Česká hra na vysoké školy: Proč se studenti učí to, co firmy nepotřebují

- Reklama 4 -

vede

1) Jak je možné, že absolvent vysoké školy není použitelný v praxi? Protože firmám často nevyhovuje mírou nabytých odborných technických znalostí, a to v hlavním oboru, který studoval, o mezioborových přesazích ani nemluvě.“ To snad není pravda! Školy nejsou schopny vybavit studenta znalostmi, které poté potřebuje? A co je z úst Šárky Vránové ještě horší: „Za požadavky firem nejvíce zaostávají kandidáti z rychle se vyvíjejících segmentů. Školy totiž neumí nebo nemohou pružně zareagovat na technologický vývoj přiměřenou úpravou studijních programů.“

Jinými slovy: Školy neučí to, co absolvent potřebuje, a naopak učí to, co už v praxi nepotřebuje. Sám jsem to zažil na právech za mých studijních let. Ale to byla složitá a turbulentní doba, kdy se zákony divoce měnily ještě v průběhu semestru či dokonce zkouškového období a více než skripta bylo užitečnější sledovat televizi. Když to přeženu, ráno jste museli znát paragraf, který ještě večer neplatil.

Jenže dnes je to jiné. K čemu jsou univerzity, které nedokážou včas reagovat na běh světa a studentům nalévají do hlavy to, co je už předem diskvalifikuje a činí zaostalými? Představte si, že by Vás v autoškole učili jezdit na koňském povozu, protože buď nezaregistrovali, že už existují auta, nebo nemají dost peněz na to, aby si nějaké auto pořídili! A Vy potom přijdete za zaměstnavatelem s oprávněním na řízení koňského povozu a ještě očekáváte vyšší pozici a plat…

Četli jste 10 záchytných bodů pro absolventy vysokých škol, kterým po studiu chybí praxe a naděje?

Hledání cesty

2) Jak je možné, že vysokoškolský titul dostanou nekomplexně vybavení lidé? A co vůbec znamená „nekomplexnost“? Velmi často se setkáváme s absolventy, kteří jsou sice technickými experty, ale chybí jim dobré schopnosti komunikace s klienty a kolegy v týmu. Anebo naopak jde o dobře komunikačně vybavené jedince, kteří ale nemají dostatečné odborné vzdělání.

V hantýrce se tomu říká měkké a tvrdé dovednosti. Tvrdé jsou technické odbornosti, teoretické znalosti, které lze pod tlakem dostat do každé hlavy. Jenže měkké dovednosti jsou  zásadnější, protože rozhodují o tom, zda tvrdé dovednosti vůbec v reálu „prodáte“. „Tvrdé, tedy technické dovednosti, se dají i ve firmě dostat na potřebnou úroveň po šesti měsících praxe. Ale u měkkých dovedností je to individuální a může to trvat mnohem déle. Jak je tedy možné, že se mnoho soukromých vysokých škol skrývá za „manažerské“ a „business“ názvy, ačkoli nedokáže absolventovi dostatečně dát to, co ho dělá manažerem a úspěšným v byznysu – měkké dovednosti, zejména v komunikaci a řízení lidí?

- Reklama 5 -