





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Všichni mluví o tom, jak moc cukru dnes spotřebujeme a jak je potřeba ho škrtat z jídelníčku. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha upozorňuje, že skutečný viník epidemie cukrovky leží v něčem úplně jiném: v našem pohodlí.
Drtivá většina případů diabetu totiž nevzniká kvůli poruše zpracování cukrů, ale kvůli tukům a celkové přemíře energie, kterou do sebe dostáváme, aniž bychom ji jakkoliv spálili. Vyměnili jsme chůzi za sezení u obrazovek a tabletů.
Největší záludností této situace je, že tělo dlouho nevysílá žádné varovné signály. Člověk může mít prediabetes celé roky, cítit se skvěle, a přitom si zadělávat na vážný problém.
Změna přitom nemusí tolik bolet – často stačí vrátit do života obyčejné kilometry chůze a zmenšit porce jídla na talíři.
Kolik kilometrů průměrně za den nachodíte? Hlídáte si kroky, nebo máte spíše sedavé zaměstnání?
Všichni mluví o tom, jak moc cukru dnes spotřebujeme a jak je potřeba ho škrtat z jídelníčku. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha upozorňuje, že skutečný viník epidemie cukrovky leží v něčem úplně jiném: v našem pohodlí.
Drtivá většina případů diabetu totiž nevzniká kvůli poruše zpracování cukrů, ale kvůli tukům a celkové přemíře energie, kterou do sebe dostáváme, aniž bychom ji jakkoliv spálili. Vyměnili jsme chůzi za sezení u obrazovek a tabletů.
Největší záludností této situace je, že tělo dlouho nevysílá žádné varovné signály. Člověk může mít prediabetes celé roky, cítit se skvěle, a přitom si zadělávat na vážný problém.
Změna přitom nemusí tolik bolet – často stačí vrátit do života obyčejné kilometry chůze a zmenšit porce jídla na talíři.
Kolik kilometrů průměrně za den nachodíte? Hlídáte si kroky, nebo máte spíše sedavé zaměstnání?
...
Kdy vám naposledy někdo řekl "to nejde"?
David Vencl, světový rekordman ve freedivingu pod ledem, tohle slovo v hlavě skoro nezná. A vysvětluje proč.
Většina z nás se zastaví na 30-50 procentech svých možností. Ne proto, že bychom nemohli dál. Ale proto, že si to nedovolíme.
Limit není v těle. Je v hlavě.
Ve chvíli, kdy řekneme "to nejde", se to zastavuje. Ale co když místo toho řekneme "jak by to šlo?"
David to zkouší celý život. Když vidí dno, které nevidí, ptá se "kde je?". Když někdo řekne "nedá se", hledá cestu.
A co vy? Kde máte svůj limit?
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Venclem v novém podcastu. Odkaz v komentáři. 👇
Kdy vám naposledy někdo řekl "to nejde"?
David Vencl, světový rekordman ve freedivingu pod ledem, tohle slovo v hlavě skoro nezná. A vysvětluje proč.
Většina z nás se zastaví na 30-50 procentech svých možností. Ne proto, že bychom nemohli dál. Ale proto, že si to nedovolíme.
Limit není v těle. Je v hlavě.
Ve chvíli, kdy řekneme "to nejde", se to zastavuje. Ale co když místo toho řekneme "jak by to šlo?"
David to zkouší celý život. Když vidí dno, které nevidí, ptá se "kde je?". Když někdo řekne "nedá se", hledá cestu.
A co vy? Kde máte svůj limit?
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Venclem v novém podcastu. Odkaz v komentáři. 👇
...
Cokoliv máte v životě rádi — jednou o to přijdete.
V našem podcastu o tom otevřeně mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. Nikoho a nic na tomhle světě nemáme nastálo. Všechno máme jen na půjčku. Partnera, děti, rodiče, kamarády, zdraví, kariéru. Jednou to skončí — a ve většině případů to nebude tak, jak bychom si představovali. 🕯️
Není to podle něj černé vidění světa. Je to prostě fakt, kterému se vyhýbáme, dokud nás nedožene. 😶
A pak zůstane jediná otázka, která má smysl klást — co je v životě tou hodnotou, která vám zůstane i ve chvíli, kdy přijdete úplně o všechno?
🎧 O smyslu, naději a o tom, co nás drží nad vodou i ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nedává smysl, mluví docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Tak co — co je tou hodnotou pro vás?
