





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy?
Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy?
...
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat!
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat!
...
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy?
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy?
...
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů!
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů!
...
Jeden šikovný člověk s AI dnes zvládne to, co dřív zvládla jenom velká firma ⚠
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a vypráví konkrétní příběhy lidí, které zná. Někdo se díky AI naučil programovat a ve své firmě nahradil celou externí společnost, která jim vyvíjela softwarová řešení. Zaměstnavateli ušetřil obrovskou částku a sám byl povýšen. Jiný dnes zvládá obstarat čtyři klienty místo jednoho.
Pro lidi s motivací a ochotou se učit je podle Štěpánka AI to nejlepší, co je mohlo potkat. Pro ostatní pomalu, ale jistě začínají odpadat zakázky, klienti a v některých případech i celé pracovní pozice.
Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
Patříte spíš k těm, kterým AI nabízí příležitosti? Nebo k těm, kterým zavírá dveře?
Jeden šikovný člověk s AI dnes zvládne to, co dřív zvládla jenom velká firma ⚠
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a vypráví konkrétní příběhy lidí, které zná. Někdo se díky AI naučil programovat a ve své firmě nahradil celou externí společnost, která jim vyvíjela softwarová řešení. Zaměstnavateli ušetřil obrovskou částku a sám byl povýšen. Jiný dnes zvládá obstarat čtyři klienty místo jednoho.
Pro lidi s motivací a ochotou se učit je podle Štěpánka AI to nejlepší, co je mohlo potkat. Pro ostatní pomalu, ale jistě začínají odpadat zakázky, klienti a v některých případech i celé pracovní pozice.
Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
Patříte spíš k těm, kterým AI nabízí příležitosti? Nebo k těm, kterým zavírá dveře?
...
Pocit viny. To je snad to nejčastější a nejtěžší břemeno, které si s sebou rodiče do poraden a terapeutických ordinací nosí.
Bojí se, že selhali. Vyčítají si, že na dítě zatlačili moc, že mu nevědomky předali své vlastní strachy, nebo že zkrátka v krizové situaci neudrželi nervy na uzdě.
Jenže pravda je taková, že dokonalý rodič neexistuje. Všichni děláme ve výchově a péči o děti chyby. Důležité je vědět, že drtivá většina rodičů dělá pro své děti to nejlepší, co v danou chvíli umí a co jim jejich vlastní síly dovolí.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek se na to ve své praxi dívá s obrovskou empatií: „Pokud se nejedná o extrémní případy týrání nebo zneužívání, v psychoterapii viníky zásadně nehledáme. Principem rodinné terapie není ukazovat prstem na to, kdo kde udělal chybu. Jde o to zjistit, jaké možnosti máme k dispozici teď. O co se můžeme jako rodiče i jako děti opřít a jaké kroky můžeme udělat, abychom z té bryndy našli cestu ven a změnili kurz vývoje k lepšímu.“
Minulost už nezměníme. Ale to, jak se k sobě budeme chovat dnes, zítra a za týden, máme plně ve svých rukou. Terapie ani seberozvoj nejsou o souzení, ale o objevování nových cest, porozumění a vzájemném respektu.
Celý rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem o rozmanitých rodinách a mezigeneračním respektu najdete na kanálu Laskavá výchova.
Pocit viny. To je snad to nejčastější a nejtěžší břemeno, které si s sebou rodiče do poraden a terapeutických ordinací nosí.
Bojí se, že selhali. Vyčítají si, že na dítě zatlačili moc, že mu nevědomky předali své vlastní strachy, nebo že zkrátka v krizové situaci neudrželi nervy na uzdě.
Jenže pravda je taková, že dokonalý rodič neexistuje. Všichni děláme ve výchově a péči o děti chyby. Důležité je vědět, že drtivá většina rodičů dělá pro své děti to nejlepší, co v danou chvíli umí a co jim jejich vlastní síly dovolí.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek se na to ve své praxi dívá s obrovskou empatií: „Pokud se nejedná o extrémní případy týrání nebo zneužívání, v psychoterapii viníky zásadně nehledáme. Principem rodinné terapie není ukazovat prstem na to, kdo kde udělal chybu. Jde o to zjistit, jaké možnosti máme k dispozici teď. O co se můžeme jako rodiče i jako děti opřít a jaké kroky můžeme udělat, abychom z té bryndy našli cestu ven a změnili kurz vývoje k lepšímu.“
Minulost už nezměníme. Ale to, jak se k sobě budeme chovat dnes, zítra a za týden, máme plně ve svých rukou. Terapie ani seberozvoj nejsou o souzení, ale o objevování nových cest, porozumění a vzájemném respektu.
