





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Proč za většinou dopravních nehod a násilných činů stojí muži? 🚗
MUDr. Kateřina Cajthamlová to v našem podcastu s trochou nadsázky svádí na jediné, na mužský Y chromozom. A vysvětluje to fungováním mozku.
Muž má podle ní najednou zapnutou vždycky jen jednu část. Buď jedná, nebo racionálně přemýšlí, nebo mluví. Přepíná mezi nimi.
Ženský mozek to podle ní zvládá propojeně. Za volantem tak žena zároveň cítí i myslí, a proto bývá opatrnější. Nenechá se tak snadno vyprovokovat k riskantní reakci.
🎧 Celý rozhovor s Kateřinou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Kdo je podle vás opatrnější za volantem - ženy nebo muži?
Proč za většinou dopravních nehod a násilných činů stojí muži? 🚗
MUDr. Kateřina Cajthamlová to v našem podcastu s trochou nadsázky svádí na jediné, na mužský Y chromozom. A vysvětluje to fungováním mozku.
Muž má podle ní najednou zapnutou vždycky jen jednu část. Buď jedná, nebo racionálně přemýšlí, nebo mluví. Přepíná mezi nimi.
Ženský mozek to podle ní zvládá propojeně. Za volantem tak žena zároveň cítí i myslí, a proto bývá opatrnější. Nenechá se tak snadno vyprovokovat k riskantní reakci.
🎧 Celý rozhovor s Kateřinou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Kdo je podle vás opatrnější za volantem - ženy nebo muži?
...
😠„Málo se snažíš.“ „Nemáš žádné sebezapření.“ Podobné věty slýchají lidé s nadváhou až příliš často. Jenže zredukovat tak komplexní problém na otázku „slabé vůle“ je podle moderní medicíny zásadní chyba.
Přední český internista doc. MUDr. Jiří Votruba vysvětluje, proč je nálepka „slabé vůle“ nefér a nebezpečná.
Za vznikem obezity totiž stojí složitá mozaika faktorů, které začínají působit dlouho předtím, než má člověk možnost svou vůli vůbec projevit.
„Je tam složka behaviorální, metabolická, nedostatek pohybu a někdy i problém se spánkem a deprese. A to všechno se může smíchat v takový toxický mix, který vede k obezitě. Říct si: ‚Jo, to máš slabou vůli,‘ to není úplně to pravé ořechové.“
Obezitu je proto potřeba přestat stigmatizovat a začít ji léčit jako komplexní onemocnění – s pochopením, odbornou podporou a úpravou životního stylu celé rodiny.
💬Setkali jste se ve svém okolí s tím, že byla nadváha automaticky házena na „slabou vůli“, i když byl problém hlubší? Jaký na to máte názor?
😠„Málo se snažíš.“ „Nemáš žádné sebezapření.“ Podobné věty slýchají lidé s nadváhou až příliš často. Jenže zredukovat tak komplexní problém na otázku „slabé vůle“ je podle moderní medicíny zásadní chyba.
Přední český internista doc. MUDr. Jiří Votruba vysvětluje, proč je nálepka „slabé vůle“ nefér a nebezpečná.
Za vznikem obezity totiž stojí složitá mozaika faktorů, které začínají působit dlouho předtím, než má člověk možnost svou vůli vůbec projevit.
„Je tam složka behaviorální, metabolická, nedostatek pohybu a někdy i problém se spánkem a deprese. A to všechno se může smíchat v takový toxický mix, který vede k obezitě. Říct si: ‚Jo, to máš slabou vůli,‘ to není úplně to pravé ořechové.“
Obezitu je proto potřeba přestat stigmatizovat a začít ji léčit jako komplexní onemocnění – s pochopením, odbornou podporou a úpravou životního stylu celé rodiny.
💬Setkali jste se ve svém okolí s tím, že byla nadváha automaticky házena na „slabou vůli“, i když byl problém hlubší? Jaký na to máte názor?
...
🇸🇪 Zamysleli jste se někdy nad tím, jaké hodnoty dětem náš školní systém reálně předává? Psycholog PhDr. Jan Svoboda v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na obrovský rozdíl mezi budováním soudržnosti a nezdravým soutěžením.