Cokoliv máte v životě rádi — jednou o to přijdete.
V našem podcastu o tom otevřeně mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. Nikoho a nic na tomhle světě nemáme nastálo. Všechno máme jen na půjčku. Partnera, děti, rodiče, kamarády, zdraví, kariéru. Jednou to skončí — a ve většině případů to nebude tak, jak bychom si představovali. 🕯️
Není to podle něj černé vidění světa. Je to prostě fakt, kterému se vyhýbáme, dokud nás nedožene. 😶
A pak zůstane jediná otázka, která má smysl klást — co je v životě tou hodnotou, která vám zůstane i ve chvíli, kdy přijdete úplně o všechno?
🎧 O smyslu, naději a o tom, co nás drží nad vodou i ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nedává smysl, mluví docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Tak co — co je tou hodnotou pro vás?
...
Tenhle moment vám ukáže, proč muži potřebují bezpečný prostor k otevření se.
Johnny mluví o situaci, kterou zná každý chlap: máš v sobě zraněné dítě z osmi let, celý život jsi musel být silný, starat se o sourozence, makala jsi jako vůl... a nikdy jsi neměl čas se podívat na tu vnitřní bolest.
Pak přijde moment, kdy to konečně pustíš. Ale kde? Před ženou? Riskuješ, že v ní najednou na podvědomé úrovni spustíš pocit ohrožení. Najednou vidí slabost tam, kde potřebovala vidět sílu.
Ale před partou chlapů, kteří prošli něčím podobným?
Tam je to úplně jinak. Tam nevzbuzuješ nedůvěru. Tam ukazuješ, že jsi bojovník. Že o tom mluvíš. Že jdeš skrz to.
Johnny organizuje čtyřdenní kempy pro muže, kde nastavuje prostor přesně pro tohle. První den: testosteron, stimulace, vnitřní muž. Druhý den: dýchací techniky, parasympatikus, vnitřní žena. A pak přijde moment, kdy se ti chlapi po dvaceti letech konečně dovolí pustit to, co drželi uvnitř.
Tenhle reel není o tom, že ženy by to neměly chápat. Je o tom, že muži potřebují jiný prostor pro jiný typ sdílení. A že to není slabost. Je to síla.
Co myslíte vy? Máte ve svém životě takový prostor?
Tenhle moment vám ukáže, proč muži potřebují bezpečný prostor k otevření se.
Johnny mluví o situaci, kterou zná každý chlap: máš v sobě zraněné dítě z osmi let, celý život jsi musel být silný, starat se o sourozence, makala jsi jako vůl... a nikdy jsi neměl čas se podívat na tu vnitřní bolest.
Pak přijde moment, kdy to konečně pustíš. Ale kde? Před ženou? Riskuješ, že v ní najednou na podvědomé úrovni spustíš pocit ohrožení. Najednou vidí slabost tam, kde potřebovala vidět sílu.
Ale před partou chlapů, kteří prošli něčím podobným?
Tam je to úplně jinak. Tam nevzbuzuješ nedůvěru. Tam ukazuješ, že jsi bojovník. Že o tom mluvíš. Že jdeš skrz to.
Johnny organizuje čtyřdenní kempy pro muže, kde nastavuje prostor přesně pro tohle. První den: testosteron, stimulace, vnitřní muž. Druhý den: dýchací techniky, parasympatikus, vnitřní žena. A pak přijde moment, kdy se ti chlapi po dvaceti letech konečně dovolí pustit to, co drželi uvnitř.
Tenhle reel není o tom, že ženy by to neměly chápat. Je o tom, že muži potřebují jiný prostor pro jiný typ sdílení. A že to není slabost. Je to síla.
Co myslíte vy? Máte ve svém životě takový prostor?
...
Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy?
Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy?
...
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat!
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat!
...
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy?
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy?
...
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů!
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů!
...




Kdy vám naposledy někdo řekl "to nejde"?
David Vencl, světový rekordman ve freedivingu pod ledem, tohle slovo v hlavě skoro nezná. A vysvětluje proč.
Většina z nás se zastaví na 30-50 procentech svých možností. Ne proto, že bychom nemohli dál. Ale proto, že si to nedovolíme.
Limit není v těle. Je v hlavě.
Ve chvíli, kdy řekneme "to nejde", se to zastavuje. Ale co když místo toho řekneme "jak by to šlo?"
David to zkouší celý život. Když vidí dno, které nevidí, ptá se "kde je?". Když někdo řekne "nedá se", hledá cestu.
A co vy? Kde máte svůj limit?
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Venclem v novém podcastu. Odkaz v komentáři. 👇 ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Tenhle moment vám ukáže, proč muži potřebují bezpečný prostor k otevření se.
Johnny mluví o situaci, kterou zná každý chlap: máš v sobě zraněné dítě z osmi let, celý život jsi musel být silný, starat se o sourozence, makala jsi jako vůl... a nikdy jsi neměl čas se podívat na tu vnitřní bolest.
Pak přijde moment, kdy to konečně pustíš. Ale kde? Před ženou? Riskuješ, že v ní najednou na podvědomé úrovni spustíš pocit ohrožení. Najednou vidí slabost tam, kde potřebovala vidět sílu.
Ale před partou chlapů, kteří prošli něčím podobným?
Tam je to úplně jinak. Tam nevzbuzuješ nedůvěru. Tam ukazuješ, že jsi bojovník. Že o tom mluvíš. Že jdeš skrz to.
Johnny organizuje čtyřdenní kempy pro muže, kde nastavuje prostor přesně pro tohle. První den: testosteron, stimulace, vnitřní muž. Druhý den: dýchací techniky, parasympatikus, vnitřní žena. A pak přijde moment, kdy se ti chlapi po dvaceti letech konečně dovolí pustit to, co drželi uvnitř.
Tenhle reel není o tom, že ženy by to neměly chápat. Je o tom, že muži potřebují jiný prostor pro jiný typ sdílení. A že to není slabost. Je to síla.
Co myslíte vy? Máte ve svém životě takový prostor? ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
Co je smyslem života?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Život přirovnává k tenisovému zápasu. Pořád vám přilétá míček na vaši stranu sítě. Vy ho pinknete zpátky. Soupeř ho pošle k vám. A vy zase odehrajete. 🎾
To je podle něj celé. Žádný velký skrytý smysl. Žádné tajemství, žádná záhada. Být člověkem znamená neustále reagovat na to, co k vám přilétá. A život je vlastně ten zápas samotný.
Charvát říká, že nejdůležitější je z toho nebýt v nervu. Většina lidí se stresuje, jestli ho dobře zvládá. A přitom to celé není o vítězství. Je to jen o tom hrát.
Když to pochopíte, najednou upustíte spoustu tlaku, který jste sami na sebe naložili.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, smyslu života a o tom, proč jsme všichni mnohem propojenější se světem, než si myslíme, najdete na našem kanálu.
💬 Jak vnímáte smysl života vy? ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
„Některé školy nehodnotí výkon žáka, ale jeho osobnost. A to pro mě není v pořádku. My učitelé od toho nejsme. My hodnotíme výkon.“
Tato silná a nesmírně důležitá slova zazněla v našem nejnovějším podcastu z úst profesorky PhDr. Jaroslavy Ševčíkové, Ph.D.. Autorka knihy Wellbeing ve škole a zkušená pedagožka tím otevírá téma, které dnes pálí nejednoho rodiče.
Chceme pro děti to nejlepší. Chceme moderní školy, které je nebudou traumatizovat. Často ale v dobré víře sklouzáváme do extrému. Zaměňujeme zpětnou vazbu za hodnocení toho, kým dítě je.
Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.
Rozdíl mezi: „Tohle učivo jsi, Maruško, zvládla na takové úrovni, tady ti něco chybí a tady přidej“ versus „Ty jsi ale šikovná/nešikovná holčička“.
„Kdo mi dává právo hodnotit šikovnost nebo nešikovnost dítěte? Já se jako učitelka necítím, že bych toto právo měla,“ říká na rovinu Dr. Ševčíková.
Když škola (nebo i my rodiče doma) začne místo reálného výkonu hodnotit samotnou osobnost dítěte, zaděláváme mu na obrovský vnitřní zmatek a budoucí úzkosti. Dítě totiž rychle nabyde pocitu, že jeho lidská hodnota závisí na tom, jak splnilo úkol. Že když udělá chybu, není špatná jeho práce, ale je špatné ono samo.
Zpětná vazba má být srozumitelným kompasem, ne nálepkou na duši. Má ukázat, kde je potřeba zabrat a ze které zóny učení se odrazit.
Jak v dnešní době plné tlaku na výkon nastavit zdravé hranice? Jak pomoct dítěti budovat odolnost, aniž bychom ho zraňovali? A jak poznat, kdy moderní pedagogické trendy našim dětem spíše škodí?
🎧 Celý, mimořádně upřímný rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou plný rodičovských aha-momentů a konkrétních rad pro vaši rodinu najdete právě teď na našem kanálu.
💬 A jak to vidíte vy?
Setkáváte se u svých dětí (nebo kdysi u sebe) s tím, že učitel místo opravené písemky hodnotil spíše vaši povahu a osobnost? Myslíte si, že klasické známky jsou spravedlivější, nebo fandíte modernímu slovnímu hodnocení, i za cenu rizik, která paní profesorka zmiňuje?
Napište nám svůj názor a zkušenosti do komentářů níže. Pojďme o tom diskutovat! ... See MoreSee Less
30 CommentsComment on Facebook
💼 Znáte někoho, kdo už „kvůli AI" přišel o práci?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits a má na to kontroverznější názor. Říká, že velká vlna propouštění, kterou dnes vidíme hlavně v zahraničí, není jenom o umělé inteligenci. Je to často šikovná výmluva.
Co se podle něj reálně stalo? Velké firmy během pandemie a po ní nabraly přespříliš lidí. Cítily, že přijdou velké změny, najímaly do zásoby a teď, o pár let později, ten přebytek musí nějak srovnat. A AI je pro to elegantní vysvětlení směrem k veřejnosti i investorům.
Jiří Štěpánek zároveň netvrdí, že by AI nikomu práci nebrala. Pravdou je, že některé profese se promění zásadně. Mluví hlavně o zákaznické podpoře, asistentských rolích, back office a copywriterech.
V Česku jsme podle něj zatím v jiné fázi. Firmy se rozkoukávají, hledají, kde jim AI dává smysl, a snaží se ji do své práce dostat postupně. Plošné vyhazování zatím nepřichází.
🎧Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co s tím můžete udělat vy osobně, najdete na našem kanálu.
💬Jak to vidíte vy? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
„Šíša je v pohodě, to se filtruje přes vodu.“ „Vape je zdravější, je to jenom voňavá pára.“ 🍓💨
Kolikrát už jste tyhle věty slyšeli od známých, nebo je sami použili jako omluvu pro to, proč do sebe tahat chemii? Je na čase zbourat tyhle voňavé lži a podívat se pravdě přímo do plic.
Výrobci e-cigaret a moderních vapů vytvořili dokonale kreativní marketing. Udělali z jedu svítící hračky, které voní po borůvkovém cheesecaku, a my jim na to masivně skáčeme.
Jenže realita z plicních ordinací mluví úplně jinak. Přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass na rovinu varuje:
❌ Vodní dýmka (šíša) je čisté svinstvo. Za jedinou hodinu do sebe dostanete až 200$\times$ více oxidu uhelnatého než z běžné cigarety a k tomu bonus v podobě vdechování plísní ze špatně skladovaných směsí.
❌ Moderní vapy budují chemickou závislost, která je podle lékařských dat srovnatelná s tvrdými drogami, jako je kokain. Nikotin sice sám o sobě nedělá rakovinu, ale spolehlivě stahuje cévy a posílá vás naproti infarktu.
Statistika vám tiká za zády. Každá pátá smrt v Česku je způsobená kouřením. Denně u nás zbytečně zemře 50 lidí.
Vy mezi ně patřit nemusíte. Chce to jen jediné – přestat poslouchat svůj strach a vnitřní výmluvy a udělat v hlavě definitivní rozhodnutí: „Jsem nekuřák.“ A my pro vás máme vědecky podložený návod od absolutní špičky v oboru, jak to zvládnout bez utrpení a bez jojo efektu.
🎧 Odkaz na celý rozhovor s přesným návodem na odvykání najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Měsíční předplatné s přístupem do celé naší online knihovny exkluzivních rozhovorů vás vyjde levněji než jedna krabička cigaret. Tabák peníze obrací v popel, tohle vám zachrání život.)
💬 POJDME DISKUTOVAT:
Jaký máte názor na vapy a šíšu vy? Je to podle vás jenom neškodný společenský trend, nebo nová epidemie závislosti, která se vymkla kontrole? Napište mi svůj názor do komentářů! ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook