„Máš něco, co já nemám“ aneb Jak čelit závisti

Jeden z největších omylů v životě se jmenuje: Budu-li úspěšný, budou mě všichni mít rádi.

Chcete příští rok ještě více uspět v kariéře?

A ptáte se: Jak ještě lépe zvládnout práci?

Správná otázka by měla znít: Jak čelit všemu, co s prací nesouvisí a rozlaďuje mi mušku?

Lépe zvládnout práci znamená naučit se více soustředit na práci.

Více se soustředit na práci znamená vytlačit v daném okamžiku z mysli vše, co se práce netýká.

Sdružím-li to: Lépe zvládnout práci tak znamená vytlačit v daném okamžiku z mysli vše, co se práce netýká – a co se přímo v práci odehrává. Co tím myslím? Například drby.

„Máš něco, co já nemám“

Chcete-li být úspěšní, vynikat v jakémkoli oboru, musíte se připravit na závist. Závist říká: „Máš něco, co já nemám. Něco, co nikdy mít nebudu. Proč to nikdy mít nebudu? Protože se nesoustředím na sebe, ale na Tebe.“

Lidé, kteří se soustředí na druhé a hledají, co negativního by jim vytkli, mrhají vlastní energií. Na světě neexistují dva stejní lidé, tudíž budeme-li na druhém hledat něco, co sami nemáme, vždycky to najdeme. Jinými slovy: Rozhodneme-li se závidět, vždycky na to sami doplatíme, protože vždycky objevíme to, kvůli čemu se budeme cítit zle.

„Nikdy to mít nebudu“

Ten pocit, že druhý má něco, co já nemám, a vědomí, že to nikdy mít nebudu, je děsné, sžíravé. V této negaci se máchají všechny vnitřní bolesti – stačí, aby nám někdo odvedl partnera, a je nám mizerně. Uvědomíme si, že někdo druhý má to, co jsme mohli mít my.

Lidé, kteří přepnou na toto negativní myšlení, se z něj velmi dlouho nedostanou. Je to dáno rovnicí, kterou v magazínu FC pravidelně připomínám: Pocity vytvářejí myšlenky – myšlenky vedou k činům – z činů vyplývají výsledky. Negativní pocity/myšlenky tak vedou k negativním činům a negativní činy k negativním výsledkům. Jinak to být nemůže.

Soustředíme-li se na to, že někdo druhý má to, co my nemáme a nikdy nebudeme mít, z této negativní myšlenky vzniknou negativní činy. Začneme mu házet klacky pod nohy, špinit ho, mydlit mu schody. Myslíme si, že ON je problém; že kdyby ON zemřel, náš problém by zmizel.

Ale to je iluze. Vymažeme-li někoho ze zemského povrchu, nebudeme mít to, co měl on. I když vystrnadíme schopného zaměstnance z vyšší pozice, sami možná získáme jeho pozici, ale nikdy ne schopnosti, pro které tu pozici zastával. Naše negativní činy naopak vyústí v negativní výsledek, protože naše ne-schopnost na vyšší pozici ještě více vynikne.

Proto si pamatujme:

Klíčem k jakémukoli osobnímu rozvoji, a to i v práci, je soustředit se na sebe, na zvyšování své hodnoty, zlepšování svých předností. Snižováním cizí hodnoty a bagatelizací cizích předností NEZVYŠUJEME svou hodnotu a NEPOSILUJEME své přednosti. Pouze marníme čas a energii.

Pokud jsme tedy sami terčem závisti nebo pomluv, dříve, než se tím začneme zabývat, uvědomme si, že se tím přestáváme soustředit na sebe. A o to těm, kteří nám závidí a kteří nás pomlouvají, jde. Je to jediný způsob, jak jim coby soupeři neutečeme.

Ostatně, představme si ZÁVOD V BĚHU:

beh

Negativní člověk nedělá žádné kroky vpřed, jen stojí na startu. Ale nechce prohrát. To jediné, co může dělat, je brzdit kroky ostatních. Jak byste to udělali u tohoto muže?

„Nepokračuj, zakopneš!“ „Za křovím čeká lev!“ „Pomóc, něco se mi stalo!“

Zkrátka přesvědčit ho, aby se také soustředil více na druhé nebo okolí; aby se začal bát; aby si také uvědomil, že může něco ZTRATIT. Jen tak se totiž zastaví.

Závod vyhraje ten, kdo se nezastaví. Nejenže doběhne první, ale také jediný. A když se ohlédne, ostatní uvidí stále poblíž startu – nenávidící ho. Toho, který si dovolil neproměnit se v solný sloup.

Techniku, jak se povznést nad pichlavá slova v práci, v domě, v ulici, kde bydlíte, probereme detailně v magazínu FC, kde na to bude dostatečný prostor. Pokud ještě nemáte svůj výtisk rezervovaný, učiňte tak zde.

Připravme se na to

Jedním z největších omylů v životě je myslet si, že čím úspěšnější budete, tím více Vás lidé budou mít rádi.

Ostatně, představme si ZÁVOD V HUBNUTÍ:

hubnuti

Hubnutí vyžaduje sebekázeň. Sebekázeň je velmi nepohodlná. Je to práce. Pohodlnější je nemít žádnou sebekázeň.

A jsme u jádra věci. Pohodlnost je vždycky snazší. Soustředit se na druhé je vždycky snazší než budovat sám sebe.

Mnoho lidí si přeje nenáročný, ne náročný život. Nechtějí chodit do kopce. Těžko se však smiřují s tím, že po vrstevnici nevede cesta na žádný vrchol. Nenávidí ty, kteří se rozhodli jít nahoru. Závidí jim jejich výhled. Strašně jim to vadí, a to ještě z jednoho důvodu: Dívají se do zrcadla.

„Sakra, ono to jde…“

Kdo vidí úspěšného člověka, má pocit, že svůj vlastní život marní. Věří, že když se na úspěšné lidi přestane divit, přestane tím svůj život marnit. Žije v ohromné lži.

„Nedokážeš to!“ spílá snaživému člověku do chvíle, než to DOKÁŽE.

„To byla jen náhoda, štěstí, neopakovatelné!“ vnucuje mu do chvíle, než ten úspěch ZOPAKUJE někdo další.

Pak už mlčí. Poprvé si uvědomí, že to, co „nemělo“ jít dokázat, JDE DOKÁZAT. Možná ho napadne, že to dokážou jedině všichni ostatní, jen on ne. Ale když už má hryzajícího brouka v hlavě, možná taky zapochybuje: „CO KDYŽ I TOHLE JE MŮJ OMYL?“

Jistěže je. Každý člověk může dokázat to, o co se pokusí a v čem vytrvá. Proto „ještě více uspět v kariéře“ je reálný cíl pro příští rok pro každého čtenáře.

Budeme Vám s ním pomáhat, a to nejen magazínem FC, ale i zbrusu novým časopisem, který ukáže, jak jednoduše se nemožné mění v možné.

V roce 2017 slovo nemožné zmizí z portálu FirstClass.cz. Protože se naučíme soustředit na možné.

© Petr Casanova. Celé portfolio autora včetně knih je zde, odběratelem magazínu FC, který je zasílán každé 2 měsíce, je možné stát se pouze zde.