Celý rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem o rozmanitých rodinách a mezigeneračním respektu najdete na kanálu Laskavá výchova.
...
Démonizujeme cukr, držíme drastické nízkosacharidové diety a kupujeme doplňky stravy. Přitom nám utíká to nejpodstatnější.
Přední český diabetolog a internista, prof. MUDr. Jan Škrha v našem novém podcastu mluví na rovinu. Cukr sám o sobě není jed. Skutečným viníkem „pandemie cukrovky“ je obrovský nepoměr mezi obrovským energetickým příjmem a minimálním výdejem. Zkrátka jsme vyměnili hřiště za obrazovky a pohyb za pohodlí.
Léky ze zlata vám nepomohou, pokud chybí základní pilíře zdraví. Pan profesor v rozhovoru přirovnává lidské zdraví k židli se čtyřmi nohami. Jakmile jednu podříznete, celá léčba padá.
V novém dílu podcastu se dozvíte:
🪑 Co jsou ony 4 nohy židle, na kterých stojí úspěšná prevence a léčba diabetu?
💉 Ozempic a Mounjaro: Proč tyto moderní léky mění vnímání jídla v mozku a jaká jsou jejich rizika?
📈 Šedá zóna prediabetu: Proč tisíce Čechů vůbec netuší, že jsou krůček od vážné nemoci?
📉 Reálný příběh z praxe: Jak zmenšení talíře a obyčejná chůze pomohly pacientovi shodit 40 kg a kompletně diabetes zvrátit?
Nehledejte zkratky tam, kde pomůže zdravý selský rozum a přirozená strava.
🎧 Celý rozhovor s prof. Janem Škrhou si můžete pustit právě teď na FirstClass (Odkaz najdete v biu / v komentáři)
Démonizujeme cukr, držíme drastické nízkosacharidové diety a kupujeme doplňky stravy. Přitom nám utíká to nejpodstatnější.
Přední český diabetolog a internista, prof. MUDr. Jan Škrha v našem novém podcastu mluví na rovinu. Cukr sám o sobě není jed. Skutečným viníkem „pandemie cukrovky“ je obrovský nepoměr mezi obrovským energetickým příjmem a minimálním výdejem. Zkrátka jsme vyměnili hřiště za obrazovky a pohyb za pohodlí.
Léky ze zlata vám nepomohou, pokud chybí základní pilíře zdraví. Pan profesor v rozhovoru přirovnává lidské zdraví k židli se čtyřmi nohami. Jakmile jednu podříznete, celá léčba padá.
V novém dílu podcastu se dozvíte:
🪑 Co jsou ony 4 nohy židle, na kterých stojí úspěšná prevence a léčba diabetu?
💉 Ozempic a Mounjaro: Proč tyto moderní léky mění vnímání jídla v mozku a jaká jsou jejich rizika?
📈 Šedá zóna prediabetu: Proč tisíce Čechů vůbec netuší, že jsou krůček od vážné nemoci?
📉 Reálný příběh z praxe: Jak zmenšení talíře a obyčejná chůze pomohly pacientovi shodit 40 kg a kompletně diabetes zvrátit?
Nehledejte zkratky tam, kde pomůže zdravý selský rozum a přirozená strava.
🎧 Celý rozhovor s prof. Janem Škrhou si můžete pustit právě teď na FirstClass (Odkaz najdete v biu / v komentáři)
...
🫶 Jak poznáte, jestli je váš partner, kamarád nebo kolega ten pravý člověk pro vás?
V našem podcastu to psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. shrnul tak jednoduše, až vás to možná naštve. Žádné testy. Žádné kvízy z časopisů. Žádné rozebírání s kamarádkou u vína. 🍷
Stačí jediná otázka — musíte sami sebe i ostatní přesvědčovat, jak je ten člověk skvělý?
Pokud ano, něco není v pořádku. 💔
Docent Bob to popisuje takhle — když ve vás vzniká nevědomá pochybnost, začnete přesvědčovat. Kamarádku. Mámu. Sami sebe. Hledáte argumenty, omluvy, vysvětlení. Dobrý blízký vztah ale podle něj nic takového nepotřebuje. Cítíte se prostě dobře a v klidu. Bez obhajování.
A funguje to úplně všude. U partnerů, u kamarádů, u kolegů, u rodiny.
🎧 Celý díl o vztazích, traumatu a tom, co dělat, když cítíte, že vám v životě někdo bere energii místo toho, aby ji dával, najdete na našem kanálu.
💬 Buďte upřímní — koho jste v životě museli obhajovat před ostatními? A jak to nakonec dopadlo?
🫶 Jak poznáte, jestli je váš partner, kamarád nebo kolega ten pravý člověk pro vás?
V našem podcastu to psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. shrnul tak jednoduše, až vás to možná naštve. Žádné testy. Žádné kvízy z časopisů. Žádné rozebírání s kamarádkou u vína. 🍷
Stačí jediná otázka — musíte sami sebe i ostatní přesvědčovat, jak je ten člověk skvělý?
Pokud ano, něco není v pořádku. 💔
Docent Bob to popisuje takhle — když ve vás vzniká nevědomá pochybnost, začnete přesvědčovat. Kamarádku. Mámu. Sami sebe. Hledáte argumenty, omluvy, vysvětlení. Dobrý blízký vztah ale podle něj nic takového nepotřebuje. Cítíte se prostě dobře a v klidu. Bez obhajování.
A funguje to úplně všude. U partnerů, u kamarádů, u kolegů, u rodiny.
🎧 Celý díl o vztazích, traumatu a tom, co dělat, když cítíte, že vám v životě někdo bere energii místo toho, aby ji dával, najdete na našem kanálu.
💬 Buďte upřímní — koho jste v životě museli obhajovat před ostatními? A jak to nakonec dopadlo?
...




Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy? ... See MoreSee Less
4 CommentsComment on Facebook
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat! ... See MoreSee Less
13 CommentsComment on Facebook
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů! ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
Jeden šikovný člověk s AI dnes zvládne to, co dřív zvládla jenom velká firma ⚠
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a vypráví konkrétní příběhy lidí, které zná. Někdo se díky AI naučil programovat a ve své firmě nahradil celou externí společnost, která jim vyvíjela softwarová řešení. Zaměstnavateli ušetřil obrovskou částku a sám byl povýšen. Jiný dnes zvládá obstarat čtyři klienty místo jednoho.
Pro lidi s motivací a ochotou se učit je podle Štěpánka AI to nejlepší, co je mohlo potkat. Pro ostatní pomalu, ale jistě začínají odpadat zakázky, klienti a v některých případech i celé pracovní pozice.
Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
Patříte spíš k těm, kterým AI nabízí příležitosti? Nebo k těm, kterým zavírá dveře? ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
Pocit viny. To je snad to nejčastější a nejtěžší břemeno, které si s sebou rodiče do poraden a terapeutických ordinací nosí.
Bojí se, že selhali. Vyčítají si, že na dítě zatlačili moc, že mu nevědomky předali své vlastní strachy, nebo že zkrátka v krizové situaci neudrželi nervy na uzdě.
Jenže pravda je taková, že dokonalý rodič neexistuje. Všichni děláme ve výchově a péči o děti chyby. Důležité je vědět, že drtivá většina rodičů dělá pro své děti to nejlepší, co v danou chvíli umí a co jim jejich vlastní síly dovolí.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek se na to ve své praxi dívá s obrovskou empatií: „Pokud se nejedná o extrémní případy týrání nebo zneužívání, v psychoterapii viníky zásadně nehledáme. Principem rodinné terapie není ukazovat prstem na to, kdo kde udělal chybu. Jde o to zjistit, jaké možnosti máme k dispozici teď. O co se můžeme jako rodiče i jako děti opřít a jaké kroky můžeme udělat, abychom z té bryndy našli cestu ven a změnili kurz vývoje k lepšímu.“
Minulost už nezměníme. Ale to, jak se k sobě budeme chovat dnes, zítra a za týden, máme plně ve svých rukou. Terapie ani seberozvoj nejsou o souzení, ale o objevování nových cest, porozumění a vzájemném respektu.
Celý rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem o rozmanitých rodinách a mezigeneračním respektu najdete na kanálu Laskavá výchova. ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook