





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem...“ 💔
Dnešní doba s sebou nese tichý, ale nebezpečný fenomén. Vztahy v rodinách se zmenšují a děti si vytvářejí hlubší vztah s algoritmy, sociálními sítěmi a displejem telefonu než s vlastní mámou a tátou.
Školní psycholožka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu ze své ordinace:
Když s dětmi vede rozhovor, kolikrát o nich ví víc než jejich vlastní rodiče.
Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že na vztahy nezbývá čas. Telefony jim nabízejí snadný a rychlý dopamin, zatímco přirozená blízost, sdílení a obyčejné pohlazení z našich domovů nenápadně vyprchávají.
Dítě přitom do 10 až 12 let nepotřebuje neprůstřelný program ani nejnovější technologie. Potřebuje pocit bezpečí, náruč a vědomí, že tu pro něj rodič doopravdy je. Protože v pubertě už může být na budování tohoto pouta pozdě...
Jak tento trend zvrátit a vrátit do rodin vědomou blízkost?
🎧 Poslechněte si celý díl podcastu Laskavá výchova s Lukášem Ederem.
„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem...“ 💔
Dnešní doba s sebou nese tichý, ale nebezpečný fenomén. Vztahy v rodinách se zmenšují a děti si vytvářejí hlubší vztah s algoritmy, sociálními sítěmi a displejem telefonu než s vlastní mámou a tátou.
Školní psycholožka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu ze své ordinace:
Když s dětmi vede rozhovor, kolikrát o nich ví víc než jejich vlastní rodiče.
Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že na vztahy nezbývá čas. Telefony jim nabízejí snadný a rychlý dopamin, zatímco přirozená blízost, sdílení a obyčejné pohlazení z našich domovů nenápadně vyprchávají.
Dítě přitom do 10 až 12 let nepotřebuje neprůstřelný program ani nejnovější technologie. Potřebuje pocit bezpečí, náruč a vědomí, že tu pro něj rodič doopravdy je. Protože v pubertě už může být na budování tohoto pouta pozdě...
Jak tento trend zvrátit a vrátit do rodin vědomou blízkost?
🎧 Poslechněte si celý díl podcastu Laskavá výchova s Lukášem Ederem.
...
Sedíme u jednoho stolu, ale každý jsme v úplně jiném světě. Děti vedeme k maximálním výkonům, ale zapomínáme na to nejzákladnější – obyčejnou lidskou blízkost a sdílení. V novém díle podcastu First Class na to upozorňuje přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Připomíná, že neustálý útek k obrazovkám a neschopnost zpomalit nám berou rodinnou pohodu i přirozenou schopnost v noci klidně vypnout a spát.
Kdy jste naposledy odložili telefony a udělali si čas jen jeden pro druhého? 💬
Sedíme u jednoho stolu, ale každý jsme v úplně jiném světě. Děti vedeme k maximálním výkonům, ale zapomínáme na to nejzákladnější – obyčejnou lidskou blízkost a sdílení. V novém díle podcastu First Class na to upozorňuje přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Připomíná, že neustálý útek k obrazovkám a neschopnost zpomalit nám berou rodinnou pohodu i přirozenou schopnost v noci klidně vypnout a spát.
Kdy jste naposledy odložili telefony a udělali si čas jen jeden pro druhého? 💬
...
„Podle WHO má patnáctiletý dospívající strávit u obrazovky maximálně 2 hodiny denně. A to jen se smysluplnou interakcí.“
Jaká je však realita? Průměrný dospívající dnes stráví u mobilu 4,5 hodiny denně – a drtivou většinu tohoto času spolkne TikTok, sociální sítě a videohry.
Neurolog MUDr. Martin Jan Stránský v našem rozhovoru zdůrazňuje, že screen time není jen neškodná zábava. Nepřetržitý přísun rychlého dopaminu brzdí přirozený vývoj mozku, snižuje schopnost učit se a obírá děti o budování skutečné odolnosti v reálném světě.
Co v rozhovoru rozebíráme?
▶️ Limity obrazovek: Proč by i zmiňované 2 hodiny měly sloužit výhradně ke smysluplné interakci (např. vzdělávání), a ne k pasivnímu scrollování?
▶️ Dopad na duševní zdraví: Souvislost mezi časem stráveným na displeji a rekordním nárůstem úzkostí u mladé generace.
▶️ Jak z toho ven: Proč zákazy samy o sobě nestačí, pokud rodiče nenastaví pevné hranice a nejdou vlastním příkladem.
Chcete proniknout do neurobiologických souvislostí dnešní digitální doby? Nenechte si ujít knihu MUDr. Martina Jana Stránského Vzestup a pád lidské mysli (2. aktualizované vydání).
🎥 Celý rozhovor si pusťte na našem YouTube kanálu!
💬 OTÁZKA PRO VÁS:
Myslíte si, že je limit 2 hodin denně v dnešní době u dětí a mládeže vůbec ještě splnitelný? Kolik hodin denně u obrazovek tráví vaše děti (nebo vy sami)? Napište nám svůj názor, zajímá nás vaše zkušenost!
„Podle WHO má patnáctiletý dospívající strávit u obrazovky maximálně 2 hodiny denně. A to jen se smysluplnou interakcí.“
Jaká je však realita? Průměrný dospívající dnes stráví u mobilu 4,5 hodiny denně – a drtivou většinu tohoto času spolkne TikTok, sociální sítě a videohry.
Neurolog MUDr. Martin Jan Stránský v našem rozhovoru zdůrazňuje, že screen time není jen neškodná zábava. Nepřetržitý přísun rychlého dopaminu brzdí přirozený vývoj mozku, snižuje schopnost učit se a obírá děti o budování skutečné odolnosti v reálném světě.
Co v rozhovoru rozebíráme?
▶️ Limity obrazovek: Proč by i zmiňované 2 hodiny měly sloužit výhradně ke smysluplné interakci (např. vzdělávání), a ne k pasivnímu scrollování?
▶️ Dopad na duševní zdraví: Souvislost mezi časem stráveným na displeji a rekordním nárůstem úzkostí u mladé generace.
▶️ Jak z toho ven: Proč zákazy samy o sobě nestačí, pokud rodiče nenastaví pevné hranice a nejdou vlastním příkladem.
Chcete proniknout do neurobiologických souvislostí dnešní digitální doby? Nenechte si ujít knihu MUDr. Martina Jana Stránského Vzestup a pád lidské mysli (2. aktualizované vydání).
🎥 Celý rozhovor si pusťte na našem YouTube kanálu!
💬 OTÁZKA PRO VÁS:
Myslíte si, že je limit 2 hodin denně v dnešní době u dětí a mládeže vůbec ještě splnitelný? Kolik hodin denně u obrazovek tráví vaše děti (nebo vy sami)? Napište nám svůj názor, zajímá nás vaše zkušenost!
...
Nemusí to ale být dnes a nemusí to být ani zítra.
Pokud jsme prošly těžkým vztahem – kde chyběla úcta, nebo se v něm dokonce objevil alkohol, drogy či agrese – často si s sebou neseme šrámy, které si žádají čas a vnitřní práci.
Pravda je totiž taková: Příští partner/ka pravděpodobně nebude lepší, pokud neuděláme práci sami na sobě. Pokud nezměníme svoje nastavení, svoje hodnoty a to, co vyzařujeme.
💬 Jak to máte vy? Bylo pro vás období po rozchodu časem pro sebe, nebo jste spěchaly do nového vztahu?
Nemusí to ale být dnes a nemusí to být ani zítra.
Pokud jsme prošly těžkým vztahem – kde chyběla úcta, nebo se v něm dokonce objevil alkohol, drogy či agrese – často si s sebou neseme šrámy, které si žádají čas a vnitřní práci.
Pravda je totiž taková: Příští partner/ka pravděpodobně nebude lepší, pokud neuděláme práci sami na sobě. Pokud nezměníme svoje nastavení, svoje hodnoty a to, co vyzařujeme.
💬 Jak to máte vy? Bylo pro vás období po rozchodu časem pro sebe, nebo jste spěchaly do nového vztahu?
...
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu.
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu.
...
😴Myslíte si, že spánek je jen tlačítko „vypnout“, kterým na konci náročného dne smažete všechny starosti?
Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., v našem novém podcastu varuje před obrovským omylem moderní doby. Spánek není pasivní stav. Je to přísně organizovaný proces, během kterého mozek podává obrovský výkon.
🤯A pokud ho přes den zahltíte permanentním stresem, nedořešenými konflikty a neustálým tlakem na výkon, váš mozek vám to v noci spočítá.
Nekvalitní spánek, noční buzení a ranní únava nejsou náhoda. Jsou zrcadlem toho, jak divoce žijeme hned od ranních budíků. Jak z toho ven? Klíč k dobré noci držíte v rukou už během dne.
Nezkracujte si život dobrovolnou spánkovou deprivací. Investujte do svých nocí tím, jak prožíváte své dny.
🎧O tom, jak správně nastavit své vnitřní hodiny, jak funguje noční „úklidová četa“ v naší hlavě a proč nám víkendové dospávání spíše škodí, mluví profesorka Nevšímalová v nejnovější epizodě podcastu.
😴Myslíte si, že spánek je jen tlačítko „vypnout“, kterým na konci náročného dne smažete všechny starosti?
Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., v našem novém podcastu varuje před obrovským omylem moderní doby. Spánek není pasivní stav. Je to přísně organizovaný proces, během kterého mozek podává obrovský výkon.
🤯A pokud ho přes den zahltíte permanentním stresem, nedořešenými konflikty a neustálým tlakem na výkon, váš mozek vám to v noci spočítá.
Nekvalitní spánek, noční buzení a ranní únava nejsou náhoda. Jsou zrcadlem toho, jak divoce žijeme hned od ranních budíků. Jak z toho ven? Klíč k dobré noci držíte v rukou už během dne.
Nezkracujte si život dobrovolnou spánkovou deprivací. Investujte do svých nocí tím, jak prožíváte své dny.
🎧O tom, jak správně nastavit své vnitřní hodiny, jak funguje noční „úklidová četa“ v naší hlavě a proč nám víkendové dospávání spíše škodí, mluví profesorka Nevšímalová v nejnovější epizodě podcastu.
...
Žijete svůj vlastní život, nebo jedete jen na autopilota? 🛑
Kolikrát v životě se přistihnete, že už celé měsíce nebo roky děláte ty samé věci, chodíte do stejné práce, držíte stejné nefunkční návyky, a přesto čekáte jiný výsledek?
Psycholog a osobní trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru pojmenovává paradox, ve kterém žije většina dospělých lidí:
👉 „Je mnohem jednodušší deset let pracovat na něčem, než si vyhradit pět minut času zamyslet se nad svým životem. Protože těch pět minut může být zásadních natolik, že nám začnou restrukturovat náš život...“
Proč se tak hrozně bojíme na chvíli zastavit a položit si pár upřímných otázek?
Protože to zastavení bývá extrémně nekomfortní. Je snazší dál bezhlavě běžet v krycím závodě a namlouvat si, že „teď nemám čas“, než si přiznat, že směr, kterým jdeme, nás vlastně nenaplňuje.
Ať už jde o Vaši fyzickou kondici, zdraví, psychiku nebo kariéru, platí jednoduchá pravidla:
💡 1. Skoky z nuly na sto nefungují
Většina lidí se snaží udělat radikální životní přechod. Od zítřka začnu 100% jinak! Jenže takový skok vůbec neodpovídá Vašemu stávajícímu režimu. Co kdybyste se místo o desítky procent posunuli dnes jen o půl procenta?
💡 2. Úspěch není cíl, ale proces
Pokud se soustředíte jen na cílovou pásku (např. váhu na čísle X), po jejím dosažení často přichází obrovské prázdno. Když se ale naučíte užívat si samotný proces růstu, vytvoříte si udržitelný návyk na celý život.
