Je mi 30+ a POŘÁD čekám. Kde je můj „osudový vztah“? Kde dělám chybu?

Dan, 38 let. Miluje sport, cestování, život. Ale něco mu chybí. Přesněji: někdo.
- Reklama -5

O třech skutečně vzácných slovech

„A mně se tolik líbil… A my jsme se tolik fyzicky přitahovali… To přece musel být osudový vztah!“ slýchám. A nestačím se divit.

Přitažlivost protějšků je přirozená. Muži běžně přitahují ženy, ženy běžně přitahují muže. Potkat přitažlivý protějšek je víceméně běžné. Co je naopak vzácné, je najít někoho, kdo chce stavět a růst společně s námi.

Mezi vytučněnými jsou tři klíčová slova, nezbytná pro dlouhodobý vztah.

Správné řešení: STAVĚT, RŮST, SPOLEČNĚ.

STAVĚT vztah je jako stavět dům. Buď ho postavíte pořádně, nebo se zhroutí.

Není možné, aby dům ROSTL jen na jedné straně, nebo aby jedna zeď byla pevná a druhá chatrná. Dům pak nebude dlouhodobě stabilní. Vztah je totiž, jak píšu na obálce své první knihy 250 zákonů lásky, jako dvojkolo. Není možné, aby jeden šlapal a druhý brzdil. Není dlouhodobě udržitelné, aby jeden dřel a druhý se vezl. Je to špatné pro oba.

Stavět musejí OBA. Růst, pokud je to pro ně důležité, musejí také OBA. To znamená každý zvlášť. A přitom společně. Jedním slovem: souběžně.

Stavět a růst společně vypadá složitě. Ve skutečnosti ale vztahy nejsou složité. To jen my si je komplikujeme.

Čím? Zbytečnými chybami, které nám berou čas, energii i naději. Jaké patří k těm hlavním, kvůli nimž jsme pořád na čekané?

1. chyba: Snažíme se o silný vztah se slabým partnerem.

Podle čeho posuzujete sílu vztahu?

Znám mnoho lidí, kteří posuzují sílu délkou. Čím déle vztah trvá, tím spíše je podle nich správnější. To je omyl.

Sílu řetězu také neposuzujeme podle jeho délky, ale podle pevnosti každého z jeho článků. Dokonce lze říct, že čím delší je řetěz, tím vyšší je naopak pravděpodobnost, že v něm nalezneme nějaký slabý článek.

Aby vztah mohl dlouhodobě fungovat, potřebujeme navlékat pevné články. Ne, délka vztah nedělá. Jsou lidé, kteří žijí desítky let vedle sebe, a jsou jako cizí. Jejich vztah je tak křehký jako průsvitový papír.

Jak píšu na obálce své druhé knihy Dvanáct srdcí, každý vztah je jako řetěz – tak silný jako jeho nejslabší článek. Na silnějším partnerovi dlouhodobost vztahu tolik nezáleží. Praská tam, kde povolí slabší partner.

A jak se takový člověk mnohdy už dopředu pozná?

2. chyba: Budujeme vztah s někým, kdo nezakusil.

Slabý je ten, kdo nemá dostatečnou sílu. Ptáte se: Sílu na co? Tak například:

Slabý dokáže jen brát. Nemá totiž sílu dávat.

Slabý dokáže jen ponižovat. Nemá totiž sílu partnera zvedat.

Slabý dokáže jen ubližovat. Nemá totiž sílu dlouhodobě podporovat, tedy milovat.

Dlouhodobý vztah není o tom, kolik lásky dáme na začátku, ale kolik jí budeme dávat až do konce. Slabí lidé nejsou vytrvalci.

To nejdůležitější, co v této souvislosti potřebujeme pochopit, je toto: Být silný není něco, co bychom si mohli vybrat. Být silný je něco, k čemu jsme životem donuceni, když být slabý pro nás není varianta.

O Sókratovi se říká, že ho jednou oslovil muž s dotazem: „Jak mám v životě dosáhnout úspěchu?“ Sókrates ho vzal k řece. Tam ho pobídl, aby spolu vešli do řeky. Pokračovali dál do proudu. Když už voda oběma sahala po krk, Sókrates stáhl muže pod hladinu. Dlouho ho tam držel. Pak muže pustil. Ten se instinktivně nejdříve z plna hrdla nadechl vzduchu, potom vyslechl Sókratovu otázku: „Na co jsi myslel tam pod vodou?“

„Přece na vzduch! Moje jediná myšlenka byla: Potřebuji vzduch!

„Protože jsi zakusil, jaké to je vzduch nemít, dokážeš si teď vážit vzduchu. Být slabý tam dole pro Tebe nebyla varianta, v té chvíli jsi měl největší sílu. Objevil jsi způsob, jak si dostatečně vážit obyčejného vzduchu i jak soustředit veškerou sílu na to jediné, co je v dané chvíli podstatné. Objevil jsi tajemství úspěchu.“

Sókrates použil další klíčové slovo pro budování dlouhodobého vztahu: zakusit. Lidé, kteří nikdy nepykali za svou chybu, nevědí, proč je důležité ji uznat. Lidé, kteří nikdy nezakusili špatné partnery, nedovedou dostatečně ocenit ty dobré. Lidé, kteří nepoznali skepsi, neprožijí dostatečně štěstí.

Lidé, kteří zakusili lehkovážnou výměnu partnera, už dobře vědí, že člověka je možné nahradit, ale nikdy ne vzpomínky, které zůstanou v hlavě. A které pak tíží – jako cihly. Jako svědomí.

Pozná-li člověk, že nelze napravit minulost, je to bolestná zakušenost. Ne zkušenost – ta je od slova zkusit. Zakušenost je od slova zakusit.

Muž, který byl bez vzduchu, dokázal ocenit obyčejný vzduch. Lidé, kteří čekají na pořádného partnera, ho dokážou následně ocenit.

Co je nejdůležitějším znakem dlouhodobého partnera?

Otočte, prosím, na 3. stránku.

- Reklama -