Muž, který začal měnit jiné muže

Marie Vašková a Petr Soler, pár, jehož dítětem se stal zajímavý společný byznys.

Když jsem poznal Marii s Petrem, uvědomil jsem si, jakou zásadní schopností je člověk obdařen: schopností změny.

Když se člověku něco nelíbí, může to změnit. A když to nemůže změnit, může změnit alespoň postoj, který k tomu zachovává.

I když změní pouhý postoj, může tím změnit fakticky všechno, co se mu nelíbí.

Pokud přemýšlíte o nějaké životní změně a stále Vám chybí odvaha uskutečnit ji, třeba Vám následující příběh pomůže vidět i ty možnosti, které v obavě nevidíte.

„Takhle už nechci dál“

Petr se od 19 let snažil prosadit v přímém prodeji v oboru pojišťovnictví. U jednoho z významných poradenských hráčů, Broker Consulting, se vypracoval na ředitele, pak i do top managementu. Bylo mu 25 let a pocítil zvláštní paradox. „Čím výš jsem byl, tím méně jsem se s tím ztotožňoval. Nebavilo mě to. Divné, že, jestliže jsem měl pozice i výdělky, po jakých jsem na začátku toužil…? A tehdy jsem si něco uvědomil: Že úspěch a životní spokojenost souvisí hlavně s energií. Když z práce nečerpáme pozitivní energii, ani vysoký bod kariéry nás nenaplní – bez ohledu na to, jak moc jsme pro tu práci předurčeni nebo kolik talentu máme.“

Tři roky otevíral dveře své kanceláře a přemítal, tápal a váhal. Věděl, že takhle dál žít nechce, jenže když řeknete a), musíte říct také b), tedy: CO by měl dělat, když toto dělat nebude? CO bude lepší?

„A jednou takhle otevřu tištěný magazín FC a čtu: 10 tipů, jak dosáhnout jackpotu. Byla tam fotografie Stevea Jobse, ale moje oči, ani nevím proč, přitáhlo toto doporučení: Aplikujte stávající systém v jiném oboru,“ vzpomíná Petr. (Já se při jeho slovech usmívám. Pokaždé mě baví, když si lidé myslí, že existuje náhoda. A diví se, proč správné náměty od života chodí v tu správnou chvíli… no ale to sem nepatří.)

„Když jsem to četl, projela mnou elektřina! Cítil jsem, že toto musí být ono. Od té chvíle jsem měl myšlení přepnuté do úplně jiné dimenze. Ta jediná věta ovlivnila celý můj další život. Začal jsem totiž uvažovat ne o tom, co nového bych vymyslel, ale co stávajícího bych vylepšil.“

Když byla řeč o Steveu Jobsovi, jeho prvním pravidlem, které si čtenáři tištěného FC možná pamatují, bylo: Nehledej zákazníky pro svůj produkt; hledej produkt pro své zákazníky.

A přesně to Petr udělal.

„Co to s těmi muži je?“

Jsme-li u takzvaných náhod, Petrovi se stala další. Poznal Marii. Módní nadšenkyni a návrhářku. Byla, dalo by se říci, jeho opakem. Jako kreativec viděla svět, jaký by mohl být. Zatímco Petr se oblékal formálně a účelově – tak, jak viděl kolegy kolem sebe.

„Co to s vámi je?“ překvapila ho Marie. „Proč jste vy chlapi takoví?“

„Jací TAKOVÍ?“ zeptal se Petr.

„Desítky let tu vládl socialismus, tedy rovnostářství. Lidé se chovali i oblékali tak, aby nevyčnívali. Když socialismus padl, ženy to postřehly – začaly být v módě své, originální, každá chce svým způsobem vynikat. Copak jste vy muži zakrněli v socialismu? Proč se pořád oblékáte STEJNĚ – jako druzí?“

Bolelo to od ní. Bylo to tvrdé…

… a pravdivé, uvědomil si Petr.

„Ještě před lety bych se na ni obořil nebo se alespoň snažil hájit. Ale teď jsem se rozzářil a objal ji, protože mi pomohla pochopit, jak obrovský potenciál v pánské módě je a že její rozvoj je u nás pořád na začátku!“

Ale hlavně si Petr položil klíčovou otázku: PROČ? Proč tomu tak je? Proč se on neobléká jinak? A proč jsou příliš konzervativní i jiní muži?

A tak vzal Marii za ruku a šli do nejbližšího obchodního centra…

„Co se to s trhem děje?“

Procházeli obchody, obchodní centra i města, ale – pořád jako by byli na jednom místě. „Obchodů byla spousta, ale všechny fungovaly stejně. V zahraničí nakoupily zboží a tady jej prodávaly s vysokou přirážkou. To byl celý byznys. Nebyla tam žádná přidaná hodnota, žádná služba, která by muži umožnila odlišit se. Mohl strávit celý den v nákupním centru, ale přesto odcházel domů s něčím, co mohl mít kdokoli další, protože stojany měly jen konfekční nabídku, omezenou v několika velikostech, a ber-neber.“

Marie a Petr byli jako dvě kolejnice, které se náhle seběhly. Ona chtěla vytvářet módu. On byl zvyklý zdokonalovat obchodníky. Doposud jen tak, že z nich dělal odbornější finanční poradce. Nyní ho ale napadlo dělat z nich také kavalíry – kteří budou reprezentovat svou firmu nejen službami a znalostmi, ale také svým oblekem a celkovým vystupováním. Odliší se od konkurence.

Nehledej zákazníky pro svůj produkt; hledej produkt pro své zákazníky. Tak to znělo v tištěném magazínu FC i v Petrových uších.

„S Marií jsme se rozhodli, že naše značka nebude o produktu, ale o službě. Nebudeme mít hotové produkty na skladě a hledat pro ně zákazníky, jako to dělají jiné módní značky, ale přimějeme naše zákazníky k tomu, aby se stali spolunávrháři vlastního obleku – podle toho, co se jim líbí, v čem se cítí dobře, co pasuje k jejich povaze, vkusu, naturelu. Nikoli ten oděv, ale oni sami budou ztělesňovat podstatu naší značky.“

„Ahoj, chceš se odlišit?“

Získat první klienty byla pro Petra hračka. Oslovil obchodníky ze svého týmu v Broker Consulting. Svým jiným než konzervativním outfitem byli ve firmě okamžitě nápadní.

Kam se poděla umrlčí černá barva?
Kam se poděla umrlčí černá barva?

A odlišit se chtěli i další – z konkurenčních týmů.

Pak i z konkurenčních firem.

A sněhová koule se začala valit údolím a nabalovat nové a nové klienty. Muži jsou neradi v něčem pozadu!

„Nejdůležitější bylo, že přicházeli ne za produktem, ale za službou. Marie a poté další přijímané módní konzultantky s nimi totiž probíraly, co se jim nejvíce líbí, co jim nejlépe sedí, v čem se nejlépe cítí. I když módě nerozuměli, naučili jsme se je inspirovat tak, aby vždycky vznikla nějaká představa. A nejen to. Konzultantky muže učily kombinovat – aby z co nejmenšího počtu kusů oblečení na míru sestavili v průběhu týdne co největší počet barevně i stylově vyladěných setů. A současně muže vzdělávaly, kam danou kombinaci nosit a jak vůbec přemýšlet o výběru vhodných variant do různého společenského prostředí.“

Začalo to být více než jen o šití na míru. Každý klient přebíral s novým oblekem i telefonní číslo, na kterém mu konzultantky byly nadále k dispozici pro radu. „Měli jsme archivované jeho osobní míry, takže stačilo jen, aby zavolal, že si neví rady s konkrétní příležitostí, a už jsme mohli šít nový doplněk či kombinaci, aniž by musel osobně docházet do obchodu.“

„Chceš navíc cash-back?“

Co klient, to změněný člověk. A také prokázaná odvaha jít jiným než konzervativním směrem. „Uvědomil jsem si, že způsobem myšlení, odhodláním změnit sebe, se vlastně všichni naši klienti podobají. A jestliže svým příkladem dokážou ovlivnit, či dokonce strhnout své okolí, přivádějí nám nové zákazníky. Oni jsou vlastně, často nevědomky, našimi marketingovými tlampači a my díky nim nemusíme investovat do reklamy. V tom případě si ale odměnu zaslouží oni,“ říká Petr.

Cash-back, tím se Cavalier (tak se značka Petra a Marie jmenuje) výrazně odlišil od konkurence. Pokud přivedete nového zákazníka, pak část jeho útraty v Cavalieru Petr s Marií vracejí na Váš účet.

„Chceš ještě navíc svůj byznys?“

Titulek článku v tištěném FC, který Petra motivoval, zněl 10 tipů, jak dosáhnout jackpotu – pamatujete? Petr aplikoval model referenčního marketingu z finančního poradenství a ke svému jackpotu se opravdu přiblížil. Proč jen přiblížil? Protože nastal jeden problém.

Petr s Marií žijí v Liberci, tam si otevřeli svůj obchod. O zákazníky by neměli nouzi, jenže ne všichni jsou z Liberce a okolí.

Problém?

To slovo u Petra vyvolává úsměv. Právě v tom, co mělo bránit expanzi Cavalieru, objevil Petr příležitost k zahájení opravdové expanze Cavalieru.

Začal totiž těm spokojeným klientům, kteří byli z větší dálky, nabízet franšízy. Aby to, co dělá on v Liberci, dělali ve svých městech, kde žijí.

„Několika výborným klientům se náš model obchodu zalíbil natolik, že nás k franšízám fakticky sami přiměli. A tak už stojí obchod Cavalier v Praze, před podpisem jsou další franšízy v Ostravě, Brně a Znojmě, v závěsu Hradec Králové.“

A na začátku všeho byl jeden „vyhořelý“ pětadvacetiletý obchodník…

(Jo, a jeden tištěný magazín, který mu „náhodou“ přišel do cesty.)

P.S.: Pokud i Vy přemýšlíte o změně ve svém životě, pak věřte, že magazín plný inspirací, který se jmenuje FC, do žádné schránky nepřijde náhodou.

Objednávka je zde, nikde jinde nejde koupit.

© Petr Casanova