Jak voda prospívá tělu i duši aneb 5 míst pro koupání s očima dokořán

Jako kdyby letěla po nebi, že? Přitom jsme v Indickém oceánu a sledujeme mořskou želvu.

Hmátl jsem rukou a chtěl si některou z nich pohladit. Uskočily – ale pluly dál se mnou. V hejnu tropických ryb jsem se cítil jako jedna z nich.

Zvláštní, vždyť jsem suchozemec.

Nebo ne?

voda

Návraty domů

Miluji Indický oceán, nejteplejší ze všech. Ale podobné pocity, když zavřu oči, mám všude – i v bazénu nebo ve vaně. Ponořím hlavu a cítím se tak jinak – vyklidněný. A po vykoupání svěží a jako znovuzrozený.

Máte to podobně? Čím větší je teplo nebo zima, tím více využíváte vodu? Proč nám dělá tak dobře, když jsme přece tvorové souše? Nebo nejsme?

Kdykoli se spojíme s vodou, je nám lépe (viz článek Proč bychom měli porozumět vodě aneb Co nás dokáže otrávit a změnit). Ve vodě jsme se vyvíjeli, vodu používáme ke každodenní hygieně a pitnému režimu, voda nás očišťuje, tvoří, vodou regenerujeme.

Ačkoli nohou zkoušíme teplotu vody a zdá se nám studená, stačí pár temp a myslet si to přestáváme. Jako bychom byli stavěni na tepelnou vodivost vody, která je ve srovnání se vzduchem 23krát větší. Lépe než na vzduchu si ohříváme (nebo ochlazujeme) povrch těla.

A jak prospívá našemu zdraví!

labuznik

Z vody vždycky vycházíme statnější. Nejenže zapojujeme nejvíce svalových skupin, oproti jakémukoli jinému pohybu, ale rozvíjíme i takzvané ventilační schopnosti organismu. Jak je to možné? Povrch těla totiž posiluje hydrostatický tlak vodního sloupce (daný hloubkou ponoření). V plicích je v klidové poloze stejný tlak jako nad hladinou. Při zadržení dechu ovšem musejí dýchací svaly tlak vody překonat. Proto pravidelné a dlouhodobé plavání zvyšuje sílu výdechu a tím i naši dechovou rezervu.

Navíc se velký objem krve ze žilního systému kůže a podkoží přesouvá do nitrohrudního prostoru, kde plní velké žíly, srdce a plicní oběh mnohem více. Vodorovná poloha těla při plavání současně usnadňuje návrat krve k srdci.

Jako bychom skutečně byli stvořeni do vody…

A nejzajímavěji reaguje srdce!

potapecka

Ačkoli se považujeme za suchozemce, máme stejné reflexy jako savci odnepaměti žijící ve vodě. Třeba takzvaný ponořovací reflex. Ten způsobuje, že při ponoření pod hladinu se už za deset sekund sníží tepová frekvence srdce až na polovinu (z průměrných 200 tepů za minutu na 100).

Třeba velryba využívá tohoto divu k lovu potravy v až kilometrových hlubinách. Snížení srdeční frekvence jí totiž umožňuje úsporněji hospodařit s kyslíkem obsaženým v krvi, ve svalech a v tělních dutinách – ano, kyslík tam déle vydrží.

Také člověku se pod vodou optimalizuje činnost srdce. Se snížením počtu srdečních úderů se prodlužuje minutový srdeční oběh a zvyšuje se vitální kapacita (objem vzduchu, který přijmeme při nejhlubším nádechu). Do plic se tak dostane více kyslíku, který v těle déle vydrží. Tím se zvětšuje i počet červených krvinek a svaly jsou odolnější vůči kyslíkovému dluhu. Člověk je schopen stále silněji a stále déle vydechovat pod hladinu při následném krátkém nádechu vzduchu nad hladinou.

Jen to chce překonat strach!

Lázně ještě pro jeden smysl

Stačí zvládnout základní plavecké dovednosti a naučit se ve vodě správně dýchat, a je Vám hned dobře. Musí být – pohyb ve vodě se totiž podobá stavu beztíže. Díky tomu je odlehčeno svalstvu páteře, krku, zad a ramen, kloubům kyčlí, kolen a kotníků nebo nožní klenbě. Uvolňuje se trvalé napětí určitých svalových partií, dokonce se plaváním dají vyrovnat vady způsobené špatným držením těla.

A to jsme na povrchu; co teprve uvnitř těla?

barvy

Ocitáte se totiž v říši ticha. Podněty z okolí k Vám doléhají jen omezeně. O to intenzivněji můžete prožívat vnitřní podněty – zvýšit citlivost svého prožívání, slyšet svůj vnitřní hlas. Nejenže si život více vychutnáváte, ale najednou myslíte na hezké věci, nebo si v klidu řešíte své aktuální problémy. Černé myšlenky se vytrácejí, jako kdyby voda uměla čistit i zevnitř… za pomoci „čistidel“, jako jsou endorfin a adrenalin, hormony, které se plaváním vyplavují.

Vím, že tohle všechno jde prožít i v bazénu.

Ale já rád zapojuji ještě jeden smysl – zrak.

Proč mám tak rád potápění v Indickém oceánu?

Jakých 5 lokalit v něm nejvíce miluji?

A které destinace jsou více než jen o zkoumání korálů nebo ryb?

Otočte, prosím, na 2. stránku.