





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
✍️ Píšete ještě někdy něco ručně?
Autor knihy Vzestup a pád lidské mysli a neurolog Martin Jan Stránský v našem podcastu potvrdil, že psaní rukou a psaní na klávesnici jsou pro náš mozek dva úplně odlišné světy.
Když píšete rukou, mozek pracuje současně na mnoha úrovních. Tvoří tvar písmene, ovládá jemnou motoriku, drží linku, propojuje význam slova s jeho obrazem. Když píšete na klávesnici, většina těchto procesů odpadá. Mozek zakrňuje. A to, co dříve dělal sám, postupně dělat přestane.
Podobně to doktor Stránský říká i o čtení. Stovky vědeckých studií podle něj ukázaly, že čtení z papíru zapojuje paměť mnohonásobně víc než čtení z obrazovky. Co radí neurolog? Pokud už se musíte něco důležitého naučit z počítače, vytiskněte si to.
💬 Kdy jste si naposledy psali rukou něco delšího než nákupní seznam?
🎁 NOVINKA MUDr. Stránského - kniha Vzestup a pád lidské mysli doplněná o poznatky z nových studií PRÁVĚ VYŠLA v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli
🎧 Celý rozhovor neurologa Stránského o digitalizaci, AI a o tom, jak chránit svůj mozek, najdete na našem YT kanálu - https://www.youtube.com/watch?v=8QtP9GxfYs4
✍️ Píšete ještě někdy něco ručně?
Autor knihy Vzestup a pád lidské mysli a neurolog Martin Jan Stránský v našem podcastu potvrdil, že psaní rukou a psaní na klávesnici jsou pro náš mozek dva úplně odlišné světy.
Když píšete rukou, mozek pracuje současně na mnoha úrovních. Tvoří tvar písmene, ovládá jemnou motoriku, drží linku, propojuje význam slova s jeho obrazem. Když píšete na klávesnici, většina těchto procesů odpadá. Mozek zakrňuje. A to, co dříve dělal sám, postupně dělat přestane.
Podobně to doktor Stránský říká i o čtení. Stovky vědeckých studií podle něj ukázaly, že čtení z papíru zapojuje paměť mnohonásobně víc než čtení z obrazovky. Co radí neurolog? Pokud už se musíte něco důležitého naučit z počítače, vytiskněte si to.
💬 Kdy jste si naposledy psali rukou něco delšího než nákupní seznam?
🎁 NOVINKA MUDr. Stránského - kniha Vzestup a pád lidské mysli doplněná o poznatky z nových studií PRÁVĚ VYŠLA v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli
🎧 Celý rozhovor neurologa Stránského o digitalizaci, AI a o tom, jak chránit svůj mozek, najdete na našem YT kanálu - https://www.youtube.com/watch?v=8QtP9GxfYs4
...
💬 „Pocity pro mě nejsou jen nějaká teorie. V mé práci s pacienty jsou tím nejdůležitějším vodítkem.“
Tento pohled uznávané neuropsycholožky prof. Lenky Krámské ukazuje, jak moc v běžném životě podceňujeme to, co prožíváme.
Často máme pocit, že když se rozpláčeme nebo ukážeme naštvání, znamená to, že situaci nezvládáme. Společnost nás nutí jednat racionálně, chladnokrevně a s ledovým klidem. Jenže naše prožívání má obrovský smysl. Je to okamžitá zpráva o tom, jak se v danou chvíli doopravdy máme.
Když tyto signály dlouhodobě přecházíme a tváříme se, že neexistují, zaděláváme si na velké potíže. Paní profesorka v rozhovoru popisuje, že ve své mnohaleté praxi s lidmi nemůže pracovat jen s fakty z jejich hlavy. Musí se ptát na to, co se v nich skutečně odehrává. Protože naše zdraví a naše nálady/pocity jsou spojené nádoby.
Zkusme dnes sami sobě ulevit. Až se příště dostaví úzkost, zklamání nebo hněv, nezkoušejte to okamžitě zahnat úkoly nebo přemáháním. Zkuste si ten moment jen prožít a vzít ho na vědomí jako přirozenou součást dne.
💬 Napište nám do komentářů:
Dáváte svým náladám a prožitkům volný průběh, nebo se snažíte být pro své okolí za každou cenu ti klidní a vyrovnaní? Pojďme si o tom upřímně popovídat.
🎧 Celý rozhovor s paní profesorkou o tom, jak se k sobě chovat s větším respektem, najdete pod odkazem v komentáři👇
💬 „Pocity pro mě nejsou jen nějaká teorie. V mé práci s pacienty jsou tím nejdůležitějším vodítkem.“
Tento pohled uznávané neuropsycholožky prof. Lenky Krámské ukazuje, jak moc v běžném životě podceňujeme to, co prožíváme.
Často máme pocit, že když se rozpláčeme nebo ukážeme naštvání, znamená to, že situaci nezvládáme. Společnost nás nutí jednat racionálně, chladnokrevně a s ledovým klidem. Jenže naše prožívání má obrovský smysl. Je to okamžitá zpráva o tom, jak se v danou chvíli doopravdy máme.
Když tyto signály dlouhodobě přecházíme a tváříme se, že neexistují, zaděláváme si na velké potíže. Paní profesorka v rozhovoru popisuje, že ve své mnohaleté praxi s lidmi nemůže pracovat jen s fakty z jejich hlavy. Musí se ptát na to, co se v nich skutečně odehrává. Protože naše zdraví a naše nálady/pocity jsou spojené nádoby.
Zkusme dnes sami sobě ulevit. Až se příště dostaví úzkost, zklamání nebo hněv, nezkoušejte to okamžitě zahnat úkoly nebo přemáháním. Zkuste si ten moment jen prožít a vzít ho na vědomí jako přirozenou součást dne.
💬 Napište nám do komentářů:
Dáváte svým náladám a prožitkům volný průběh, nebo se snažíte být pro své okolí za každou cenu ti klidní a vyrovnaní? Pojďme si o tom upřímně popovídat.
🎧 Celý rozhovor s paní profesorkou o tom, jak se k sobě chovat s větším respektem, najdete pod odkazem v komentáři👇
...
🚨 Domácí porod: Svobodná volba, nebo obrovský hazard?
Přední český porodník, profesor Ladislav Krofta, v našem podcastu otevřel velmi kontroverzní téma domácích porodů. A jeho postoj je podložený tvrdými daty i dlouholetou praxí.
Proč před tímto trendem varuje?
Závod s časem: Pokud se během porodu objeví komplikace, lékaři mají zhruba 15 minut na to, aby provedli nezbytný operační zásah a předešli tragédii. Zvládnout tento přesun z domova na sál je podle něj „naprosto nereálné“.
Největší hrozba: Tím vůbec nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro porod doma je skutečnost, že jde o první porod. Žena, která rodí poprvé bez přítomnosti lékařského personálu, se vystavuje obrovskému riziku.
„Tele se lva nebojí“: Profesor Krofta k tomu výstižně dodává citát svého učitele. Pokud nemáte hluboké odborné znalosti a zkušenosti, často ani netušíte, jaká nebezpečí vás reálně mohou potkat, a můžete snadno nabýt falešného dojmu, že se nic zlého nemůže stát.
Profesor navíc upozorňuje, že doba neosobních porodnic je dávno pryč. Dnešní porodní pokoje často připomínají hotelové zázemí a personál se snaží vyjít rodičkám maximálně vstříc.
👇 Jaký je váš názor? Má podle vás stát dohlížet na to, aby děti přicházely na svět v bezpečí nemocnic, nebo by měla mít žena absolutní svobodu porodit doma? Napište nám do komentářů!
🚨 Domácí porod: Svobodná volba, nebo obrovský hazard?
Přední český porodník, profesor Ladislav Krofta, v našem podcastu otevřel velmi kontroverzní téma domácích porodů. A jeho postoj je podložený tvrdými daty i dlouholetou praxí.
Proč před tímto trendem varuje?
Závod s časem: Pokud se během porodu objeví komplikace, lékaři mají zhruba 15 minut na to, aby provedli nezbytný operační zásah a předešli tragédii. Zvládnout tento přesun z domova na sál je podle něj „naprosto nereálné“.
Největší hrozba: Tím vůbec nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro porod doma je skutečnost, že jde o první porod. Žena, která rodí poprvé bez přítomnosti lékařského personálu, se vystavuje obrovskému riziku.
„Tele se lva nebojí“: Profesor Krofta k tomu výstižně dodává citát svého učitele. Pokud nemáte hluboké odborné znalosti a zkušenosti, často ani netušíte, jaká nebezpečí vás reálně mohou potkat, a můžete snadno nabýt falešného dojmu, že se nic zlého nemůže stát.
Profesor navíc upozorňuje, že doba neosobních porodnic je dávno pryč. Dnešní porodní pokoje často připomínají hotelové zázemí a personál se snaží vyjít rodičkám maximálně vstříc.
👇 Jaký je váš názor? Má podle vás stát dohlížet na to, aby děti přicházely na svět v bezpečí nemocnic, nebo by měla mít žena absolutní svobodu porodit doma? Napište nám do komentářů!
...
💊 Vaše dítě právě fetuje. A vy jste jeho dealer.
V našem podcastu o tom narovinu mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Říká, že krátkodobá videa, lajky a scrollování na TikToku mění bilanci dopaminu a serotoninu v dětském mozku úplně stejně jako tvrdé drogy. Není v tom žádný rozdíl. Mozek nepozná, jestli jste si dali heroin, nebo otevřeli sociální síť.
Po celém světě dnes existuje přes sto klinik, které léčí lidi se závislostí na obrazovkách. Téměř všechny vznikly původně jako detoxifikační centra pro narkomany. A když měly nastavit protokol léčby závislosti na mobilních telefonech, ukázalo se, že žádný nový nepotřebují. Stačilo ve starých dokumentech přepsat slovo „heroin" za „mobil". Postup léčby je úplně stejný.
„To není názor," říká doktor Stránský. „To jsou fakta."
Mezi tím se v Česku už řadu let nedělá nic. České děti tráví u obrazovek průměrně čtyři a půl hodiny denně. To je doslova veškerý jejich volný čas. A rodiče, místo aby šli proti tomu, často sami koupí dítěti telefon dřív, než dokáže přečíst první větu.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitální závislosti dětí a o tom, jak se s ní bojuje, najdete na našem kanálu.
💬 Buďte upřímní — kolik hodin denně tráví u obrazovky vaše děti?
💊 Vaše dítě právě fetuje. A vy jste jeho dealer.
V našem podcastu o tom narovinu mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Říká, že krátkodobá videa, lajky a scrollování na TikToku mění bilanci dopaminu a serotoninu v dětském mozku úplně stejně jako tvrdé drogy. Není v tom žádný rozdíl. Mozek nepozná, jestli jste si dali heroin, nebo otevřeli sociální síť.
Po celém světě dnes existuje přes sto klinik, které léčí lidi se závislostí na obrazovkách. Téměř všechny vznikly původně jako detoxifikační centra pro narkomany. A když měly nastavit protokol léčby závislosti na mobilních telefonech, ukázalo se, že žádný nový nepotřebují. Stačilo ve starých dokumentech přepsat slovo „heroin" za „mobil". Postup léčby je úplně stejný.
„To není názor," říká doktor Stránský. „To jsou fakta."
Mezi tím se v Česku už řadu let nedělá nic. České děti tráví u obrazovek průměrně čtyři a půl hodiny denně. To je doslova veškerý jejich volný čas. A rodiče, místo aby šli proti tomu, často sami koupí dítěti telefon dřív, než dokáže přečíst první větu.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitální závislosti dětí a o tom, jak se s ní bojuje, najdete na našem kanálu.
💬 Buďte upřímní — kolik hodin denně tráví u obrazovky vaše děti?
...
🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“
Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.
✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.
Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓
❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.
A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.
Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.
💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři.
🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“
Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.
✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.
Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓
❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.
A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.
Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.
💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři.
...
⚡ Karin Fuentesová, jedna z nejvíc pro-AI podnikatelek u nás, v našem podcastu nečekaně doporučuje učňovské obory. A má pro to dva docela odlišné důvody.
🎧 Jaké scénáře budoucnosti podle ní reálně hrozí a proč by se na obě varianty měl člověk připravit už dnes, vysvětluje Karin v celém rozhovoru na našem kanálu.
💬 Vidíte budoucnost optimisticky, nebo se na ni připravujete spíš s rezervou?
⚡ Karin Fuentesová, jedna z nejvíc pro-AI podnikatelek u nás, v našem podcastu nečekaně doporučuje učňovské obory. A má pro to dva docela odlišné důvody.
🎧 Jaké scénáře budoucnosti podle ní reálně hrozí a proč by se na obě varianty měl člověk připravit už dnes, vysvětluje Karin v celém rozhovoru na našem kanálu.
💬 Vidíte budoucnost optimisticky, nebo se na ni připravujete spíš s rezervou?
...
🎨 Kdybyste mohli vymazat všechnu bolest, kterou jste v životě zažili — udělali byste to?
Než odpovíte, poslechněte si, co v našem podcastu říká psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. 🫥
Skoro všechno krásné, co kdy lidé vytvořili — hudbu, která vás dojme k slzám, knihy, ke kterým se vracíte, filmy, co vám změnily pohled na svět — všechno tohle má někde u svého kořene něčí utrpení. Bolest, kterou si někdo prožil, propustil přes sebe a něco z ní udělal.
Docent Bob mluví o tom, že každá bolest přivádí člověka do bodu, kdy najednou neví, co má dělat. Vznikne v něm konflikt — touha, žal, prázdno. A právě v tom napětí se v lidech občas otevře něco, co by se jinak nikdy neukázalo.
Možná je ten největší paradox v tom, že kdybychom o všechnu bolest přišli, ztratili bychom zároveň i většinu toho, co dělá lidský život krásným. 🖼️
🎧 Celý díl o tom, jak v sobě bolest zpracovat — a proč není dobré před ní pořád utíkat — najdete na našem kanálu.
💬 Tak co — vymazali byste tu svou bolest? Nebo už dnes vidíte, že vás něčím obohatila?
🎨 Kdybyste mohli vymazat všechnu bolest, kterou jste v životě zažili — udělali byste to?
Než odpovíte, poslechněte si, co v našem podcastu říká psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. 🫥
Skoro všechno krásné, co kdy lidé vytvořili — hudbu, která vás dojme k slzám, knihy, ke kterým se vracíte, filmy, co vám změnily pohled na svět — všechno tohle má někde u svého kořene něčí utrpení. Bolest, kterou si někdo prožil, propustil přes sebe a něco z ní udělal.
Docent Bob mluví o tom, že každá bolest přivádí člověka do bodu, kdy najednou neví, co má dělat. Vznikne v něm konflikt — touha, žal, prázdno. A právě v tom napětí se v lidech občas otevře něco, co by se jinak nikdy neukázalo.
Možná je ten největší paradox v tom, že kdybychom o všechnu bolest přišli, ztratili bychom zároveň i většinu toho, co dělá lidský život krásným. 🖼️
🎧 Celý díl o tom, jak v sobě bolest zpracovat — a proč není dobré před ní pořád utíkat — najdete na našem kanálu.
💬 Tak co — vymazali byste tu svou bolest? Nebo už dnes vidíte, že vás něčím obohatila?
...
"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu.
"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu.
...




🚨 Domácí porod: Svobodná volba, nebo obrovský hazard?
Přední český porodník, profesor Ladislav Krofta, v našem podcastu otevřel velmi kontroverzní téma domácích porodů. A jeho postoj je podložený tvrdými daty i dlouholetou praxí.
Proč před tímto trendem varuje?
Závod s časem: Pokud se během porodu objeví komplikace, lékaři mají zhruba 15 minut na to, aby provedli nezbytný operační zásah a předešli tragédii. Zvládnout tento přesun z domova na sál je podle něj „naprosto nereálné“.
Největší hrozba: Tím vůbec nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro porod doma je skutečnost, že jde o první porod. Žena, která rodí poprvé bez přítomnosti lékařského personálu, se vystavuje obrovskému riziku.
„Tele se lva nebojí“: Profesor Krofta k tomu výstižně dodává citát svého učitele. Pokud nemáte hluboké odborné znalosti a zkušenosti, často ani netušíte, jaká nebezpečí vás reálně mohou potkat, a můžete snadno nabýt falešného dojmu, že se nic zlého nemůže stát.
Profesor navíc upozorňuje, že doba neosobních porodnic je dávno pryč. Dnešní porodní pokoje často připomínají hotelové zázemí a personál se snaží vyjít rodičkám maximálně vstříc.
👇 Jaký je váš názor? Má podle vás stát dohlížet na to, aby děti přicházely na svět v bezpečí nemocnic, nebo by měla mít žena absolutní svobodu porodit doma? Napište nám do komentářů! ... See MoreSee Less
27 CommentsComment on Facebook
💊 Vaše dítě právě fetuje. A vy jste jeho dealer.
V našem podcastu o tom narovinu mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Říká, že krátkodobá videa, lajky a scrollování na TikToku mění bilanci dopaminu a serotoninu v dětském mozku úplně stejně jako tvrdé drogy. Není v tom žádný rozdíl. Mozek nepozná, jestli jste si dali heroin, nebo otevřeli sociální síť.
Po celém světě dnes existuje přes sto klinik, které léčí lidi se závislostí na obrazovkách. Téměř všechny vznikly původně jako detoxifikační centra pro narkomany. A když měly nastavit protokol léčby závislosti na mobilních telefonech, ukázalo se, že žádný nový nepotřebují. Stačilo ve starých dokumentech přepsat slovo „heroin" za „mobil". Postup léčby je úplně stejný.
„To není názor," říká doktor Stránský. „To jsou fakta."
Mezi tím se v Česku už řadu let nedělá nic. České děti tráví u obrazovek průměrně čtyři a půl hodiny denně. To je doslova veškerý jejich volný čas. A rodiče, místo aby šli proti tomu, často sami koupí dítěti telefon dřív, než dokáže přečíst první větu.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitální závislosti dětí a o tom, jak se s ní bojuje, najdete na našem kanálu.
💬 Buďte upřímní — kolik hodin denně tráví u obrazovky vaše děti? ... See MoreSee Less
12 CommentsComment on Facebook
🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“
Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.
✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.
Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓
❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.
A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.
Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.
💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři. ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
⚡ Karin Fuentesová, jedna z nejvíc pro-AI podnikatelek u nás, v našem podcastu nečekaně doporučuje učňovské obory. A má pro to dva docela odlišné důvody.
🎧 Jaké scénáře budoucnosti podle ní reálně hrozí a proč by se na obě varianty měl člověk připravit už dnes, vysvětluje Karin v celém rozhovoru na našem kanálu.
💬 Vidíte budoucnost optimisticky, nebo se na ni připravujete spíš s rezervou? ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu. ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
⚽️ Zákaz hlavičkování ve fotbale? Podle předního českého neurologa by to zachránilo velké množství mozků. 🧠
Když se řekne Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, většina z nás si představí přirozené stárnutí. Jenže statistiky ukazují, že to zdaleka není celá pravda. Počet nemocných v Česku prudce roste a věk je jen jednou z částí skládačky.
Přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., upozorňuje na rizikové faktory, které si s poškozením mozku v běžném životě často vůbec nespojujeme.
Jedním z nich jsou opakované mikroúdery do hlavy, typické právě pro kontaktní sporty nebo fotbalové hlavičkování. „Kdyby se nám podařilo vlastně jenom takovou jednoduchou věc zakázat, hlavičkování při fotbale... tak bychom vlastně výrazně snížili incidenci Parkinsonovy nemoci v dospělosti,“ říká profesor Jech v našem novém podcastu. A dodává, že extrémní smysl by to mělo především u dětí.
Choroby mozku nejsou záležitostí, která se objeví ze dne na den – v tichosti se v našem těle vyvíjejí klidně 15 let před prvními příznaky. Jak moc do této rovnice zasáhl covid, proč jsou ženy dvakrát náchylnější k Alzheimeru než muži a jak si správným životním stylem vybudovat „kognitivní štít“?
🎧Ponořte se do fascinujícího rozhovoru o skryté krizi lidského mozku i o přelomových českých technologiích, které už dnes umí léčit pomocí umělé inteligence.
💬Děláte aktivně něco pro zdraví svého mozku a budování tzv. kognitivní rezervy? Co je váš každodenní rituál – kvalitní spánek, trénink paměti, nebo naopak cítíte, že v dnešní rychlé době mozek spíše přetěžujete? ... See MoreSee Less
41 CommentsComment on Facebook