Proč láska bolí aneb 7 paradoxů vztahu, kterým se nevzpírejme

Když zavřete oči, cítíte to. Hlavně v noci... Bolestivý zápis do srdce. I srdce má totiž svou paměť. A potřebuje si pamatovat to, na co bychom nejraději zapomněli. Proč? Protože jen to, co si pamatujeme, jak nás bolelo, v životě už nikdy nebudeme opakovat.
- Reklama -

„Mohu si koupit hodinu Vašeho času?“ naléhala. „Přijedu i přiletím za Vámi kamkoli.“

Zaujala mě. Čím pro ni ta hodina může být cenná?

„Budu mít jednu jedinou otázku. Trápí mě odjakživa. Cítím, že jste jediný, kdo mi ji může zodpovědět.“

Neprodávám svůj čas. Styděl bych se za setkání s člověkem vystavit fakturu. Jaká to ale může být otázka? vábilo mě.

„Proč láska bolí?“ napsala mi.

Mince

„Proč láska, která má člověka činit šťastným, ho činí také nešťastným?“ zeptala se.

Místo odpovědi jsem vyjmul z kapsy minci.

„Čím je každá mince zvláštní?“ položil jsem otázku.

– „Má dvě strany.“

– „Ano, jako život. Jako každá životní událost nebo okolnost.“

Všechno v životě má dvě strany. Rub i líc. Dobré i špatné. (O párovosti jsem nedávno psal v článku Proč si muži myslí, že stačí peníze, ale ženy potřebují i jejich čas.)

– „Platíte-li však jakoukoli mincí v obchodě,“ dodal jsem, „nezáleží na tom, kterou stranou ji položíte na pult, rub i líc platí stejně. Tak je to i v životě. Ať je zkušenost dobrá, či špatná, vždycky je užitečná.“

Podržel jsem minci mezi námi – tak, že já hleděl na jednu stranu a ona na druhou.

– „Když se Vás teď zeptám, co je na té minci, budete se se mnou do krve přít, že panna, protože pannu vidíte. Neuvěříte, že na té minci může být také orel. Jinými slovy: Jen proto, že na nějaké události vnímáme momentálně pouze to špatné, neznamená to, že na té události neexistuje nic dobrého. Vždycky existuje.“ A otočil jsem minci – orlem k ní.

Pamatuj si: Vždy dvě strany

Jak najít na něčem špatném to dobré? – jedna z nejčastějších otázek, které mi chodí celý rok. Rozhodl jsem se zodpovědět ji jednou provždy jedním vydáním FC Magazínu. Tím příštím.

Každá mince má dvě strany a já Vám alespoň nastíním pár takových paradoxů. Naučme se, prosím, nevzpírat se jim. Nebojovat s rubem. Stačí si uvědomit líc – stačí obrátit minci.

Jak se to dělá?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -