





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Myslíte si, že štíhlí lidé mají prostě jen „dobré geny“ a mohou jíst, co chtějí? 🧬🍔
Pravda je taková, že i když máte ve své DNA jasně zapsanou predispozici k tomu být štíhlý, můžete se vlastním přičiněním a špatným stravováním dopracovat k obezitě. Geny vám totiž pouze rozdávají karty, ale to, jakou s nimi rozehrajete hru, určuje výhradně váš životní styl a prostředí.
Tento mýtus v novém díle našeho podcastu skvěle boří vedoucí laboratoře molekulární biologie, Mgr. Renata Michalovská, Ph.D. . V rozhovoru, který jsme pro vás připravili ve spolupráci s naším partnerem, společností Chromozoom, detailně rozebíráme, jak funguje epigenetika a proč už se na svou DNA nemůžete vymlouvat.
🎧 Změňte svůj pohled na hubnutí a zjistěte, jak ovládnout své tělo! Odkaz na celou epizodu najdete v biu.
Vymlouvali jste se někdy na to, že máte svou váhu „v genech“? Přiznejte se nám do komentářů! 👇
Myslíte si, že štíhlí lidé mají prostě jen „dobré geny“ a mohou jíst, co chtějí? 🧬🍔
Pravda je taková, že i když máte ve své DNA jasně zapsanou predispozici k tomu být štíhlý, můžete se vlastním přičiněním a špatným stravováním dopracovat k obezitě. Geny vám totiž pouze rozdávají karty, ale to, jakou s nimi rozehrajete hru, určuje výhradně váš životní styl a prostředí.
Tento mýtus v novém díle našeho podcastu skvěle boří vedoucí laboratoře molekulární biologie, Mgr. Renata Michalovská, Ph.D. . V rozhovoru, který jsme pro vás připravili ve spolupráci s naším partnerem, společností Chromozoom, detailně rozebíráme, jak funguje epigenetika a proč už se na svou DNA nemůžete vymlouvat.
🎧 Změňte svůj pohled na hubnutí a zjistěte, jak ovládnout své tělo! Odkaz na celou epizodu najdete v biu.
Vymlouvali jste se někdy na to, že máte svou váhu „v genech“? Přiznejte se nám do komentářů! 👇
„Nový pohled na realitu mi má dát tu naději, kterou jsem v tamtom předchozím pohledu ztratil.“ — doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.
Kolikrát v životě se dostaneme do bodu, kdy máme pocit, že se točíme v kruhu a ze starých vzorců přemýšlení už nevidíme žádné východisko? V takových chvílích často nepotřebujeme složitá řešení, ale právě nový pohled na realitu, který v nás znovu zažehne ztracenou naději.
V rozhovoru doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. mluví o metodě, která zní skoro magicky, ale přitom má za sebou tvrdá vědecká data a desítky klinických studií. Mluví o všímavosti neboli mindfulness – o schopnosti přivést do své mysli plnost a vědomou přítomnost.
Lidé si často představují, že meditace je jen takové obyčejné zklidnění nebo zavření očí. Jenže moderní neurověda odkrývá poznání, o kterém se odborníkům ještě nedávno ani nezdálo. Zjišťuje se totiž, že mindfulness dokáže zcela měřitelným způsobem ovlivňovat naši fyziologii. Jde dokonce tak daleko, že podporuje proliferaci šedé hmoty mozkové, což znamená doslovné dělení a obnovu mozkových buněk!
Podle docenta Boba se žádné dosavadní psychoterapeutické metodě nepodařilo v klinických studiích dosáhnout tak úžasných výsledků jako právě mindfulness. Mění neuroplasticitu mozku, ovlivňuje neurotrofní faktory i neurotransmitery. Náš mozek zkrátka není tesaný do kamene, ale dokáže se neuvěřitelným způsobem přetvářet, hojit a regenerovat.
Pohled na svět, který nás svazuje, můžeme kdykoliv změnit. A ten největší nástroj pro obnovu duševního i fyzického zdraví nosíme všichni ve své vlastní hlavě.
💬 A jak to máte vy? Zkoušeli jste někdy zařadit mindfullnes nebo meditaci do svého dne? Pomáhá vám zastavení v přítomnosti získat odstup a naději, když je toho na vás moc? Podělte se s námi o své příběhy v komentářích! Váš příběh může pomoci dalším.
👉 Celý tento hluboký rozhovor v plném znění a zcela bez reklam najdete na našem kanálu!
„Nový pohled na realitu mi má dát tu naději, kterou jsem v tamtom předchozím pohledu ztratil.“ — doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.
Kolikrát v životě se dostaneme do bodu, kdy máme pocit, že se točíme v kruhu a ze starých vzorců přemýšlení už nevidíme žádné východisko? V takových chvílích často nepotřebujeme složitá řešení, ale právě nový pohled na realitu, který v nás znovu zažehne ztracenou naději.
V rozhovoru doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. mluví o metodě, která zní skoro magicky, ale přitom má za sebou tvrdá vědecká data a desítky klinických studií. Mluví o všímavosti neboli mindfulness – o schopnosti přivést do své mysli plnost a vědomou přítomnost.
Lidé si často představují, že meditace je jen takové obyčejné zklidnění nebo zavření očí. Jenže moderní neurověda odkrývá poznání, o kterém se odborníkům ještě nedávno ani nezdálo. Zjišťuje se totiž, že mindfulness dokáže zcela měřitelným způsobem ovlivňovat naši fyziologii. Jde dokonce tak daleko, že podporuje proliferaci šedé hmoty mozkové, což znamená doslovné dělení a obnovu mozkových buněk!
Podle docenta Boba se žádné dosavadní psychoterapeutické metodě nepodařilo v klinických studiích dosáhnout tak úžasných výsledků jako právě mindfulness. Mění neuroplasticitu mozku, ovlivňuje neurotrofní faktory i neurotransmitery. Náš mozek zkrátka není tesaný do kamene, ale dokáže se neuvěřitelným způsobem přetvářet, hojit a regenerovat.
Pohled na svět, který nás svazuje, můžeme kdykoliv změnit. A ten největší nástroj pro obnovu duševního i fyzického zdraví nosíme všichni ve své vlastní hlavě.
💬 A jak to máte vy? Zkoušeli jste někdy zařadit mindfullnes nebo meditaci do svého dne? Pomáhá vám zastavení v přítomnosti získat odstup a naději, když je toho na vás moc? Podělte se s námi o své příběhy v komentářích! Váš příběh může pomoci dalším.
👉 Celý tento hluboký rozhovor v plném znění a zcela bez reklam najdete na našem kanálu!
Proč jsou sociální sítě zdarma? Neplatíte penězi, ale tím nejcennějším, co máte – svým časem, pozorností a svobodnou vůlí.
Odborník na AI a filozofii Jan Romportl upozorňuje, že platformy jako Meta nebo TikTok nevyužívají váš zájem náhodou. Využívají nejpokročilejší mechanismy z hazardního průmyslu a behavioralní psychologie, aby nás udržely u obrazovek co nejdéle.
Výsledkem je narušený dopaminový systém, neschopnost soustředění a izolace celé generace. Pokud si neuvědomíme, jak tento byznys model funguje, budeme i nadále jen pasivním produktem v rukách algoritmů.
💬Sledujete u sebe nebo u svých dětí, kolik času denně na sítích strávíte?
Proč jsou sociální sítě zdarma? Neplatíte penězi, ale tím nejcennějším, co máte – svým časem, pozorností a svobodnou vůlí.
Odborník na AI a filozofii Jan Romportl upozorňuje, že platformy jako Meta nebo TikTok nevyužívají váš zájem náhodou. Využívají nejpokročilejší mechanismy z hazardního průmyslu a behavioralní psychologie, aby nás udržely u obrazovek co nejdéle.
Výsledkem je narušený dopaminový systém, neschopnost soustředění a izolace celé generace. Pokud si neuvědomíme, jak tento byznys model funguje, budeme i nadále jen pasivním produktem v rukách algoritmů.
💬Sledujete u sebe nebo u svých dětí, kolik času denně na sítích strávíte?
3 věty, které dětem před zápasem škodí (a čím je okamžitě nahradit) 🛑➡️✅
Určitě to znáte – sedíte v autě cestou na zápas nebo turnaj, chcete malého sportovce podpořit, ale v hlavě naskakují automatické věty. Jenže Jan Mühlfeit v našem rozhovoru varuje před tzv. fixním myšlením.
Když se dítě soustředí výhradně na výsledek, vyvolává to obrovský tlak, zasekává to jeho sebedůvěru a na hřišti z něj dělá „uzlíček nervů“.
Vyzkoušejte před příštím zápasem tuto drobnou změnu v komunikaci:
❌ NE: „Tenhle zápas musíte vyhrát.“
(Fixuje dítě na výsledek a spouští strach ze selhání.)
👉 ANO: „Užij si hru a soustřeď se na to, co ses naučil/a na tréninku.“
❌ NE: „To je lehký soupeř, to dáš.“
(Podceňuje soupeře a v případě nezdaru prohlubuje frustraci.)
👉 ANO: „Viděl/a jsem, jak jsi poctivě makal/a. Věřím, že na hřišti necháš všechno.“
❌ NE: „Hlavně neudělej žádnou chybu!“
(Způsobuje ztuhnutí, protože mozek se soustředí na strach z chyby.)
👉 ANO: „Chyby k tomu patří. Když se nějaká nepovede, poučíme se a jede se dál.“
Jaký je cíl?
Přesunout pozornost dítěte z výsledku na samotný proces a radost ze hry. Protože přesně tam vzniká stav flow, kdy ze sebe dítě dokáže vydat to nejlepší.
💬 Jaké věty zaručeně fungují před zápasem u vás doma? Máte nějaká vlastní povzbudivá slova, která vašemu sportovci pomáhají? Napište nám do komentářů! 👇
📚 Chcete jít v praktických krocích ve výchově ještě dál?
Skvělým průvodcem je také kniha Jak vychovat psychicky odolné děti od neuropsychiatra dr. Daniel Amen a dětského psychologa dr. Charlese Fay. Dává rodičům přesný návod, jak u dětí budovat vnitřní sílu, jak pracovat s emocemi i nezdarem a jak z nich vychovat vyrovnané osobnosti bez zbytečného tlaku na výkon.
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
Sledujte náš kanál laskavavychova a získejte přístup k rozhovorům s předními odborníky, kteří vás podpoří na cestě k vědomé výchově. Hlavně v tom ale nezůstávejte sami – tvoříme bezpečnou komunitu rodičů, protože v tom všichni jedeme společně. ❤️
#laskavavychova #janmuhlfeit #mladysportovec #vychovasportovcu #sportujicideti #sebeduvera #vychovadeti #rodicovstvi #trema #vykonpodtlakem #FirstClass
3 věty, které dětem před zápasem škodí (a čím je okamžitě nahradit) 🛑➡️✅
Určitě to znáte – sedíte v autě cestou na zápas nebo turnaj, chcete malého sportovce podpořit, ale v hlavě naskakují automatické věty. Jenže Jan Mühlfeit v našem rozhovoru varuje před tzv. fixním myšlením.
Když se dítě soustředí výhradně na výsledek, vyvolává to obrovský tlak, zasekává to jeho sebedůvěru a na hřišti z něj dělá „uzlíček nervů“.
Vyzkoušejte před příštím zápasem tuto drobnou změnu v komunikaci:
❌ NE: „Tenhle zápas musíte vyhrát.“
(Fixuje dítě na výsledek a spouští strach ze selhání.)
👉 ANO: „Užij si hru a soustřeď se na to, co ses naučil/a na tréninku.“
❌ NE: „To je lehký soupeř, to dáš.“
(Podceňuje soupeře a v případě nezdaru prohlubuje frustraci.)
👉 ANO: „Viděl/a jsem, jak jsi poctivě makal/a. Věřím, že na hřišti necháš všechno.“
❌ NE: „Hlavně neudělej žádnou chybu!“
(Způsobuje ztuhnutí, protože mozek se soustředí na strach z chyby.)
👉 ANO: „Chyby k tomu patří. Když se nějaká nepovede, poučíme se a jede se dál.“
Jaký je cíl?
Přesunout pozornost dítěte z výsledku na samotný proces a radost ze hry. Protože přesně tam vzniká stav flow, kdy ze sebe dítě dokáže vydat to nejlepší.
💬 Jaké věty zaručeně fungují před zápasem u vás doma? Máte nějaká vlastní povzbudivá slova, která vašemu sportovci pomáhají? Napište nám do komentářů! 👇
📚 Chcete jít v praktických krocích ve výchově ještě dál?
Skvělým průvodcem je také kniha Jak vychovat psychicky odolné děti od neuropsychiatra dr. Daniel Amen a dětského psychologa dr. Charlese Fay. Dává rodičům přesný návod, jak u dětí budovat vnitřní sílu, jak pracovat s emocemi i nezdarem a jak z nich vychovat vyrovnané osobnosti bez zbytečného tlaku na výkon.
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
Sledujte náš kanál laskavavychova a získejte přístup k rozhovorům s předními odborníky, kteří vás podpoří na cestě k vědomé výchově. Hlavně v tom ale nezůstávejte sami – tvoříme bezpečnou komunitu rodičů, protože v tom všichni jedeme společně. ❤️
#laskavavychova #janmuhlfeit #mladysportovec #vychovasportovcu #sportujicideti #sebeduvera #vychovadeti #rodicovstvi #trema #vykonpodtlakem #FirstClass
Co byla vaše nejlepší investice? 💸
Zeptali jsme se lidí na ulici, do čeho se jim nejvíc vyplatilo investovat.
A co vy? 👇
Jaká byla vaše nejlepší investice?
Co byla vaše nejlepší investice? 💸
Zeptali jsme se lidí na ulici, do čeho se jim nejvíc vyplatilo investovat.
A co vy? 👇
Jaká byla vaše nejlepší investice?
Nestačí jen nastavit pevné limity na mobilu? Proč má aktivní zájem rodiče o digitální život dítěte mnohem větší efekt?
Často jako společnost čekáme, že problém s mobilními telefony a sociálními sítěmi vyřeší někdo za nás. Zavedeme plošný zákaz ve školách, dáme dětem jasný časový limit na obrazovce a myslíme si, že máme splněno.
Jenže vědecká data a praxe ukazují něco úplně jiného.
Výzkumník Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. z týmu IRTIS Masarykovy univerzity upozorňuje, že pouhé nastavování tvrdých hranic a zákazů má velmi omezený přínos. Pokud dítěti telefon zakážeme, často nastupuje tzv. kompenzační efekt – čas na obrazovkách si pak o to intenzivněji dohání po odpolednech a večerech.
Co tedy funguje?
To, čemu se odborně říká aktivní rodičovská mediace:
👉 Upřímný a živý zájem o to, co vaše dítě v digitálním světě vlastně dělá.
👉 Společné rozhovory o možných rizicích a nastavování pravidel chování.
👉 Budování schopnosti seberegulace, aby dítě umělo s technologií pracovat bezpečně i v momentě, kdy nad ním nikdo nestojí.
👉 A v neposlední řadě: vlastní příklad toho, jak s mobilním telefonem doma zacházíme my sami.
Odpovědnost ze sebe nemůžeme přehodit jen na školy nebo ministerstvo. Bez aktivního zapojení rodiny se přístup dětí k technologiím nezmění.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám s dětmi o digitálním světě otevřeně mluvit, nebo spíše narážíte na pevně nastavené limity a zákazy? Napište nám svůj názor do komentářů, zajímá nás vaše zkušenost!
🎥 Celý hloubkový rozhovor s Mgr. Liborem Juhaňákem si můžete pustit ZDARMA na našem YouTube kanálu.
Odkaz na rozhovor najdete v komentáři níže 👇
#rodicovstvi #vychova #technologie #zakazmobilu #skolstvi #liborjuhanak #firstclasscz #karieraapodnikani #seberegulace #deti
Nestačí jen nastavit pevné limity na mobilu? Proč má aktivní zájem rodiče o digitální život dítěte mnohem větší efekt?
Často jako společnost čekáme, že problém s mobilními telefony a sociálními sítěmi vyřeší někdo za nás. Zavedeme plošný zákaz ve školách, dáme dětem jasný časový limit na obrazovce a myslíme si, že máme splněno.
Jenže vědecká data a praxe ukazují něco úplně jiného.
Výzkumník Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. z týmu IRTIS Masarykovy univerzity upozorňuje, že pouhé nastavování tvrdých hranic a zákazů má velmi omezený přínos. Pokud dítěti telefon zakážeme, často nastupuje tzv. kompenzační efekt – čas na obrazovkách si pak o to intenzivněji dohání po odpolednech a večerech.
Co tedy funguje?
To, čemu se odborně říká aktivní rodičovská mediace:
👉 Upřímný a živý zájem o to, co vaše dítě v digitálním světě vlastně dělá.
👉 Společné rozhovory o možných rizicích a nastavování pravidel chování.
👉 Budování schopnosti seberegulace, aby dítě umělo s technologií pracovat bezpečně i v momentě, kdy nad ním nikdo nestojí.
👉 A v neposlední řadě: vlastní příklad toho, jak s mobilním telefonem doma zacházíme my sami.
Odpovědnost ze sebe nemůžeme přehodit jen na školy nebo ministerstvo. Bez aktivního zapojení rodiny se přístup dětí k technologiím nezmění.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám s dětmi o digitálním světě otevřeně mluvit, nebo spíše narážíte na pevně nastavené limity a zákazy? Napište nám svůj názor do komentářů, zajímá nás vaše zkušenost!
🎥 Celý hloubkový rozhovor s Mgr. Liborem Juhaňákem si můžete pustit ZDARMA na našem YouTube kanálu.
Odkaz na rozhovor najdete v komentáři níže 👇
#rodicovstvi #vychova #technologie #zakazmobilu #skolstvi #liborjuhanak #firstclasscz #karieraapodnikani #seberegulace #deti
Sedí vaše dítě v pokojíčku a hraje Roblox? Zpozorněte. 🎮🚨
Pro většinu rodičů je Roblox jen nevinná skládačka kostiček. Místo, kde si děti staví své světy a baví se s kamarády. Jenže pod touto barevnou slupkou se skrývá jedno z největších současných rizik internetu.
Až 70 % případů, které řeší poradna E-Bezpečí pod vedením prof. Kamila Kopeckého, se týká manipulace a vydírání dětí. A predátoři se masivně přesouvají právě tam, kde je dětí nejvíce – do herních platforem.
Jak taková past v Robloxu funguje?
1️⃣ Návnada: Dítěti přistane zpráva s nabídkou zdarma Roboxů (herní měny, po které děti touží).
2️⃣ Podmínka: „Pošli mi fotečku bez trička a já ti je připíšu.“
3️⃣ Riziko: Dítě v 7 letech nemá vyvinutou sexualitu, nerozumí intimitě ani nebezpečí – vidí jen herní odměnu a vyhoví.
Predátoři moc dobře vědí, že rodiče herní chaty nekontrolují tak často jako sociální sítě.
⚠️ Jak své děti v hrách opravdu chránit a jaká pravidla nastavit ještě dnes?
Poslechněte si celý rozhovor s prof. Kamilem Kopeckým na FirstClass Premium, kde probíráme konkrétní kasuistiky i návod, jak vybudovat s dítětem vztah založený na důvěře.
🔗 Odkaz na celou epizodu najdete v biu!
Sedí vaše dítě v pokojíčku a hraje Roblox? Zpozorněte. 🎮🚨
Pro většinu rodičů je Roblox jen nevinná skládačka kostiček. Místo, kde si děti staví své světy a baví se s kamarády. Jenže pod touto barevnou slupkou se skrývá jedno z největších současných rizik internetu.
Až 70 % případů, které řeší poradna E-Bezpečí pod vedením prof. Kamila Kopeckého, se týká manipulace a vydírání dětí. A predátoři se masivně přesouvají právě tam, kde je dětí nejvíce – do herních platforem.
Jak taková past v Robloxu funguje?
1️⃣ Návnada: Dítěti přistane zpráva s nabídkou zdarma Roboxů (herní měny, po které děti touží).
2️⃣ Podmínka: „Pošli mi fotečku bez trička a já ti je připíšu.“
3️⃣ Riziko: Dítě v 7 letech nemá vyvinutou sexualitu, nerozumí intimitě ani nebezpečí – vidí jen herní odměnu a vyhoví.
Predátoři moc dobře vědí, že rodiče herní chaty nekontrolují tak často jako sociální sítě.
⚠️ Jak své děti v hrách opravdu chránit a jaká pravidla nastavit ještě dnes?
Poslechněte si celý rozhovor s prof. Kamilem Kopeckým na FirstClass Premium, kde probíráme konkrétní kasuistiky i návod, jak vybudovat s dítětem vztah založený na důvěře.
🔗 Odkaz na celou epizodu najdete v biu!
Vybavit školy nejmodernější technikou a myslet si, že máme vyhráno? Takhle to nefunguje. ❌📱
Nástup AI mění pravidla hry. Jenže místo toho, abychom řešili, jak naučit mladou generaci skutečně myslet, často se debata redukuje jen na to, jak poznat výstupy z ChatGPT… nebo zda plošně zakázat telefony ve školách.
Opravdu zákaz mobilů zázračně zlepší studijní výsledky a duševní zdraví dětí? 🧠 Vědecká data ukazují mnohem složitější realitu.
A jak je to s populárními aplikacemi na výuku jazyků typu Duolingo? 🦉 Nakolik jde o reálné vzdělávání a nakolik o promyšlené marketingové mechaniky, které staví na návykovosti spíše než na hlubokém naučení látky?
V celém rozhovoru s výzkumníkem Mgr. Bc. Liborem Juhaňákem, Ph.D. (z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity) se dozvíte:
👉 Limitace digitalizace: Proč pouhé vybavení škol technikou lepší výuku nezaručí
👉 Soustředění na testy místo znalostí: Jak jednorázové přijímací zkoušky deformují samotný smysl vzdělávání
👉 Nové výzkumné metody: Co odhaluje sledování očních pohybů (eye-tracking) o porozumění a chybách při čtení
👉 Efektivní učení: Konkrétní vědecky podložené techniky pro rozvoj seberegulace a metakognice
🎥 CELÝ ROZHOVOR ZDARMA sledujte na našem YouTube kanálu!
Odkaz najdete v komentáři níže 👇
Vybavit školy nejmodernější technikou a myslet si, že máme vyhráno? Takhle to nefunguje. ❌📱
Nástup AI mění pravidla hry. Jenže místo toho, abychom řešili, jak naučit mladou generaci skutečně myslet, často se debata redukuje jen na to, jak poznat výstupy z ChatGPT… nebo zda plošně zakázat telefony ve školách.
Opravdu zákaz mobilů zázračně zlepší studijní výsledky a duševní zdraví dětí? 🧠 Vědecká data ukazují mnohem složitější realitu.
A jak je to s populárními aplikacemi na výuku jazyků typu Duolingo? 🦉 Nakolik jde o reálné vzdělávání a nakolik o promyšlené marketingové mechaniky, které staví na návykovosti spíše než na hlubokém naučení látky?
V celém rozhovoru s výzkumníkem Mgr. Bc. Liborem Juhaňákem, Ph.D. (z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity) se dozvíte:
👉 Limitace digitalizace: Proč pouhé vybavení škol technikou lepší výuku nezaručí
👉 Soustředění na testy místo znalostí: Jak jednorázové přijímací zkoušky deformují samotný smysl vzdělávání
👉 Nové výzkumné metody: Co odhaluje sledování očních pohybů (eye-tracking) o porozumění a chybách při čtení
👉 Efektivní učení: Konkrétní vědecky podložené techniky pro rozvoj seberegulace a metakognice
🎥 CELÝ ROZHOVOR ZDARMA sledujte na našem YouTube kanálu!
Odkaz najdete v komentáři níže 👇




„Nový pohled na realitu mi má dát tu naději, kterou jsem v tamtom předchozím pohledu ztratil.“ — doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.
Kolikrát v životě se dostaneme do bodu, kdy máme pocit, že se točíme v kruhu a ze starých vzorců přemýšlení už nevidíme žádné východisko? V takových chvílích často nepotřebujeme složitá řešení, ale právě nový pohled na realitu, který v nás znovu zažehne ztracenou naději.
V rozhovoru doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. mluví o metodě, která zní skoro magicky, ale přitom má za sebou tvrdá vědecká data a desítky klinických studií. Mluví o všímavosti neboli mindfulness – o schopnosti přivést do své mysli plnost a vědomou přítomnost.
Lidé si často představují, že meditace je jen takové obyčejné zklidnění nebo zavření očí. Jenže moderní neurověda odkrývá poznání, o kterém se odborníkům ještě nedávno ani nezdálo. Zjišťuje se totiž, že mindfulness dokáže zcela měřitelným způsobem ovlivňovat naši fyziologii. Jde dokonce tak daleko, že podporuje proliferaci šedé hmoty mozkové, což znamená doslovné dělení a obnovu mozkových buněk!
Podle docenta Boba se žádné dosavadní psychoterapeutické metodě nepodařilo v klinických studiích dosáhnout tak úžasných výsledků jako právě mindfulness. Mění neuroplasticitu mozku, ovlivňuje neurotrofní faktory i neurotransmitery. Náš mozek zkrátka není tesaný do kamene, ale dokáže se neuvěřitelným způsobem přetvářet, hojit a regenerovat.
Pohled na svět, který nás svazuje, můžeme kdykoliv změnit. A ten největší nástroj pro obnovu duševního i fyzického zdraví nosíme všichni ve své vlastní hlavě.
💬 A jak to máte vy? Zkoušeli jste někdy zařadit mindfullnes nebo meditaci do svého dne? Pomáhá vám zastavení v přítomnosti získat odstup a naději, když je toho na vás moc? Podělte se s námi o své příběhy v komentářích! Váš příběh může pomoci dalším.
👉 Celý tento hluboký rozhovor v plném znění a zcela bez reklam najdete na našem kanálu! ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Proč jsou sociální sítě zdarma? Neplatíte penězi, ale tím nejcennějším, co máte – svým časem, pozorností a svobodnou vůlí.
Odborník na AI a filozofii Jan Romportl upozorňuje, že platformy jako Meta nebo TikTok nevyužívají váš zájem náhodou. Využívají nejpokročilejší mechanismy z hazardního průmyslu a behavioralní psychologie, aby nás udržely u obrazovek co nejdéle.
Výsledkem je narušený dopaminový systém, neschopnost soustředění a izolace celé generace. Pokud si neuvědomíme, jak tento byznys model funguje, budeme i nadále jen pasivním produktem v rukách algoritmů.
💬Sledujete u sebe nebo u svých dětí, kolik času denně na sítích strávíte? ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
3 věty, které dětem před zápasem škodí (a čím je okamžitě nahradit) 🛑➡️✅
Určitě to znáte – sedíte v autě cestou na zápas nebo turnaj, chcete malého sportovce podpořit, ale v hlavě naskakují automatické věty. Jenže Jan Mühlfeit v našem rozhovoru varuje před tzv. fixním myšlením.
Když se dítě soustředí výhradně na výsledek, vyvolává to obrovský tlak, zasekává to jeho sebedůvěru a na hřišti z něj dělá „uzlíček nervů“.
Vyzkoušejte před příštím zápasem tuto drobnou změnu v komunikaci:
❌ NE: „Tenhle zápas musíte vyhrát.“
(Fixuje dítě na výsledek a spouští strach ze selhání.)
👉 ANO: „Užij si hru a soustřeď se na to, co ses naučil/a na tréninku.“
❌ NE: „To je lehký soupeř, to dáš.“
(Podceňuje soupeře a v případě nezdaru prohlubuje frustraci.)
👉 ANO: „Viděl/a jsem, jak jsi poctivě makal/a. Věřím, že na hřišti necháš všechno.“
❌ NE: „Hlavně neudělej žádnou chybu!“
(Způsobuje ztuhnutí, protože mozek se soustředí na strach z chyby.)
👉 ANO: „Chyby k tomu patří. Když se nějaká nepovede, poučíme se a jede se dál.“
Jaký je cíl?
Přesunout pozornost dítěte z výsledku na samotný proces a radost ze hry. Protože přesně tam vzniká stav flow, kdy ze sebe dítě dokáže vydat to nejlepší.
💬 Jaké věty zaručeně fungují před zápasem u vás doma? Máte nějaká vlastní povzbudivá slova, která vašemu sportovci pomáhají? Napište nám do komentářů! 👇
📚 Chcete jít v praktických krocích ve výchově ještě dál?
Skvělým průvodcem je také kniha Jak vychovat psychicky odolné děti od neuropsychiatra dr. Daniel Amen a dětského psychologa dr. Charlese Fay. Dává rodičům přesný návod, jak u dětí budovat vnitřní sílu, jak pracovat s emocemi i nezdarem a jak z nich vychovat vyrovnané osobnosti bez zbytečného tlaku na výkon.
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
Sledujte náš kanál laskavavychova a získejte přístup k rozhovorům s předními odborníky, kteří vás podpoří na cestě k vědomé výchově. Hlavně v tom ale nezůstávejte sami – tvoříme bezpečnou komunitu rodičů, protože v tom všichni jedeme společně. ❤️
#laskavavychova #janmuhlfeit #mladysportovec #vychovasportovcu #sportujicideti #sebeduvera #vychovadeti #rodicovstvi #trema #vykonpodtlakem #FirstClass ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
Nestačí jen nastavit pevné limity na mobilu? Proč má aktivní zájem rodiče o digitální život dítěte mnohem větší efekt?
Často jako společnost čekáme, že problém s mobilními telefony a sociálními sítěmi vyřeší někdo za nás. Zavedeme plošný zákaz ve školách, dáme dětem jasný časový limit na obrazovce a myslíme si, že máme splněno.
Jenže vědecká data a praxe ukazují něco úplně jiného.
Výzkumník Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. z týmu IRTIS Masarykovy univerzity upozorňuje, že pouhé nastavování tvrdých hranic a zákazů má velmi omezený přínos. Pokud dítěti telefon zakážeme, často nastupuje tzv. kompenzační efekt – čas na obrazovkách si pak o to intenzivněji dohání po odpolednech a večerech.
Co tedy funguje?
To, čemu se odborně říká aktivní rodičovská mediace:
👉 Upřímný a živý zájem o to, co vaše dítě v digitálním světě vlastně dělá.
👉 Společné rozhovory o možných rizicích a nastavování pravidel chování.
👉 Budování schopnosti seberegulace, aby dítě umělo s technologií pracovat bezpečně i v momentě, kdy nad ním nikdo nestojí.
👉 A v neposlední řadě: vlastní příklad toho, jak s mobilním telefonem doma zacházíme my sami.
Odpovědnost ze sebe nemůžeme přehodit jen na školy nebo ministerstvo. Bez aktivního zapojení rodiny se přístup dětí k technologiím nezmění.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám s dětmi o digitálním světě otevřeně mluvit, nebo spíše narážíte na pevně nastavené limity a zákazy? Napište nám svůj názor do komentářů, zajímá nás vaše zkušenost!
🎥 Celý hloubkový rozhovor s Mgr. Liborem Juhaňákem si můžete pustit ZDARMA na našem YouTube kanálu.
Odkaz na rozhovor najdete v komentáři níže 👇
#rodicovstvi #vychova #technologie #zakazmobilu #skolstvi #liborjuhanak #firstclasscz #karieraapodnikani #seberegulace #deti ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
Sedí vaše dítě v pokojíčku a hraje Roblox? Zpozorněte. 🎮🚨
Pro většinu rodičů je Roblox jen nevinná skládačka kostiček. Místo, kde si děti staví své světy a baví se s kamarády. Jenže pod touto barevnou slupkou se skrývá jedno z největších současných rizik internetu.
Až 70 % případů, které řeší poradna E-Bezpečí pod vedením prof. Kamila Kopeckého, se týká manipulace a vydírání dětí. A predátoři se masivně přesouvají právě tam, kde je dětí nejvíce – do herních platforem.
Jak taková past v Robloxu funguje?
1️⃣ Návnada: Dítěti přistane zpráva s nabídkou zdarma Roboxů (herní měny, po které děti touží).
2️⃣ Podmínka: „Pošli mi fotečku bez trička a já ti je připíšu.“
3️⃣ Riziko: Dítě v 7 letech nemá vyvinutou sexualitu, nerozumí intimitě ani nebezpečí – vidí jen herní odměnu a vyhoví.
Predátoři moc dobře vědí, že rodiče herní chaty nekontrolují tak často jako sociální sítě.
⚠️ Jak své děti v hrách opravdu chránit a jaká pravidla nastavit ještě dnes?
Poslechněte si celý rozhovor s prof. Kamilem Kopeckým na FirstClass Premium, kde probíráme konkrétní kasuistiky i návod, jak vybudovat s dítětem vztah založený na důvěře.
🔗 Odkaz na celou epizodu najdete v biu! ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
Vybavit školy nejmodernější technikou a myslet si, že máme vyhráno? Takhle to nefunguje. ❌📱
Nástup AI mění pravidla hry. Jenže místo toho, abychom řešili, jak naučit mladou generaci skutečně myslet, často se debata redukuje jen na to, jak poznat výstupy z ChatGPT… nebo zda plošně zakázat telefony ve školách.
Opravdu zákaz mobilů zázračně zlepší studijní výsledky a duševní zdraví dětí? 🧠 Vědecká data ukazují mnohem složitější realitu.
A jak je to s populárními aplikacemi na výuku jazyků typu Duolingo? 🦉 Nakolik jde o reálné vzdělávání a nakolik o promyšlené marketingové mechaniky, které staví na návykovosti spíše než na hlubokém naučení látky?
V celém rozhovoru s výzkumníkem Mgr. Bc. Liborem Juhaňákem, Ph.D. (z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity) se dozvíte:
👉 Limitace digitalizace: Proč pouhé vybavení škol technikou lepší výuku nezaručí
👉 Soustředění na testy místo znalostí: Jak jednorázové přijímací zkoušky deformují samotný smysl vzdělávání
👉 Nové výzkumné metody: Co odhaluje sledování očních pohybů (eye-tracking) o porozumění a chybách při čtení
👉 Efektivní učení: Konkrétní vědecky podložené techniky pro rozvoj seberegulace a metakognice
🎥 CELÝ ROZHOVOR ZDARMA sledujte na našem YouTube kanálu!
Odkaz najdete v komentáři níže 👇 ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook