





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu.
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu.
...
😴Myslíte si, že spánek je jen tlačítko „vypnout“, kterým na konci náročného dne smažete všechny starosti?
Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., v našem novém podcastu varuje před obrovským omylem moderní doby. Spánek není pasivní stav. Je to přísně organizovaný proces, během kterého mozek podává obrovský výkon.
🤯A pokud ho přes den zahltíte permanentním stresem, nedořešenými konflikty a neustálým tlakem na výkon, váš mozek vám to v noci spočítá.
Nekvalitní spánek, noční buzení a ranní únava nejsou náhoda. Jsou zrcadlem toho, jak divoce žijeme hned od ranních budíků. Jak z toho ven? Klíč k dobré noci držíte v rukou už během dne.
Nezkracujte si život dobrovolnou spánkovou deprivací. Investujte do svých nocí tím, jak prožíváte své dny.
🎧O tom, jak správně nastavit své vnitřní hodiny, jak funguje noční „úklidová četa“ v naší hlavě a proč nám víkendové dospávání spíše škodí, mluví profesorka Nevšímalová v nejnovější epizodě podcastu.
😴Myslíte si, že spánek je jen tlačítko „vypnout“, kterým na konci náročného dne smažete všechny starosti?
Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., v našem novém podcastu varuje před obrovským omylem moderní doby. Spánek není pasivní stav. Je to přísně organizovaný proces, během kterého mozek podává obrovský výkon.
🤯A pokud ho přes den zahltíte permanentním stresem, nedořešenými konflikty a neustálým tlakem na výkon, váš mozek vám to v noci spočítá.
Nekvalitní spánek, noční buzení a ranní únava nejsou náhoda. Jsou zrcadlem toho, jak divoce žijeme hned od ranních budíků. Jak z toho ven? Klíč k dobré noci držíte v rukou už během dne.
Nezkracujte si život dobrovolnou spánkovou deprivací. Investujte do svých nocí tím, jak prožíváte své dny.
🎧O tom, jak správně nastavit své vnitřní hodiny, jak funguje noční „úklidová četa“ v naší hlavě a proč nám víkendové dospávání spíše škodí, mluví profesorka Nevšímalová v nejnovější epizodě podcastu.
...
Žijete svůj vlastní život, nebo jedete jen na autopilota? 🛑
Kolikrát v životě se přistihnete, že už celé měsíce nebo roky děláte ty samé věci, chodíte do stejné práce, držíte stejné nefunkční návyky, a přesto čekáte jiný výsledek?
Psycholog a osobní trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru pojmenovává paradox, ve kterém žije většina dospělých lidí:
👉 „Je mnohem jednodušší deset let pracovat na něčem, než si vyhradit pět minut času zamyslet se nad svým životem. Protože těch pět minut může být zásadních natolik, že nám začnou restrukturovat náš život...“
Proč se tak hrozně bojíme na chvíli zastavit a položit si pár upřímných otázek?
Protože to zastavení bývá extrémně nekomfortní. Je snazší dál bezhlavě běžet v krycím závodě a namlouvat si, že „teď nemám čas“, než si přiznat, že směr, kterým jdeme, nás vlastně nenaplňuje.
Ať už jde o Vaši fyzickou kondici, zdraví, psychiku nebo kariéru, platí jednoduchá pravidla:
💡 1. Skoky z nuly na sto nefungují
Většina lidí se snaží udělat radikální životní přechod. Od zítřka začnu 100% jinak! Jenže takový skok vůbec neodpovídá Vašemu stávajícímu režimu. Co kdybyste se místo o desítky procent posunuli dnes jen o půl procenta?
💡 2. Úspěch není cíl, ale proces
Pokud se soustředíte jen na cílovou pásku (např. váhu na čísle X), po jejím dosažení často přichází obrovské prázdno. Když se ale naučíte užívat si samotný proces růstu, vytvoříte si udržitelný návyk na celý život.
💡 3. Vize Vám dává směr
Bez jasné vize je trénink jen náhodným cvičením a život jen náhodným plněním úkolů druhých lidí. Ujasněte si, jak se chcete ve svém těle i ve svém životě reálně cítit.
🧠 Zastavte se na chvíli. Investujte těch 5 minut do sebe.
Udělejte první krok k opravdové změně a podívejte se na své zdraví i mysl z nového úhlu pohledu!
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 Kdy jste si naposledy vyhradili aspoň 5 minut jen na to, abyste se upřímně zamysleli nad tím, kam Váš život směřuje? Máte na to čas, nebo Vás to zastavení vlastně trochu děsí?
Žijete svůj vlastní život, nebo jedete jen na autopilota? 🛑
Kolikrát v životě se přistihnete, že už celé měsíce nebo roky děláte ty samé věci, chodíte do stejné práce, držíte stejné nefunkční návyky, a přesto čekáte jiný výsledek?
Psycholog a osobní trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru pojmenovává paradox, ve kterém žije většina dospělých lidí:
👉 „Je mnohem jednodušší deset let pracovat na něčem, než si vyhradit pět minut času zamyslet se nad svým životem. Protože těch pět minut může být zásadních natolik, že nám začnou restrukturovat náš život...“
Proč se tak hrozně bojíme na chvíli zastavit a položit si pár upřímných otázek?
Protože to zastavení bývá extrémně nekomfortní. Je snazší dál bezhlavě běžet v krycím závodě a namlouvat si, že „teď nemám čas“, než si přiznat, že směr, kterým jdeme, nás vlastně nenaplňuje.
Ať už jde o Vaši fyzickou kondici, zdraví, psychiku nebo kariéru, platí jednoduchá pravidla:
💡 1. Skoky z nuly na sto nefungují
Většina lidí se snaží udělat radikální životní přechod. Od zítřka začnu 100% jinak! Jenže takový skok vůbec neodpovídá Vašemu stávajícímu režimu. Co kdybyste se místo o desítky procent posunuli dnes jen o půl procenta?
💡 2. Úspěch není cíl, ale proces
Pokud se soustředíte jen na cílovou pásku (např. váhu na čísle X), po jejím dosažení často přichází obrovské prázdno. Když se ale naučíte užívat si samotný proces růstu, vytvoříte si udržitelný návyk na celý život.
💡 3. Vize Vám dává směr
Bez jasné vize je trénink jen náhodným cvičením a život jen náhodným plněním úkolů druhých lidí. Ujasněte si, jak se chcete ve svém těle i ve svém životě reálně cítit.
🧠 Zastavte se na chvíli. Investujte těch 5 minut do sebe.
Udělejte první krok k opravdové změně a podívejte se na své zdraví i mysl z nového úhlu pohledu!
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 Kdy jste si naposledy vyhradili aspoň 5 minut jen na to, abyste se upřímně zamysleli nad tím, kam Váš život směřuje? Máte na to čas, nebo Vás to zastavení vlastně trochu děsí?
...
Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class!
Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class!
...
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
...
Viděli jste někdy 80letého člověka, jak s úsměvem na tváři udělá sérii shybů na hrazdě nebo vystřihne provaz? 🤸♂️
Zatímco v naší společnosti od čtyřicítky dál často slýcháme věty typu: „Počkej, až budeš starší, to už tě bude jen všechno bolet a na cvičení nebudeš mít energii...“, na druhém konci světa vypadá realita úplně jinak.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru sdílel zážitek z Asie, který mu zcela přenastavil vnímání lidského potenciálu.
Každé ráno mezi 6. a 9. hodinou se v čínských parcích scházejí stovky seniorů ve věku 70 až 80+ let. Nepotřebují drahé permanentky ani luxusní stroje. Protahují se o zábradlí, cvičí na hrazdách, tancují nebo praktikují Qi Gong. A co je nejvýznamnější? Vyzařuje z nich obrovská psychická pohoda, síla a životní elán.
Jaké je jejich tajemství, které můžeme okamžitě aplikovat do svého života?
💡 1. Pohyb pro život, ne pro výkon
Ti lidé necvičí proto, aby spálili kalorie nebo vypadali dobře na fotce. Cvičí proto, aby byli funkční pro běžný život – aby si mohli hrát s vnoučaty, vyjít schody bez bolesti a udrželi si soběstačnost.
💡 2. Síla komunity a vztahů
Trénink pro ně není samotářské utrpení. Je to sociální událost. Během cvičení si povídají o rodině, hecují se a vzájemně se podporují. Právě sounáležitost a dobré vztahy jsou podle výzkumů rozhodujícím faktorem pro dlouhý a šťastný život.
💡 3. Nastavení mysli: Nikdy není pozdě
Stáří neznamená, že už je vše dané a definované. Dokud žijeme, náš mozek i tělo mají schopnost učit se nové věci, regenerovat a posouvat se.
Změna nezačíná za dvacet let. Začíná tím, jak se ke svému tělu a mysli chováme právě dnes.
💬 Jak vypadá Vaše vize pro starší věk? Chcete být pasivní, nebo plní síly a mobility?
🎧 Chcete vědět více o biologickém mládí, zdravém stárnutí a fungování těla? Sledujte celý rozhovor na našem kanálu (odkaz na rozhovor máte v komentáři)!
Viděli jste někdy 80letého člověka, jak s úsměvem na tváři udělá sérii shybů na hrazdě nebo vystřihne provaz? 🤸♂️
Zatímco v naší společnosti od čtyřicítky dál často slýcháme věty typu: „Počkej, až budeš starší, to už tě bude jen všechno bolet a na cvičení nebudeš mít energii...“, na druhém konci světa vypadá realita úplně jinak.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru sdílel zážitek z Asie, který mu zcela přenastavil vnímání lidského potenciálu.
Každé ráno mezi 6. a 9. hodinou se v čínských parcích scházejí stovky seniorů ve věku 70 až 80+ let. Nepotřebují drahé permanentky ani luxusní stroje. Protahují se o zábradlí, cvičí na hrazdách, tancují nebo praktikují Qi Gong. A co je nejvýznamnější? Vyzařuje z nich obrovská psychická pohoda, síla a životní elán.
Jaké je jejich tajemství, které můžeme okamžitě aplikovat do svého života?
💡 1. Pohyb pro život, ne pro výkon
Ti lidé necvičí proto, aby spálili kalorie nebo vypadali dobře na fotce. Cvičí proto, aby byli funkční pro běžný život – aby si mohli hrát s vnoučaty, vyjít schody bez bolesti a udrželi si soběstačnost.
💡 2. Síla komunity a vztahů
Trénink pro ně není samotářské utrpení. Je to sociální událost. Během cvičení si povídají o rodině, hecují se a vzájemně se podporují. Právě sounáležitost a dobré vztahy jsou podle výzkumů rozhodujícím faktorem pro dlouhý a šťastný život.
💡 3. Nastavení mysli: Nikdy není pozdě
Stáří neznamená, že už je vše dané a definované. Dokud žijeme, náš mozek i tělo mají schopnost učit se nové věci, regenerovat a posouvat se.
Změna nezačíná za dvacet let. Začíná tím, jak se ke svému tělu a mysli chováme právě dnes.
💬 Jak vypadá Vaše vize pro starší věk? Chcete být pasivní, nebo plní síly a mobility?
🎧 Chcete vědět více o biologickém mládí, zdravém stárnutí a fungování těla? Sledujte celý rozhovor na našem kanálu (odkaz na rozhovor máte v komentáři)!
...
🏃♀️Projektujeme do vlastních dětí své osobní ambice? Snaha vidět v dítěti novou hvězdu reprezentace nebo budoucího olympijského vítěze se na první pohled může zdát jako podpora. Jenže nezdravý tlak dospělých bývá nejčastějším důvodem, proč děti k pohybu ztratí jakýkoliv vztah.
Podle prof. Martina Musálka z Univerzity Karlovy přichází dítě na svět s čistým motivačním štítem a přirozenou chutí objevovat svět skrze pohyb. Pokud ho však příliš brzy natlačíme do jednostranného drilu a rané specializace jen proto, abychom uspokojili vlastní ego, vystavujeme ho riziku vyhoření i fyzického přetížení.
Místo tvoření „mistrů světa v deseti letech“ by naší rolí mělo být něco úplně jiného: být pro dítě bezpečným průvodcem, nabízet mu pestrou paletu pohybových výzev a nechat ho tvořit si k aktivitě vnitřní lásku.
💬Soustředíte se u svých dětí spíše na všestrannou radost z pohybu, nebo je vedete k výsledkům a konkrétnímu sportu? Kde je podle vás ta správná hranice?
🏃♀️Projektujeme do vlastních dětí své osobní ambice? Snaha vidět v dítěti novou hvězdu reprezentace nebo budoucího olympijského vítěze se na první pohled může zdát jako podpora. Jenže nezdravý tlak dospělých bývá nejčastějším důvodem, proč děti k pohybu ztratí jakýkoliv vztah.
Podle prof. Martina Musálka z Univerzity Karlovy přichází dítě na svět s čistým motivačním štítem a přirozenou chutí objevovat svět skrze pohyb. Pokud ho však příliš brzy natlačíme do jednostranného drilu a rané specializace jen proto, abychom uspokojili vlastní ego, vystavujeme ho riziku vyhoření i fyzického přetížení.
Místo tvoření „mistrů světa v deseti letech“ by naší rolí mělo být něco úplně jiného: být pro dítě bezpečným průvodcem, nabízet mu pestrou paletu pohybových výzev a nechat ho tvořit si k aktivitě vnitřní lásku.
💬Soustředíte se u svých dětí spíše na všestrannou radost z pohybu, nebo je vedete k výsledkům a konkrétnímu sportu? Kde je podle vás ta správná hranice?
...
💊Tři ze čtyř Čechů dnes pravidelně polykají doplňky stravy v domnění, že dělají to nejlepší pro své zdraví.
Jenže realita může být jiná. Pokud se cítíte dobře a jíte běžnou stravu, tělo si z tobolek nevezme prakticky nic navíc.
Až 70 % lidí u nás má ale v zimě prokazatelný deficit jediného klíčového prvku – vitamínu D.
💊Tři ze čtyř Čechů dnes pravidelně polykají doplňky stravy v domnění, že dělají to nejlepší pro své zdraví.
Jenže realita může být jiná. Pokud se cítíte dobře a jíte běžnou stravu, tělo si z tobolek nevezme prakticky nic navíc.
Až 70 % lidí u nás má ale v zimě prokazatelný deficit jediného klíčového prvku – vitamínu D.
...




Nemusí to ale být dnes a nemusí to být ani zítra.
Pokud jsme prošly těžkým vztahem – kde chyběla úcta, nebo se v něm dokonce objevil alkohol, drogy či agrese – často si s sebou neseme šrámy, které si žádají čas a vnitřní práci.
Pravda je totiž taková: Příští partner/ka pravděpodobně nebude lepší, pokud neuděláme práci sami na sobě. Pokud nezměníme svoje nastavení, svoje hodnoty a to, co vyzařujeme.
💬 Jak to máte vy? Bylo pro vás období po rozchodu časem pro sebe, nebo jste spěchaly do nového vztahu? ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
😴Myslíte si, že spánek je jen tlačítko „vypnout“, kterým na konci náročného dne smažete všechny starosti?
Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., v našem novém podcastu varuje před obrovským omylem moderní doby. Spánek není pasivní stav. Je to přísně organizovaný proces, během kterého mozek podává obrovský výkon.
🤯A pokud ho přes den zahltíte permanentním stresem, nedořešenými konflikty a neustálým tlakem na výkon, váš mozek vám to v noci spočítá.
Nekvalitní spánek, noční buzení a ranní únava nejsou náhoda. Jsou zrcadlem toho, jak divoce žijeme hned od ranních budíků. Jak z toho ven? Klíč k dobré noci držíte v rukou už během dne.
Nezkracujte si život dobrovolnou spánkovou deprivací. Investujte do svých nocí tím, jak prožíváte své dny.
🎧O tom, jak správně nastavit své vnitřní hodiny, jak funguje noční „úklidová četa“ v naší hlavě a proč nám víkendové dospávání spíše škodí, mluví profesorka Nevšímalová v nejnovější epizodě podcastu. ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
Žijete svůj vlastní život, nebo jedete jen na autopilota? 🛑
Kolikrát v životě se přistihnete, že už celé měsíce nebo roky děláte ty samé věci, chodíte do stejné práce, držíte stejné nefunkční návyky, a přesto čekáte jiný výsledek?
Psycholog a osobní trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru pojmenovává paradox, ve kterém žije většina dospělých lidí:
👉 „Je mnohem jednodušší deset let pracovat na něčem, než si vyhradit pět minut času zamyslet se nad svým životem. Protože těch pět minut může být zásadních natolik, že nám začnou restrukturovat náš život...“
Proč se tak hrozně bojíme na chvíli zastavit a položit si pár upřímných otázek?
Protože to zastavení bývá extrémně nekomfortní. Je snazší dál bezhlavě běžet v krycím závodě a namlouvat si, že „teď nemám čas“, než si přiznat, že směr, kterým jdeme, nás vlastně nenaplňuje.
Ať už jde o Vaši fyzickou kondici, zdraví, psychiku nebo kariéru, platí jednoduchá pravidla:
💡 1. Skoky z nuly na sto nefungují
Většina lidí se snaží udělat radikální životní přechod. Od zítřka začnu 100% jinak! Jenže takový skok vůbec neodpovídá Vašemu stávajícímu režimu. Co kdybyste se místo o desítky procent posunuli dnes jen o půl procenta?
💡 2. Úspěch není cíl, ale proces
Pokud se soustředíte jen na cílovou pásku (např. váhu na čísle X), po jejím dosažení často přichází obrovské prázdno. Když se ale naučíte užívat si samotný proces růstu, vytvoříte si udržitelný návyk na celý život.
💡 3. Vize Vám dává směr
Bez jasné vize je trénink jen náhodným cvičením a život jen náhodným plněním úkolů druhých lidí. Ujasněte si, jak se chcete ve svém těle i ve svém životě reálně cítit.
🧠 Zastavte se na chvíli. Investujte těch 5 minut do sebe.
Udělejte první krok k opravdové změně a podívejte se na své zdraví i mysl z nového úhlu pohledu!
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 Kdy jste si naposledy vyhradili aspoň 5 minut jen na to, abyste se upřímně zamysleli nad tím, kam Váš život směřuje? Máte na to čas, nebo Vás to zastavení vlastně trochu děsí? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class! ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři) ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook