Lži přímo do očí: Jak ustát žití k nežití s podrazáky, kteří tvoří naše okolí

- Reklama -

Každý člověk je průměrem pěti osob, kterými se nejčastěji obklopuje. To je statistický fakt. Obklopte se samými blbci a stanete se dalším z nich.

Mozek se totiž učí sám. Přizpůsobuje se. Tarzan, lidské mládě, pobytem v džungli převzal manýry opic. Všichni, i neradi a nevědomě, splýváme se svým okolím. Jako chameleoni, kteří se snaží dělat, že v prostředí, byť je sebehorší, nejsou.

Říká se to snadno: Tak si vyber těch pět osob, s nimiž strávíš nejvíce času. Nebuď s blbci. Nebuď s negativními lidmi. Nebuď s podvraťáky. Jenže jsou životní fáze, kdy s nimi koexistovat musíme. Například když nás vychovávají nebo živí, zkrátka když nad námi mají moc.

Jak to ustát? Jak se uzavřít do vlastní konzervy, přijmout možná pochameleonsku nějakou neutrální barvu, ale už ne žádnou jejich vlastnost, jejich jed?

Když jsem byl ještě zaměstnán, tudíž bez možnosti vybrat si prostředí, v jakém budu pracovat, můj šéf tlačil na kolegyni:

Nejsem ženatý, neboj, říkal jí do očí.

Rozvedu se, neboj, pokračoval, když prasklo, že ženatý je.

Nikdy Tě nepřestanu milovat, lhal na závěr, když nám pak bokem říkal, jak se potřebuje pojistit, aby mu “ta hloupá semetrika od nás z práce” nezazvonila doma.

nevěrník

PROČ? – ptáte se v takových chvílích. Ale ptáte se zbytečně. Protože pozitivní odpověď neuslyšíte. A ty negativní Vám odsají energii. Nicméně i tam, kde nenalézáme pozitivní odpověď, můžeme udělat pozitivní krok (vpřed). Ba dokonce bych řekl: PRÁVĚ PROTO, že nenalézáme pozitivní odpověď, MUSÍME udělat pozitivní krok (vpřed).

Mně u druhých nevadí lež. Pomáhá mi rychleji se zorientovat. Okamžitě vím, s kým nebudu fungovat; koho mám vytěsnit z hlavy. Lhaní je totiž metodika myšlení. Obecná forma, kterou naplňuje jakýkoli obsah. Je jedno, jaké těsto vtlačíte do formy bábovky, pokaždé upečete jeden tvar. Kdo lže milence, je schopen lhát komukoli. Nikdy takového člověka nesoudím – protože se jím vůbec nezabývám.

Představme si banku, která nám každou minutu pošle na účet 1000 korun. Jen tak. Minutu před půlnocí tak máme na kontě 1 440 000 Kč (1440 minut x 1000 Kč). Banka si však vyhrazuje právo vždy o půlnoci celou částku smazat, jestliže s ní nijak nenaložíme. Co byste udělali?

Život je taková banka. Denně nám nabídne 1440 minut, abychom je využili. Když je nevyužijeme, už nikdy se ten čas nevrátí.

Myslete si o mě, že jsem hamoun, ale já nebudu marnit své peníze/minuty trápením se kvůli lidem, kteří se netrápí kvůli mně.

Vím, jak je těžké vyrovnávat se s lidmi, kteří lžou do očí. A vím, jak je ještě těžší MUSET zůstávat po jejich boku a ustát takové žití k nežití.

Neříkají, co si myslí. Nejednají, jak říkají. Pomlouvají. Intrikují. Podrážejí. Jsou jako zlé děti, které nedospěly; kterým buď stále nedošlo, že negativní činy nemohou vést k pozitivním výsledkům, nebo jim to naopak velmi dobře došlo, a protože sami nejsou schopni dosáhnout pozitivních výsledků, dělám jim zle dobře alespoň to, že jich nedosáhneme ani my. A my jich opravdu nedosáhneme, jestliže v nás vytvoří negativní pocity. Negativní pocity totiž vedou k negativním myšlenkám a negativní myšlenky k negativním činům.

Jak k těmto lidem tedy přistoupit? Jak se vyrovnat s podrazáky, kteří se nám dívají do očí?

Aktuální vydání magazínu FC jsem na 116 stranách věnoval změnám. Tento článek je o základní změně, se kterou stojí a padají všechny další změny. Je o změně myšlení, přístupu. Jestliže chceme dosahovat pozitivních výsledků v jakékoli oblasti (práce, sport, životospráva), musíme umět pozitivně přemýšlet i v negativních situacích. I ta nejtemnější tma nedokáže zakrýt svit jedné svíčky.

Ať v životě usilujete o cokoli pozitivního, pamatujte si těchto 5 kroků. Jsou jako očkování proti jedu.

Otočte, prosím, na 2. stránku…

- Reklama -