11 chyb, které slaboch ve vztahu nikdy neuzná

"Hádá se se mnou, nezaslouží si deštník!"
- Reklama -

Mám takovou zvláštní kamarádku. Tuhle jela metrem a přes okno vedlejší soupravy se na ni uculoval kluk. Po chvíli se osmělil a gestem naznačil, že by si jednou mohli zavolat. Kamarádka seděla přímo u okna. Dýchla na něj a do mlžného oparu prstem vepsala své telefonní číslo.

Kluk ještě týž den volal. Ona hovor nepřijímala. Když nekonečné opětovné vytáčení vzdal, pípla mu textová zpráva: „Jen SMS, prosím. Jsem hluchoněmá.“

Odmlčel se.

Ona seděla v kavárně proti mně, zdrcená domněnkami, že pro něj přestala být dost dobrá. A že nebude dost dobrá pro žádného kluka.

Pokud je to slaboch, už se neozve. Což je dobře – slabocha v životě nepotřebuješ. A pokud to slaboch není, poradí si, uvidíš,“ uklidňoval jsem ji.

Po týdnu mi radostně napsala: „Máme rande!“ A kde byl celý týden? Na základním kurzu znakového jazyka.

Řetěz nikdy nepraskne v nejsilnějším místě.

„Jak vlastně poznat slabocha?“ zeptal se mě on na oslavě prvního výročí jejich chození. „A proč to má smysl?“ dodal.

Na to druhé odpovídám už na obálce jedné z mých knih. Píšu tam, že každý vztah je jako řetěz. Praská v místě, kde povolí nejslabší článek. Proto bychom se měli zajímat o to, jak slabý je náš partner. Tam, kde jsou jeho limity, jsou totiž limity celého vztahu.

A jak poznat slabocha? Uvedu 11 příkladů chyb. Všechny mají společného jmenovatele. Chyby totiž můžeme dělat všichni, ale slaboch je odmítá přiznat. Je tak slabý, že ani své chyby neunese.

A kdo si chyby nepřizná, ten je ani nemůže napravit. Ve vztahu se slabochem tak chyby navždy zůstávají – a vztah se nikam neposouvá.

Jaké nejčastější pravdy slaboch odmítá přijmout?

1. Zbytečně odsuzuje

Kdykoli soudíme člověka, nic se o něm nedozvídáme. Posmívat se můžeme komukoli, každý je totiž jiný než my a každý v životě dělá chyby. Vadí-li nám ale něčí jednání, jediný způsob, jak toho člověka můžeme změnit, je vlastním příkladem, ne odsuzováním.

Silní lidé se dokážou udržet – dokážou být laskaví, ptát se na příběh, který vězí za chybným chováním člověka, naslouchat. Slabí lidé nemají ponětí, co je to velkorysost, vstřícnost a být někomu blízký. Díky tomu nikdy nepochopí, že to jsou oni, kdo se ve vztahu izoluje, kdo se druhému vzdaluje.

2. Pohrdá lidmi, kteří s ním nesouhlasí

Kdybychom měli pohrdat každým, kdo má jiný názor než my, pohrdáme celým světem. Opakuji: Každý jsme jiný, a tak to musíme brát.

Jestliže nás něčí jednání zklame, je to pouze proto, že neumíme přijmout odlišnost člověka – že se jeho způsob chování míjí s naší představou o tom, jak BY SE MĚL chovat. Každé zklamání je způsobeno chybným očekáváním.

Silní lidé jinakost druhých umějí rozdýchat. Vědí, že je zcela v pořádku, když druzí nesouhlasí, a neznamená to, že jsou horší. Ne, jsou jen jiní.

Jak píšu v magazínu FC, slabí lidé neunesou opačný názor. Považují ho za morální povolení k tomu druhého urazit, ponížit, zesměšnit. Život se slabými lidmi je velmi chudý, protože oni nedokážou ocenit jiné pohledy, přehodnotit svůj dosavadní životní styl, rozšířit si obzor a vzdělání. Jsou jen uzavřeni v bublině své pýchy a vycházejí pouze s těmi lidmi, kteří s nimi souhlasí – od takových se ale nikdy nedozvědí nic nového.

3. Má sklon zaměřovat se na nedostatky druhých

Slabí lidé nejsou schopni zesílit, protože nepovažují za nutné na sobě pracovat. Jsou přece už dokonalí.

O to víc je ničí, když vidí schopnější, úspěšnější a šťastnější lidi. Jak může někdo takový existovat, když ONI sami jsou přece dokonalí?

Aby v iluzi o své dokonalosti přežili, hledají na druhém vždycky to špatné. Pokaždé něco najdou, protože nikdo nejsme dokonalý. Tito slabí lidé pak tyto nedostatky torpédují, kritizují, zveličují. A když na druhém momentálně nevidí žádné nedostatky, nevzdají se – klidně obrátí svůj pohled do minulosti. A pak druhému vyčítají to, co kdysi provedl, bez ohledu na to, že si to již dávno odpykal.

Silní lidé dokážou přijmout člověka komplexně – i s jeho nedostatky. Jsou k němu laskaví, nešetří komplimenty, a když se druhý cítí pod psa, připomínají mu jeho přednosti, nikdy ne slabiny. Ostatně tento rozdíl v chování jasně vykresluje povahu vztahů, jejichž součástí jsou silní/slabí lidé.

Nad jakou chybou slabocha zůstává rozum stát?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -