O mizerech, kteří se vybarvili: 4 dobré věci na chameleonech

3) Dokážeme si více vážit správných lidí

Kdykoli něco budujeme, dokážeme to vybudovat rychleji za pomoci dalších lidí. Ale problém je, že za nikoho nemůžeme ručit tak jako za sebe. Kdokoli se může kdykoli změnit, aniž to budeme schopni předpovídat nebo ovlivnit. Kdokoli nás může zradit. To je realita. Co je pak dobrého na chameleonovi? To je prosté. O to více si pak dokážeme vážit lidí, kteří nás nezradí.

Kdo se v životě spálil, dokáže více milovat. Koho zklamal neobyčejný partner, ten dokáže ocenit i obyčejného partnera. Kdo někdy musel volat o pomoc, dokáže sám pochopit volání druhých. Zkrátka každý, koho sežehl chameleon, má potenciál stát se lepším člověkem než byl, protože obdrží jeden z nejhodnotnějších darů – vcítění se do druhých.

Jakmile narazíme na lepšího člověka, dojde nám, proč nám to nevyšlo s tím předchozím. Ačkoli jsme chameleona vnímali jako horu, náhle zjistíme, že šlo jen o jinou perspektivu, a že jiní lidé představují velehory. Jen je potkat. Jen je najít. Abychom ale někoho lepšího mohli najít, musíme ho především začít hledat. A k tomu nás život obvykle donutí jen tehdy, kdy máme to štěstí, že se chameleon konečně vybarví.

ztracená důvěra

4) Máme šanci na lepší život

Kdykoli z naší blízkosti odejde zlo, vznikne více místa pro dobro. Zlo ale samo neodchází. Musíme ho vytlačit. Jako nemoc z těla.

Určitě to znáte. Když máte podebranou ránu, bolí. Organismus se pere se špatným. Uzdravuje se. Každé uzdravování bolí. A je to dobře. Alespoň si pak dáváme pozor na zdraví. Převedeno do vztahu s chameleony: Alespoň nezapomeneme na to, jaké to se špatnými lidmi bylo.

Právě ve chvílích, kdy se domníváme, že to horší být nemůže, se odrážíme ode dna. Odraz ode dna je jako průhled skrz slzy. Skutečnost začneme vidět jasněji. Ostřeji. Zřetelněji. Když si otíráme slzy, nemáme současně na sobě brýle. Černé ani růžové. Začneme vidět věci tak, jaké opravdu jsou.

A to je moc dobře!

Já vím, že by člověk nejraději takového odhaleného chameleona přetrhl. Ale co z toho? Všichni svéprávní lidé starší 18 let odpovídají za svůj život. Jdou cestou, kterou pro sebe považují za nejlepší. Měli bychom se naopak od chameleonů poučit. A jít cestou, která směřuje od nich.

Kdykoli rozpoznáme chameleona, je to dobrá zpráva. Neřešme, kolik (minulého) času nám sebral. Řešme, kolik (budoucího) času nám ušetřil.

Jak se vyrovnat se životními ranami? Jak v tom zlém nalézt to dobré? Inspirujte se myšlením úspěšných v tištěném magazínu FC. K dispozici je pouze zde, zadejte adresu, zašleme. FC není v žádné trafice. Pozor, číslo je dostupné pouze do vyprodání zásob.

Čtenáři, kteří nepotřebují papír a stačí jim číst FC elektronicky, mají možnost zde.

© Petr Casanova