem si přál, aby ten smysl odkryli. A aby si poté oba uvědomili, jak moc právě tahle situace byla pro jejich vztah důležitá – jak ho posouvala.

Někdy neoceníme to, co máme, dokud to neztratíme

Ten příběh byl vlastně jednoduchý. Šli od sebe. Pro něj to bylo období sebetrýznění, za které mi mnohokrát nadával. Pro ni také období sebetrýznění, za které mi mnohokrát nadávala. Zpovzdálí jsem se usmíval, protože oba procházeli nejdůležitějším obdobím vztahu, ačkoli se domnívali, že do vztahu vůbec nepatří. On poznal, že ji nedokáže přestat milovat, a ona, tak jako její děti, poznaly, že bez něj nemohou být. Obojí je průvodním znakem lásky. Skutečná láska není o tom, s kým můžeme žít, ale bez koho nemůžeme žít. A někdy potřebujeme trochu času a odstupu, abychom si uvědomili, kdo je pro nás opravdu důležitý.

Když se po měsících odděleného sebetrýznění zahlédli, padli si do náruče. „Miluji Tě,“ vyletělo z ní. On nemohl uvěřit, že to slyší.

Až nahlédnete do knihy 100 nejkratších cest k Tobě, pochopíte, proč všechno má svůj čas. Proč ani těhotenství netrvá jednu noc, proč i pupeny nevyraší hned, zkrátka proč všechno, co za něco stojí, není okamžité a samozřejmé.

Pochopíte také, proč někomu zamilovat se trvá déle, proč se občas míjíme, abychom se po letech našli, i proč některé páry k sobě prostě cestu nenajdou.

„Co když si mě nezaslouží?“ ptal se on, protože neviděl do její hlavy a netušil, jak moc je pro ni důležitý, i když její srdce V TU CHVÍLI tolik netluče.

Vysvětlil jsem mu, jak poznat, kdy se v druhém může láska probudit, a kde už je mez, za kterou takový zázrak už prakticky nemá naději.

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -