Jak se naučit říkat NE

"Uděláš to pro nás?" Tolik chceš říct NE. Ne, nemám na to opravdu čas. NE, mám jiné priority, na kterých mi teď záleží. NE, nezlobte se... – Ale všechna tato NE proběhnou jen v Tvé hlavě. Nakonec řekneš ANO. Ať máš klid. Alespoň v to věříš. Ve skutečnosti se stáváš někým, za kterým od té chvíle začnou chodit pořád. Protože Ty nikdy nedokážeš říct NE.

Jak říct NE? Bizarní otázka. N-E. Naklást dvě písmena za sebe. Jak jednoduché. A přitom tak nesnadné.

„Nedělám to, co bych v životě chtěl.“ „Nedělám to, co je pro mě v životě důležité.“ „Každý večer usínám s mizerným pocitem promarněného dne a každé ráno se probouzím s ještě horším pocitem, že nevím, kam vlastně jdu a proč.“

Jen některé z vět, které mě vedly ke specifickému vydání magazínu FC – Jak uskutečnit své sny.

Proč vlastně žijeme život, který nechceme? Komu/čemu se obětujeme a kdo nás vlastně naučil cítit se provinile za to, že prostě a jasně odmítneme?

Cena za ANO, které říct nechceme

Čech průměrně promarní 2 až 3 hodiny denně tím, čemu chtěl říct NE, ale nakonec tomu řekl ANO. 2 až 3 hodiny denně znamenají jeden a půl měsíce z kalendářního roku a šest let z padesátiletého produktivního života. Tolik jako cena za neschopnost říct dvě písmena.

2 až 3 hodiny denně je průměrné číslo. U někoho větší, u jiného menší. Nepočítá se v to následný efekt – slabý spánek nebo nespavost, způsobené pocitem, že nám život protéká mezi prsty, který přímo ovlivňuje naši energii do dalšího dne, naši vnitřní naplněnost.

Říct NE je předpokladem osobního štěstí. NE je převlečené ANO. Říct NE tomu, co pro nás není prioritou, znamená říct ANO tomu, co pro nás prioritou je.

Každý z nás je vnitřně naplněný do té míry, do jaké každý den uskutečňuje své hodnoty a cíle. Není-li schopen říct ANO tomu, co je pro něj vnitřně důležité, nemůže být naplněný.

Všichni máme v životě stejně energie i času: 100 procent vlastní energie a 24 hodin v každém dni. Víc nedostaneme. Musíme s tím hospodařit. Pokud energií a časem plýtváme na to, co je důležité pro druhé, ale ne pro nás, pak se nemůžeme divit, že se cítíme nespokojení, prázdní, zbyteční. Jak by se mohl cítit prázdný džbán, který se nedokáže naplnit? Zbytečně.

To všechno obsahuje náš účet za obavu říct druhým NE.

Ale proč vlastně? Proč je to tak těžké?

Proč se bojíme (zbytečně) říct NE

„Kolikrát jsi dnes už dokázal říct NE?“ ptával se Steve Jobs, zakladatel nejhodnotnější obchodní značky světa, svých zaměstnanců. Ne náhodou.

„Nemohu říct NE. Nechci druhého zranit,“ zní první z argumentů. A další? „Nechci vypadat hrubě.“ „Nechci se nějak negativně vymezit v rámci skupiny.“ „Nechci svým NE vyvolat konflikt, výčitky, spálit mosty.“ „Nechci ztratit nějakou případnou budoucí příležitost tím, že tomu člověku teď řeknu NE.“ „Chci pomoci…“

Já ale takovým argumentům říkám NE, protože jde o nedorozumění.

Na NE není nic zraňujícího. Naopak, upřímné NE je lepší než falešné ANO.

Na NE není nic hrubého. Naopak, jsou to dvě písmena, která vyjadřují, jak moc respektujeme druhého i sebe – jak odmítáme udělat to, čemu bychom nedali svou nejlepší mentální nebo fyzickou energii a čas, protože se momentálně potřebujeme věnovat něčemu jinému, pro sebe klíčovému.

Na NE není nic, pro co by si nás skupina měla méně vážit. Naopak, budeme-li ustavičně přikyvovat každému, nebude z nás v životě víc než průměr, který bude vždycky jen zrcadlit to, co druzí zrovna říkají. ANO nás rozhodně nevymezuje pozitivně (silně), tak jako NE nás rozhodně nevymezuje negativně (slabě).

Na NE není nic, čím bychom vytvářeli střet. Naopak, nastavujeme si tím slovem jasné mantinely a vyjadřujeme osobní potřeby.

Na NE není nic, čím bychom měli ztratit přátele. Naopak, pokud lidé nerespektují naše Já, naše hodnoty a naše hranice, pak to rozhodně nejsou ti, které bychom měli považovat za přátele a stát o ně.

Na NE není nic, čím bychom měli promarnit nějakou příležitost. Naopak, NE znamená ANO všemu, co je pro nás správné, zatímco ANO, které říct nechceme, znamená propásnout v životě příležitost. Říct NE něčemu, co pro nás momentálně není prioritou, je důležitější než říct ANO všemu.

Jak pochopit NE

Obvykle se domníváme, že když řekneme ANO i na to, na co bychom raději řekli NE, bude to jednodušší a budeme mít klid. Bohužel, opak je pravdou.

Pomoci druhým nikdy nesmí být bezcenná samozřejmost. Naše pomoc by vždycky měla mít svou cenu. Za to, že upřednostníme druhého, platíme vlastními odloženými nebo neuskutečněnými úkoly či sny. Může nás zahřát, že jsme někomu pomohli k dosažení jeho vlastních cílů, ale to nám cíle neuskuteční. Zatímco pomáháme druhým, naše cíle stojí. To je jedna z nevýhod naší pomoci.

Mnozí lidé si tak navyknou dělat to, co jim druzí říkají, aniž by kdy vyslovili nějaké NE, že časem ani nedokážou odpovědět na následující otázky: Co jsou OPRAVDU Tvé cíle? Jak důležité pro Tebe jsou? Pro co vlastně žiješ?

Ti lidé vlastně nevědí, proč ráno vstávají a kam spěchají. Vědí jen to, že se cítí v bludném kruhu, a netuší, jak z něj vystoupit. NE dalšímu otáčení se v kruhu přece „říct nemohou“.

Pokud je toto Váš problém, pojďme si vysvětlit, jak říct NE, aniž bychom z něj měli strach nebo pocit, že o něco důležitého přijdeme.

Otočte, prosím, na 2. stránku.