





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Probděli jste půlku noci a první, co vás napadne, je dospat to ráno? Chyba, která vám spánek spolehlivě zničí i na další dny.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu vysvětluje, proč je ranní budík tou nejlepší záchranou pro každého nespavce:
⏰ Zákon spánkového tlaku:
Když v noci dvě hodiny bdíte a ráno si přispíte do deseti, tělo se sice na chvíli uklidní, ale vymažete tím přirozený spánkový deficit. Večer pak tělo nebude mít dostatečný „hlad po spánku“ a celý začarovaný kruh se zopakuje.
☀️ Vstaňte v obvyklý čas za každou cenu:
I když jste v noci dvě hodiny koukali do tmy, vstaňte v šest ráno přesně tak, jak jste zvyklí. Ráno zachytíte kritické světelné okno pro nastavení vnitřních hodin a za pár dní se tělo samo přenastaví a začne v noci spát.
Zkoušíte probdělé noci dospávat, nebo se raději překonáte a vstanete na budík? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o biorytmech, lécích a KBT technikách najdete na YouTube kanálu First Class!
Probděli jste půlku noci a první, co vás napadne, je dospat to ráno? Chyba, která vám spánek spolehlivě zničí i na další dny.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu vysvětluje, proč je ranní budík tou nejlepší záchranou pro každého nespavce:
⏰ Zákon spánkového tlaku:
Když v noci dvě hodiny bdíte a ráno si přispíte do deseti, tělo se sice na chvíli uklidní, ale vymažete tím přirozený spánkový deficit. Večer pak tělo nebude mít dostatečný „hlad po spánku“ a celý začarovaný kruh se zopakuje.
☀️ Vstaňte v obvyklý čas za každou cenu:
I když jste v noci dvě hodiny koukali do tmy, vstaňte v šest ráno přesně tak, jak jste zvyklí. Ráno zachytíte kritické světelné okno pro nastavení vnitřních hodin a za pár dní se tělo samo přenastaví a začne v noci spát.
Zkoušíte probdělé noci dospávat, nebo se raději překonáte a vstanete na budík? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o biorytmech, lécích a KBT technikách najdete na YouTube kanálu First Class!
Víte, jaká je nejhorší noční můra každého cyklisty? Že až jednou umře, jeho partnerka prodá jeho vybavení přesně za tu cenu, o které jí celou dobu tvrdil, že ho koupil! 😅
Zní to jako úsměvný vtip, ale ve skutečnosti jde o ukázkový příklad fenoménu, kterému se říká finanční nevěra. Podle zkušeností z praxe k ní dochází zhruba v každém osmém až desátém vztahu. Nejde o žádné tajné románky, ale o zatajování skutečných výdajů, skryté účty nebo lhaní o pravé ceně pořízených věcí.
Představte si to v praxi: Splníte si sen a koupíte si nadupané sportovní kolo za 200 tisíc korun. Doma ale raději mezi řečí utrousíte, že stálo sotva třicet, aby nebyl oheň na střeše. Říct pravdu by totiž znamenalo postavit se problému čelem a vysvětlit, že jste tyto peníze raději investovali do svého koníčku, než abyste za ně vzali partnerku na dovolenou. Úplně stejně to funguje i s drahými kabelkami, oblečením nebo nečekanými útratami za zábavu.
I když taková „milosrdná lež“ o ceně možná zachrání klidný večer, ukazuje to na jednu zásadní věc – bojíte se s partnerem mluvit o svých skutečných snech a společných prioritách.
Přiznejte se... už jste někdy doma cenu nějaké své „srdcovky“ tak trochu zatajili nebo zaokrouhlili směrem dolů? 👇 Napište do komentářů, u čeho máte největší tendenci mlžit!
Víte, jaká je nejhorší noční můra každého cyklisty? Že až jednou umře, jeho partnerka prodá jeho vybavení přesně za tu cenu, o které jí celou dobu tvrdil, že ho koupil! 😅
Zní to jako úsměvný vtip, ale ve skutečnosti jde o ukázkový příklad fenoménu, kterému se říká finanční nevěra. Podle zkušeností z praxe k ní dochází zhruba v každém osmém až desátém vztahu. Nejde o žádné tajné románky, ale o zatajování skutečných výdajů, skryté účty nebo lhaní o pravé ceně pořízených věcí.
Představte si to v praxi: Splníte si sen a koupíte si nadupané sportovní kolo za 200 tisíc korun. Doma ale raději mezi řečí utrousíte, že stálo sotva třicet, aby nebyl oheň na střeše. Říct pravdu by totiž znamenalo postavit se problému čelem a vysvětlit, že jste tyto peníze raději investovali do svého koníčku, než abyste za ně vzali partnerku na dovolenou. Úplně stejně to funguje i s drahými kabelkami, oblečením nebo nečekanými útratami za zábavu.
I když taková „milosrdná lež“ o ceně možná zachrání klidný večer, ukazuje to na jednu zásadní věc – bojíte se s partnerem mluvit o svých skutečných snech a společných prioritách.
Přiznejte se... už jste někdy doma cenu nějaké své „srdcovky“ tak trochu zatajili nebo zaokrouhlili směrem dolů? 👇 Napište do komentářů, u čeho máte největší tendenci mlžit!
Tento tichý, toxický imperativ si v sobě nosí obrovské množství z nás. Ne vždy si ho uvědomujeme nahlas, ale řídí naše dny:
Vyčítáme si každých deset minut, kdy jen tak sedíme a koukáme do prázdna.
Zavalujeme se úkoly, sportem i projekty, jen abychom nezůstali sami se sebou.
Naše vlastní sebevědomí stojí a padá s odškrtanými položkami na to-do listu.
Jak v našem podcastu vysvětluje psycholog PhDr. Jan Benda, západní kultura nás vytrénovala v režimu „dělání“. Jenže jsme úplně zapomněli na rozměr pouhého „bytí“. Být pro nás začalo znamenat selhání a pocit viny.
Skutečná hodnota člověka přitom nekončí ve chvíli, kdy odloží práci.
💬 Otázka na tělo do komentářů:
Míváte někdy pocit viny, když o víkendu nebo po práci doslova „nic neděláte“? Napište mi upřímně ANO nebo NE.
📲 Uložte si tento příspěvek, až budete příště potřebovat připomenout, že vaše hodnota není v tabulkách ani výkonech.
🎧 Celý rozhovor o tom, jak se zbavit vnitřního kritika a tlaku na výkon, si můžete poslechnout na FirstClass.cz/residlo. Odkaz najdete v biu!
Tento tichý, toxický imperativ si v sobě nosí obrovské množství z nás. Ne vždy si ho uvědomujeme nahlas, ale řídí naše dny:
Vyčítáme si každých deset minut, kdy jen tak sedíme a koukáme do prázdna.
Zavalujeme se úkoly, sportem i projekty, jen abychom nezůstali sami se sebou.
Naše vlastní sebevědomí stojí a padá s odškrtanými položkami na to-do listu.
Jak v našem podcastu vysvětluje psycholog PhDr. Jan Benda, západní kultura nás vytrénovala v režimu „dělání“. Jenže jsme úplně zapomněli na rozměr pouhého „bytí“. Být pro nás začalo znamenat selhání a pocit viny.
Skutečná hodnota člověka přitom nekončí ve chvíli, kdy odloží práci.
💬 Otázka na tělo do komentářů:
Míváte někdy pocit viny, když o víkendu nebo po práci doslova „nic neděláte“? Napište mi upřímně ANO nebo NE.
📲 Uložte si tento příspěvek, až budete příště potřebovat připomenout, že vaše hodnota není v tabulkách ani výkonech.
🎧 Celý rozhovor o tom, jak se zbavit vnitřního kritika a tlaku na výkon, si můžete poslechnout na FirstClass.cz/residlo. Odkaz najdete v biu!
🧬 Univerzální lék na rakovinu nebude. Ale naděje nikdy nebyla větší.
„Bude někdy existovat univerzální lék na rakovinu? Ne. Protože rakovina není jedna nemoc. Je to tak široká paleta onemocnění, že nemůže existovat jeden lék. Ale může existovat tak široká paleta léků, že lidé už na ni za pár let nemusí umírat.“ — doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Když zazní slovo onkologie, první reakcí bývá strach a pocit bezmoci. Data a moderní věda však mluví jasně: zažíváme obrovský boom léčby a prognóza pacientů se zásadně mění.
Přední český pneumoonkolog docent Jiří Votruba v rozhovoru vysvětluje, proč je naivní čekat na jednu „zázračnou pilulku“, ale zároveň dává důvod k hluboké víře v medicínu:
🌱 V čem spočívá ten obrovský posun?
✅ Už to není jen chemoterapie: Dříve byla systémová léčba vnímána v podstatě pouze jako chemoterapie. Dnes máme k dispozici precizní cílenou (terčovou) léčbu, která míří přesně na konkrétní genetickou chybu v buňce a umí ji vyřadit.
✅ Imunoterapie mění pravidla hry: Nádorové buňky se umí geniálně skrývat před obranyschopností těla. Věda se ale naučila toto maskování prolomit a vystavit nádor napospas naší vlastní imunitě.
✅ Čísla stoupají: Ještě před 20 lety přežívala 5 let zhruba pětina pacientů (20 %). Dnes je to téměř 33 % celkově – a u včasných stádií se bavíme o nesrovnatelně vyšších šancích.
✅ Onemocnění držíme na uzdě: I u pokročilých stádií dnes lékaři dokážou z mnoha dříve fatálních stavů udělat dlouhodobě kontrolovanou diagnózu, se kterou lze žít.
Jak říká sám pan docent: „Ne že bychom vyhrávali, to v žádném případě. Ale už tak strašně neprohráváme.“
Neztrácejte víru, nevzdávejte to a věřte odborníkům, kteří mají dnes v rukou možnosti, o nichž se před lety nikomu ani nesnilo.
💬 Otázka pro vás:
Vnímáte v posledních letech, jak se přístup k léčbě i naděje posouvají dopředu? Pokud jste si vy nebo vaši blízcí touto cestou prošli, co vám v průběhu léčby dávalo největší sílu?
🎧 Celý rozhovor s docentem Votrubou najdete na našem kanálu.
🧬 Univerzální lék na rakovinu nebude. Ale naděje nikdy nebyla větší.
„Bude někdy existovat univerzální lék na rakovinu? Ne. Protože rakovina není jedna nemoc. Je to tak široká paleta onemocnění, že nemůže existovat jeden lék. Ale může existovat tak široká paleta léků, že lidé už na ni za pár let nemusí umírat.“ — doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Když zazní slovo onkologie, první reakcí bývá strach a pocit bezmoci. Data a moderní věda však mluví jasně: zažíváme obrovský boom léčby a prognóza pacientů se zásadně mění.
Přední český pneumoonkolog docent Jiří Votruba v rozhovoru vysvětluje, proč je naivní čekat na jednu „zázračnou pilulku“, ale zároveň dává důvod k hluboké víře v medicínu:
🌱 V čem spočívá ten obrovský posun?
✅ Už to není jen chemoterapie: Dříve byla systémová léčba vnímána v podstatě pouze jako chemoterapie. Dnes máme k dispozici precizní cílenou (terčovou) léčbu, která míří přesně na konkrétní genetickou chybu v buňce a umí ji vyřadit.
✅ Imunoterapie mění pravidla hry: Nádorové buňky se umí geniálně skrývat před obranyschopností těla. Věda se ale naučila toto maskování prolomit a vystavit nádor napospas naší vlastní imunitě.
✅ Čísla stoupají: Ještě před 20 lety přežívala 5 let zhruba pětina pacientů (20 %). Dnes je to téměř 33 % celkově – a u včasných stádií se bavíme o nesrovnatelně vyšších šancích.
✅ Onemocnění držíme na uzdě: I u pokročilých stádií dnes lékaři dokážou z mnoha dříve fatálních stavů udělat dlouhodobě kontrolovanou diagnózu, se kterou lze žít.
Jak říká sám pan docent: „Ne že bychom vyhrávali, to v žádném případě. Ale už tak strašně neprohráváme.“
Neztrácejte víru, nevzdávejte to a věřte odborníkům, kteří mají dnes v rukou možnosti, o nichž se před lety nikomu ani nesnilo.
💬 Otázka pro vás:
Vnímáte v posledních letech, jak se přístup k léčbě i naděje posouvají dopředu? Pokud jste si vy nebo vaši blízcí touto cestou prošli, co vám v průběhu léčby dávalo největší sílu?
🎧 Celý rozhovor s docentem Votrubou najdete na našem kanálu.
🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost.
🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost.
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích.
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích.
🔥 MYSLÍTE SI, ŽE MÁTE MÁLO BÍLKOVIN? ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK ŽIJETE!
Útočí na vás v supermarketu ze všech stran „proteinové“ verze běžných potravin? Výživový specialista Mgr. Jan Caha, Ph.D. v rozhovoru poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co nám tvrdí reklama, a tím, co říkají reálná data:
🥐 Nápis „PROTEIN“ jako prodejní trik
Označení proteinový nemá v legislativě žádnou přísnou definici. Výrobce může toto slovo napsat v podstatě i na obyčejný rohlík, udělal z něj lákavý produkt a zvedl jeho prodejní cenu.
📊 Máte z běžné stravy bílkovin dostatek?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje běžné neaktivní populaci 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Průměrný dospělý člověk u nás přijímá 1,0 až 1,2 g/kg. Pokud vedete sedavý život a moc nesportujete, bílkovin z běžné stravy máte dost a připlácet za speciální etikety pro vás nemá smysl.
⚠️ ALE POZOR – Druhá strana mince:
Jakmile ale pravidelně cvičíte, nabíráte svaly, jste ve stresu nebo je vám nad 50 let, vaše potřeba skokově stoupá na 1,6 až 2,0 g na kg hmotnosti! A v této skupině už naopak většina lidí potřebné množství z běžného jídelníčku nepokryje.
🎬 Chcete vědět, jak si správně spočítat vlastní příjem a z jakých zdrojů bílkoviny čerpat?
Sledujte celý rozhovor s Janem Cahou na našem kanálu! Krátkou ukázku najdete také na našem YouTube kanálu.
🤝 TVOŘTE DALŠÍ ROZHOVORY SPOLU S NÁMI!
Záleží nám na tom, co vás skutečně zajímá nebo trápí. Další rozhovory a témata chceme chystat přímo podle vás – vaše zkušenosti a dotazy jsou pro nás hlavním vodítkem.
💬 Napište nám do komentářů:
✅ Kolik bílkovin denně přijímáte vy a daří se vám je přijímat z běžného jídla?
✅ Jaká otázka ohledně cvičení, výživy nebo zdraví vás právě teď nejvíce trápí?
✅ Na co byste rádi znali odpověď v některém z dalších dílů a o čem by se mělo mluvit více?
Všechny vaše komentáře poctivě čteme a ty nejzajímavější dotazy vezmeme a položíme odborníkům v příštích rozhovorech! 👇
🔥 MYSLÍTE SI, ŽE MÁTE MÁLO BÍLKOVIN? ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK ŽIJETE!
Útočí na vás v supermarketu ze všech stran „proteinové“ verze běžných potravin? Výživový specialista Mgr. Jan Caha, Ph.D. v rozhovoru poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co nám tvrdí reklama, a tím, co říkají reálná data:
🥐 Nápis „PROTEIN“ jako prodejní trik
Označení proteinový nemá v legislativě žádnou přísnou definici. Výrobce může toto slovo napsat v podstatě i na obyčejný rohlík, udělal z něj lákavý produkt a zvedl jeho prodejní cenu.
📊 Máte z běžné stravy bílkovin dostatek?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje běžné neaktivní populaci 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Průměrný dospělý člověk u nás přijímá 1,0 až 1,2 g/kg. Pokud vedete sedavý život a moc nesportujete, bílkovin z běžné stravy máte dost a připlácet za speciální etikety pro vás nemá smysl.
⚠️ ALE POZOR – Druhá strana mince:
Jakmile ale pravidelně cvičíte, nabíráte svaly, jste ve stresu nebo je vám nad 50 let, vaše potřeba skokově stoupá na 1,6 až 2,0 g na kg hmotnosti! A v této skupině už naopak většina lidí potřebné množství z běžného jídelníčku nepokryje.
🎬 Chcete vědět, jak si správně spočítat vlastní příjem a z jakých zdrojů bílkoviny čerpat?
Sledujte celý rozhovor s Janem Cahou na našem kanálu! Krátkou ukázku najdete také na našem YouTube kanálu.
🤝 TVOŘTE DALŠÍ ROZHOVORY SPOLU S NÁMI!
Záleží nám na tom, co vás skutečně zajímá nebo trápí. Další rozhovory a témata chceme chystat přímo podle vás – vaše zkušenosti a dotazy jsou pro nás hlavním vodítkem.
💬 Napište nám do komentářů:
✅ Kolik bílkovin denně přijímáte vy a daří se vám je přijímat z běžného jídla?
✅ Jaká otázka ohledně cvičení, výživy nebo zdraví vás právě teď nejvíce trápí?
✅ Na co byste rádi znali odpověď v některém z dalších dílů a o čem by se mělo mluvit více?
Všechny vaše komentáře poctivě čteme a ty nejzajímavější dotazy vezmeme a položíme odborníkům v příštích rozhovorech! 👇
Často od dětí i od sebe vyžadujeme výsledky ve chvíli, kdy ještě není položen ani ten nejzákladnější základ. Chceme, aby fungovaly, nosily dobré známky, měly uklizený pokoj a poslouchaly. Jenže pokud se vnitřně necítí v bezpečí, je to jako chtít stavět střechu na domě bez základů.
Přesně toto téma otevřel v podcastu krizový intervent a ředitel ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek. Pěkně tím připomíná, jak snadno v dnešním výkonovém světě zaměňujeme cíle za prostředky.
Když se dítě ocitne v krizové situaci – ať už prožívá náročné období v ústavní péči, rozvod rodičů, nebo jen obrovský vnitřní tlak – nepotřebuje primárně instrukce, poučování ani trvání na výkonu. Potřebuje stabilizaci. Potřebuje vědět, že jeho pocity mají váhu a že vedle něj stojí dospělý, který mu věří.
Často od dětí i od sebe vyžadujeme výsledky ve chvíli, kdy ještě není položen ani ten nejzákladnější základ. Chceme, aby fungovaly, nosily dobré známky, měly uklizený pokoj a poslouchaly. Jenže pokud se vnitřně necítí v bezpečí, je to jako chtít stavět střechu na domě bez základů.
Přesně toto téma otevřel v podcastu krizový intervent a ředitel ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek. Pěkně tím připomíná, jak snadno v dnešním výkonovém světě zaměňujeme cíle za prostředky.
Když se dítě ocitne v krizové situaci – ať už prožívá náročné období v ústavní péči, rozvod rodičů, nebo jen obrovský vnitřní tlak – nepotřebuje primárně instrukce, poučování ani trvání na výkonu. Potřebuje stabilizaci. Potřebuje vědět, že jeho pocity mají váhu a že vedle něj stojí dospělý, který mu věří.




Probděli jste půlku noci a první, co vás napadne, je dospat to ráno? Chyba, která vám spánek spolehlivě zničí i na další dny.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu vysvětluje, proč je ranní budík tou nejlepší záchranou pro každého nespavce:
⏰ Zákon spánkového tlaku:
Když v noci dvě hodiny bdíte a ráno si přispíte do deseti, tělo se sice na chvíli uklidní, ale vymažete tím přirozený spánkový deficit. Večer pak tělo nebude mít dostatečný „hlad po spánku“ a celý začarovaný kruh se zopakuje.
☀️ Vstaňte v obvyklý čas za každou cenu:
I když jste v noci dvě hodiny koukali do tmy, vstaňte v šest ráno přesně tak, jak jste zvyklí. Ráno zachytíte kritické světelné okno pro nastavení vnitřních hodin a za pár dní se tělo samo přenastaví a začne v noci spát.
Zkoušíte probdělé noci dospávat, nebo se raději překonáte a vstanete na budík? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o biorytmech, lécích a KBT technikách najdete na YouTube kanálu First Class! ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Víte, jaká je nejhorší noční můra každého cyklisty? Že až jednou umře, jeho partnerka prodá jeho vybavení přesně za tu cenu, o které jí celou dobu tvrdil, že ho koupil! 😅
Zní to jako úsměvný vtip, ale ve skutečnosti jde o ukázkový příklad fenoménu, kterému se říká finanční nevěra. Podle zkušeností z praxe k ní dochází zhruba v každém osmém až desátém vztahu. Nejde o žádné tajné románky, ale o zatajování skutečných výdajů, skryté účty nebo lhaní o pravé ceně pořízených věcí.
Představte si to v praxi: Splníte si sen a koupíte si nadupané sportovní kolo za 200 tisíc korun. Doma ale raději mezi řečí utrousíte, že stálo sotva třicet, aby nebyl oheň na střeše. Říct pravdu by totiž znamenalo postavit se problému čelem a vysvětlit, že jste tyto peníze raději investovali do svého koníčku, než abyste za ně vzali partnerku na dovolenou. Úplně stejně to funguje i s drahými kabelkami, oblečením nebo nečekanými útratami za zábavu.
I když taková „milosrdná lež“ o ceně možná zachrání klidný večer, ukazuje to na jednu zásadní věc – bojíte se s partnerem mluvit o svých skutečných snech a společných prioritách.
Přiznejte se... už jste někdy doma cenu nějaké své „srdcovky“ tak trochu zatajili nebo zaokrouhlili směrem dolů? 👇 Napište do komentářů, u čeho máte největší tendenci mlžit! ... See MoreSee Less
34 CommentsComment on Facebook
Tento tichý, toxický imperativ si v sobě nosí obrovské množství z nás. Ne vždy si ho uvědomujeme nahlas, ale řídí naše dny:
Vyčítáme si každých deset minut, kdy jen tak sedíme a koukáme do prázdna.
Zavalujeme se úkoly, sportem i projekty, jen abychom nezůstali sami se sebou.
Naše vlastní sebevědomí stojí a padá s odškrtanými položkami na to-do listu.
Jak v našem podcastu vysvětluje psycholog PhDr. Jan Benda, západní kultura nás vytrénovala v režimu „dělání“. Jenže jsme úplně zapomněli na rozměr pouhého „bytí“. Být pro nás začalo znamenat selhání a pocit viny.
Skutečná hodnota člověka přitom nekončí ve chvíli, kdy odloží práci.
💬 Otázka na tělo do komentářů:
Míváte někdy pocit viny, když o víkendu nebo po práci doslova „nic neděláte“? Napište mi upřímně ANO nebo NE.
📲 Uložte si tento příspěvek, až budete příště potřebovat připomenout, že vaše hodnota není v tabulkách ani výkonech.
🎧 Celý rozhovor o tom, jak se zbavit vnitřního kritika a tlaku na výkon, si můžete poslechnout na FirstClass.cz/residlo. Odkaz najdete v biu! ... See MoreSee Less
84 CommentsComment on Facebook
🧬 Univerzální lék na rakovinu nebude. Ale naděje nikdy nebyla větší.
„Bude někdy existovat univerzální lék na rakovinu? Ne. Protože rakovina není jedna nemoc. Je to tak široká paleta onemocnění, že nemůže existovat jeden lék. Ale může existovat tak široká paleta léků, že lidé už na ni za pár let nemusí umírat.“ — doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D.
Když zazní slovo onkologie, první reakcí bývá strach a pocit bezmoci. Data a moderní věda však mluví jasně: zažíváme obrovský boom léčby a prognóza pacientů se zásadně mění.
Přední český pneumoonkolog docent Jiří Votruba v rozhovoru vysvětluje, proč je naivní čekat na jednu „zázračnou pilulku“, ale zároveň dává důvod k hluboké víře v medicínu:
🌱 V čem spočívá ten obrovský posun?
✅ Už to není jen chemoterapie: Dříve byla systémová léčba vnímána v podstatě pouze jako chemoterapie. Dnes máme k dispozici precizní cílenou (terčovou) léčbu, která míří přesně na konkrétní genetickou chybu v buňce a umí ji vyřadit.
✅ Imunoterapie mění pravidla hry: Nádorové buňky se umí geniálně skrývat před obranyschopností těla. Věda se ale naučila toto maskování prolomit a vystavit nádor napospas naší vlastní imunitě.
✅ Čísla stoupají: Ještě před 20 lety přežívala 5 let zhruba pětina pacientů (20 %). Dnes je to téměř 33 % celkově – a u včasných stádií se bavíme o nesrovnatelně vyšších šancích.
✅ Onemocnění držíme na uzdě: I u pokročilých stádií dnes lékaři dokážou z mnoha dříve fatálních stavů udělat dlouhodobě kontrolovanou diagnózu, se kterou lze žít.
Jak říká sám pan docent: „Ne že bychom vyhrávali, to v žádném případě. Ale už tak strašně neprohráváme.“
Neztrácejte víru, nevzdávejte to a věřte odborníkům, kteří mají dnes v rukou možnosti, o nichž se před lety nikomu ani nesnilo.
💬 Otázka pro vás:
Vnímáte v posledních letech, jak se přístup k léčbě i naděje posouvají dopředu? Pokud jste si vy nebo vaši blízcí touto cestou prošli, co vám v průběhu léčby dávalo největší sílu?
🎧 Celý rozhovor s docentem Votrubou najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích. ... See MoreSee Less
20 CommentsComment on Facebook