Když se staneš převozníkem aneb Proč trvat na vyřešené minulosti partnera

Znamená pro Tebe všechno. Chceš, aby to platilo i naopak. Ale v jeho srdci je pořád někdo jiný. Jak by tedy jeho srdce mohlo stoprocentně patřit Tobě?
- Reklama -

Převozník je terminus technicus. Osoba, která převáží jiné lidi z břehu Neštěstí, kde se cítí osamělí a bezcenní, na břeh Štěstí, kde vystupují již sebevědomí a plní hodnoty. Převozníkovým údělem je však v loďce zůstat, ba vrátit se zpátky na břeh Neštěstí.

Ona

Měla to, čemu se říká otevřená zlomenina srdce. Neuměla si pomoct. Pořád na něj myslela. Pořád věřila, že se mu stane něco špatného a on opět zazvoní u jejích dveří – vrátí se.

Milovala ho i nenáviděla. Proklínala jeho novou známost. Trhala jejich společné fotky. Zkrátka – směřovala stále veškerou energii k němu a do minulosti. Kvůli tomu nesměřovala žádnou energii k někomu jinému, kdo právě procházel kolem ní, a do přítomnosti. Fakticky nežila. Vzpomínala na Život.

Jak píšu ve své knize Dvanáct srdcí, nic člověka nebolí tolik jako vzpomínky na štěstí v dobách neštěstí. Její bolest byla nesnesitelná. Každá bolest srdce je nesnesitelná proto, abychom byli donuceni něco změnit.

Ona si bolest svého srdce vykládala jako vzkaz: „Nesmíš být sama. Musíš být znovu s ním. Případně to přebít někým jiným.“

Ve skutečnosti nás ale srdce bolí tehdy, když naopak chce, abychom byli sami. Pro srdce je nesnesitelné žití v minulosti. Snaha změnit to, co změnit nejde. Touha vrátit to, co vrátit nejde. Pro srdce je nesnesitelným, když člověk pro minulost ignoruje veškerou přítomnost.

A tak se rozhodla vytlouci klín klínem. Ponechala otevřené dveře do minulosti (co kdyby expartner náhodou opravdu přišel zpět?) a přitom se pokusila otevřít dveře do budoucnosti.

Stalo se to, co se stát muselo. Otevřeme-li kromě dveří do minulosti i dveře do budoucnosti, pak vznikne průvan – a vše z neuzavřené minulosti nám nalétá do budoucnosti.

On

Byl dlouho sám. V posledním stadiu samoty.

Ta počáteční bolí. Jste po rozchodu, poničení, musíte do celkového servisu. Srovnat se; oprášit hodnoty, na které jste během vztahu zapomínali, protože jste činili kompromisy s časem; najít znovu cestu ke starým přátelům, starým koníčkům i k sobě samému. Zkrátka obnovit vše, co Vás vždycky dělalo šťastnými.

Pak bolest srdce přejde. Zápis je dokončen. Pardon – o jakém zápisu mluvím? Přece o zápisu do srdce. Srdce bolí, protože do sebe vrývá zkušenost. Čím hlubší je zápis, tím větší jsou bolest i zkušenost. A tím větší je také pravděpodobnost, že stejnou zkušenost už nikdy opakovat nebudeme. Protože si oživíme, jak nás bolela.

On byl už ve stadiu, kdy měl obnovené všechny důležité hodnoty. Měl radost ze života, energii, ale protože změna je život a život je změna, přál si opět něco změnit. Nebýt sám. Protože měl dost lásky (sebelásky), chtěl ji dávat i někomu druhému. Dáváním lásky přece nikdo nezchudne, myslel si. Chtěl sdílet. Radosti i starosti. Chtěl – pomáhat.

A tak se svou loďkou, která znamená bezpečí pro druhé, připlul ke břehu Neštěstí. Kohopak zachrání?

Přistoupila ona. Žena s touhou „hlavně nebýt sama“.

Spolu

Ona zažívala pohádku. Konečně ji někdo hýčkal. Urychloval její cestu ke Štěstí, která by jinak trvala mnohem déle a stála by ji mnoho sil.

Regenerovala. Opět se usmívala. Skoro by ho i milovala. Ale…

Ve svém srdci měla obsazeno. „Promiň, nejde to,“ překvapila toho, kdo pro ni udělal tolik. Loďka drcla o břeh. „Jsem tady – Štěstí!“ četla z cedule. A vystoupila.

Jak zdůrazňuji ve své knize 250 zákonů lásky, převozník nikdy nevystupuje. Nanejvýš aby pomohl vynést zavazadla a dary – pro někoho jiného. U břehu Štěstí vždycky zůstává v loďce sám. A čeká ho zpětná plavba k břehu Neštěstí.

Úděl

Být převozníkem je ta nejtěžší profese na světě. Za službu totiž neplatí převážený zákazník, ale převozník sám. Ztrácí víru, ideály, chuť pomáhat, sílu vstupovat do dalších vztahů.

Nabývá pocitu, že láska je špatná; že láska zklame. Ale láska, milí převozníci, nikdy nezklame. Zklame vždycky jen člověk.

Jak poznat, že jsme převozníkem?

Jak se s tím vyrovnat?

Jak se tomu příště vyhnout?

Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -