5 vědeckých metod, jak snížit svůj stres (plus 1 selská)

Odevšad přicházejí hlasy, že nejsi takový, jaký bys měl být, že nemáš to, co bys měl mít, reklamy se překřikují, že bez jejich produktu nebudeš dost dobrý, Tvá partnerka Ti vyčítá, že nejsi jako soused, Tvůj šéf že nic neumíš jako on...
- Reklama -5

Dovolíte hádanku?

Byl jednou člověk, který trpěl úzkostmi. Myslel, že je to prostředím, v jakém se nachází. Změnil prostředí. I pak cítil úzkosti. „To je divné, že se vrátily,“ brumlal si pod vousy a navštívil další prostředí. Ani v něm úzkostmi nemohl spát.

Jak je to možné?

Odpověď je prostá: Úzkostem neutečeme. Ne proto, že by nás všude dostihly, ale proto, že je chováme v sobě.

Proč utíkáš?

Cítíme tlak blížící se zkoušky? Stresuje nás partnerský nebo pracovní vztah? Je nám těsno z již nastalé či teprve možné situace, z nejistoty neznámého?

Co vlastně způsobuje naše tísnivé pocity? Inu, naše touha utéct z přítomnosti.

Jak píšeme v magazínu FC, není to okolnost, člověk nebo děj, co nás stresuje. Úzkost vychází z nás samotných. Z našeho vnitřního nepohodlí. Nejsme v pohodě s tím, co je teď. Ve skrytu duše však doufáme, že to budoucnost změní. Zítřek, víkend, dovolená… že alespoň v důchodu přijde okamžik, kdy se budeme cítit lépe. (Jsme jako cestovatel v té naší hádance.)

Přitom řešení není v nějakém jiném místě nebo čase. Je v nás. V tom, jak dokážeme čelit stresovým faktorům, kterých je – uznávám – v dnešní době dost v každé chvíli na každém kroku.

Jak jim tedy čelit nejlépe?

Vědecké způsoby…

Všichni lidé sestávají ze dvou entit. Z duše, s níž si vědci neumějí poradit, a z těla, které máme proto, aby nehmotné duši umožnilo projevovat se v hmotném světě. Tělo, protože je hmotné, je pastvou pro fyziky, chemiky, biology… Co vyzkoumali? Jak snížit hladinu stresu?

1. Hořčík. Zklidňuje nervový systém. Potřebujete doplnit? Nejvyšší podíl hořčíku v sobě mají (z ovoce) datle, sušené meruňky a banán, (ze zeleniny) špenát, sójové boby a artyčoky, (z luštěnin) čočka a burské oříšky, (z mas) candát a tuňák, (ze sýrů) parmezán, (z cereálií) ovesné otruby a pohanková mouka, (ze superpotravin) kakaové boby.

2. Pozornost věnovaná dechu. Zajímavý poznatek! Kdykoli se začneme soustředit na dech, ten se automaticky zpomalí a prohloubí. Obnoví se náš přirozený biorytmus, původní nastavení ladící s přírodou. A začne nám být lépe. Má to i biologický důvod: MENŠÍ počet HLUBŠÍCH dechů totiž dopravuje do plicních sklípků (alveolů) a následně do krve VÍCE kyslíku než VĚTŠÍ počet MĚLKÝCH a rychlých dechů.

Jak všichni víme, ve stresu/spěchu dýcháme kvapněji a povrchněji. Jsme ukvapení, nerozvážní, chybujeme. Hůře nám to myslí. Protože má mozek méně kyslíku. Naopak hluboký nááádech a dlouhý výýýdech úžasně zvyšují citlivost našeho vnímání. Zostřují myšlení. Všechny smysly mají najednou více kyslíku. Zesilujeme. Zatímco při vlažném dýchání naopak vadneme, usínáme, ztrácíme energii.

3. Hudba. Proč nám některá hudba dělá tak dobře? Proč nás některá uklidňuje a nabíjí energií? Odpověď není v esoterice, přišli s ní vědci.

Protože taková hudba má blízko k rytmům přírody – k frekvenci, kterou dýchá planeta nebo třeba oceány. Je to frekvence 8 Hz, na které vysíláme, když jsme vnitřně vyrovnaní, nebo na které se provádějí meditace, bohoslužby, kterou cítíte mezi chrámovými zdmi. Ostatně psal jsem o ní zde. Žebříček deseti nejlepších skladeb proti stresu, sestavený vědci, jsem citoval zde. Pamatujte: Dobrá hudba uzdravuje.

4. Nebýt stále on-line. Doba a tlak, který se stupňuje a nadále stupňovat bude, ústí v panický strach, že něco propásneme, nejsme-li pořád na síti a k dispozici. Většina lidí neumí na noc vypnout mobil.

Jako by tito lidé nerozuměli fyzice! Pouze ztlumí hlasitost a ráno se diví, že jsou pořád unavení. Zapnutý elektronický přístroj prostě funguje a působí. Ostatně, položme někdy mobil, byť přepnutý do letového režimu, vedle rádia nebo reproduktoru.

Vypustit stres znamená v první řadě odpočinout si. VYPNOUT všechny přístroje, které skrz nás vysílají vlny! Mimochodem, vědci nedoporučují spát ani s VYPNUTÝMI přístroji, typicky s televizí, v jedné místnosti.

5. Antidepresiva. Pomáhají nám s následkem. Ale ne s příčinou. Úzkost je totiž forma bolesti a léky pomohou ji dočasně necítit. Nedokážou však samozřejmě vyřešit problém, který nás k úzkosti vede. A v tom je kámen úrazu. Abychom si to lépe představili:

Jsme jako bruslař, který se propadne ledem do rybníka a znecitliví svou pokožku. Necítí chlad. Je pak schopen smát se: „Mně je fajn! Mráz přešel!“ Jenže to je iluze. Mráz nikam neodešel. Mráz trvá. A jakmile znecitlivění bruslařovy pokožky pomine, je mráz „zpátky“ (ve skutečnosti tu byl pořád).

Takový bruslař tedy potřebuje další dávku znecitlivění. A co je horší, začne mít neodbytný pocit, že vlastně není schopen kontrolovat svůj život bez léků. Div, že nepotřebuje další psychofarmakum. Na novou úzkost – z tohoto uvědomění.

Proto: Neutíkejme, řešme

Opakuji: Před úzkostí, napětím a stresem, pokud je cítíme, nelze utéct, protože je máme v sobě. Proto od příčin neutíkejme, raději je řešme, a to selským rozumem. Byť bychom tou příčinou byli my sami a naše myšlení.

V každém magazínu FC ukazuji řadu způsobů. Povězme si tu alespoň jedno selské JAK.

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -