6 produktivních rituálů, které ráno pomáhají, aby se vydařil celý den

Motto: Nebojme se neúspěchů. Neúspěchy nás školí více než úspěchy. Každý neúspěch říká: „Jsem jen odklad. Nejsem porážka.“

Stane se Vám, že ráno vstáváte bez energie, zato v napětí?

Že v práci nestíháte a domů se vracíte vyčerpaní, bez chuti?

Že starostmi nemůžete usnout a budíte se tedy ráno znovu nedobití, bez energie?

Co v tomto kruhu únavy něco změnit?

„Zatímco jiní lidé sní své sny, já na nich pracuji,“ řekl roku 1724, když mu bylo 18 let, Benjamin Franklin (1706 – 1790), syn chudého mydláře, který se vzdělával sám, autodidakticky. Například italštinu se učil tak, že hrál s kamarádem šachy. Měli domluvu, že kdo prohraje, naučí se dlouhý italský text. „Buď si zlepším logiku (vyhraji šachy), nebo slovní zásobu (jazyka),“ říkal před každou partií muž, který si už ve svých 20 letech otevřel tiskárnu, knihkupectví a papírnictví. Ve 34 letech založil Pensylvánskou univerzitu.

Byla to jiná doba, mávnete asi rukou. Ale když nahlédneme do Franklinova diáře, zjistíme, že má mnoho společného s ostatními produktivními lidmi:

Benjamin Franklin a jeho denní plán

1. Vstávají dříve

„Každý den začíná ránem a to, jak využijete ráno, rozhoduje o tom, jak využijete celý den,“ napsal Franklin. Jako kdyby to četli spisovatel Ernest Hemingway (1899 – 1961) nebo úspěšní současníci: šéf Applu Tim Cook, šéfka Pepsi Indra Nooyi, zakladatel Twitteru nebo Square Jack Dorsey totiž vstávají mezi čtvrtou a půl šestou ráno. „Když ostatní ve svých pohodlných postelích ještě sní o tom, jak jednou určitě porazí titány, já jsem už vzhůru,“ říká šéf Starbucks Howard Schulz, který má budíček nastavený na 4:44.

Co natolik důležitého tak brzy dělá?

2. Rozhodují, co ten den udělají

Tomáš Baťa to, kvůli čemu vstává dříve, nazýval „můj čas“. „Představuji si svůj den. Všechny cíle, metody, kterými jich dosáhnu, i motivace, které mě poženou. A to vše, ještě než den pořádně začne…“ Baťa si to zapisoval.

Říkejme tomu plán či deník, na názvu nezáleží. Záleží hlavně na správně položených otázkách. Jaká je ta nejdůležitější?

Steve Jobs tu svou formuloval v roce 2006. „Od svých osmnácti let, tedy už třiatřicet let, se každé ráno před zrcadlem sám sebe ptám: Kdyby dnešek byl posledním dnem mého života, chtěl bych udělat to, co se chystám dnes udělat? A když je moje odpověď Ne, udělal bych něco jiného a tato odpověď se opakuje několik dní v řadě, pak vím, že potřebuji něco změnit.“

Franklin, když se vrátíme k levému sloupci jeho deníku, se po ránu ptal: Co dobrého mám dnes udělat? Odpověď nebyla jen tak vypuštěná do větru. Večer se k ní totiž vrátil bilanční otázkou: Co dobrého jsem dnes udělal?

Ano, produktivní lidé vstávají o něco dříve i proto, aby si na klíčovou otázku svého dne našli čas jak ráno, tak večer. Celý den vědí, že budou sami sobě skládat účty. Ostatně i proto kladou důraz na třetí důležitý rituál:

3. Žábu jedí co nejdříve

Krásně to vyjádřil spisovatel Brian Tracy: „Pokud sníte ke snídani žábu, vše ostatní ten den bude už jednoduché.“ Ne, Tracy není francouzský gurmán, nemyslel doslova obojživelníka. „Žábou“ myslel nejnepříjemnější úkol, který potřebujeme nejen ten den zpracovat, ale hlavně ho co nejdříve dostat z hlavy, kde zabírá nejvíce místa a vytváří stres a touhy odložit řešení.

Tracy naopak tvrdí, že čím dříve „žábu“ vyřešíme, tím dříve nás zaplaví dobrý pocit ze „zvládnutého dne“ – energie a chuť do další práce. Navíc vědci potvrdili, že odhodlání je nejvyšší po ránu a klesá, jak vadne den.

Na každé práci je nejtěžší překonat okamžik, kdy se nám nechce pracovat. Jak si tedy vyrobit chuť na tu nejodpornější porci žáby hned po ránu?

Otočte, prosím, na 2. stránku.