💡 3. Vize Vám dává směr
Bez jasné vize je trénink jen náhodným cvičením a život jen náhodným plněním úkolů druhých lidí. Ujasněte si, jak se chcete ve svém těle i ve svém životě reálně cítit.
🧠 Zastavte se na chvíli. Investujte těch 5 minut do sebe.
Udělejte první krok k opravdové změně a podívejte se na své zdraví i mysl z nového úhlu pohledu!
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 Kdy jste si naposledy vyhradili aspoň 5 minut jen na to, abyste se upřímně zamysleli nad tím, kam Váš život směřuje? Máte na to čas, nebo Vás to zastavení vlastně trochu děsí?
Žijete svůj vlastní život, nebo jedete jen na autopilota? 🛑
Kolikrát v životě se přistihnete, že už celé měsíce nebo roky děláte ty samé věci, chodíte do stejné práce, držíte stejné nefunkční návyky, a přesto čekáte jiný výsledek?
Psycholog a osobní trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru pojmenovává paradox, ve kterém žije většina dospělých lidí:
👉 „Je mnohem jednodušší deset let pracovat na něčem, než si vyhradit pět minut času zamyslet se nad svým životem. Protože těch pět minut může být zásadních natolik, že nám začnou restrukturovat náš život...“
Proč se tak hrozně bojíme na chvíli zastavit a položit si pár upřímných otázek?
Protože to zastavení bývá extrémně nekomfortní. Je snazší dál bezhlavě běžet v krycím závodě a namlouvat si, že „teď nemám čas“, než si přiznat, že směr, kterým jdeme, nás vlastně nenaplňuje.
Ať už jde o Vaši fyzickou kondici, zdraví, psychiku nebo kariéru, platí jednoduchá pravidla:
💡 1. Skoky z nuly na sto nefungují
Většina lidí se snaží udělat radikální životní přechod. Od zítřka začnu 100% jinak! Jenže takový skok vůbec neodpovídá Vašemu stávajícímu režimu. Co kdybyste se místo o desítky procent posunuli dnes jen o půl procenta?
💡 2. Úspěch není cíl, ale proces
Pokud se soustředíte jen na cílovou pásku (např. váhu na čísle X), po jejím dosažení často přichází obrovské prázdno. Když se ale naučíte užívat si samotný proces růstu, vytvoříte si udržitelný návyk na celý život.
💡 3. Vize Vám dává směr
Bez jasné vize je trénink jen náhodným cvičením a život jen náhodným plněním úkolů druhých lidí. Ujasněte si, jak se chcete ve svém těle i ve svém životě reálně cítit.
🧠 Zastavte se na chvíli. Investujte těch 5 minut do sebe.
Udělejte první krok k opravdové změně a podívejte se na své zdraví i mysl z nového úhlu pohledu!
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 Kdy jste si naposledy vyhradili aspoň 5 minut jen na to, abyste se upřímně zamysleli nad tím, kam Váš život směřuje? Máte na to čas, nebo Vás to zastavení vlastně trochu děsí?
...
Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class!
Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class!
...




Věříte na věci mezi nebem a zemí, nebo spoléháte výhradně na selský rozum a to, na co si můžete sáhnout?
V novém díle podcastu DH Řeči otevírá terapeutka Helena Skořepová velký cyklus o esoterice, duchovnu a energiích. Rozebírá v něm:
Předsudky a nálepky, které esoterika často dostává.
Kde je hranice mezi zdravým otevíráním obzorů a ztrátou kontaktu s realitou.
Slepou důvěru v různé guru a manipulátory, kteří z lidi snímají zodpovědnost za vlastní život.
Esoterické nástroje mohou být skvělým pomocníkem pro nový úhel pohledu, ale stůjme u toho nohama pevně na zemi.
Poslechněte si celou epizodu a dejte nám v komentářích vědět — jaký máte k ezo tématům vztah vy? 🎧👇 ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem...“ 💔
Dnešní doba s sebou nese tichý, ale nebezpečný fenomén. Vztahy v rodinách se zmenšují a děti si vytvářejí hlubší vztah s algoritmy, sociálními sítěmi a displejem telefonu než s vlastní mámou a tátou.
Školní psycholožka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu ze své ordinace:
Když s dětmi vede rozhovor, kolikrát o nich ví víc než jejich vlastní rodiče.
Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že na vztahy nezbývá čas. Telefony jim nabízejí snadný a rychlý dopamin, zatímco přirozená blízost, sdílení a obyčejné pohlazení z našich domovů nenápadně vyprchávají.
Dítě přitom do 10 až 12 let nepotřebuje neprůstřelný program ani nejnovější technologie. Potřebuje pocit bezpečí, náruč a vědomí, že tu pro něj rodič doopravdy je. Protože v pubertě už může být na budování tohoto pouta pozdě...
Jak tento trend zvrátit a vrátit do rodin vědomou blízkost?
🎧 Poslechněte si celý díl podcastu Laskavá výchova s Lukášem Ederem. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Sedíme u jednoho stolu, ale každý jsme v úplně jiném světě. Děti vedeme k maximálním výkonům, ale zapomínáme na to nejzákladnější – obyčejnou lidskou blízkost a sdílení. V novém díle podcastu First Class na to upozorňuje přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Připomíná, že neustálý útek k obrazovkám a neschopnost zpomalit nám berou rodinnou pohodu i přirozenou schopnost v noci klidně vypnout a spát.
Kdy jste naposledy odložili telefony a udělali si čas jen jeden pro druhého? 💬 ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook
„Podle WHO má patnáctiletý dospívající strávit u obrazovky maximálně 2 hodiny denně. A to jen se smysluplnou interakcí.“
Jaká je však realita? Průměrný dospívající dnes stráví u mobilu 4,5 hodiny denně – a drtivou většinu tohoto času spolkne TikTok, sociální sítě a videohry.
Neurolog MUDr. Martin Jan Stránský v našem rozhovoru zdůrazňuje, že screen time není jen neškodná zábava. Nepřetržitý přísun rychlého dopaminu brzdí přirozený vývoj mozku, snižuje schopnost učit se a obírá děti o budování skutečné odolnosti v reálném světě.
Co v rozhovoru rozebíráme?
▶️ Limity obrazovek: Proč by i zmiňované 2 hodiny měly sloužit výhradně ke smysluplné interakci (např. vzdělávání), a ne k pasivnímu scrollování?
▶️ Dopad na duševní zdraví: Souvislost mezi časem stráveným na displeji a rekordním nárůstem úzkostí u mladé generace.
▶️ Jak z toho ven: Proč zákazy samy o sobě nestačí, pokud rodiče nenastaví pevné hranice a nejdou vlastním příkladem.
Chcete proniknout do neurobiologických souvislostí dnešní digitální doby? Nenechte si ujít knihu MUDr. Martina Jana Stránského Vzestup a pád lidské mysli (2. aktualizované vydání).
🎥 Celý rozhovor si pusťte na našem YouTube kanálu!
💬 OTÁZKA PRO VÁS:
Myslíte si, že je limit 2 hodin denně v dnešní době u dětí a mládeže vůbec ještě splnitelný? Kolik hodin denně u obrazovek tráví vaše děti (nebo vy sami)? Napište nám svůj názor, zajímá nás vaše zkušenost! ... See MoreSee Less
12 CommentsComment on Facebook
Nemusí to ale být dnes a nemusí to být ani zítra.
Pokud jsme prošly těžkým vztahem – kde chyběla úcta, nebo se v něm dokonce objevil alkohol, drogy či agrese – často si s sebou neseme šrámy, které si žádají čas a vnitřní práci.
Pravda je totiž taková: Příští partner/ka pravděpodobně nebude lepší, pokud neuděláme práci sami na sobě. Pokud nezměníme svoje nastavení, svoje hodnoty a to, co vyzařujeme.
💬 Jak to máte vy? Bylo pro vás období po rozchodu časem pro sebe, nebo jste spěchaly do nového vztahu? ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪
Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.
V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.
Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.
Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.
📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)
🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook