3 důvody, proč v novém roce nejen dřít, ale i žít

Zajímá Tě, kdo je uvnitř? Nebo jinak: Chceš jednou zajímat toho, kdo je uvnitř? Tak řekni, jakou barvu mají jeho oči.

„Jakou barvu mají oči Tvé malé dcerky?“ zeptal jsem se ho.

Nevěděl. Do práce chodil, ještě když spala. Domů se vracel, když už spala.

Žena mu přezdívala „hodinový manžel“ nebo „minutový táta“. Opustila ho, jak říkal on, „PŘESTOŽE jsem dřel od nevidím do nevidím“, a jak říkala ona, „PROTOŽE dřel od nevidím do nevidím.“

Ten příběh jsem popisoval zde. Přes 3500 čtenářů se mi následně svěřilo, že se potýká s tímtéž problémem: pro samou práci, které neumějí říct dost, nemají čas na děti, přátele, partnery ani na sebe samotné.

Proč vyvažovat práci a další hodnoty? A jak toho docílit?

3x proč

Kdo Ti dává větší energii? Oči upřené na stav Tvého bankovního účtu, nebo oči zavřené a tento pocit?

„V pracovních dnech nemám vůbec žádný volný čas. Spím čtyři, pět hodin. Zato víkendy mám volné. To znamená, že je trávím na místě, které mám rád, kam se dostanu komfortním způsobem (privátním letadlem) a kde jím a dělám to, co mě dostatečně odměňuje,“ říkal nedávno v magazínu FC muž, který nic nezdědil, nezprivatizoval, a přesto se letos v jednačtyřiceti letech stane třetím nejbohatším Čechem s majetkem přesahujícím 50 miliard Kč.

Proč nepracuje i o víkendu? Proč si zakládá na volném čase? Proč má pevnou hranici, za kterou už práce nesmí?

Odpovím třemi důvody. Hned první je paradoxní:

1. proč: Uděláš práci lépe a rychleji

Jeden z nejrozšířenějších omylů zní: Čím déle zůstanu v práci, tím lépe ji udělám. Neboli: Čím déle se úkolu věnuji, tím lepší bude výsledek.

Představme si sprintera, který se rozhodne zaběhnout co nejlepší čas na 100 metrů. Trénuje celý den. Bez ustání. Kdy zaběhne nejlepší čas? Na konci dne?

Pochopitelně ne. Čím déle bez odpočinku trénuje, tím unavenější je a tím horší má výsledky.

Celá příroda stojí na změně. Příliv, odliv; den, noc; aktivita, odpočinek. Právě to nám dává sílu. Naopak jen nepřetržitá aktivita nebo nepřetržitá pasivita sílu odebírají.

Lidé, kteří pracují fyzicky, vědí, že potřebují odpočinek. Lidé, kteří pracují hlavou, si z nějakého důvodu myslí, že k úspěchu vedou jen dva principy: GTP a GTD. Opravdu, bez Get-To-Point (schopnost soustředit se na jednu práci) není Get-Things-Done (schopnost dokončit úkol). Abychom však byli schopni GTP (tudíž i GTD), potřebujeme energii. Bez energie se není možné dlouhodobě koncentrovat, natož vytrvat.

Málo spát. Zrychleně jíst. Vynechat sport. Odvolat setkání s přáteli. Zrušit masáž. Je snadné říct „Nemám čas.“ Zeptejme se ale jinak: „PROČ nemám čas?“

Zdá se to logické: Nestíháme-li práci už teď, jak by nás vůbec mohlo napadnout si odpočinout?

Přitom opak je pravdou: Odpočineme-li si, budeme následně schopni udělat práci s kvalitnější energií, tedy lépe/rychleji. A zvládneme-li práci v kratším čase, najednou zbude čas na odpočinek.

Mysleme na kvalitu, ne na kvantitu. Kvalitní odpočinek přináší kvalitní práci. (Jak odpočívat co nejefektivněji – tedy co nejlépe a nejrychleji, abychom následně mohli pracovat co nejefektivněji – tedy co nejlépe a nejrychleji, o tom už v magazínu FC.)

Proč naše okolí tak málo oceňuje přepracovanost? Proč si bez odpočinku tak často připadáme ničemní a marní?

Otočte, prosím, na 2. stránku.