7 důvodů, proč na dovolené poznáš, s kým to opravdu jsi

Ukáže se všechno. U Tebe i u druhého. Důvod bát se, nebo těšit?
- Reklama -5

„Probereme to v zahraničí,“ řekl mi před mnoha lety kamarád, se kterým jsem chtěl jít do společného podnikání. Proč v zahraničí? divil jsem se. Dnes už se nedivím.

V byznysu jako v osobním životě 24 hodin denně, navíc několik dní po sobě, s jedním člověkem, kterého v běžném životě vídáme pár hodin – takovou báječnou příležitostí, jak okamžitě rozkrýt partnera, je společná dovolená. Vlastnosti, které lze jinak tajit roky, ona odhalí hned. Není kam to schovat.

Hlavně lidé, kteří na společné dovolené doposud nebyli, se společné dovolené bojí. Co když si nesednou? Co když ztratí deset dní? – uvažují. Já říkám opak: A není lepší ztratit deset dní než deset let? Není lepší rychleji poznat, s kým opravdu žijete, nebo máte žít?

Dovolená není všemocná. Pořád je to jen „pár dní“. Ale urychlovač to je. A to ze 7 důvodů:

1. důvod: Sbohem, přetvářko a falši

Jsem aktivní sportovec, beru problémy i porážky s nadhledem.

Jsem romantik, ochotný kdykoli naslouchat.

Jsem úplně opačný než Tvůj bývalý partner, já dokážu budovat.

Opravdu to tvrdí? Fajn, ukázaná platí!

Ne každý má to štěstí, že u partnera vidí handicap hned na první pohled. Fyzické minusy jsou to nejmenší – ihned čitelné. Horší je to s vnitřními slabinami až duševními poškozeními – zkrátka hajzlíky. Na ty přijdete, až když jste zamilovaní po uši. A co pak?

Pár hodin denně (tím spíše jen při občasných večeřích, procházkách, rande) se vydrží přetvařovat každý, to i já své obří břicho zatáhnu. Ale týden v kuse? V noci? V plavkách?

Dovolená je čistá realita. Možná zjistíme, že jsme žili jen s představou. Že z chvilkové princezny je semetrika nebo z minutového gentlemana celoživotní ignorant, neochotný komunikovat, neschopný se domlouvat, zahleděný do sebe, zevlující po jiných.

Anebo taky ne. Že je to člověk na správném místě – po Vašem boku.

2. důvod: Nahoře i dole

„Víš, dnes se mi to nehodí… Jsem unavený… Mám hodně práce… Někdy jindy, zlato, ano?“ To je realita všedního dne.

Když se seznamujeme, scházíme se jen tehdy, když na sebe máme náladu a čas. Logicky je pak všechno na rande zalité sluncem. Ale co kdybychom se sešli právě tehdy, když jsme oba v úzkosti? Jak bychom si pak vyšli vstříc?

Mnohé páry, šťastné nárazovým chozením, jsou pak udivené, že si ve společném bydlení nerozumějí, že pořád spolu se přizabíjejí. Žasnou, kde se stala chyba. Nikde! Inu, poznaly se komplexně. Nejen když je emoční křivka nahoře a každý v euforii, vtipný a pozorný, ale i dole – v nenáladě, nervech, neochotě.

Ve 24 hodinách denně, navíc několik dní po sobě, je praktické nemožné horší stránku své osobnosti alespoň jednou neukázat. A to je moc dobře.

3. důvod: Neočekávané události

Dovolenou obvykle netrávíme ve vlastním bytě – tam, kde to dobře známe, všechno máme pod kontrolou a nic nás nemůže překvapit. Naopak, záměrně dovolenkujeme v neznámém prostředí, kde vyvětráme hlavu, ale také kde mnoho sami neovlivníme.

Jejda, v hotelu nefunguje klimatizace!

Sakra, dostal jsem průjem z jídla!

Bože, tady lezou ještěrky a švábi!

To ne, já zapomněl pas!

Průšvih, nestihneme letadlo!

Něco neplánovaného se pravděpodobně vždycky stane, a i to je dobře. Jak druhý zareaguje? Stane se nervákem? Sobcem? Z mazlivé idylky bude najednou já nemohu za nic, Ty za všechno? Nebo právě naopak v nejhorším při Tobě bude stát, převezme pozitivní iniciativu, cokoli s úsměvem, nadhledem a glancem zařídí?

Bude to parťák do deště, nebo jen do slunečných dní? Jak je Pan neznámý vůbec schopen řešit problémy? To zjistíme i proto, že:

4. důvod: Není úniku, MUSÍTE!

Když v magazínu FC probírám Vaše konkrétní problémy, na které se ptáte, často zdůrazňuji, že řešení problémů ve vztahu připomíná působení dvou pístů proti sobě: Co píst, to partner, a mezi nimi je problém. Oba písty musejí proti sobě tlačit v naprosté shodě, aby společný problém rozdrtily.

Jenže v každodenním všedním životě je problém, že tlačit nemusíme. „Promiň, nemám na nějaké řešení náladu, jsem unavenej z práce,“ řekne on a uzavře se do své jeskyně nebo s kamarády do hospody. „Ne, takový závěr se mi nelíbí. Buď bude po mém, nebo…,“ práskne ona dveřmi a běží se stížností k mamince.

Na dovolené jednak neexistuje výmluva… (Oba mají nekonečně času na řešení společných problémů. Není možné je odložit kvůli práci, nenáladě, čemukoli.)

… a jednak není před druhým kam utéct. (I pohádaný pár se musí sejít na pokoji, který mají jen jeden společný, usednout k jednomu stolu v hotelové restauraci, jinak je hlavně na společných zájezdech za klauny typu „hele, oni se i na dovolené hádají“. A uletět druhému domů? To je vrchol osobního zoufalství a ručník hozený do ringu.)

Roznítí-li se jakákoli rozbuška, a nějaký problém téměř vždycky na dovolené vznikne, pár ho musí umět vyřešit. Není-li schopen řešit problémy na dovolené, jak může čekat, že je vyřeší v běžném všedním životě, kde je vždycky kam utéct a na co se vymluvit?

Jak se řeší problémy na dovolené, když každý mele svou?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -