Vyrazily kolem světa a ptají se: Proč se Vy bojíte svých snů?

Kdy Vám současný život dovolí splnit si své sny? Tato slečna řekla "dost" o svých 25. narozeninách.
- Reklama -

Co se to děje s lidmi?

Jak to, že začínají překonávat předsudky a strach?

Jak to, že začínají žít jinak – dělat kroky, které jsou pro druhé nepředstavitelné?

Jak to, že začínají žít tak, jak cítí, že je pro ně správné?

Poslechněte si příběh dvou žen.

Proč sedět celý život za stolem?

Mohla mít novou kuchyni! Místo toho úspory vyměnila za zážitky a poznání pro šestiletou dceru.

Píše se rok 2016. Australance EVII FARRELL je 43 let. Je rozvedená, živí se jako PR konzultantka v Sydney. Jeden den jako druhý; jak čas utíká, to poznává jen na dceři, která má náhle už 5. narozeniny. Evie chce na oslavu pozvat i svou nejlepší kamarádku a její dvě děti. Ale… „Našli mi nádor,“ vyslechne si Evie a zanedlouho je ještě hůř. Kamarádka ve svých 42 letech umírá. „Můj první pocit? Zjištění, jak je život krátký. A druhý? Že musím přestat šetřit na novou kuchyni a snažit se taky něco zažít – jedu kolem světa.“

Od února 2016 je i s dnes šestiletou Emily ve světě. Navštívily už třináct zemí včetně Indonésie, Singapuru, Malajsie, Thajska, Vietnamu a Číny. A čím déle ve světě jsou, tím méně plánují se v dohledné době vrátit domů. „Čím více míst vidím, tím okouzlenější jsem. Nadávám si za všechny ty desítky let, kdy jsem jen seděla den co den za kancelářským stolem, jen proto, abych vydělala peníze na samé nesmysly, které mi dnes už nefungují nebo vyšly z módy a já je dávno nepoužívám. Vyměnila jsem svůj život za věci, přitom život nabízí mnohem víc – zážitky, poznání, rozhled.“

Co dá dítěti víc? Cesta po světě, nebo dívání se na svět v televizi?

Vyjely s úsporami ve výši 30 000 australských dolarů na karetním účtu. Časem Evie zjistila, že nemusí jenom spotřebovávat. A tak opět pracuje, ale jen na dálku. Při komunikaci s klienty nesedí doma, ale v hotelu. Pokaždé v jiné zemi. „Ano, nebudu mít novou kuchyni. Ale budu mít něco, co mně ani dceři nezestárne; co nám nevezme nikdo, ani čas – šťastné vzpomínky. A i kdyby zítra měl přijít můj konec, budu odcházet s pocitem, že jsem alespoň chvíli opravdu žila.“

První žena, která uvidí každou zemi světa

CASSANDRA DE PECOL se na střední škole zmínila, že by chtěla poznat všechny kultury, národní zvyky, náboženství. Vidět svět na vlastní oči. Mluvit s lidmi o jejich snech, trápeních, smyslu života. Slyšela výsměch: „Obletět svět? Blázníš? Musíš studovat. Musíš si sehnat práci. Musíš do ní denně chodit. Musíš založit rodinu…“

Cassandra slyšela hodně Musíš ze všech stran. A tak ztichla. Ale ten sen v ní nezmizel.

Až do 25. narozenin se toho kroku bála. Co když ji okolí odsoudí, pomluví, opustí?

Když pak před dvěma lety slavila 25. narozeniny, titíž lidé jí přáli: „Hodně zdraví, štěstí, lásky a ať se Ti splní každý sen, který máš!“ Cassandra vyprskla smíchy. „Vy pokrytci! Vždyť zrovna Vy mě od mého velkého snu odrazujete!“ A dodala: „Ano, smím mít sny. Ale takové, které jsou společensky přijatelné. Které mi někdo schválí. Které až moc nevybočují. Které – nejsou moje!“

S tužkou v ruce sen vždycky začne nabývat konkrétní obrysy…

Ten den usedla k nástěnné mapě světa a fixou kreslila, škrtala, plánovala. Když v sobotu 11. července 2015 odlétala na Palau, ostrůvek v Tichém oceánu 500 kilometrů východně od Filipín, nebyla to dovolená, ale začátek osmnáctiměsíční cesty, během které navštíví KAŽDOU zemi na světě.

Uvidí 193 svrchovaných států plus Tchaj-wan, Kosovo a Palestinu. Absolvuje 270 přeletů a razítky imigračních úředníků se jí postupně zaplní 4 cestovní pasy. Náklady na cestu budou v přepočtu asi pět a čtvrt milionu korun, ale ona si poradí.

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -