Nové letadlo za 67 milionů: Proč o něm boháče donutil přemýšlet Ivo Rittig?

O bohatých lidech se říká, že rozhazují peníze. Říkají to nejčastěji ti, kteří opravdu bohaté neznají. Opravdu bohatí obracejí téměř každou korunu – nejen tehdy, když mají přidat svým zaměstnancům, ale i když si nakupují radosti pro sebe. Například soukromé letadlo.

Soukromé letadlo šetří čas, o tom není pochyb. Může spojit dvě letiště, mezi nimiž nelétá žádná přímá komerční linka. Letíte, kdy chcete, a někdy dokonce levněji než běžnou linkou (srovnávali jsme v tištěném magazínu FC). Na druhou stranu soukromé letadlo, pokud ho nepronajímáte v mezidobí, kdy ho sami nevyužíváte, nevydělává žádné nové peníze. A tak podnikatelé velmi zvažují, jaký model koupit, aby zbytečně neplatili moc.

Rittig přinesl trend

25 let po nástupu kapitalismu počet soukromých letadel bázovaných v Česku a na Slovensku přesáhl padesát exemplářů (konkrétně 51). Loni přibyl jeden Phenom 300. Je vidět, že bohatým Čechům se 1) daří a 2) dochází jim přednost vlastního letadla. Ovšem nevyhazují moc. Více než polovina letadel, 28 kusů, spadá do třídy lehkých tryskáčů, využívaných jen na krátké přelety po Evropě (za obchodem, na dovolenou s rodinou). Mezi Čechy, kteří zajímavě přenastavují trendy, je Ivo Rittig. K soudním stáním do Prahy létal z Monaka ojedinělým Nextantem 400XT, který registroval jako první v Evropě. Všechny, kdo uvažují o vlastním letadle i budgetovém řešení, by nyní mohla oslovit alternativa: Poprvé totiž vzlétl Nextant G90XT. Uvidíme to i na videu.

Příď nového Nextantu

Proč právě mutant zaujal Rittiga

Nextant je vlastně mutant. Ačkoli katalog Aircraft Bluebook jej považuje za nový typ letadla, pod novým pláštěm je jen modernizovaná kostra starého letadla. V Rittigově případě patnáct let starého Hawkeru Beechjet 400A. Objednán byl již v roce 1998 pod registračním číslem N898TA, postaven výrobcem Hawker Beechcraft v roce 2000 a následně provozován firmami Flight Options a Raytheon Travel Air až do roku 2010, kdy olétaný tryskáč převlékli v Clevelandu v Ohiu do kostýmu jménem Nextant 400XT.

Rittig koupil Nextant jako šestnáctý muž na světě. V Česku byl vysmíván, že se při objemu svého majetku chová jako proletář a nakupuje letadla v secondhandu. Posměváčkům sklaplo ve chvíli, kdy se zjistilo, že…

V cestovní rychlosti na delší vzdálenosti Rittigův Nextant 400XT překonává i Cessny Citation CJ3 a CJ4, které stojí o 5 milionů dolarů víc.

V maximální rychlosti si podává i vychvalovaný Phenom 300, který je dvakrát tak dražší.

Všechna uvedená letadla poráží v doletu. LearJet 40XR, který stojí třikrát více než Nextant 400XT, končí ve třech čtvrtinách jeho doletu.

A při tom všem je Nextant nejekonomičtější v provozu. Jeho náklady na jednu míli činí 1,91 dolaru, Phenom 300 je na hodnotě 1,98 dolaru a zmíněné Cessny se nedostanou pod 2,50 dolaru na míli.

Rittiga tak následovali další a repasované Hawkery šly do módy. Americký výrobce Nextant Aerospace se proto rozhodl přestavit a modernizovat další letoun. Tentokrát Beechcraft King Air C90A, turbovrtuláček pro 6 pasažérů a 2člennou posádku. Zachován zůstal drak King Airu. Z české firmy GE Aviation Czech byly objednány dva motory General Electric H75-100. Výrazně snížily hluk a zvýšily pohodlí cestujících. S úbytkem vibrací za plného chodu narostl výkon, i tak je rychlost ve srovnání s ostatními privátními jety spíše úsměvná – 518 km/h. Ten, kdo tolik nepospíchá, může nonstop (bez mezipřistání na dotankování) uletět zhruba 2200 kilometrů (pochopitelně v závislosti na směru větru a obsazenosti letadla).

Kabina nového Nextantu

Pilotům napomáhá nová avionika Garmin se třemi novými LCD displeji. Kromě dvou displejů řady G1000 (jeden pro každého pilota) je uprostřed palubky 15palcový displej s mapovými podklady. Ovládání bylo navíc zjednodušeno tak, aby letoun mohl obsluhovat jen jeden pilot namísto obvyklých dvou. Pro příklad: systém tlakování kabiny je nově založen na datech z letového počítače a řízen automaticky, takže pilot má méně povinností a může se soustředit jen na řízení letadla. Nebo: Počítačem je nově řízeno také nastavení úhlu vrtule, i tento ovladač v pilotní kabině ubyl.

A tady už je nový Nextant v plné kráse a při prvním vzletu:

První kusy by se měly dodávat zákazníkům již v tomto čtvrtletí. Zážitkem je cena. Ačkoli Nextant je modernější, výkonnější a úspornější než původní King Air, stojí o 1,2 milionu dolarů méně. Konkrétně 2,6 milionu dolarů, tedy cca 67 milionů Kč. Za letadlo slušná částka.

Pro srovnání: Rittig za Nextant 400XT platil okolo 100 milionů Kč, ale to proto, že si nechal vytunit interiér.

Podrobnější informace a data ohledně rozvoje vlastnictví soukromých letadel v Česku a na Slovensku přinášíme v aktuálním vydání tištěného magazínu FC, který je k sehnání pouze zde. V trafikách nenabízíme.

Nové vydání je možné číst hned v elektronické verzi zde.

© Petr Casanova, foto: Nextant Aerospace