





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
🩺 Měla by mít žena právo zvolit si císařský řez, i když může rodit přirozeně?
Profesor Ladislav Krofta otevřeně říká, že ho roky provázení lidských osudů zásadně proměnily.
Přiznává, že před deseti lety by některé věci nedokázal plně přijmout – například rozhodnutí rodičů přivést na svět a s láskou pečovat o těžce handicapované dítě.
Pohled na rodiny, které toto rozhodnutí nakonec hluboce naplnilo, mu ukázal, že medicína 21. století už nemůže být patriarchální.
Tento hluboký respekt k autonomii a přáním pacientů promítá pan profesor i do svého pohledu na císařský řez. Vaginální porod vnímá jako evolučně extrémně složitý proces a zastává názor, že žena by měla mít právo zvolit si cestu, jakou své dítě přivede na svět. Pokud vidí, že je pro nastávající maminku tato volba klíčová – ať už kvůli obavám, nebo specifickým rizikům – otázku císařského řezu před ní netají ani zbytečně neobchází.
S pacienty jedná jako s rovnými partnery a pomáhá jim projít porodem bezpečně a v souladu s jejich vnitřním nastavením.
Možná je na tom nejcennější právě ta upřímnost a nadhled. Odborník na vrcholu kariéry, který dokáže naslouchat lidem a neustále lidsky i profesně růst.
🎧 Celý rozhovor o moderní perinatologii, respektu a zážitkových porodech najdete na našem kanálu.
💬 Měla by mít žena podle vás právo vybrat si císařský řez, i když může rodit přirozeně? Jak to vidíte vy?
🩺 Měla by mít žena právo zvolit si císařský řez, i když může rodit přirozeně?
Profesor Ladislav Krofta otevřeně říká, že ho roky provázení lidských osudů zásadně proměnily.
Přiznává, že před deseti lety by některé věci nedokázal plně přijmout – například rozhodnutí rodičů přivést na svět a s láskou pečovat o těžce handicapované dítě.
Pohled na rodiny, které toto rozhodnutí nakonec hluboce naplnilo, mu ukázal, že medicína 21. století už nemůže být patriarchální.
Tento hluboký respekt k autonomii a přáním pacientů promítá pan profesor i do svého pohledu na císařský řez. Vaginální porod vnímá jako evolučně extrémně složitý proces a zastává názor, že žena by měla mít právo zvolit si cestu, jakou své dítě přivede na svět. Pokud vidí, že je pro nastávající maminku tato volba klíčová – ať už kvůli obavám, nebo specifickým rizikům – otázku císařského řezu před ní netají ani zbytečně neobchází.
S pacienty jedná jako s rovnými partnery a pomáhá jim projít porodem bezpečně a v souladu s jejich vnitřním nastavením.
Možná je na tom nejcennější právě ta upřímnost a nadhled. Odborník na vrcholu kariéry, který dokáže naslouchat lidem a neustále lidsky i profesně růst.
🎧 Celý rozhovor o moderní perinatologii, respektu a zážitkových porodech najdete na našem kanálu.
💬 Měla by mít žena podle vás právo vybrat si císařský řez, i když může rodit přirozeně? Jak to vidíte vy?
...
🎾 Možná hledáte v životě nějakou hlubokou pravdu. A celý ten smysl zatím přilétá na vaši stranu kurtu — vy ho jen pořád přehlížíte.
V našem podcastu mluví Jiří Charvát o tom, jak se na život začal dívat, když se vzdal hledání. Život je podle něj jako tenisový zápas. Pořád vám něco přilétá. Vy to odpálíte. Druhá strana zareaguje. A pinkáte si spolu dál.
Být člověkem podle Charváta znamená prostě reagovat na to, co k vám přichází. Nic víc, nic míň.
Většinu vašeho stresu si vyrábíte sami. Tím, jak křečovitě se snažíte každý míček odehrát perfektně. Vyhrát. Mít to pod kontrolou. Přitom Charvát říká, že o vítězství vůbec nejde. Stačí být v zápase.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak hrajete svůj zápas vy? Jste v klidu, nebo se kvůli každému míčku stresujete?
🎾 Možná hledáte v životě nějakou hlubokou pravdu. A celý ten smysl zatím přilétá na vaši stranu kurtu — vy ho jen pořád přehlížíte.
V našem podcastu mluví Jiří Charvát o tom, jak se na život začal dívat, když se vzdal hledání. Život je podle něj jako tenisový zápas. Pořád vám něco přilétá. Vy to odpálíte. Druhá strana zareaguje. A pinkáte si spolu dál.
Být člověkem podle Charváta znamená prostě reagovat na to, co k vám přichází. Nic víc, nic míň.
Většinu vašeho stresu si vyrábíte sami. Tím, jak křečovitě se snažíte každý míček odehrát perfektně. Vyhrát. Mít to pod kontrolou. Přitom Charvát říká, že o vítězství vůbec nejde. Stačí být v zápase.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak hrajete svůj zápas vy? Jste v klidu, nebo se kvůli každému míčku stresujete?
...
👨👩👧 Když je vám třicet, máte úplně jiné priority než rodinu. A pak se jednou ohlédnete a můžete litovat.
O tomhle mluví profesor Ladislav Krofta, gynekolog a porodník z pražského Podolí (UPMD). Sám přiznává, že když mu bylo třicet, díval se na svět jinak a měl jiné priority. Mladý člověk to tak má a je to pochopitelné.
Teprve s odstupem let podle něj doceníme, co je doopravdy zásadní. Že tím nejdůležitějším bývá nakonec rodina a děti.
Háček je v tom, že tahle pozdní moudrost přichází ve chvíli, kdy už se k některým rozhodnutím nedá vrátit. Reprodukční chování se za poslední dekádu a půl výrazně proměnilo. A profesor Krofta upozorňuje, že pokud té změně neporozumíme, dopadne to špatně.
Nejde o to nikoho honit nebo soudit, kdy a jestli vůbec mít děti. Spíš o pozvání zamyslet se nad tím dřív, než nám rozhodne čas za nás.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Myslíte, že některé věci v životě doceníme až zpětně, když už je pozdě je změnit? Zajímá nás váš názor, podělte se o něj s námi v komentáři👇
👨👩👧 Když je vám třicet, máte úplně jiné priority než rodinu. A pak se jednou ohlédnete a můžete litovat.
O tomhle mluví profesor Ladislav Krofta, gynekolog a porodník z pražského Podolí (UPMD). Sám přiznává, že když mu bylo třicet, díval se na svět jinak a měl jiné priority. Mladý člověk to tak má a je to pochopitelné.
Teprve s odstupem let podle něj doceníme, co je doopravdy zásadní. Že tím nejdůležitějším bývá nakonec rodina a děti.
Háček je v tom, že tahle pozdní moudrost přichází ve chvíli, kdy už se k některým rozhodnutím nedá vrátit. Reprodukční chování se za poslední dekádu a půl výrazně proměnilo. A profesor Krofta upozorňuje, že pokud té změně neporozumíme, dopadne to špatně.
Nejde o to nikoho honit nebo soudit, kdy a jestli vůbec mít děti. Spíš o pozvání zamyslet se nad tím dřív, než nám rozhodne čas za nás.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Myslíte, že některé věci v životě doceníme až zpětně, když už je pozdě je změnit? Zajímá nás váš názor, podělte se o něj s námi v komentáři👇
...
V roce 2002 obletěla svět studie WHI. Vyděsila a od hormonální léčby odradila celou generaci žen. Strach z ní bohužel přetrvává dodnes. Novinové titulky tehdy ale interpretovaly čísla špatně.
Hormonální léčba přitom může být pro ženy v perimenopauze (období hormonálních změn probíhající nejčastěji od 40 do 50 let věku) naopak velmi nápomocná.
Edukační obsah. Nenahrazuje konzultaci s lékařem.
V roce 2002 obletěla svět studie WHI. Vyděsila a od hormonální léčby odradila celou generaci žen. Strach z ní bohužel přetrvává dodnes. Novinové titulky tehdy ale interpretovaly čísla špatně.
Hormonální léčba přitom může být pro ženy v perimenopauze (období hormonálních změn probíhající nejčastěji od 40 do 50 let věku) naopak velmi nápomocná.
Edukační obsah. Nenahrazuje konzultaci s lékařem.
...
🧘♀️ Co dokáže zmenšit vám mozek? Stres. A co ho zase vrátí do původního stavu? Něco, co znáte celý život — a možná to podceňujete.
Existuje jedna jediná technika, která má v kontrolovaných studiích lepší výsledky než kterýkoliv jiný psychoterapeutický směr nebo disciplína.
Jde o meditaci — konkrétně její formu zvanou mindfulness, tedy meditaci všímavosti. V našem podcastu o ní mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. — a co dokáže s tělem, zní skoro neuvěřitelně. 🤯
Začněme druhou stranou. Chronický stres má dnes ve vědě jasně prokázanou souvislost s vážnými nemocemi — od cukrovky druhého typu přes roztroušenou sklerózu až po nádorová onemocnění. Stres reálně mění hormony, oslabuje imunitu a zmenšuje struktury v mozku, které řídí paměť a učení.
A meditace mindfulness dokáže podle ověřených studií dělat opak. Posiluje imunitu, vyvažuje hormonální systém, podporuje růst nových neuronů a zvětšování šedé hmoty v mozku. Jednoduše řečeno — tělo i mozek se mohou opravovat zpátky. 🧠
A nestojí to ani korunu.
🎧 Proč meditace mindfulness funguje líp než většina psychoterapeutických směrů — a co konkrétně dělá s mozkem a tělem — vysvětluje docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Zkoušeli jste někdy meditaci? A co na ní říkáte?
🧘♀️ Co dokáže zmenšit vám mozek? Stres. A co ho zase vrátí do původního stavu? Něco, co znáte celý život — a možná to podceňujete.
Existuje jedna jediná technika, která má v kontrolovaných studiích lepší výsledky než kterýkoliv jiný psychoterapeutický směr nebo disciplína.
Jde o meditaci — konkrétně její formu zvanou mindfulness, tedy meditaci všímavosti. V našem podcastu o ní mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. — a co dokáže s tělem, zní skoro neuvěřitelně. 🤯
Začněme druhou stranou. Chronický stres má dnes ve vědě jasně prokázanou souvislost s vážnými nemocemi — od cukrovky druhého typu přes roztroušenou sklerózu až po nádorová onemocnění. Stres reálně mění hormony, oslabuje imunitu a zmenšuje struktury v mozku, které řídí paměť a učení.
A meditace mindfulness dokáže podle ověřených studií dělat opak. Posiluje imunitu, vyvažuje hormonální systém, podporuje růst nových neuronů a zvětšování šedé hmoty v mozku. Jednoduše řečeno — tělo i mozek se mohou opravovat zpátky. 🧠
A nestojí to ani korunu.
🎧 Proč meditace mindfulness funguje líp než většina psychoterapeutických směrů — a co konkrétně dělá s mozkem a tělem — vysvětluje docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Zkoušeli jste někdy meditaci? A co na ní říkáte?
...
📚 V českém školství je dnes podle neurologa Martina Stránského (autora fascinující knihy Vzestup a pád lidské mysli) naprostý chaos. A přesto v něm učí lidé, kteří si od nás všech zaslouží upřímné poděkování.
V našem podcastu doktor Stránský popisuje stav českého školství úplně otevřeně. Administrativní zmatek. Logistické trable. Psychický tlak. Tisíce učitelů a učitelek se ráno postaví před třídu, aniž by věděli, podle jaké metodiky se má vlastně učit, jaký nástroj mohou nebo nemají použít a co se po nich bude příští měsíc chtít.
A přesto pořád stojí ve třídě. Připravují, opravují, vysvětlují. Věnují čas dětem, které mají to štěstí, a dětem, které ho nemají. Učí v běžných školách, v ústavech a domovech pro postižené. Sám Stránský říká, že je zázrak, jak málo to celé skřípe — vzhledem k tomu, jak málo podpory naši učitelé reálně mají.
A dodává jednu silnou větu z vlastní zkušenosti. Procestoval mnoho zemí. A nikde neviděl takový odstup mezi státem a vlastním školstvím, jako vidí dnes u nás.
🎧 Celý rozhovor s doktorem Stránským o digitalizaci, vzdělávání a o tom, kam směřujeme jako společnost, najdete na našem youtube kanálu.
📖 Kniha Vzestup a pád lidské mysli právě vyšla v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli
💬 Znáte ve svém okolí učitele nebo učitelku, kterým byste chtěli poděkovat?
📚 V českém školství je dnes podle neurologa Martina Stránského (autora fascinující knihy Vzestup a pád lidské mysli) naprostý chaos. A přesto v něm učí lidé, kteří si od nás všech zaslouží upřímné poděkování.
V našem podcastu doktor Stránský popisuje stav českého školství úplně otevřeně. Administrativní zmatek. Logistické trable. Psychický tlak. Tisíce učitelů a učitelek se ráno postaví před třídu, aniž by věděli, podle jaké metodiky se má vlastně učit, jaký nástroj mohou nebo nemají použít a co se po nich bude příští měsíc chtít.
A přesto pořád stojí ve třídě. Připravují, opravují, vysvětlují. Věnují čas dětem, které mají to štěstí, a dětem, které ho nemají. Učí v běžných školách, v ústavech a domovech pro postižené. Sám Stránský říká, že je zázrak, jak málo to celé skřípe — vzhledem k tomu, jak málo podpory naši učitelé reálně mají.
A dodává jednu silnou větu z vlastní zkušenosti. Procestoval mnoho zemí. A nikde neviděl takový odstup mezi státem a vlastním školstvím, jako vidí dnes u nás.
🎧 Celý rozhovor s doktorem Stránským o digitalizaci, vzdělávání a o tom, kam směřujeme jako společnost, najdete na našem youtube kanálu.
📖 Kniha Vzestup a pád lidské mysli právě vyšla v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli
💬 Znáte ve svém okolí učitele nebo učitelku, kterým byste chtěli poděkovat?
...
🔥 Co je dneska pro nás úplně normální, by dřív nikdo neudělal.
V našem podcastu o tom mluví Karin Fuentesová, zakladatelka firmy Digitoo. Říká, že jsme se posunuli do bodu, kdy pomluvy, povrchnost a porušování slibů bereme jako standard. A přitom slovo, které člověk dá, by mělo mít svou váhu.
A jednu nadějnou věc dodává. Změna podle ní začíná u dětí. V kontaktu s přírodou, v dovednostech, na které jsme my dospělí už dávno zapomněli.
🎧 Celý rozhovor o hodnotách, AI a generaci, která to možná napraví, najdete na našem kanálu.
💬 Souhlasíte? Nebo je to věčný stesk každé generace nad tou další?
🔥 Co je dneska pro nás úplně normální, by dřív nikdo neudělal.
V našem podcastu o tom mluví Karin Fuentesová, zakladatelka firmy Digitoo. Říká, že jsme se posunuli do bodu, kdy pomluvy, povrchnost a porušování slibů bereme jako standard. A přitom slovo, které člověk dá, by mělo mít svou váhu.
A jednu nadějnou věc dodává. Změna podle ní začíná u dětí. V kontaktu s přírodou, v dovednostech, na které jsme my dospělí už dávno zapomněli.
🎧 Celý rozhovor o hodnotách, AI a generaci, která to možná napraví, najdete na našem kanálu.
💬 Souhlasíte? Nebo je to věčný stesk každé generace nad tou další?
...
Tento výrok mírného a laskavého psychologa Milana Studničky zní na první poslech drsně. Vždyť dnes a denně slyšíme, jak je respektující výchova k dětem klíčová! Jenže Milan Studnička v našem novém rozhovorupojmenoval past, do které se chytily tisíce moderních maminek.
Co je ten největší problém?
Maminky často vyžadují respektující přístup k dětem, oňuňávají je, ale naprosto nerespektují své vlastní chlapy. Táta má doma podle nich „zastaralé“ názory, tak ho před dětmi opravují, vyčítají mu každé ostřejší slovo a nenechají ho být tátou.
A teď se podívejme, co z téhle „respektující“ rovnice vzniká:
Dítě ztrácí k tátovi úctu. Vidí, že táta není sám sebou, protože se neustále ohlíží na mámu, jestli nebude naštvaná.
Dítě přebírá roli šéfa. Když z respektu děláme to, že se dítěte neustále ptáme, jestli chce „banánek takovej nebo makovej“, nabyde dojmu, že rodiče jsou tu jen od toho, aby mu sloužili.
Skutečný respektující přístup totiž začíná u partnerů. Pokud máma nerespektuje tátu (a naopak), dítě v rodině necítí bezpečí a pevnou půdu pod nohama. Začne si prostor a pozornost vynucovat agresí, vzdorem nebo amoky.
Respekt k dítěti neznamená, že mu ve všem vyhovíme a budeme s ním diskutovat jako s dospělým parťákem. Respekt k dítěti znamená, že uneseš jeho emoce, ale jako pevný, silný a klidný rodič mu nastavíš jasné hranice hry.
Chcete, aby respekt ve vaší rodině opravdu fungoval a děti vám nepřerůstaly přes hlavu?
🎧 Celý rozhovor s Milanem Studničkou plný konkrétních návodů z psychologické praxe najdete právě teď v naší online knihovně:
Napište nám do komentářů 👇 Vidíte to kolem sebe taky? Že se víc respektují přání dětí než názor vlastního partnera?
Tento výrok mírného a laskavého psychologa Milana Studničky zní na první poslech drsně. Vždyť dnes a denně slyšíme, jak je respektující výchova k dětem klíčová! Jenže Milan Studnička v našem novém rozhovorupojmenoval past, do které se chytily tisíce moderních maminek.
Co je ten největší problém?
Maminky často vyžadují respektující přístup k dětem, oňuňávají je, ale naprosto nerespektují své vlastní chlapy. Táta má doma podle nich „zastaralé“ názory, tak ho před dětmi opravují, vyčítají mu každé ostřejší slovo a nenechají ho být tátou.
A teď se podívejme, co z téhle „respektující“ rovnice vzniká:
Dítě ztrácí k tátovi úctu. Vidí, že táta není sám sebou, protože se neustále ohlíží na mámu, jestli nebude naštvaná.
Dítě přebírá roli šéfa. Když z respektu děláme to, že se dítěte neustále ptáme, jestli chce „banánek takovej nebo makovej“, nabyde dojmu, že rodiče jsou tu jen od toho, aby mu sloužili.
Skutečný respektující přístup totiž začíná u partnerů. Pokud máma nerespektuje tátu (a naopak), dítě v rodině necítí bezpečí a pevnou půdu pod nohama. Začne si prostor a pozornost vynucovat agresí, vzdorem nebo amoky.
Respekt k dítěti neznamená, že mu ve všem vyhovíme a budeme s ním diskutovat jako s dospělým parťákem. Respekt k dítěti znamená, že uneseš jeho emoce, ale jako pevný, silný a klidný rodič mu nastavíš jasné hranice hry.
Chcete, aby respekt ve vaší rodině opravdu fungoval a děti vám nepřerůstaly přes hlavu?
🎧 Celý rozhovor s Milanem Studničkou plný konkrétních návodů z psychologické praxe najdete právě teď v naší online knihovně:
Napište nám do komentářů 👇 Vidíte to kolem sebe taky? Že se víc respektují přání dětí než názor vlastního partnera?
...




👨👩👧 Když je vám třicet, máte úplně jiné priority než rodinu. A pak se jednou ohlédnete a můžete litovat.
O tomhle mluví profesor Ladislav Krofta, gynekolog a porodník z pražského Podolí (UPMD). Sám přiznává, že když mu bylo třicet, díval se na svět jinak a měl jiné priority. Mladý člověk to tak má a je to pochopitelné.
Teprve s odstupem let podle něj doceníme, co je doopravdy zásadní. Že tím nejdůležitějším bývá nakonec rodina a děti.
Háček je v tom, že tahle pozdní moudrost přichází ve chvíli, kdy už se k některým rozhodnutím nedá vrátit. Reprodukční chování se za poslední dekádu a půl výrazně proměnilo. A profesor Krofta upozorňuje, že pokud té změně neporozumíme, dopadne to špatně.
Nejde o to nikoho honit nebo soudit, kdy a jestli vůbec mít děti. Spíš o pozvání zamyslet se nad tím dřív, než nám rozhodne čas za nás.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Myslíte, že některé věci v životě doceníme až zpětně, když už je pozdě je změnit? Zajímá nás váš názor, podělte se o něj s námi v komentáři👇 ... See MoreSee Less
32 CommentsComment on Facebook
V roce 2002 obletěla svět studie WHI. Vyděsila a od hormonální léčby odradila celou generaci žen. Strach z ní bohužel přetrvává dodnes. Novinové titulky tehdy ale interpretovaly čísla špatně.
Hormonální léčba přitom může být pro ženy v perimenopauze (období hormonálních změn probíhající nejčastěji od 40 do 50 let věku) naopak velmi nápomocná.
Edukační obsah. Nenahrazuje konzultaci s lékařem. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Už se vám někdy stalo, že jste v životě narazili na stejný typ člověka, prožili stejné zklamání nebo udělali tu samou chybu a unaveně si řekli: „Já mám prostě v životě smůlu, je to můj osud“?
Slavný psycholog C. G. Jung kdysi řekl, že dokud nepochopíme, co se skrývá hluboko v našem nitru, budeme tyhle opakující se rány svádět právě na osud. Ve skutečnosti ale jen nevědomky řídíme auto podle mapy, kterou nám v dětství nakreslil někdo jiný.
Často si myslíme, jak skvěle to zvládáme. Zatneme zuby, vybudujeme kariéru, usmíváme se a tváříme se, že jsme nad věcí. Jenže naše tělo si pamatuje každou spolknutou křivdu, každou slzu, kterou jsme raději schovali, i každý vztek, který jsme v sobě udusili. A když už to tělo dál neunese, začne křičet skrze úzkosti, vyhoření nebo nevysvětlitelnou bolest.
Napište nám do komentářů, pokud máte odvahu k upřímnosti: Co v sobě právě teď dusíte, protože se bojíte, že když to pustíte ven, rozsypete se? Stojí ty vaše vnitřní zdi za tu samotu, kterou kvůli nim prožíváte? 👇
Pojďme otevřít diskuzi, která má skutečný smysl. Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou na vás už čeká na našem kanálu. ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
🧘♀️ Co dokáže zmenšit vám mozek? Stres. A co ho zase vrátí do původního stavu? Něco, co znáte celý život — a možná to podceňujete.
Existuje jedna jediná technika, která má v kontrolovaných studiích lepší výsledky než kterýkoliv jiný psychoterapeutický směr nebo disciplína.
Jde o meditaci — konkrétně její formu zvanou mindfulness, tedy meditaci všímavosti. V našem podcastu o ní mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. — a co dokáže s tělem, zní skoro neuvěřitelně. 🤯
Začněme druhou stranou. Chronický stres má dnes ve vědě jasně prokázanou souvislost s vážnými nemocemi — od cukrovky druhého typu přes roztroušenou sklerózu až po nádorová onemocnění. Stres reálně mění hormony, oslabuje imunitu a zmenšuje struktury v mozku, které řídí paměť a učení.
A meditace mindfulness dokáže podle ověřených studií dělat opak. Posiluje imunitu, vyvažuje hormonální systém, podporuje růst nových neuronů a zvětšování šedé hmoty v mozku. Jednoduše řečeno — tělo i mozek se mohou opravovat zpátky. 🧠
A nestojí to ani korunu.
🎧 Proč meditace mindfulness funguje líp než většina psychoterapeutických směrů — a co konkrétně dělá s mozkem a tělem — vysvětluje docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Zkoušeli jste někdy meditaci? A co na ní říkáte? ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
📚 V českém školství je dnes podle neurologa Martina Stránského (autora fascinující knihy Vzestup a pád lidské mysli) naprostý chaos. A přesto v něm učí lidé, kteří si od nás všech zaslouží upřímné poděkování.
V našem podcastu doktor Stránský popisuje stav českého školství úplně otevřeně. Administrativní zmatek. Logistické trable. Psychický tlak. Tisíce učitelů a učitelek se ráno postaví před třídu, aniž by věděli, podle jaké metodiky se má vlastně učit, jaký nástroj mohou nebo nemají použít a co se po nich bude příští měsíc chtít.
A přesto pořád stojí ve třídě. Připravují, opravují, vysvětlují. Věnují čas dětem, které mají to štěstí, a dětem, které ho nemají. Učí v běžných školách, v ústavech a domovech pro postižené. Sám Stránský říká, že je zázrak, jak málo to celé skřípe — vzhledem k tomu, jak málo podpory naši učitelé reálně mají.
A dodává jednu silnou větu z vlastní zkušenosti. Procestoval mnoho zemí. A nikde neviděl takový odstup mezi státem a vlastním školstvím, jako vidí dnes u nás.
🎧 Celý rozhovor s doktorem Stránským o digitalizaci, vzdělávání a o tom, kam směřujeme jako společnost, najdete na našem youtube kanálu.
📖 Kniha Vzestup a pád lidské mysli právě vyšla v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli
💬 Znáte ve svém okolí učitele nebo učitelku, kterým byste chtěli poděkovat? ... See MoreSee Less
37 CommentsComment on Facebook
🔥 Co je dneska pro nás úplně normální, by dřív nikdo neudělal.
V našem podcastu o tom mluví Karin Fuentesová, zakladatelka firmy Digitoo. Říká, že jsme se posunuli do bodu, kdy pomluvy, povrchnost a porušování slibů bereme jako standard. A přitom slovo, které člověk dá, by mělo mít svou váhu.
A jednu nadějnou věc dodává. Změna podle ní začíná u dětí. V kontaktu s přírodou, v dovednostech, na které jsme my dospělí už dávno zapomněli.
🎧 Celý rozhovor o hodnotách, AI a generaci, která to možná napraví, najdete na našem kanálu.
💬 Souhlasíte? Nebo je to věčný stesk každé generace nad tou další? ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook