3 jednoduché rituály, které pomáhají uspět a vejdou se každému do každého dne

1. UŽÍVACÍ rituál

Dobré časy dělá lepšími. A to tím, že se chvíli soustředíme na dobré věci – na to, co máme nebo čeho jsme dosáhli – a sdílíme to s druhými. Třeba dobré zprávy se svým partnerem, nebo rozvíjíme dobrý pocit ze společné rodinné večeře, ze společně tráveného času s nejbližšími.

Užívání příjemného okamžiku nám pomáhá učit mysl to, aby vyhledávala podobné pozitivní maličkosti a umožňovala nám mít se stále na co těšit. Bývají to „hloupůstky“. Třeba rituál přípravy oblíbené kávy a jejího pití z oblíbeného hrníčku.

Prostě mít těšicí chvilky.

Vymáčknout ze života, bez ohledu na úspěšnost dne, vždy alespoň malou radost.

2. ZAČÍNACÍ rituál

Pozitivní pocit vytváří pozitivní myšlenku. Ale k tomu, aby se pozitivní myšlenka přeměnila v pozitivní cíl, je nutné – začít.

Nepřítelem pozitivně laděných lidí, kteří neuskutečňují své činy, je prokrastinace, povahový rys svádějící k tomu první krok raději odložit než uskutečnit. Zdeněk Svěrák říká: „Jedině psaním se něco napíše.“ Jedině uskutečňováním se něco uskuteční.

Nikdo nepřekoná strach ze začátku, dokud nezačne. Tento rituál tedy pomáhá začít s tím, co odkládáme. Jak? V co největší jednoduchosti je krása.

Například si nastavíte budík. Pětiminutový časovač. Ať v té chvíli děláte cokoli, ať uvažujete jakkoli, jakmile zazvoní, poslechnete. Kdo si stanoví cíl například začít cvičit, AŽ dosurfuje na internetu, nezačne obvykle nikdy – protože vždy je ještě co prosurfovat.

Buzení je startovní pokyn pro první krok. Žádný sprinter nezůstane zakleklý ve startovních blocích, když vystřelí z pistole.

Začít cokoli. Třeba jen umýt nádobí. Vyluxovat. Pověsit obraz. Projít se.

Zjistit, že jsme prvního kroku schopni.

A že nebolí.

3. ŠTÍSTKOVÝ rituál

Má-li někdo štěstí, je to opravdu jen náhoda?

„Vykroč pravou nohou,“ říkali nám rodiče před důležitou zkouškou. „Tak, a teď to určitě vyjde,“ ujistili nás, když jsme je poslechli.

Věřit, že všechno dobře dopadne, neznamená vidět do budoucnosti. Znamená to vytvářet si tu budoucnost. Kdo nevěří, že něco dobře dopadne, pochybuje a mentálně se už připravuje na selhání. Nemůže dát do svého úsilí sto procent, protože je podvědomě přesvědčen, že to stejně nemá cenu; že se to nevyplatí. Kdo si nevěří, často prohrává.

Čím úspěšnější lidé jsou, tím více dají na své obřady. Jako by šlo o meditace, výrobní spirály soustředění. Věří, že jim pomáhají, a ony jim pomáhají. Protože uklidňují mysl.

Pavel Nedvěd se stal nejlepším fotbalistou Evropy. Říkal mi, že šel strmě nahoru od chvíle, kdy začal věřit v Boha. „Od té doby věřím, jako kdyby všechno záviselo na Bohu. Ale dřu, jako kdyby všechno záviselo na mně.“

Uklidnit se, že to dobře dopadne.

Vyrobit si pozitivní pocit, tudíž pozitivní myšlenku.

A přesvědčit se, že první krok zvládneme.

Tři klíčové fáze úspěchu. Tři jednoduché každodenní rituály.

Zvládne je každý. Ano, uspět může každý. Pokud ovšem chce.

Pro všechny, kdo uspět chtějí, je tu tištěný magazín FC s konkrétními technikami a myšlením úspěšných na více než 100 stranách. Neobsahuje články z internetu, ale odlišný, unikátní a specifický obsah. Nelze sehnat v trafikách, pouze zde.

Elektronickou verzi tištěného magazínu FC (zejména pro čtenáře žijící v zahraničí) publikujeme pouze zde.

© Petr Casanova, foto: Eric Haidara

- Reklama -