Hrají si vaše děti/vnoučata/neteře ještě venku? Bez mobilu? 📵

Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu mluví o tom, že jako společnost jsme podle něj po intelektuální stránce oslabili. Zve tím k zamyšlení, čím to je.

Velkou roli podle něj hrají obrazovky. Děti, které tráví hodiny s tabletem nebo mobilem, pak nerady mluví nebo si hrají s ostatními. A on sám to zná, má tři vnoučata a vidí, jak snadno by u té obrazovky zůstala celý den.

Zároveň zůstává optimistou. Vidí kolem sebe spoustu rodičů a komunit, které pro děti vytváří prostředí opačné. Méně obrazovek, více pohybu venku, laskavé vedení. A všechno to podle něj začíná u rodičů a u jejich vlastního příkladu.

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu a malou ochutnávku na našem YT kanálu.

💬 Co u vás doma zabírá, aby děti odložily mobil a šly ven? ...

Máme dnes víc než kdy dřív. Tak proč je nám pořád málo? 🤷🏻

V našem podcastu o tom mluví dokumentarista Viliam Poltikovič. Vypráví o vesnici v namibijské poušti, kde mu řekli: „My jsme šťastná vesnice, máme to jen kilometr k vodě." Byli vděční za něco, co my ani nevnímáme.

Přírodní národy si podle něj berou jen to, co potřebují, a za to děkují. My bereme a bereme, a stejně máme pocit nedostatku.

Kus téhle přirozenosti jsme podle pana Poltikoviče kdysi měli i my, stejně jako Keltové nebo Slované. Vytratil se s příchodem křesťanství, které se v Evropě šířilo násilím. Místo přímého vztahu k posvátnu přišel kněz jako jediný prostředník a spousta starých návyků se z lidí vytloukla.

Totéž pak dělali misionáři u indiánů. Vykořeňovali je z toho, co bylo po staletí jejich přirozeností.

🎧 Inspirující a poutavý rozhovor v plném znění najdete na našem YT kanálu.

💬 Za jakou úplně obyčejnou věc jste vděční, i když ji berete jako samozřejmost? ...

„Výchova je vždycky nátlak. S tím nic nenaděláme.“

Tato až překvapivě upřímná slova vyslovila v našem rozhovoru uznávaná pedagožka Dr. Jaroslava Ševčíková. A věřte, že jako balzám na duši zapůsobí na každého rodiče, který už občas propadá bezmoci a výčitkám svědomí.

Žijeme v době, kdy se ze všech stran valí tlak na absolutní respekt, neustálou pohodu a držení dětí v jakési bavlnce. Jenže realita v rodině i ve školních lavicích bývá jiná. Každý rodič to zná – ty každodenní unavené boje o to, aby se šlo spát, aby se uklidil pokoj nebo aby se dítě vůbec podívalo do učení.

Často pak máme černé svědomí a říkáme si: „Jsem vůbec dobrý táta/máma, když musím zvýšit hlas a dítě do něčeho nutit?“

Dr. Ševčíková nás z těchto výčitek ráda vyvedla. Výchova a vzdělávání mají mít jasný cíl. A abychom dítě k tomu cíli dovedli a pomohli mu posunout se dál, mírný nátlak a pevné hranice jsou prostě nezbytné.

Dítě přirozeně tíhne ke své komfortní zóně – k místu, kde má všechno, nic se po něm nechce a má klid. Jenže v komfortní zóně se nikdo nic nového nenaučí. Aby dítě v životě uspělo, rozvinulo svůj talent a získalo odolnost, musí z ní vystoupit do zóny učení. A k tomu občas potřebuje právě náš rodičovský nebo učitelský tlak a jasná pravidla.

Láska a bezpodmínečné přijetí dětí totiž neznamená, že jim dovolíme úplně všechno. Skutečná láska znamená dát jim bezpečné zázemí, ale zároveň jim pomáhat překonávat překážky – i tehdy, když se jim zrovna strašně moc nechce. Protože bez práce zkrátka nejsou koláče.

💬 A jak to vnímáte vy, rodiče? Také máte občas výčitky, když musíte doma zatlačit na pilu a dítě do něčeho nutit? Kde je podle vás ta zdravá hranice mezi mírným, motivujícím tlakem a zbytečným přísným drillem? Co se vám doma při nastavování hranic osvědčilo nejvíc?

🎧 Jak najít zdravou rovnováhu ve výchově, nastavit pevná pravidla a přitom neztratit důvěru a blízký vztah s dítětem? Celý, neuvěřitelně hluboký a úlevný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou na vás čeká na našem kanálu - odkaz 👇 ...

Opravdu si v dnešní době někteří lidé myslí, že mateřská dovolená je dovolená? 😳

Podle Terezy Marouškové, kterou možná znáte z profilu Nasraná máma, máme v sobě tu představu, že mateřství bude krásné.

A dává to smysl. Kdyby žádná žena nečekala nic hezkého a věděla dopředu o všech probdělých nocích a vyčerpání, kdo by do toho šel? Možná by lidstvo dávno vymřelo. Ta hezká představa nás vlastně tak trochu obelstí, abychom děti vůbec měli.

Tereza si proto myslí, že lepší je jít do mateřství s menšími očekáváními a nechat se pak realitou mile překvapit. Méně velkých představ dopředu, víc prostoru pro příjemná překvapení. 💛

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Co vás v rodičovství mile překvapilo? ...