Vadila jí kancelář, sezení a cpaní se. Teď podniká ve zdravých tyčinkách bez obsahu výčitek

K čemu člověku může pomoci bezplatná FC Academy, kterou jsme otevřeli před měsícem a má již 10 000 studentů? Ukážu na názorném příkladě.

Většina lidí má strach. Nejsou spokojeni v zaměstnání, ale BOJÍ se odejít. Nevědí, co by je čekalo. Ach, ta nejistota. Možná by to mohlo být horší… říkají si. (Možná také lepší, ale to si nechtějí připustit…) Ne, určitě by to bylo horší, prohlásí rezolutně, aniž by změnu zkusili. A tak ve špatném zaměstnání raději zůstanou dál nespokojeni. Myslí si, že tak to musí být. Ne, nemusí.

Ať si myslíme, že něco dokážeme, nebo nedokážeme, vždycky máme pravdu, říkal už Henry Ford. Proto v FC Academy učíme lidi stavět se na své nohy a přestat se bát nejasných domnělých bubáků. Učíme vybudovat nejprve sebe a poté TO, co by každodenně bavilo, těšilo, naplňovalo… ale hlavně – živilo.

Spousta lidí neví, co by TO mělo být. Dokonce se BOJÍ na to pomyslet. Prý co by jim řekl partner, rodiče, kamarádi a závistivé okolí, kdyby zkusili podnikat. Nevědí, kde hledat podporu. Kde obor, který by je nabíjel i živil. Myslí si, že to musí být ten obor, který vystudovali (ajaj, ale co když nás studium nebavilo a studovali jsme spíše kvůli rodičům?), nebo v němž jsou zaměstnaní („když už mám nějaké zkušenosti, přece je nehodím za hlavu…“ myslí si zbytečně).

A hlavně je trápí, že nevědí, jak přijít na „geniální“ nápad, který by je bavilo každý den uskutečňovat a který by je živil. Nakonec tedy mávnou rukou, že zaměstnání je vlastně solidní jistota, že tam nic velkého vymýšlet nemusí a raději nespokojenost než zkoušet něco, co se možná ani nemusí podařit.

Fajn. Počítali jste ta negativní slova v minulých dvou odstavcích? Přitom jsou zbytečná. Jak najít obor, ve kterém můžeme nejvíce uspět, učíme ve 4. lekci. Jak objevit nápad, který by měl fungovat, učíme v 5. a 6. lekci. Jistě, protože ne každý má zájem o FC Academy, nebudeme tady konkrétním obsahem těchto lekcí obtěžovat, raději se podíváme, k čemu tyto postupy vedou.

Ano, podíváme se za čerstvou úspěšnou podnikatelkou. Tohle je ona:

celek

Markétě je přes 30. Pracovala ve sportovním centru. Několik let. Poté se ocitla v kanceláři. Ouha! Úplně odlišná práce. Úplně jiný režim. Najednou zoufalý nedostatek pohybu, na který byla zvyklá. A po každém jídle únava.

Co byste dělali Vy?

Hledali byste jinou práci?

Doháněli byste pohybový deficit sportováním po práci?

Ale co by měli dělat ti, kteří po práci už na sport nemají čas či chuť?

Kdo celý den sedí u stolu, toho není legrace rozhýbat. A kdo se nehýbe, tomu začne těžkout bříško, zadek i hlava. Je unavený, už když se dívá na sport v televizi. Zzzíííí…. dobrou noc!

Tak CO S TÍM? Markéta Salačová postupovala příkladně. Čtěte dál jak.