O ženě, která slyšela milionkrát NE

Od té doby, co vydáváme magazín FC, mi denně píšou lidé z multilevelových marketingů se žádostí o radu: Jak to vydržet? Jak vydržet NE, které pořád slýchají od oslovených zákazníků?

Včera se mi dovolala dívka z callcentra, a když zjistila komu, strávili jsme hovor jejím slzavým údolím o tom, jak tuhle práci ustát, když ji nikdo nenechá ani domluvit.

NE. Základní slovo lidského růstu. NE znamená Jdeš špatnou cestou, Zkus jinou. NE znamená Pracuj na sobě, Vyvíjej se. NE znamená Nerezignuj.

Před sedmi lety jsem potkal ženu, která většinu života neslyšela nic jiného než NE. Dnes její majetek přesahuje miliardu dolarů. Není Češka, ale ve světě platí úplně stejné principy, jak nakládat s NE, když chcete být úspěšní. Jmenuje se Sara.

Když bylo Saře patnáct, hlásila se do pořadu obdoby Na stojáka. Chtěla bavit lidi a dělat stand-up komedie. Ale z druhé strany neslyšela smích. Nýbrž výsměch. NE.

Svěsila křídla, přestala revoltovat a poslechla rodiče v tom, ať raději udělá to, co považují za nejlepší oni. Když bylo tedy Saře devatenáct, snažila se stát právničkou – jako její táta. Jenže dvakrát neprošla LSAT, přijímací zkouškou na univerzitu. NE. NE. A i její rodiče začali být bezradní.

„Existuje něco, co bych nemohla zkazit?“ Ke studu rodičů požádala o místo v Disneylandu. Dlouhý čumák a uši – a chodit mezi dětmi jako plyšák Goofy. Co od vedení parku slyšela? Samozřejmě NE. „Neměla jsem výšku požadovaných 172 centimetrů…“ A tak jí dali kostým veveřáka Chipmunka… Dlouhodobě nestravitelná práce. Po třech měsících alespoň ona poprvé řekla NE.

Aby se následně sedm let věnovala zaměstnání, kdy NE bylo jejím denním chlebem…

Sara

Nastoupila jako obchodní zástupce do společnosti Danka a snažila se po domech a firmách prodávat faxy. „Když jsem někomu telefonovala, počítala jsem slova, která stihnu říct, než to ve sluchátku klapne, protože ten druhý zavěsí. Když jsem s prospektem hovořila osobně, počítala jsem slova, která stihnu říct, než řekne NE, nebo mi přibouchne dveře před nosem. Někdy jsem ani slovo říct nestihla a pozorovala, jak navštívenku, kterou jsem mu podala, rovnou trhá a hází mi ji na hlavu…“ NE, NE, NE, milionkrát NE.

Každý měsíc musela prodat faxové přístroje v celkovém finančním objemu alespoň 20 000 dolarů. Jinak brala jen základní plat, almužnu. „Nosila jsem pod paží zařízení rovnou na ukázku, ty největší jsem ani neunesla. Tolik jsem stála o jedno ANO, že když jsem slyšela NE, naučila jsem se ptát A PROČ? A když mi jeden zákazník odpověděl: Protože já ani nemám ve svém krámu proud, běžela jsem do nejbližšího obchodu s elektronikou, koupila mu ze svého prodlužovací kabel a zapojila mu ho u souseda.“

Studený kontakt, noha vsunutá mezi dveře, další PROČ, PROČ, PROČ? „Když už jste na dně, napadne Vás něco, co zní šíleně: změnit stereotyp.“

V jak bláznivé situaci je dobré představit si ANO? Co změnilo Sařin život? Otočte, prosím, na 2. stránku.