30 zlozvyků, které už za sebou netahejme do nového roku

- Reklama -5

Je před námi křižovatka a celý nový rok. Chcete jít těžší, nebo lehčí cestou?

Pokud tou lehčí, odhoďte závaží, které Vás zbytečně tíží.

Tím závažím jsou především zlozvyky, negativní automatismy, které se proměnily v návyk jako cokoli jiného, co opakujeme alespoň 20 dní po sobě. Stejně jednoduše si můžeme zažít pozitivní návyk.

Proč vlastně lidé opakují stejné chyby, o nichž vědí, že jim neprospívají, ba dokonce, že jim škodí? Protože je to pohodlné. Přestat dělat něco starého není těžké, ale těžší je začít něco nového. Učit se to. Protože v té chvíli musíme opustit praktiky, které jsme znali, a vejít do míst, která neznáme. Někoho to děsí. Pro jiného je to výzva, které je připraven čelit denně.

Jestliže zápasíte s některým ze zlozvyků, které uvádím níže, máte před sebou čistou sněhovou pláň bez jediné stopy. A šanci na nový začátek. Na takový, po kterém možná toužíte a tolik o něm mluvíte.

Návyky, které nevedou k pozitivním výsledkům, jsou špatné. Co je rozbité, zlomené, je třeba opravit nebo vyměnit. A to včas. Než se rozbitě, zlomeně, začneme cítit také. Co tedy změnit?

1. Pusťme svou trucovitost. Nikdy najust neopakujme něco permanentně hloupého jen proto, že jsme dočasně naštvaní. Nebuďme jako trucovité děti. Pokud vyšlo najevo, že jsme neměli pravdu, spolkněme to a jděme dál. Nic není starší než včerejší noviny.

2. Pusťme své malé záště. Život je příliš krátký na to, abychom ho prožili v hořkosti a křivdě. Pokud nám někdo ublížil, ale zaslouží si druhou šanci, dejme mu ji. Pokud se někomu potřebujeme omluvit, udělejme to. Nehrabme se ve špatných kapitolách, dejme svému životnímu příběhu jednoduše šťastný nový začátek prostě tím, že obrátíme list.

3. Opusťme utkvělé myšlenky, že se někdo má lépe než my. Jestli se nám tráva za plotem zdá zelenější, přestaňme k sousedovi upínat zrak. Přestaňme se srovnávat. Přestaňme si stěžovat. A začněme lépe zalévat trávník, na kterém sami stojíme.

4. Pusťme se falešných přesvědčení. Dbehme na toto: Čas od času se zastavme, uzavřeme a zeptejme sami sebe: „Je to opravdu tak, jak si vykládám? Je to PRAVDA?“

Je legrační, jak se někdy snažíme vydávat domněnky za skutečnost. Domnívat se ještě neznamená mít pravdu. Čekat na něco ještě neznamená naplňovat to.

Proto více sledujme své myšlenky. Buďme moudří a uvědomme si, že jestliže se náš mozek řídí iluzorními směrovkami, dovede nás v konečném důsledku na prázdná a osamělá místa, která nemají žádný pevný základ. Bývají to jen tekuté písky, do kterých se propadáme bez šance z nich vybřednout.

5. Opusťme nápady, kterým už vypršela trvanlivost. Mnohdy pracujeme léta na něčem, čemu věříme a co chceme zdokonalit. Než však vylezeme ze své díry, trh se změní. Nebuďme umanutí. Takové prozření je bolavé, tak jako každého ponaučení. Poodejít z místa, kde jsme už vytlačili důlek, je těžké. Každá změna bolí. Ale věřte, že nic nebolí tolik jako zůstat přilepený k místům, která už dávno patří minulosti.

6. Pusťme se dávných katastrof. Pohlédněme do zrcadla. My nejsme ten, komu se něco přihodilo včera. Jsme ten, kým jsme se rozhodli stát teď. Minulost neexistuje. Stejně jako budoucnost. Obojí si vymyslel člověk, ale žádný čas ve skutečnosti neexistuje. Je pouze TEĎ.

V každé chvíli můžeme odložit to, co již nepotřebujeme, zhluboka se nadechnout a začít od nuly. To, že jsme na správné cestě, obvykle zjistíme tak, že nás přestane vzrušovat neustálé ohlížení zpět. A že jediná naše touha bude dělat další krok.

7. Opusťme svou snahu vyhýbat se problémům. Napsal jsem o tom hromady článků. Shrnu to jednou větou: Nemůžeme změnit to, čemu se odmítneme vzepřít.

8. Opusťme všechny malé mrzutosti. Nedovolme, aby nepříjemné maličkosti nahlodávaly naše štěstí. Jsou to ty štětinky, které do nás pořád bodají a my se kvůli nim cítíme mizerně. Ano, a bývají to malichernosti.

Pamatujme, že frustrace a stres pocházejí z přístupu, kterým reagujeme. Ne ze samotných událostí nebo prožitků, jaké jsou. Upravme tedy svůj postoj. Jakmile začneme myslet pozitivně až asertivně, frustrace i stres odplynou.

9. Opusťme své hrátky na rezervované a nepřístupné. Většina z nás se potřebuje naučit být lidštější. To znamená vnímat své okolí. Nevyhýbat se očnímu kontaktu. Neschovávat se za elektronické hračky. Častěji se usmívejme. Ptejme se druhých na jejich příběhy. A naslouchejme jim.

10. zlozvyk: Připadá Vám, že jiní lidé jsou „normálnější“?

- Reklama -