Jak nebýt vařenou žábou aneb 21 výzev pro 21 dní osobního růstu

Jen si křič...
"Jsme tím, co opakovaně děláme." Aristoteles

Část první: O vařených žábách

Žil byl jeden vladař, který přišel na to, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A založil školství. Úředně schválenou látku, pravidelně opakovanou, si pak děti osvojily jako svou vlastní pravdu. Naučily se ji.

Od té doby na celém světě se všechny děti sice rodí jako prázdné nádoby, ale všechny se postupně učí žádoucí maličkosti. Z tohoto výukového systému žádné dítě nevyjde, dokud nemá náležité známky. Tedy dokud SPRÁVNĚ neopakuje; dokud nemá SPRÁVNÉ návyky.

Všichni jsme tímto systémem prošli nebo stále procházíme. Křičíme, že jsme křesťané, protože jsme se naučili křesťanským hodnotám. Kdybychom vyrůstali v jiném systému, jsou pro nás normální jiné hodnoty. A třeba vůbec ne ty křesťanské.

Síla zvyku na konkrétní prostředí je prý tak ohromná, že se vypráví tato legenda: Vložíte žábu do hrnce s vodou z jejího rybníku a ona bude spokojená, i když její vodu začnete postupně zahřívat. I když voda začne vřít, žába prý pomalu umře. Nehne se z prostředí, na které je zvyklá.

Zato kdybychom ji vhodili do hrnce rovnou s vroucí vodou, okamžitě se bude snažit vyskočit.

Kdepak, tu jen tak něco nerozhodí – žába ví, co je zvyk.
Kdepak, tu jen tak něco nerozhodí – žába ví, co je zvyk.

Část druhá: Proč se někteří lidé uvařit nedají

V tištěném časopise FC jsme si ukazovali, že tělo je návykový organismus. Cokoli, co s trochou vůle opakujeme každý den po dobu alespoň 21 dní, si osvojíme jako automatický návyk. Po malých dávkách jsme tak schopni začít žít zdravěji, pravidelně cvičit, být produktivnější. Nepotřebujeme k tomu ani mnoho motivace. Už ten pouhý akt – začít a každý den udělat něco konkrétního – je jako šťouchnout do kyvadla u starých hodin. Dá to člověku takt. Než se naděje, ocitne se ve spirále pozitivních změn, které ho začnou bavit. Ano, stačí mít po dobu nejméně 21 dní „za ušima“ zapsanou jednu maličkost a každý den ji dodržet. Nic víc, nic míň.

Od té doby, co vydávám tištěný časopis FC, se jím jako červená nit vine jeden společný rys úspěšných lidí: Všichni se v jednu chvíli odpojili od průměru touto maličkostí. Systému se vysmekli pozitivním individuálním návykem. Naučili se SAMI něco, co se ve škole neučí.

Pokud jste natolik odvážní, že si věříte v souboji, ve kterém Vaším soupeřem nebude systém, ale někdo mnohem mocnější – Vy sami –, pak zkuste zdolat některou z následujících výzev po dobu 21 dní. Odměnou Vám může být pozitivní návyk, metodika přemýšlení, kterou už neztratíte.

Otočte, prosím, na 2. stránku.