6 znamení, že už je stresu příliš (a ani si to nemusíme uvědomovat)

Všeho moc škodí. O stresu to platí dvojnásob.
- Reklama -

„Nepřítel není nejnebezpečnější, když o něm víme, ale když o něm nevíme.“ Napoleon

Pomáhá… dokud ho není moc

Přijali jsme, že stres je součástí moderního života. Že kdykoli během dne můžeme narazit na stresovou situaci, ba potýkat se s více stresory v jednom okamžiku.

Z příkladů v magazínu FC už víme, že trocha stresu nám může pomoci. Motivovat nás, abychom pohnuli ledy, sloužit jako aktivátor pudu sebezáchovy. Nadměrný stres je ale velmi nebezpečný – i proto, že si ho přestáváme uvědomovat.

Dělá paseku ve všem. Infikuje naše emoce, chování, myšlení, tělesné zdraví. Žádná část našeho těla proti stresu není imunní. Trvající chronický stres nám může zničit zdraví.

Když máš příliš rychlý a uspěchaný dech, zpomal a znovu prodluž nádech i výdech. Uklidní Tě to…

Zvyšující se hladiny stresu zprvu pocítíme v těle. Mozek uvolňuje do krevního řečiště adrenalin a kortizol, hormony aktivující pohotovostní funkce k boji, nebo útěku. Pokud ale nebojujeme nebo neutíkáme, respektive ve stresové situaci zůstáváme, zalévání organismu adrenalinem a kortizolem vede k přetížení a kolapsu – k úzkosti, depresi, srdečním nemocem, nesoustředěnosti, poruchám spánku a paměti.

Neděsí mě lidé, kteří si boj se stresem uvědomují. Děsí mě ti, které už stres převalil na lopatky, a oni o tom ani nevědí.

Prosím, dejte na své nejbližší pozor a nepodceňujte hlavní příznaky. Uvedu 6 nejčastějších, jakož i nejosvědčenější způsoby, jak se stresu zbavit. Využijte k tomu, prosím, víkend.

  1. Bolesti hlavy

Stres vyvolává napětí v hlavě. Nejběžněji v podobě takzvané tenzní bolesti, tedy mírné, střední či silné ozvěny v mozku, zátylku a za očima. Když se neřeší, ba když stres stupňujeme, přerůstá až v migrény.

  1. Zažívací problémy

Jakmile mozek zvedne stavidla stresových hormonů, zažívací ústrojí projde prvotním šokem. Mozek to myslí dobře, ale jako by nalil čisticí jar do talíře ještě s jídlem, nebo jako by své vojáky v zablácených botách prohnal naší kuchyní, protože je to nejkratší cesta na frontu.

Velitel Mozek ale volá: „Mám své priority, a když se kácí les, létají třísky.“ Ve stresu tak můžeme mít buď odpor k jídlu nebo hůře zažívat, když se do jídla nutíme. Jestliže ve stresu dál zůstáváme, koledujeme si o IBS, syndrom dráždivého tračníku (střeva).

  1. Častá nachlazení a infekce

Stres vytěžuje náš oběhový systém. Mozek stále řve: „Boj především.“ Zvýšená srdeční frekvence zvyšuje krevní tlak, zamítány jsou protesty imunitního systému.

Představte si, kdyby nekontrolovatelný dav tlačil na dveře Vašeho bytu a Vy jste mu otevřeli. Proud neidentifikovatelných lidí by snížil Vaši schopnost vyhledat, neutralizovat a nevpustit dál nakažlivé bakterie. Ušlapaly by Vás.

  1. Přibývání na váze

Již jsem uvedl, že stresové reakce odkládají potřeby trávicího systému na absolutně vedlejší kolej. I když jíme, dostatečně nepreparujeme z potravy živiny a vylučujeme je z těla – ať spodem, nebo horem. Nevolnosti (slabost) střídají křeče (přepětí) v žaludku.

A přitom naše armáda potřebuje z něčeho žít. Vyjídá tedy snadné zásoby v našich „sklepích“ a my ubýváme na váze. Pak se ale rozeřve hlady. Kortizol začne podporovat chuť k jídlu a vyžadovat ho co možná nejrychleji. Proto ta touha po jednoduchých (rychlých) cukrech, fastfoodovém jídle, co nejvyšším obsahu tuků.

Je to paradox. Ačkoli jíme málo a nedostatečně, přibýváme na váze. Někomu se dokonce rozkolísá váha a naopak hubne – při dlouhotrvajícím stresu se „ztrácí před očima“. Špatně je obojí.

  1. Bolest v hrudi, citelné bušení srdce

Emoční, mentální a tělesné přetížení narušuje normální fungování organismu. Zvýšený tlak a napětí v těle nás vyčerpávají. Padáme únavou, ale spát nemůžeme, neboť v hrudi nám zvoní divoký budíček. Srdce bije jako na poplach. Jeho ubíjející cyklus vede až k palčivé bolesti hrudní stěny, žebra jako by tížila a drtila plíce. Špatně se dýchá.

Obvykle zastavíme, sedneme si a akutní bolest poleví. Mylně si to vyložíme jako konec potíží. Opak je pravdou. Chronický stres si plíživě prokopává tunel k srdečním chorobám, až infarktu myokardu. Střední, až těžké problémy způsobuje také narušením mechanismů srážení krve.

  1. Ztráta libida

„Promiň, dnes jsem měl hodně práce.“

„Nezlob se, dnes na to nemám chuť, mám hlavu plnou starostí.“

Zdánlivě nevinné a normální věty. Problém je, že nechutenstvím se stres ukazuje i v ložnici.

Podceníme-li ho a jdeme se zase trápit, chronický stres graduje u žen problémovou ovulací, u mužů radikálním snižováním počtu spermií a plodnosti vůbec.

Jak nejsnáze takový stres zvládnout?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -