7 důvodů, proč raději podnikat (a ani jeden nejsou peníze)

- Reklama -

Proč lidé podnikají?

“Pro peníze,” odpoví zpravidla ten, kdo nikdy nepodnikal.

Podnikám taky a pro mě jsou peníze asi osmým důvodem v pořadí. Sedm dalších výhod – a to pomíjím klišovité pojmy jako čas, svoboda atd. –  je pro mě mnohem zásadnějších proto, že jsem zažil zaměstnanecký poměr.

Proč si tedy podnikání vážím bez ohledu na peníze?

1) Některé skvrny nelze vyčistit bez narušení podstaty látky.

Doma mám už zažloutlý ústřižek z čistírny. Na něm toto upozornění pro zákazníka, že chemické čištění může mít nežádoucí účinek na čištěný oděv.

Jakou to má souvislost se zaměstnáním a podnikáním? Přímou.

Kdo byl kdy zaměstnaný, ví, jak je malým pánem svého osudu. Schopným je pouze ten, kdo ještě nebyl nařčen z neschopnosti. Ten okamžik může přijít kdykoli a za cokoli, bez ohledu na kvalitu a výsledky. Zaměstnání je jako soudní řízení, kde není prostor na obhajobu, tam se přistupuje rovnou k výroku o vině a trestu. Majitel firmy má vždy pravdu, protože on staví pravidla, hřiště i píská. Neexistují spory, protože on kdykoli může říct: “Já jsem šéf. Platí to, co říkám.” Když jsem v jednom ze svých tří zaměstnání dostal stopětitisícovou pokutu za chybu, kterou jsem nezpůsobil a která se později ukázala být dokonce chybou majitele (to ovšem není podstatné), poslední slova tohoto muže zněla: “Takhle to bude. Když se Vám to nelíbí, odejděte.”

Některé skvrny v zaměstnání opravdu nelze vyčistit bez narušení podstaty látky. Otázkou je Váš práh bolesti. Jaké narušení “Vaší látky”, tedy hrdosti a charakteru, unesete. Já unesl ještě vyblednutí barvy. Ale už ne prodření.

V podnikání se skvrn, které nejdou odstranit bez narušení podstaty látky, zbavuji jednoduše. Nepoužívám substance, které je způsobují. Nemusím.

2) Loď v přístavu je také v bezpečí, ale proto se lodě nestaví.

Návod k životu jsme nedostali, ale moudrá příroda nás vybavila mnohými vodítky. Třeba pocity. Dobré nám napovídají, v čem se cítíme dobře. Špatné nás varují, co je pro nás špatné. Dala nám hormony štěstí, když se dokážeme překonat. Vytunila nás radostí, euforií, hrdostí. Jsme bytosti, které řídí intuice.

Příroda věří, že se řídit umíme sami. Kdyby si to nemyslela, nejspíše by nám jako siamské dvojče připnula nějakého chytrého politika, aby nás řídil. Hm, neudělala to. Nejspíš tedy nikoho druhého nepotřebujeme. Vlastně…

… my jsme dva. Příroda počítala s tím, že budeme dva v jednom. Že ten první v nás bude bojovat, druhý se vzdávat. Proto také máme dvě oči, dvě uši, dvě nosní dírky, dvě opačné řady zubů, dvě ruce i nohy, dvě půle těla naznačené středovou rýhou na břiše, na zádech i hýždích, dvě půle genitálií a dvě prsa. Jenom srdce máme jedno. A ústa. Nejspíš proto, abychom si dávali pozor na to, co druhým říkáme, a na to, za čím jdeme. Abychom alespoň v tomto měli jasno a žili nejjednodušeji, jak to jde – v souladu se svými slovy a touhami.

Občas slyším, že zaměstnání je bezpečí. Přístav v bouři. Mno, já jsem viděl přístavy v bouři. A nikdy jsem si nepřát být uvázanou lodí. Po bouři jsem v takových přístavech viděl pomlácené, rozbité vraky. Naopak, když odvážete loď, ani celé oceány ji nedokážou potopit, dokud se voda nedostane dovnitř.

Nevím, nemám technického vzdělání, ale myslím, že lodě se staví proto, aby pluly. Člověk má nohy, aby mohl jít tam, kam si přeje. Oči, aby mohl vidět příležitosti, které má. Úsměv, aby se zasmál těžkostem. Slzy, aby se vyplakal. A srdce, aby nepřestával bojovat a hledat to, co tomu srdci udělá dobře.

Zajímá Vás dalších 5 důvodů?

- Reklama -