Zatímco u nás podle něj stále převládá spíše „kastovní“ a militantní systém, kde se děti dělí na lepší a horší (jak sám říká, systém „nad pes, pod pes“), zmíněný severský přístup staví na kohezi a spolupráci.
Když totiž chytré dítě pomáhá spolužákovi, získávají oba. Jeden pochopí látku a druhý se učí trpělivosti, empatii a schopnosti předávat informace. Přesně to je totiž skutečná příprava na reálný život. Jak v podcastu trefně zaznělo, v dospělosti si v práci také nevybíráte své spolupracovníky nebo šéfa. A škola není „cochcárna“, má nás na tyto situace připravit.
Škola by zkrátka neměla být jen o honbě za individuálním výkonem a jedničkami, ale o výchově pro fungující občanskou společnost. Podle pana doktora budeme rádi, pokud se k tomuto ideálu přiblížíme za čtyřicet let.
🎧 Poslechněte si celý hluboký a podnětný rozhovor o tom, jak z dětí nevychovávat jen stroje na výkon, ale skutečně odolné osobnosti. Odkaz najdete v biu! 🔗
🇸🇪 Zamysleli jste se někdy nad tím, jaké hodnoty dětem náš školní systém reálně předává? Psycholog PhDr. Jan Svoboda v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na obrovský rozdíl mezi budováním soudržnosti a nezdravým soutěžením.
Zatímco u nás podle něj stále převládá spíše „kastovní“ a militantní systém, kde se děti dělí na lepší a horší (jak sám říká, systém „nad pes, pod pes“), zmíněný severský přístup staví na kohezi a spolupráci.
Když totiž chytré dítě pomáhá spolužákovi, získávají oba. Jeden pochopí látku a druhý se učí trpělivosti, empatii a schopnosti předávat informace. Přesně to je totiž skutečná příprava na reálný život. Jak v podcastu trefně zaznělo, v dospělosti si v práci také nevybíráte své spolupracovníky nebo šéfa. A škola není „cochcárna“, má nás na tyto situace připravit.
Škola by zkrátka neměla být jen o honbě za individuálním výkonem a jedničkami, ale o výchově pro fungující občanskou společnost. Podle pana doktora budeme rádi, pokud se k tomuto ideálu přiblížíme za čtyřicet let.
🎧 Poslechněte si celý hluboký a podnětný rozhovor o tom, jak z dětí nevychovávat jen stroje na výkon, ale skutečně odolné osobnosti. Odkaz najdete v biu! 🔗
...
Řešíme zakáz mobilů ve školách, ale zavíráme oči před tím, co děti na displejích sledují ve tři ráno. Kde nám utíká realita? 📱
V dnešním sestřihu rozhovoru potevíráme témata, o kterých se často mluví jen po povrchu. Učitel a pedagog Daniel Pražák v něm pojmenovává věci přesně tak, jak fungují v každodenní praxi:
Nespravedlivé přijímačky: Jednotné zkoušky často jen betonují sociální rozdíly. Kdo má peníze na soukromé přípravné kurzy, ten má výhodu. Systém nedokáže děti z méně podnětného prostředí vytáhnout nahoru a problém řešíme až ve chvíli, kdy zasáhne rodiny z velkých měst.
Toxický obsah pro dvanáctileté: Algoritmy sociálních sítí dokážou klukům neuvěřitelně rychle naservírovat radikální obsah o „alfa samcích“ a drsném chování, i když původně hledali jen návod na cvičení.
Práce na půl plynu a ztráta radosti: Osobní pohled na to, jak snadné je spadnout do pasti, kdy věci jakž takž fungují, ale člověku z nich úplně zmizí radost.
💬 Zajímá nás váš pohled. Které z těchto témat je podle vás pro dnešní děti i rodiče největší výzvou? Napište nám do komentářů, jak to vidíte vy.
🎧 Celý rozhovor s učitelem a populizátorem školství Danielem Pražákem o přijímacích zkouškách, toxických algoritmech na sítích, zákazech mobilů i o vyhoření najdete na našem kanálu. 👇
Řešíme zakáz mobilů ve školách, ale zavíráme oči před tím, co děti na displejích sledují ve tři ráno. Kde nám utíká realita? 📱
V dnešním sestřihu rozhovoru potevíráme témata, o kterých se často mluví jen po povrchu. Učitel a pedagog Daniel Pražák v něm pojmenovává věci přesně tak, jak fungují v každodenní praxi:
Nespravedlivé přijímačky: Jednotné zkoušky často jen betonují sociální rozdíly. Kdo má peníze na soukromé přípravné kurzy, ten má výhodu. Systém nedokáže děti z méně podnětného prostředí vytáhnout nahoru a problém řešíme až ve chvíli, kdy zasáhne rodiny z velkých měst.
Toxický obsah pro dvanáctileté: Algoritmy sociálních sítí dokážou klukům neuvěřitelně rychle naservírovat radikální obsah o „alfa samcích“ a drsném chování, i když původně hledali jen návod na cvičení.
Práce na půl plynu a ztráta radosti: Osobní pohled na to, jak snadné je spadnout do pasti, kdy věci jakž takž fungují, ale člověku z nich úplně zmizí radost.
💬 Zajímá nás váš pohled. Které z těchto témat je podle vás pro dnešní děti i rodiče největší výzvou? Napište nám do komentářů, jak to vidíte vy.
🎧 Celý rozhovor s učitelem a populizátorem školství Danielem Pražákem o přijímacích zkouškách, toxických algoritmech na sítích, zákazech mobilů i o vyhoření najdete na našem kanálu. 👇
...
💬 Často házíme všechno na stres. Způsobuje únavu, přibírání na váze, špatný spánek i kolapsy. Jenže stres sám o sobě není náš nepřítelem – bez krátkodobé zátěže bychom se jako lidé nikam neposunuli.
Kde je tedy ten skutečný problém?
Skutečná epidemie spočívá v tom, že jsme si zvykli žít z hlubokých rezerv. Představte si své tělo jako žárovku:
💡 Baterie už je téměř vybitá, ale žárovka stále svítí. Navenek vypadá vše v pořádku, dokud zničehonic prostě nevypne.
Naše tělesné i psychické kompenzační mechanismy nám pomáhají zvládat zátěžové situace. Pokud je ale přetěžujeme dlouhodobě bez dostatečného odpočinku, pocitu bezpečí a regenerace, tělo začne doslova „šeptat“ skrze drobné symptomy. Když je ignorujeme, nezbude mu nic jiného než jednou zasáhnout natvrdo.
Žijete také na výkon a říkáte si, že odpočinek počká? A jak vlastně naučit tělo přepínat ze stavu permanentní pohotovosti do regenerace?
O tom všem mluví v novém díle Longevity podcastu Lukáš Eder se specialistkou na funkční medicínu Evou Hájkovou.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor a objevte, jak se vrátit k vlastní síle
💬 Často házíme všechno na stres. Způsobuje únavu, přibírání na váze, špatný spánek i kolapsy. Jenže stres sám o sobě není náš nepřítelem – bez krátkodobé zátěže bychom se jako lidé nikam neposunuli.
Kde je tedy ten skutečný problém?
Skutečná epidemie spočívá v tom, že jsme si zvykli žít z hlubokých rezerv. Představte si své tělo jako žárovku:
💡 Baterie už je téměř vybitá, ale žárovka stále svítí. Navenek vypadá vše v pořádku, dokud zničehonic prostě nevypne.
Naše tělesné i psychické kompenzační mechanismy nám pomáhají zvládat zátěžové situace. Pokud je ale přetěžujeme dlouhodobě bez dostatečného odpočinku, pocitu bezpečí a regenerace, tělo začne doslova „šeptat“ skrze drobné symptomy. Když je ignorujeme, nezbude mu nic jiného než jednou zasáhnout natvrdo.
Žijete také na výkon a říkáte si, že odpočinek počká? A jak vlastně naučit tělo přepínat ze stavu permanentní pohotovosti do regenerace?
O tom všem mluví v novém díle Longevity podcastu Lukáš Eder se specialistkou na funkční medicínu Evou Hájkovou.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor a objevte, jak se vrátit k vlastní síle
...
Kdy jste si naposledy jen tak sedli k dítěti v jeho pokoji a naslouchali mu?
Bez poučování, bez vyptávání se na známky, bez telefonu v ruce...
„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě a v cizině, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem.“ — Pavlína Horáčková, školní psycholožka a terapeutka.
V dnešní zrychlené době platíme kroužky, školní výlety, lyžovačky a drahé vybavení, aby dětem nic nechybělo. Ale to, co děti potřebují ze všeho nejvíc, se nedá koupit – naši vědomou přítomnost, zájem a bezpečí. Pokud tato blízkost v dětství chybí, v pubertě už ji zčerstva nenavážeme.
Děti si pak hledají útočiště u obrazovek, kde hledají přijetí, které nenašly doma.
Jak z toho ven? Jak otevřít dveře vedlejšího pokoje i dětského srdce? 👉 Sledujte nejnovější rozhovor v podcastu Laskavá výchova.
Kdy jste si naposledy jen tak sedli k dítěti v jeho pokoji a naslouchali mu?
Bez poučování, bez vyptávání se na známky, bez telefonu v ruce...
„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě a v cizině, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem.“ — Pavlína Horáčková, školní psycholožka a terapeutka.
V dnešní zrychlené době platíme kroužky, školní výlety, lyžovačky a drahé vybavení, aby dětem nic nechybělo. Ale to, co děti potřebují ze všeho nejvíc, se nedá koupit – naši vědomou přítomnost, zájem a bezpečí. Pokud tato blízkost v dětství chybí, v pubertě už ji zčerstva nenavážeme.
Děti si pak hledají útočiště u obrazovek, kde hledají přijetí, které nenašly doma.
Jak z toho ven? Jak otevřít dveře vedlejšího pokoje i dětského srdce? 👉 Sledujte nejnovější rozhovor v podcastu Laskavá výchova.
...
🤯Výběr nejzajímavějších myšlenek z rozhovoru s inovátorem a zakladatelem Scioškol Ondřejem Štefflem.
V rozhovoru rozebíráme, proč tradiční škola založená na výkonu a memorování selhává v přípravě dětí na nepředvídatelnou budoucnost a jak strach ze ztráty brzdí rodiče v přijímání změn a jakých 8 klíčových kompetencí děti pro život v 21. století skutečně potřebují.
Věnujeme se také nastupující generaci umělé inteligence, která přináší riziko kognitivního úpadku dětí, ale zároveň obrovský potenciál k rozvoji, pokud s ní naučíme děti správně pracovat.
Dozvíte se i to, proč opečovávaná generace nutně potřebuje samostatnost a prostor pro dělení tzv. „levných chyb“.
🎧Celý rozhovor najdete na kanálu Laskavá výchova.
🤯Výběr nejzajímavějších myšlenek z rozhovoru s inovátorem a zakladatelem Scioškol Ondřejem Štefflem.
V rozhovoru rozebíráme, proč tradiční škola založená na výkonu a memorování selhává v přípravě dětí na nepředvídatelnou budoucnost a jak strach ze ztráty brzdí rodiče v přijímání změn a jakých 8 klíčových kompetencí děti pro život v 21. století skutečně potřebují.
Věnujeme se také nastupující generaci umělé inteligence, která přináší riziko kognitivního úpadku dětí, ale zároveň obrovský potenciál k rozvoji, pokud s ní naučíme děti správně pracovat.
Dozvíte se i to, proč opečovávaná generace nutně potřebuje samostatnost a prostor pro dělení tzv. „levných chyb“.
🎧Celý rozhovor najdete na kanálu Laskavá výchova.
...
Máte doma tchýni, která nerespektuje hranice? Nebo partnera, který vás v konfliktech nepodpoří?
Psycholožka Lucie Kolaříková z podcastu Řešidlo vysvětluje, proč přímý konflikt s dominantní osobností většinou nevede k ničemu dobrému.
Její rada? Mluvte se svým partnerem. Ne s tchýní. Ne s rodiči. S tím člověkem, s kterým sdílíte život a odpovědnost.
Protože pokud váš partner nestojí při vás, žádné nastavování hranic nepomůže. A pokud stojí, nemusíte ty konflikty vést sama.
Tenhle moment z podcastu je pro každého, kdo řeší složité rodinné vztahy a neví, kudy na to.
