10 životních zásad, které by měly slyšet všechny děti, aby byly šťastné a úspěšné

- Reklama 4 -

zvládneme

Člověk je od přírody megalíný. Když se zeptáte většiny populace, co by dělala s miliardou eur, asi by se rozvalila někam do Karibiku ke koktejlům a žvanci. Nic nedělat, to je ideál mnoha lidí. Co to ale znamená „nic nedělat“? Je to: Stagnovat. Hnít. Zakrnět. Tedy – chovat se v přímém rozporu s přírodou.

Podívejme se na život. Všechno kolem nás se mění. Vyvíjíme se neustále i my, ačkoli si to mnohdy neuvědomujeme. Pohlédněme na naše fotky po narození. To je změna, co? Nebo ze základní školy. Nebo ze střední školy. Uměli jste před dvaceti lety ovládat mobil, tablet, notebook, internet? Kdo se novým technologiím bránil a nic nedělal, neprožívá dnes zrovna ideální život, že?

Protože s tím, kdo stojí, se život vůbec nemazlí. Můžeme na to nadávat, můžeme sepisovat petice, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Na reklamačním oddělení života to dnes jaksi nikdo nebere…

Protože se vyvíjíme, všichni jsme schopni dokázat víc, než si v současnosti myslíme. Všichni máme potenciál zlepšení. Kdykoli cítíme problém, že narazila kosa na kámen, kdykoli po nás život něco chce a my zuříme, je to dobře. To jsou chvíle, kdy rosteme. Kdy se musíme změnit, zlepšit, zkusit to znovu a lépe. S jinou prací, jiným studiem, jinými partnery. Jsou to chvíle, kdy si dítě natluče nos při neumětelské jízdě na kole. Bez těchto chvil, které bolí, bychom se nikdy nepoučili.

Lidé, kteří nemají žádné problémy, nedělají v životě žádné pokroky. Tudíž nezvládnou nic víc, než na co stačili před x lety.

marnit

Z čeho jsou lidé vyčerpaní? Mhm, jak z maximálního vytížení, tak z nulového vytížení. Lehněte si na měsíc a bude Vás bolet celý člověk. Můj kamarád, fyzioterapeut olympioniků, říká, že 75 % jeho klientů s bolavými svaly tvoří lidé, kteří se vůbec nehýbají, vůbec svaly neprotahují. Je rozhodně lepší být unaven z přemíry úsilí než z přemíry nicnedělání. Ostatně, kdy se cítíte zdravěji, svěžeji a naplněněji – po hodině cvičení, nebo po hodině sledování Cest domů?

Jistěže dívat se na televizi je pohodlné. Ovšem je velký rozdíl dělat správné a snadné věci. Děláme-li to, co nás naplňuje, ne náhodou to nebývá snadné. Protože cesta, která nás naplňuje a posiluje, je vždy těžší. Je to cesta poučení, růstu, přibližování se tomu, kým chceme být, tedy vzdalování se od toho, kým jsme. Proto dělat práci, která nám dává smysl, je v životě nejdůležitější. Pak totiž ze sebe dostáváme to nejlepší, jsme pozitivnější, baví nás dosahovat ambiciózních cílů.

Ignorujme tedy cíle, které nás nevzrušují, nezajímají, a práci, ve které ani nechceme pokračovat. Hledejme cíle a práce, které nás budou ráno nedočkavostí vytahovat z postele.

Že Vám takové cíle a práce připadají sci-fi?

Budiž, to je Váš úhel pohledu. Váš problém.

Víte, co způsobilo, že se Richard Branson, dyslektik a mládežnický loser, vymanil z posměchu jiných a dnes je úspěšným podnikatelem? Řekl mi to. „Přestal jsem uvažovat jako všichni ostatní. Připustil jsem si, že zázraky jsou normální.“

A hle – z outsidera je šestý nejbohatší Brit. Pro nás zázrak, pro něj normální.

dosáhnout

Tuto větu považuji za vůbec nejdůležitější pro pochopení vlastního růstu, štěstí a úspěchu. Všechno, čeho jsme kdy dosáhli, vycházelo z toho, co jsme kdy zkusili. Opravdu se nedá naučit cizí jazyk bez toho, abychom se ho začali učit. Stejně to platí s čímkoli dalším.

Lidé nejsou úspěšní jen proto, že nezkoušejí uspět. Ano, chtěli by uspět. Ano, sní a mluví o tom. Jenže ta cesta mezi body Chtít a Mít se jmenuje Konat. Pokud si myslíte, že nedokážete uspět, máte pravdu. Nedokážete to. Pokud si myslíte, že Váš nápad nestojí za pokus, máte pravdu. Nestojí za to. Všechno, co si myslíte, je pravda. Vaše pravda. Nicméně to, co pro Vás je nemožné, je pro jiné jednoduše možné. Rozdíl je pouze v tom, že oni budou věřit ve svůj úspěch a ve smysluplnost svého nápadu.

Lidé, kteří se nebojí zkoušet, učinili na začátku jedno životní rozhodnutí. Když budou cokoli v životě dělat, pak se zapálením a oddaností. Kdykoli ráno se probudí, zeptají se, co je pro ně opravdu důležité, a kolem své odpovědi mají odvahu vybudovat celý den. Ať se to týká vztahu, byznysu, sebe sama, věnují tomu veškeré úsilí. Na úsilí je krásné, že vůbec nic nestojí. Přitom investice do úsilí není nikdy promarněná. Vždycky přináší protihodnotu. Nejčastěji poznání, jaký by byl vhodný další krok.

Proto lidé, kteří zkouší, nakonec uspějí. Buď uspějí hned, nebo získají zkušenost, jak to podruhé udělat lépe. Ať zkouší cokoli, svými pokusy a omyly to neustále vylepšují. Když v čemkoli vytrváte, pochopíte zbytečné chyby a přestanete je dělat, nemůžete neuspět.

Co jsme schopni dokázat, záleží jen na tom, kolik toho v životě chceme dokázat. Jakmile něco už považujeme za dostatečné, ochabneme. A naopak k tomu, co nás nepřestává lákat a fascinovat, jsme ochotni neustále hledat cestu, byť maličkými pokrůčky. Každý nezdar, každé zklamání nás podněcuje zkusit to ještě jinak a s ještě větším odhodláním. Cesta za úspěchem je zkrátka sport, ve kterém tím hlavním soupeřem jsme si my sami.

cizí

Dovolme jiným lidem, ať nás informují, ale ne limitují.

A sobě dovolme, ať můžeme být sami sebou.

To je celý základ rozdělení úloh.

Nemusíme být ničím, čím by nás chtělo mít okolí. Pokud si to nepřejeme, najděme odvahu to říct. Neřešme, jestli jsme za blázny. Už jsme si přece řekli, že jestli je něco nemožné pro druhé, nemusí to být nemožné pro nás. Neporušujme zákony, ale nebojme se porušovat limity. Lidské schopnosti nejsou pevné.

My jediní víme, na čem nám záleží a na čem už ne. Je-li nám více než osmnáct let, máme právo na vlastní rozhodnutí a vlastní život. Máme za sebe odpovědnost. Každý krok, který učiníme, je naše odpovědnost. Každé rozhodnutí. I každé odmítnutí. Vším si píšeme svůj život.

Všechno v životě má pro nás jen takový význam, jaký tomu dáme. Jestliže něco cítíme jako správné, pak to správné je. Jestliže se v něčem cítíme špatně, pak to pro nás je špatné. Bez ohledu na to, co žvaní ostatní.

Naše intuice je to, co určuje, jakou barvu má náš život. Ne jiní lidé.

Oni mají totiž svou intuici. A svůj život.

Řekl bych, že je to spravedlivé, že?

8) Jak přistoupit ke svým slabinám?

- Reklama 5 -