O 9letém klukovi, který začal podnikat s radostí, aneb Proč děti potřebují pomoc

- Reklama 4 -

do očí

Při neděli jeden malý příběh. Malý proto, že je o malém člověku. Jeho život je ale stejně významný a jeho touhy stejně velké jako ty naše. Rád se u dětí inspiruji, protože jejich představivost a odvaha bývají nádherné jako srdce, se kterým do svého „podnikání“ vstupují.

Ten příběh se stal v Los Angeles, ale mohl by se stát kdekoli na světě. Protože děti mají v zásadě podobný sen: mít ze života radost a dělat radost druhým. Ale k věci.

V LA je jedna okrajová čtvrť. A v ní je sklad, kde živnostník George Monroy prodává autodíly. Jeho devítiletý syn zůstává sám a nechce se nudit. K hoře prázdných a již nepotřebných papundeklových krabic si bere nůžky, izolepu a začne tvořit.

Lepí krabice

Zatímco táta za stěnou vyťukává na počítači, Caine vyrábí podivuhodný lepenkový svět. Využívá svoje hračky.

Přichytává hračky

Potřebujeme trochu fantazie, abychom nakonec viděli „výherní automat“, robotické rameno, kterým se z krabice vytáhne trofej, „stolní fotbal“. Vzniká lunapark.

Upřímně – rozezná ho pouze Caine. Každý, kdo projde kolem, vidí jen lepenkové krabice, tu a tam prořezané a ověšené.

Hrdý před obchodem

Caine proto fixou píše poutač a usedá ven do skládací židle.

Nesměle žádá kolemjdoucí, zda by si nechtěli zahrát. Že hned budou mít lepší den.

Nikdo z dospělých nechápe, co ten kluk vlastně nabízí a co chce, když mluví o 1 dolaru za vstup. „V lístku máte 4 hry, je to výhodné,“ snaží se Caine. Marně. „A za 2 dolary můžete hrát 500krát.“ 

Jeho podnikatelský plán nemá matematický základ ani logiku. Tedy ani důvěryhodnost. Alespoň pro dospělé.

Ale Cainovi nejde o zisk. Jen by ho potěšilo, kdyby vůbec někdo vyzkoušel jeho nápad…

Přemlouvá zákazníky

Jeho otec stojí vpovzdálí. „Jsem pyšný na to, co vytvořil. Ale nemám srdce se na jeho snažení dívat. On celé dny sedí na židličce, čeká na prvního zákazníka. Určitě je mu to líto, ale on je takový, že pořád věří,“ přiznává George.

Má synovi říci, že jeho dílo je zbytečné? Nepochopené? Že tak to možná bude s každým jeho nápadem v životě? Má mu vysvětlit, že lidé soudí špinavý papundekl, i když v synových očích to v samotném požitku ze hry nemůže vadit?

Nakonec otec neříká synovi nic. A Caine je usilovný. Rozhodnutý sedět tam jakkoli dlouho.

Co byste dělali na otcově místě Vy? A jak se Cainovi změnil život? Obraťte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama 5 -