Můj ranní rituál, který nikdo nepochopí

- Reklama -5

Když jsem v článku 7 věcí, které jde stíhat ještě před snídaní, zmiňoval, že vstávám denně okolo páté, a to včetně víkendů, dostal jsem roztomilé dotazy typu Jak to můžete zvládat? Jak se tak brzy nastartujete? Jaká je první myšlenka, kterou se donutíte zvednout peřinu?

Mnozí myslí, že mě pohání nějaká velká věc. Seberealizace. Nedočkavost. Povím Vám něco tak obyčejného, že u toho začnete zívat. Ta droga, která mě nepřestala fascinovat svými léčovými účinky a nakopávacími vlastnostmi, se totiž jmenuje – voda.

Vím, že si teď klepete na čelo. Obyčejná voda?

Ale teď se kromě klepání na čelo ještě rozchechtáte. Víte, jaký je můj první ranní rituál? Děkuji vodě. A když dovolíte, vysvětlím Vám, proč to každé ráno dělám.

Ano, když vstanu, dříve než cokoli jiného, se napiju vody. Naliju si ji večer do čtyř dvoudeckových skleniček. Přes noc ji nechám odstát, aby zmizelo všechno, co ve vodě být nemá, třeba chlór. Jedna noc na vypaření chemie stačí.

Navíc se voda ustálí na pokojové teplotě. Tedy na takové, kterou sama uzná za nejvhodnější. Nerozhoduji za ni.

A po probuzení ty čtyři sklenky piju. Velmi pomalu. A moc dobře přemýšlím, co právě dělám. Že piju něco, za co bych měl být vděčný a co mi pomůže.

Připadá Vám voda obyčejná? Chcete-li, povím Vám, čím naopak mě fascinuje. A tu minutu, co piju, si to připomínám…

Voda je nejrozšířenější látka na světě. Nemám ponětí, kdo nás tak obdařil ani kdo ji vytvořil. Faktem je, že neexistuje nic měkčího a poddajnějšího jako kapka, a zároveň tak silného, že rozláme i skálu. Voda mi každé ráno pomáhá uvědomit si, že měkké dokáže zdolat tvrdé. Že ať mám jakýkoli prozatímní limit, mohu dokázat něco, co jej přesahuje. A víte, proč? Protože jsem člověk a člověka tvoří z většiny – voda.

Už staří Seveřané nalévali vodu do skal. Věděli, že jak zmrzne, rozerve masiv a dá člověku kámen. Když klíčí zrno a dere se na povrch, díky přísunu vody dosahuje tlaku až 400 atmosfér – ano, proto i křehoulinká rostlina proroste zeminu i asfalt. Voda je tak silná, že dokáže stoupat kapilárami v kmenech stromů až do korun, ačkoli nahoru by se vzhledem ke gravitaci nikdy pohybovat neměla. Ona ovšem překoná odpor stovek atmosfér…

Vědci nechápou mnohé. Například jak je možné, že má po rtuti nejvyšší povrchové napětí. Ale jen díky tomu se mohou některé druhy hmyzu pohybovat po vodní hladině a rostliny přežít díky distribuci živin a stavebních látek. Povrchové napětí také vytváří vodní kapky. Jemné, romantické. Přitom v součtu tvoří látku, kterou člověk za tisíce let ještě nedokázal zkrotit. Voda se umí totiž sama bránit. Existuje ve třech skupenstvích – kapalném, plynném i pevném. Díky tomu je téměř neodstranitelná. I když ji vypaříme, naprší zpátky. My umíme být stejně nezkrotní. Když chceme. Když se nedáme otrávit.

moře

Vědci udiveně sledují, jak voda při minusových teplotách zvětšuje svůj objem a při plusových teplotách snižuje. U ostatních kapalných látek je to totiž naopak. Nevědí, proč je jedním z nejlehčích plynů, zároveň jednou z nejhustších kapalin a v pevné formě (vločky) znovu získává na lehkosti. Podle zákonů fyziky by všechno mělo být naopak.

Nebo jak je možné, že největší hustotu má zrovna při 3,98 stupních Celsia. Přitom je jasné, proč to příroda tak zařídila. Jen díky tomu voda v oceánech a jezerech nikdy nezmrzne v celé své hloubce, ať se nachází kdekoli na planetě, a pokaždé někudy probíhá proudění, které distribuuje kyslík do větších hloubek – k živočichům, kteří by jinak nepřežili.

Voda má nejvíce známých anomálií. Racionálně uvažující člověk je nemůže pochopit. Nicméně ví jedno – nebýt všech anomálií, není život.

Můj přítel, materialistický podnikatel, který má jinak daleko k esoterice, říká: Voda je Bůh. Smál jsem se tomu, než jsem sám zjistil, jak moc mi „hloupá voda“ pomáhá.

V čem všem? A jak ji nejlépe pít? Otočte, prosím, na 2. stránku.

- Reklama -