Co vy? Daří se vám v rodině nastavovat hranice? Napište do komentářů. 👇
Máte doma tchýni, která nerespektuje hranice? Nebo partnera, který vás v konfliktech nepodpoří?
Psycholožka Lucie Kolaříková z podcastu Řešidlo vysvětluje, proč přímý konflikt s dominantní osobností většinou nevede k ničemu dobrému.
Její rada? Mluvte se svým partnerem. Ne s tchýní. Ne s rodiči. S tím člověkem, s kterým sdílíte život a odpovědnost.
Protože pokud váš partner nestojí při vás, žádné nastavování hranic nepomůže. A pokud stojí, nemusíte ty konflikty vést sama.
Tenhle moment z podcastu je pro každého, kdo řeší složité rodinné vztahy a neví, kudy na to.
Co vy? Daří se vám v rodině nastavovat hranice? Napište do komentářů. 👇
...





🔥 Někdy tělo neřve. Mluví jen šeptem. Posloucháte ho?
Tohle je jen ochutnávka z extrémně upřímného rozhovoru s Evou Hájkovou, průkopnicí funkční medicíny v Česku. Zhmotnili jsme ty nejúdernější myšlenky do pár vteřin – ale věřte nám, to hlavní vás teprve čeká! 🧠⚡
Co v tomhle díle otevíráme za témata?
🛑 Krevní testy v normě, ale tělo na dně: Proč podle doktorů můžete být „zdraví“, ale přesto bez energie?
☕ Odpolední káva jako tichý zabiják spánku: Co udělá kofein s vaší kortizolovou křivkou, i když si myslíte, že spíte jako pařez?
💊 Pravda o doplňcích stravy: Jak vás marketing tahá za nos a proč je většina levného hořčíku z lékárny jen drahá moč?
🚨 Vyčerpané rezervy vs. Stres: Proč není problémem samotný tlak na výkon, ale to, že nám zhasla baterka?
🥗 Past zvaná kalorický deficit: Zablokované hubnutí a večerní nájezdy na ledničku. Slabá vůle, nebo volání o pomoc?
Zastavte se na chvíli v tom věčném shonu a dejte svému tělu to, co opravdu potřebuje.
🎧 Celý rozhovor bez cenzury a do hloubky najdete na:
👉 firstclass.cz/longevity
Napište nám do komentářů: Která myšlenka z videa s vámi rezonuje nejvíce? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Kolikrát jste za poslední rok slyšeli větu: „Dobře už bylo“? 🛑
Když tohle říkáme dětem a dospívajícím, nevědomky je učíme rezignovat. Bereme jim motivaci tvořit, učit se a věřit, že svět kolem nich může fungovat.
Každá generace potřebuje naději. Potřebuje vědět, že zítřek může být stejně dobrý, nebo ještě lepší, než včerejšek. A naším úkolem není strašit je budoucností, ale připravit je na ni a dát jim pocit, že na to nejsou sami.
💡Neříkejme dětem, že dobře už bylo. Ukažme jim, že o dobrou budoucnost stojí za to bojovat.
💬Jak mluvíte o budoucnosti se svými dětmi vy? Daří se vám udržovat optimismus, nebo z ní máte spíše obavy? Podělte se o své zkušenosti v komentářích. ... See MoreSee Less
145 CommentsComment on Facebook
Proč za většinou dopravních nehod a násilných činů stojí muži? 🚗
MUDr. Kateřina Cajthamlová to v našem podcastu s trochou nadsázky svádí na jediné, na mužský Y chromozom. A vysvětluje to fungováním mozku.
Muž má podle ní najednou zapnutou vždycky jen jednu část. Buď jedná, nebo racionálně přemýšlí, nebo mluví. Přepíná mezi nimi.
Ženský mozek to podle ní zvládá propojeně. Za volantem tak žena zároveň cítí i myslí, a proto bývá opatrnější. Nenechá se tak snadno vyprovokovat k riskantní reakci.
🎧 Celý rozhovor s Kateřinou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Kdo je podle vás opatrnější za volantem - ženy nebo muži? ... See MoreSee Less
132 CommentsComment on Facebook
😠„Málo se snažíš.“ „Nemáš žádné sebezapření.“ Podobné věty slýchají lidé s nadváhou až příliš často. Jenže zredukovat tak komplexní problém na otázku „slabé vůle“ je podle moderní medicíny zásadní chyba.
Přední český internista doc. MUDr. Jiří Votruba vysvětluje, proč je nálepka „slabé vůle“ nefér a nebezpečná.
Za vznikem obezity totiž stojí složitá mozaika faktorů, které začínají působit dlouho předtím, než má člověk možnost svou vůli vůbec projevit.
„Je tam složka behaviorální, metabolická, nedostatek pohybu a někdy i problém se spánkem a deprese. A to všechno se může smíchat v takový toxický mix, který vede k obezitě. Říct si: ‚Jo, to máš slabou vůli,‘ to není úplně to pravé ořechové.“
Obezitu je proto potřeba přestat stigmatizovat a začít ji léčit jako komplexní onemocnění – s pochopením, odbornou podporou a úpravou životního stylu celé rodiny.
💬Setkali jste se ve svém okolí s tím, že byla nadváha automaticky házena na „slabou vůli“, i když byl problém hlubší? Jaký na to máte názor? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
🇸🇪 Zamysleli jste se někdy nad tím, jaké hodnoty dětem náš školní systém reálně předává? Psycholog PhDr. Jan Svoboda v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na obrovský rozdíl mezi budováním soudržnosti a nezdravým soutěžením.
Zatímco u nás podle něj stále převládá spíše „kastovní“ a militantní systém, kde se děti dělí na lepší a horší (jak sám říká, systém „nad pes, pod pes“), zmíněný severský přístup staví na kohezi a spolupráci.
Když totiž chytré dítě pomáhá spolužákovi, získávají oba. Jeden pochopí látku a druhý se učí trpělivosti, empatii a schopnosti předávat informace. Přesně to je totiž skutečná příprava na reálný život. Jak v podcastu trefně zaznělo, v dospělosti si v práci také nevybíráte své spolupracovníky nebo šéfa. A škola není „cochcárna“, má nás na tyto situace připravit.
Škola by zkrátka neměla být jen o honbě za individuálním výkonem a jedničkami, ale o výchově pro fungující občanskou společnost. Podle pana doktora budeme rádi, pokud se k tomuto ideálu přiblížíme za čtyřicet let.
🎧 Poslechněte si celý hluboký a podnětný rozhovor o tom, jak z dětí nevychovávat jen stroje na výkon, ale skutečně odolné osobnosti. Odkaz najdete v biu! 🔗 ... See MoreSee Less
481 CommentsComment on Facebook
Řešíme zakáz mobilů ve školách, ale zavíráme oči před tím, co děti na displejích sledují ve tři ráno. Kde nám utíká realita? 📱
V dnešním sestřihu rozhovoru potevíráme témata, o kterých se často mluví jen po povrchu. Učitel a pedagog Daniel Pražák v něm pojmenovává věci přesně tak, jak fungují v každodenní praxi:
Nespravedlivé přijímačky: Jednotné zkoušky často jen betonují sociální rozdíly. Kdo má peníze na soukromé přípravné kurzy, ten má výhodu. Systém nedokáže děti z méně podnětného prostředí vytáhnout nahoru a problém řešíme až ve chvíli, kdy zasáhne rodiny z velkých měst.
Toxický obsah pro dvanáctileté: Algoritmy sociálních sítí dokážou klukům neuvěřitelně rychle naservírovat radikální obsah o „alfa samcích“ a drsném chování, i když původně hledali jen návod na cvičení.
Práce na půl plynu a ztráta radosti: Osobní pohled na to, jak snadné je spadnout do pasti, kdy věci jakž takž fungují, ale člověku z nich úplně zmizí radost.
💬 Zajímá nás váš pohled. Které z těchto témat je podle vás pro dnešní děti i rodiče největší výzvou? Napište nám do komentářů, jak to vidíte vy.
🎧 Celý rozhovor s učitelem a populizátorem školství Danielem Pražákem o přijímacích zkouškách, toxických algoritmech na sítích, zákazech mobilů i o vyhoření najdete na našem kanálu. 👇 ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook