Dámou na G9! aneb Proč se z důležitých lidí stávají nedůležití

Cítíte nižší hodnotu, když Vás někdo vyřadí ze hry? A co když právě v té chvíli svou hodnotu můžete ukázat?
- Reklama -

Jak se šachová dáma stane zbytečnou

Král přehlédl šachovnici a vydal pokyn: „Dáma na G9!“

Zašumělo to údivem. Na plátně kótovaném písmeny A až H a čísly 1 až 8 neexistovalo pole G9. Leda mimo šachovnici!

„Dámo, na G9!“ zhrubl králův rozhodný hlas. Dáma užasla. Bez ní to přece nemůže zvládnout! Vždyť ona je ta nejdůležitější figura!

V králově tváři ale četla opak: „Jsi už zbytečná.“

Dáma se ještě jednou podívala na celé šachové pole. Vtom pochopila. Přehlédla totiž pěšce, kterého chránila celou cestu. Nyní stál před posledním políčkem. Chyběl mu krok a bude také dámou. A dvě dámy král nepotřebuje.

„Dveře G9!“ slyšela Lenka. Když z ordinace vyšla, byla na vrcholu blaha. Konečně!

„Mám pro Tebe novinu,“ hlaholila do telefonu.

„Já taky,“ překvapila ji odpověď.

Umělé oplodnění po mnoha pokusech vyšlo. Ve věku, kdy už přestávala věřit.

„Promiň,“ svěsil hlavu. A oznámil jí, že je ze hry.

Dámu nahradil pěšec, kterého celou dobu chránila. Její vlastní kamarádka.

„Jsem nenahraditelný, důležitý, beze mě to nepůjde,“ říkáme si i v práci, v jakémkoli vztahu. Ale kočka, kterou chováme proto, aby nám doma chytala myši, s chycením té poslední nezískává, nýbrž ztrácí svou důležitost.

Kdy do takové pasti padáme?

1. Zůstáváme za VŠECH okolností

„Dámo, na G9!“ velel králův hlas. Dáma si uvědomila, že bude ze hry a nahrazená převlečeným pěšcem. Co byste dělali na jejím místě?

Existují dámy, které padnou na kolena. „Králi, neopouštěj mě! Udělám cokoli! Odpusť mi všechny moje chyby!“ Uvědomujete si grotesknost té situace?

„Miluji ho! Nemohu takového partnera ztratit!“ bědují lidé, kteří si pletou lásku a závislost. Zač se trestají, že stojí zrovna o TAKOVÉHO krále?

V knize 250 zákonů lásky jsem popsal 250 mezí, které má zdravý vztah. Ty mantinely zároveň vymezují lidskou důstojnost. Tam, kde dáma ztrácí důstojnost, přestává být dámou a stává se pěšcem.

A pěšec je snadno nahraditelný. V každé hře jich je celá řádka. Ale dáma může být ve hře i v životě pouze jedna.

2. Příliš se obětujeme

„Obětuji se. Tím budu mít pro krále hodnotu.“ Uvažuje-li takto dáma, ve hře brzy skončí. A jaké označení pro ni bude mít král? Hrdinka? Dokonalá partnerka? Nebo spíše blbka, která mi zkazila partii?

Nejrychlejší způsob, jak ztratit svou hodnotu, je začít žít podle druhých. Nechat se jimi řídit. Odevzdat se jim. Zkráceně třemi slovy: Přestat být sví.

Důvod, proč s námi lidé vstupují do vztahu, je v tom, že máme něco, co oni nemají. Proto po nás touží, proto nás přemlouvají, balí, zkoušejí si nás přivlastnit. Ostatně, jen se vraťme na šachovnici:

Král potřebuje dámu a oceňuje ji, dokud se jako dáma chová. Pak totiž dokáže to, co on nesvede: Pohybuje se libovolným přímočarým směrem, o kolik políček chce. Král vždy pouze o jedno.

A teď si představme dámu, která začne duplikovat krále. Pohybovat se také jen o jedno políčko. Aby se král náhodou neurazil… Aby jí nevyčetl, že ona je schopnější než on… Dáma dobrovolně utlumí všechny své přednosti, pro které ji král chtěl, a stane se jen o něco málo užitečnější než poslední pěšec. K čemu takovou „dámu“?

Lidé, kteří se příliš často obětují, jsou příliš často obětováni. Proto dbejme v rámci vztahu i o svůj vlastní život. O své původní přátele, koníčky, přednosti. Pěstujme si svou přidanou hodnotu, která nás odlišuje a činí atraktivními. Jen tak budeme mít vždycky vztahu/partnerovi co dát, aniž bychom o cokoli přišli.

3. Jsme stoprocentně závislí

V první lekci manuálu pro manažery z nadnárodních korporací je poučka: Najímejte lidi, kteří na vás budou stoprocentně existenčně závislí. Ti pak udělají cokoli, kdykoli a jakkoli řeknete.

Matky-samoživitelky, lidé s vysokými půjčkami a ve fázi důchodového zápočtu – kdykoli mají při náboru přednost, vypadá zaměstnavatel jako dobrodinec. Ten ve skutečnosti dobře ví, že lidé, kteří nemají tak snadnou volbu, musejí pokračovat v cestě, byť by se stala sebevíc nevýhodnou.

V knize Dvanáct srdcí jsem popisoval, jak se vymanit z citové závislosti. Jak myslet na svou hodnotu, protože nikdo ve vztahu dlouhodobě nepotřebuje onuci. I hadr, který se stále plete pod nohy, je časem na obtíž.

Aby král měl šanci ve hře, potřebuje silnou dámu. A aby dáma měla šanci ve hře, potřebuje silného krále. Bez dámy, která se rychle zlomí, je král poloviční. Bez krále, který se rychle zlomí, hra končí.

Vztah bývá mnohdy jako plavba rozbouřeným mořem. S neplavcem po svém boku rozhodně La Manche nepřekonáte.

Opakuji: Mějme něco svého. Vlastní opěrný/nabíjecí bod. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli partnerovi. Kdyby snad ten jeho opěrný/nabíjecí bod (například příjem ze zaměstnání nebo přízeň nejlepšího přítele) selhal, ať má pojistku celý náš vztah.

4. Přehlížíme nedostatky; jeho i své

Nikdo nejsme dokonalý. Ani král není. Budeme-li předstírat, že král je dokonalý, zapomeneme, jak je na šachovnici zranitelný. Stejně tak budeme-li přehlížet nedostatky své, sejme nás první kůň.

V tomto magazínu FC nechávám nahlédnout do rozdílností v mužském a ženském přemýšlení. Chci, aby lidé pochopili, jak je obtížné, když dvě tak odlišné bytosti stavějí jeden vztah. A jak moc záleží na komunikaci.

Dáma nesmí ztratit své přednosti a král je musí oceňovat. Tak jako král nesmí ztratit svou důležitost a dáma si ji musí uvědomovat. Říká se tomu vzájemný respekt.

Nejenže nejsme nikdo dokonalý, ale také nejsme stejní. Někdo potřebuje na pochopení některých základních věcí více času (déle zraje). Někdo si uvědomuje hodnotu toho, co pro něj děláme, až ve chvíli, kdy to pro něj přestaneme dělat (později dospívá). Někdo pochopí chybu, kterou udělal, až příliš pozdě.

Krále vždycky dodatečně mrzí, když ze hry zbytečně vyřadí dámu.

Někdy se s tím vnitřně pere, jindy se ji rozhodne požádat o návrat.

Jen na ní ale záleží, zda se vrátí a zda jako dáma – tedy jako někdo, kdo svou hodnotu nikdy neztratil jen proto, že ji druhý v dočasném zatmění mysli neviděl.

Malému jsou čtyři roky. Tatínka nikdy nepoznal. Lenčina kamarádka mu to nedovolila.

Tento víkend by mohl poprvé. „Rozešli jsme se. Dáš mi ještě jednu šanci?“ otázal se Lenky.

Dali byste ji? Jak by se podle Vás měla zachovat dáma?

© Petr Casanova, magazín FC lze objednat pouze zde, portfolio knih je zde

- Reklama -