Výhody, které přehlížíme aneb Jak se i samota může stát požehnáním

Kdybych byl její partner, řeknu jí: "Fuj, to Ti nesluší. Vypadáš otřesně. Děláš mi ostudu." Kdybych byl její partner, nedovolím jí být sama sebou. Na samotě je krásné, jako kdyby někdo otočil VOLUME doleva. A stížnosti vypnul.

Byl duben 2010. Z Evropy přišla zpráva, že bouchla sopka Eyjafjallajökull. Já seděl na pláži hotelu Beau Rivage na Mauriciu a lamentoval. Evropská letiště přestala přijímat a já věděl, že nestihnu řadu klíčových obchodních schůzek, předcházejících uvedení našeho produktu na trh.

Odložit to? Zdržet se? Promarnit příležitost? – Hlava mi třeštila.

Zmatkoval kdekdo. Jeden rakouský host vysledoval, že Asie stále přijímá, zabukoval si letenky tam a po souši jízdenky Orient Expressem – vyhlídkovým vláčkem, který pojede dlouhé týdny. „Vlak je jediná naděje, jak se dostat do Evropy,“ přemlouval mě.

Vtom mi, zahleděnému na Indický oceán, něco cinklo u ucha. Koktejlová sklenička, v ní 1 díl vermutu a 4 díly ginu. „Co takhle oslavu?“ zubil se na mě manažer hotelu.

CO-JAKO-BYCH-MĚL-SLAVIT? – musel vidět blesky v mých očích. NIKDO netušil, jak dlouho to potrvá. Všechny plány zhroucené. Každá další ZBYTEČNÁ noc na Mauriciu znamenala minus 10 000 Kč.

„Co takhle SVIČ?“ usmál se manažer. Switch = anglicky PŘEPNOUT.

To odpoledne u sklenky martini jsem se učil přepínat způsob, kterým vidím skutečnost. Na čemkoli špatném vidět to dobré. Dokonce si užívat to, z čeho jsem se do té doby hroutil. Naučit se usmívat okolnostem, které člověk nemůže ovlivnit jinak než tím, jak na ně pohlíží.

Opravdu je tak nepříjemná situace, v jaké jsme se ocitli?
Opravdu je tak nepříjemná situace, v jaké jsme se ocitli?

Zjistil jsem, že metodu Switch používají prakticky všichni úspěšní lidé, kteří za všech okolností jdou dál. Když zjistí, že se ocitli v pekle, tak právě proto nepřestanou jít – aby tím peklem prošli co nejdříve. Ve Vánočním Speciálu 2018 ukazuji, jak jednoduše lze na čemkoli, co nás brzdí, najít to, co nás posune. Z destruktivního postoje zaujmout konstruktivní.

Kdo nepoužívá tuto metodu, může se užírat prakticky čímkoli. Zradil mě partner – ach bože, co si bez zrádce počnu? / Partner mě ještě nezradil – ach bože, kdy to přijde? / Co když… co když… co když?

Šéf si na mě zasedl. Práci nezvládám. Nic mě nebaví. Točím se v kruhu – Tím vším se zabývám ve Vánočním Speciálu 2018. Na internetu si dovolím ilustrovat použití této metody na příkladu osamocení.

Z bezprostředního okolí nám vypadl někdo blízký. Nevypadl mlčky, naopak nás ještě znehodnotil urážkami. Připadáme si bezcenní, kapitulovaní.

Je vůbec možné na takové náhlé samotě, až osamělosti najít něco pozitivního?

Přepněme! Jaký odlišný svět najednou uvidíme?

1. výhoda: Mentální restart… aneb Hele, energie se vrací!

Konečně jsme sami? Super. Můžeme na sobě začít pracovat tak, jak jsme si vždycky přáli, ale z nějakého důvodu jsme nemohli. První krok se nazývá mentální restart. Neváhejme s ní, po této očistě se budeme cítit svěží a plní energie. Jak to?

Uklidíme zbytečný balast ve své hlavě. Vymeteme sebezničující pokyny z podvědomí. Negativní myšlenkové vzorce z minulosti odpojíme a nahradíme čerstvou pozitivní silou. Odhalíme, kdo nebo co v nás vyvolává negativní pocity a omezení. Všechnu zátěž – hlavně vnitřní křivdy, úzkosti a další negativní emoce, vtlačíme do pomyslné popelnice. Jak se to dělá?

Když uklízíme, musíme nejprve detekovat to, čeho se potřebujeme zbavit. To znamená napřed objevit špínu v sobě, pochopit ji a vyrýpnout ven, což s sebou nese bolest. Znovu si ji odžijeme. Možná přinese pláč, ale to nevadí – pláč je jako proud, kterým se špína odplavuje pryč. Jinak se za tím, co nás trápí, nedá udělat tlustá čára.

Kdykoli čistíme něco špatného, smrdí to. Čištění minulosti může probíhat i naněkolikrát. Negace se napoprvé nikdy úplně neodstraní, po určité době se může vrátit v ještě intenzivnější podobě. Je to jako s fyzickou ránou. Někdy se ještě nezahojí, ale znovu zanítí. Úplné vyčištění VŽDYCKY vyžaduje čas.

Přestát tuto fázi krátkodobě bolí. Ale z dlouhodobého hlediska se nám úžasně uleví. Staré rány se zacelí a jizvy budou vždy připomínat, co náročného jsme překonali. Po slzách, které zaschnou, uvidíme vše čistěji a jasněji – vypozorujeme nové možnosti.

Pro mentální restart je právě samota ideální. Nebereme si totiž žádnou hloupou berličku s názvem Ještě to odložím. Už nejde vymlouvat se. Mentální úklid hodně připomíná úklid domu, který je prostě neodložitelný ve chvíli, kdy je dům již plný chaosu a smetí. Dá to práci. Výsledek však stojí za to. Všechno máme znovu urovnané a špína je pryč.

Tento krok je důležitý pokaždé, než se vrhneme do něčeho nového. Uklidit v sobě. Život jako by dostal nový lesk.

Zapamatujme si: Žádný problém nevyřešíme za použití těch samých myšlenek, které ho vytvořily (Einstein). Člověku, který neaplikuje metodu Switch, nezbývá než si protrpět nějaký čas. Protože teprve čas ředí myšlenky, dodává nadhled, odstup.

Nový vztah nikdy nezačínejme s jinou než čistou a svěží hlavou.

Co umíme lépe než kdokoli jiný, a přitom to nezbytně potřebujeme ke spokojenosti? 

Otočte, prosím, na 2. stránku.