Jak vychovat úspěšné děti, kterým nevadí prohrát

Opravdu chcete mít úspěšné děti? A unesete, když budou úspěšnější než Vy?
- Reklama -

Začněme úkolem

Rodiče měli dvě děti. Ty jako malé stavěly věž z kostek.

Když spadla prvnímu, vztekle koplo do kostek a odešlo k jiné hračce se slovy: “To nejde.”

Když spadla věž druhému dítěti, sáhlo po kostkách znovu se slovy: “Nevadí, zkusím to znovu.”

Úkol:

  1. V čem spočíval rozdíl ve výchově obou dětí?
  2. Které z těchto dětí v dospělosti spíše řekne: “To ani nezkusím, to mi určitě nevyjde” a které: “Zkusím to, třeba mi to vyjde”?

(Pokud si lámete hlavu nad odpovědí na 1. otázku, pak je tento článek pro Vás.)

Jak chválit děti

Kdo četl v mém magazínu FC o dětství Elona Muska, zřejmě již nikdy neoznačí za náhodu fakt, že je právě Musk vizionářem (mimo jiné zakladatelem vesmírného projektu Space X nebo elektromobilů Tesla). Psali jste mi o ještě více podrobností výchovy úspěšných lidí. Budiž, tady jsou.

Nejdříve se však zeptám já Vás: Co kdybyste jako rodiče mohli zvýšit pravděpodobnost úspěchu Vašich dětí v životě malými změnami v tom, jak je právě teď chválíte nebo jak mluvíte o jejich úspěších? Zkusili byste to?

Jistě máte na rtech otázky: “O jaké malé změny by šlo?” “Copak lze vůbec na chválení změnit?” “Vždyť já chválím, co to jde!”

Důležité však není to, JAK MOC děti chválíme, ale ZA CO.

Pokud budeme děti chválit za to, co již umí, budou si myslet, že to už stačí. Pokud budeme děti chválit za snahu umět víc, pak k vyšším schopnostem budou chtít směřovat.
Pokud budeme děti chválit za to, co již umí, budou si myslet, že to už stačí. Pokud budeme děti chválit za snahu umět víc, pak k vyšším schopnostem budou chtít směřovat.

Děti chválené pouze pro své vrozené schopnosti (“Kačenko, Ty jsi krásná.” “Bertíku, Ty jsi inteligentní.”) a to, na co mají přirozený talent, mají sklon se později méně učit a méně chtít vynikat. Mají totiž pocit, že na sobě pracovat nemusejí, že už mají díky přírodě “hotovo” a všechno jim půjde samo.

Naopak děti chválené za strategie a procesy, kterými rozvíjejí možná řešení problémů, a to i tehdy, když ve svých postupech nejsou úspěšné, mají větší sklon zkoušet, učit se chybami a snažit se, dokud neuspějí.

A pozor: Ovlivnit myšlení dětí je možné už od věku 1 až 3 let.

Jak to konkrétně dělat?

Co odlišuje úspěšné a neúspěšné děti/dospělé?

Fixní versus růstové myšlení

Lidé se v zásadě odlišují podle způsobu myšlení. Vysvětleme si oba typy.

Fixní myšlení stojí na přesvědčení, že schopnost uspět je vrozená. Buď se narodíte předurčeni k úspěchu, nebo ne. Ovlivnit to nemůžete.

Růstové myšlení naopak stojí na přesvědčení, že schopnost uspět a nalézat řešení je možné v čase rozvíjet.

Příkladem, který rozděluje obě myšlení, je Albert Einstein.

Byl Albert Einstein odmalička génius, nebo se vypracoval?
Byl Albert Einstein odmalička génius, nebo se vypracoval?

Pro majitele fixního myšlení to byl “génius, z jiného světa, a proto uspěl.

Pro majitele růstového myšlení to byl “běžný člověk, který na sobě vytrvale pracoval a odvážil se řešit neuvěřitelně obtížné problémy, a proto uspěl.

Cítíte rozdíl?

Který přístup je Vám bližší?

Pokud ten druhý, pak pro Vás bude snazší pochopit, že je lepší děti chválit hlavně za to, že se dokážou učit, než za to, co již umí.

K jakým rozdílům to vede k dospělosti?

Jak se projevují lidé s fixním, anebo růstovým myšlením?

Otočte, prosím, pro příklady na 2. stránku.

- Reklama -