Žijme nejen déle, hlavně lépe: Jak umřít „mlád“ a nejpozději, co to jde“

- Reklama -

Na světě není moc věcí, kterých si vážíme natolik, že při jejich nedostatku či ztrátě jsme ochotni udělat cokoli, abychom je získali zpět. Zdraví takovou věcí je. Co vlastně je zdraví? Zjednodušeně řečeno – stav fyzické i duševní pohody a plné soběstačnosti.

Ovšem: Děláme opravdu vše pro to, aby naše zdraví bylo v dobré kondici? Nebo se naše předsevzetí a skutečné činy rozcházejí? Na základě vlastních zkušeností internisty a kardiologa se obávám, že jen málokdo systematicky dodržuje alespoň základní rámec lékařských doporučení.

Jak zjistíme, že děláme opravdu maximum pro zdraví? Na začátek si položme několik jednoduchých otázek:

1. Kolikrát denně jíme?

2. Jaké spektrum potravin preferujeme?

3. Máme v týdnu čas si pravidelně zacvičit?

4. Máme dostatek spánku?

5. Kouříme (aktivně, či pasivně)?

6. Máme vyšší hladinu cholesterolu, cukru, vysoký krevní tlak, nadváhu či přímo obezitu?

Při kumulaci výše uvedených rizikových faktorů se zvyšuje riziko poškození cév takzvanou aterosklerózou, která vede k onemocnění srdce, dále riziko cévní mozkové příhody a dalších vážných komplikací. Navíc může dojít k dramatickému zhoršení kvality života – najednou začneme řešit pro nás do té doby obtížně představitelné problémy, ztratíme soběstačnost a staneme se závislými na svém okolí. Ba dokonce může dojít přímo k úmrtí, a to jako k prvnímu příznaku celé nemoci.

Pozor, život není seriál. Nejde přepnout

Ano, život se nám může zdát v tomto tvrdý, možná i nespravedlivý. Uvědomme si prosím jedno. Život není televizní seriál, kde – když se nám příběh přestane líbit, můžeme přepnout na jiný program nebo televizi úplně vypnout. Ne. My jsme hlavním hrdinou a záleží na mnoha faktorech, jak nakonec příběh dopadne. Věřím, že se nikdo nechce stát hendikepovaným nebo invalidou ze dne na den. Jak tomu tedy zabránit?

Pracuji téměř dvacet let v jednom z pražských kardiocenter. Přes den či v nočních službách se setkávám s tragickými příběhy, o kterých píšu. Pokaždé se ptám, zda k takové tečce u konkrétního pacienta opravdu muselo dojít, jak a kdy bylo možné změnit jeho příběh a udržet ho na zdravé koleji. Pak ve mně dozrála myšlenka pokoušet se u lidí předbíhat čas a snažit se je vzdělávat o zdravém životním stylu, hodnocení rizik a jejich možných řešení ještě dříve, než se do nemocnic nebo kardiocenter dostanou s již nižší šancí na úspěch. Chci zabránit tomu, aby lidé předčasně ztráceli svůj život v takové kvalitě, v jaké si ho přejí.

Pomohlo by Vám, kdybych nastavil JEDNODUCHÉ a SPLNITELNÉ úkoly pro Vaši KAŽDODENNÍ činnost a životosprávu? A to v takovém měřítku, že významně zlepší Vaši kvalitu života a prognózu nejen v krátkodobém, ale i středně či dlouhodobém horizontu? Tak se do toho společně pustíme. Existuje totiž jednoduchý a efektivní způsob, jak každému člověku pomoci. Jak jednoduchý, to záleží zejména na každém z Vás. Aniž to tušíte, důležitá rozhodnutí totiž máte ve svých rukou a já Vám mohu pomoci jít správnou cestou. A když narazíme na složitější křižovatku, zvládneme ji společnými silami.

Většina z nás chce být na světě tak dlouho, dokud bude „zdravíčko“ sloužit. A to je kámen úrazu. Oproti dřívějším generacím se sice dožíváme vyššího věku, ale já se ptám: v jaké kvalitě? Není totiž důležitá pouze kvantitativní stránka, tedy délka života. Při prodlužující se délce dožití nás přece musí dvojnásob zajímat kvalitativní stránka, tedy zdravá délka života.

2. stránka: Fakta, jak jsou na tom Češi a Slováci