





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“
Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.
✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.
Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓
❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.
A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.
Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.
💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři.
🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“
Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.
✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.
Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓
❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.
A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.
Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.
💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři.
...
⚡ Karin Fuentesová, jedna z nejvíc pro-AI podnikatelek u nás, v našem podcastu nečekaně doporučuje učňovské obory. A má pro to dva docela odlišné důvody.
🎧 Jaké scénáře budoucnosti podle ní reálně hrozí a proč by se na obě varianty měl člověk připravit už dnes, vysvětluje Karin v celém rozhovoru na našem kanálu.
💬 Vidíte budoucnost optimisticky, nebo se na ni připravujete spíš s rezervou?
⚡ Karin Fuentesová, jedna z nejvíc pro-AI podnikatelek u nás, v našem podcastu nečekaně doporučuje učňovské obory. A má pro to dva docela odlišné důvody.
🎧 Jaké scénáře budoucnosti podle ní reálně hrozí a proč by se na obě varianty měl člověk připravit už dnes, vysvětluje Karin v celém rozhovoru na našem kanálu.
💬 Vidíte budoucnost optimisticky, nebo se na ni připravujete spíš s rezervou?
...
🎨 Kdybyste mohli vymazat všechnu bolest, kterou jste v životě zažili — udělali byste to?
Než odpovíte, poslechněte si, co v našem podcastu říká psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. 🫥
Skoro všechno krásné, co kdy lidé vytvořili — hudbu, která vás dojme k slzám, knihy, ke kterým se vracíte, filmy, co vám změnily pohled na svět — všechno tohle má někde u svého kořene něčí utrpení. Bolest, kterou si někdo prožil, propustil přes sebe a něco z ní udělal.
Docent Bob mluví o tom, že každá bolest přivádí člověka do bodu, kdy najednou neví, co má dělat. Vznikne v něm konflikt — touha, žal, prázdno. A právě v tom napětí se v lidech občas otevře něco, co by se jinak nikdy neukázalo.
Možná je ten největší paradox v tom, že kdybychom o všechnu bolest přišli, ztratili bychom zároveň i většinu toho, co dělá lidský život krásným. 🖼️
🎧 Celý díl o tom, jak v sobě bolest zpracovat — a proč není dobré před ní pořád utíkat — najdete na našem kanálu.
💬 Tak co — vymazali byste tu svou bolest? Nebo už dnes vidíte, že vás něčím obohatila?
🎨 Kdybyste mohli vymazat všechnu bolest, kterou jste v životě zažili — udělali byste to?
Než odpovíte, poslechněte si, co v našem podcastu říká psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. 🫥
Skoro všechno krásné, co kdy lidé vytvořili — hudbu, která vás dojme k slzám, knihy, ke kterým se vracíte, filmy, co vám změnily pohled na svět — všechno tohle má někde u svého kořene něčí utrpení. Bolest, kterou si někdo prožil, propustil přes sebe a něco z ní udělal.
Docent Bob mluví o tom, že každá bolest přivádí člověka do bodu, kdy najednou neví, co má dělat. Vznikne v něm konflikt — touha, žal, prázdno. A právě v tom napětí se v lidech občas otevře něco, co by se jinak nikdy neukázalo.
Možná je ten největší paradox v tom, že kdybychom o všechnu bolest přišli, ztratili bychom zároveň i většinu toho, co dělá lidský život krásným. 🖼️
🎧 Celý díl o tom, jak v sobě bolest zpracovat — a proč není dobré před ní pořád utíkat — najdete na našem kanálu.
💬 Tak co — vymazali byste tu svou bolest? Nebo už dnes vidíte, že vás něčím obohatila?
...
"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu.
"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu.
...
⚽️ Zákaz hlavičkování ve fotbale? Podle předního českého neurologa by to zachránilo velké množství mozků. 🧠
Když se řekne Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, většina z nás si představí přirozené stárnutí. Jenže statistiky ukazují, že to zdaleka není celá pravda. Počet nemocných v Česku prudce roste a věk je jen jednou z částí skládačky.
Přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., upozorňuje na rizikové faktory, které si s poškozením mozku v běžném životě často vůbec nespojujeme.
Jedním z nich jsou opakované mikroúdery do hlavy, typické právě pro kontaktní sporty nebo fotbalové hlavičkování. „Kdyby se nám podařilo vlastně jenom takovou jednoduchou věc zakázat, hlavičkování při fotbale... tak bychom vlastně výrazně snížili incidenci Parkinsonovy nemoci v dospělosti,“ říká profesor Jech v našem novém podcastu. A dodává, že extrémní smysl by to mělo především u dětí.
Choroby mozku nejsou záležitostí, která se objeví ze dne na den – v tichosti se v našem těle vyvíjejí klidně 15 let před prvními příznaky. Jak moc do této rovnice zasáhl covid, proč jsou ženy dvakrát náchylnější k Alzheimeru než muži a jak si správným životním stylem vybudovat „kognitivní štít“?
🎧Ponořte se do fascinujícího rozhovoru o skryté krizi lidského mozku i o přelomových českých technologiích, které už dnes umí léčit pomocí umělé inteligence.
💬Děláte aktivně něco pro zdraví svého mozku a budování tzv. kognitivní rezervy? Co je váš každodenní rituál – kvalitní spánek, trénink paměti, nebo naopak cítíte, že v dnešní rychlé době mozek spíše přetěžujete?
⚽️ Zákaz hlavičkování ve fotbale? Podle předního českého neurologa by to zachránilo velké množství mozků. 🧠
Když se řekne Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, většina z nás si představí přirozené stárnutí. Jenže statistiky ukazují, že to zdaleka není celá pravda. Počet nemocných v Česku prudce roste a věk je jen jednou z částí skládačky.
Přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., upozorňuje na rizikové faktory, které si s poškozením mozku v běžném životě často vůbec nespojujeme.
Jedním z nich jsou opakované mikroúdery do hlavy, typické právě pro kontaktní sporty nebo fotbalové hlavičkování. „Kdyby se nám podařilo vlastně jenom takovou jednoduchou věc zakázat, hlavičkování při fotbale... tak bychom vlastně výrazně snížili incidenci Parkinsonovy nemoci v dospělosti,“ říká profesor Jech v našem novém podcastu. A dodává, že extrémní smysl by to mělo především u dětí.
Choroby mozku nejsou záležitostí, která se objeví ze dne na den – v tichosti se v našem těle vyvíjejí klidně 15 let před prvními příznaky. Jak moc do této rovnice zasáhl covid, proč jsou ženy dvakrát náchylnější k Alzheimeru než muži a jak si správným životním stylem vybudovat „kognitivní štít“?
🎧Ponořte se do fascinujícího rozhovoru o skryté krizi lidského mozku i o přelomových českých technologiích, které už dnes umí léčit pomocí umělé inteligence.
💬Děláte aktivně něco pro zdraví svého mozku a budování tzv. kognitivní rezervy? Co je váš každodenní rituál – kvalitní spánek, trénink paměti, nebo naopak cítíte, že v dnešní rychlé době mozek spíše přetěžujete?
...
🍄 Co když všechno, čím si o sobě myslíte, že jste, je jenom konstrukt vašeho mozku?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. K tomuhle pohledu na svět ho dovedly dvě silné psychedelické zkušenosti, po kterých si musel kompletně přeskládat všechno, čemu doposud věřil.
Psychedelika podle něj dokážou utlumit ty oblasti mozku, které ve vás vytvářejí pocit „já". A v tu chvíli se stane něco, co se těžko popisuje slovy. Ten, kdo to obvykle všechno prožívá, najednou zmizí. A přesto pozorování pokračuje. Vidíte, slyšíte, cítíte. Jenom „vy" tam nejste. Splynete se vším kolem.
Pro Charváta z toho vyplynuly dvě věci. Vaše „já" je iluze, kterou mozek vytváří, aby se o vás staral. A protože žádné „já" není, nemáte ani svobodnou vůli. Myšlenky a rozhodnutí podle něj přicházejí samy. Vy si jen myslíte, že je děláte.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, ego a o tom, co Charváta naučil pohled ne-já, najdete na našem kanálu.
💬 Dokážete si představit, že byste na chvíli přestali být sebou? Jaké by to podle vás bylo?
🍄 Co když všechno, čím si o sobě myslíte, že jste, je jenom konstrukt vašeho mozku?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. K tomuhle pohledu na svět ho dovedly dvě silné psychedelické zkušenosti, po kterých si musel kompletně přeskládat všechno, čemu doposud věřil.
Psychedelika podle něj dokážou utlumit ty oblasti mozku, které ve vás vytvářejí pocit „já". A v tu chvíli se stane něco, co se těžko popisuje slovy. Ten, kdo to obvykle všechno prožívá, najednou zmizí. A přesto pozorování pokračuje. Vidíte, slyšíte, cítíte. Jenom „vy" tam nejste. Splynete se vším kolem.
Pro Charváta z toho vyplynuly dvě věci. Vaše „já" je iluze, kterou mozek vytváří, aby se o vás staral. A protože žádné „já" není, nemáte ani svobodnou vůli. Myšlenky a rozhodnutí podle něj přicházejí samy. Vy si jen myslíte, že je děláte.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, ego a o tom, co Charváta naučil pohled ne-já, najdete na našem kanálu.
💬 Dokážete si představit, že byste na chvíli přestali být sebou? Jaké by to podle vás bylo?
...
🌑 Stačí, aby někdo vypnul proud. A celá naše civilizace spadne.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský (autor knihy Vzestup a pád lidské mysli👇) a odkazuje se na Fermiho křivku, podle které vyspělé civilizace zanikají právě ve chvíli, kdy svoji inteligenci a reprodukci předají něčemu umělému. Biologická forma podle doktora Stránského svěřuje svůj osud formě nebiologické. A nikdy to nedopadlo dobře.
Zní to jako sci-fi. Jenže doktor Stránský dodává jeden děsivý důkaz, že už jsme uvnitř té křivky. Mladá generace v bohatých zemích neumí věci, na kterých lidstvo tisíce let stálo. Nezvládá rozdělat oheň. Nemá orientaci v lese. A v přírodě by sama bez technologií dlouho nepřežila. K tomu připočtěte drastický pokles porodnosti v bohatém světě, který trvá už řadu let.
A když selže technologie, na kterou jsme si zvykli, nebude tu nikdo, kdo by věděl, co dělat.
🎧 Celý rozhovor s neurologem Stránským o tom, kam digitalizace vede lidskou mysl a co s tím můžeme dělat, najdete na našem kanálu.
📖 KNIŽNÍ NOVINKA - Druhé aktualizované vydání knihy Vzestup a pád lidské mysli si můžete koupit NYNÍ exkluzivně POUZE NA NAŠEM ESHOPU.
💬 Připadá vám tahle vize realistická? Nebo přehnaná?
🌑 Stačí, aby někdo vypnul proud. A celá naše civilizace spadne.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský (autor knihy Vzestup a pád lidské mysli👇) a odkazuje se na Fermiho křivku, podle které vyspělé civilizace zanikají právě ve chvíli, kdy svoji inteligenci a reprodukci předají něčemu umělému. Biologická forma podle doktora Stránského svěřuje svůj osud formě nebiologické. A nikdy to nedopadlo dobře.
Zní to jako sci-fi. Jenže doktor Stránský dodává jeden děsivý důkaz, že už jsme uvnitř té křivky. Mladá generace v bohatých zemích neumí věci, na kterých lidstvo tisíce let stálo. Nezvládá rozdělat oheň. Nemá orientaci v lese. A v přírodě by sama bez technologií dlouho nepřežila. K tomu připočtěte drastický pokles porodnosti v bohatém světě, který trvá už řadu let.
A když selže technologie, na kterou jsme si zvykli, nebude tu nikdo, kdo by věděl, co dělat.
🎧 Celý rozhovor s neurologem Stránským o tom, kam digitalizace vede lidskou mysl a co s tím můžeme dělat, najdete na našem kanálu.
📖 KNIŽNÍ NOVINKA - Druhé aktualizované vydání knihy Vzestup a pád lidské mysli si můžete koupit NYNÍ exkluzivně POUZE NA NAŠEM ESHOPU.
💬 Připadá vám tahle vize realistická? Nebo přehnaná?
...
„Zařvala jsem na dítě a pak před ním brečela, jak mě to mrzí...“ 💔
Tuhle situaci zažila snad každá máma. Bouchnou saze, zařvete a hned nato se dostaví obří pocit viny. Začnete před dítětem plakat, objímat ho a omlouvat se, jak jste nešťastná.
Chcete ukázat, že i máma má emoce. Jenže podle psychologa Milana Studničky tím v dětské duši nevědomky pácháte chaos. 🤯
Proč je to past?
Dítě potřebuje v rodiči cítit bezpečnou skálu. Když nejprve emočně vybouchnete a pak se před ním složíte, tato skála se mu rozsype. Z pevného bodu se stává slabá „oběť“ a na bedra dítěte padá obří balík zodpovědnosti za vaše štěstí. Dostane strach, že vás zlomí.
Jak z toho ven? Omluvte se z pozice ZDRAVÉ SÍLY, ne slabosti:
Odbrečte si to v soukromí: Do koupelny nebo ložnice jděte sami. Před dítě se vraťte, až budete mít emoce pod kontrolou.
Omluvte se věcně a pevně: „Zlatíčko, mrzí mě, že jsem na tebe křičela. Byla jsem unavená a nezvládla jsem to. To nebyla tvoje chyba. Už jsem v pořádku a mám tě ráda.“
Ukážete mu, že máma sice udělala chybu, ale je dost silná, aby ji sama zvládla. Dítěti se uleví a vaše autorita zůstane neotřesena.
🎧 Chcete vědět, jak v naprosté laskavosti zůstat silným rodičem? Celý hluboký rozhovor s Milanem Studničkou na vás čeká v naší online knihovně!
🔗 Klikněte na odkaz v biu a vstupte do online knihovny Laskavé výchovy: firstclass.cz/laskavavychova
Napište nám do komentářů 👇 Stalo se vám to někdy taky? ❤️
„Zařvala jsem na dítě a pak před ním brečela, jak mě to mrzí...“ 💔
Tuhle situaci zažila snad každá máma. Bouchnou saze, zařvete a hned nato se dostaví obří pocit viny. Začnete před dítětem plakat, objímat ho a omlouvat se, jak jste nešťastná.
Chcete ukázat, že i máma má emoce. Jenže podle psychologa Milana Studničky tím v dětské duši nevědomky pácháte chaos. 🤯
Proč je to past?
Dítě potřebuje v rodiči cítit bezpečnou skálu. Když nejprve emočně vybouchnete a pak se před ním složíte, tato skála se mu rozsype. Z pevného bodu se stává slabá „oběť“ a na bedra dítěte padá obří balík zodpovědnosti za vaše štěstí. Dostane strach, že vás zlomí.
Jak z toho ven? Omluvte se z pozice ZDRAVÉ SÍLY, ne slabosti:
Odbrečte si to v soukromí: Do koupelny nebo ložnice jděte sami. Před dítě se vraťte, až budete mít emoce pod kontrolou.
Omluvte se věcně a pevně: „Zlatíčko, mrzí mě, že jsem na tebe křičela. Byla jsem unavená a nezvládla jsem to. To nebyla tvoje chyba. Už jsem v pořádku a mám tě ráda.“
Ukážete mu, že máma sice udělala chybu, ale je dost silná, aby ji sama zvládla. Dítěti se uleví a vaše autorita zůstane neotřesena.
🎧 Chcete vědět, jak v naprosté laskavosti zůstat silným rodičem? Celý hluboký rozhovor s Milanem Studničkou na vás čeká v naší online knihovně!
🔗 Klikněte na odkaz v biu a vstupte do online knihovny Laskavé výchovy: firstclass.cz/laskavavychova
Napište nám do komentářů 👇 Stalo se vám to někdy taky? ❤️
...




"Omlouvám se, promiň". Tohle byl MŮJ vztek a moje únava, ty za to nemůžeš.“ Slyšeli jste tuhle větu někdy od svých rodičů? 🤔
Asi ne. Před lety se omluvy od dospělých nenosily. Když máma nebo táta vybuchli, v lepším případě se dělalo, že se nic nestalo, v tom horším jsme šli do pokoje s pocitem, že jsme zase něco podělali my.
Dneska to chceme dělat jinak. Jenže ruku na srdce – kolikrát vás po ranním hysterickém odchodu do školky/školy přepadl pocit viny? 💔
Kateřina Saint Germain (autorka tří kuchařek My Cooking Diary a facilitátorka kruhové ženské komunikace) v našem novém podcastu otvírá téma, které pálí každého rodiče, co se snaží nebýt perfektní, ale prostě jen normální: Jak obrovskou moc má upřímná omluva vlastním dětem?
Můžete mít načtené všechny knížky o respektující výchově a dětem dokola opakovat, že plakat nebo se vztekat je v pořádku. Jenže slova nestačí.
👉 Děti se učí nápodobou. Dokud neuvidí nás, jak zdravě prožíváme (a zvládáme) únavu, naštvání nebo smutek, neuvěří, že ty emoce jsou na světě povolené.
Pokud se příště neovládnete, a pak za nimi přijdete, sednete si k nim a na rovinu řeknete, že to vaše chování nebylo v pořádku, stavíte ten nejpevnější most důvěry. Učíte je, že chybovat je lidské – a že se po chybě dá všechno opravit.
Poznáváte se v tom? Je pro vás těžké jít za dítětem a omluvit se, nebo s tím bojujete právě proto, že jste to jako malí sami nezažili? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor o tlacích na mámy, vyhoření, ale i o osobním setkání se strachem o život najdete v naší členské sekci na kanálu. ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
⚽️ Zákaz hlavičkování ve fotbale? Podle předního českého neurologa by to zachránilo velké množství mozků. 🧠
Když se řekne Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, většina z nás si představí přirozené stárnutí. Jenže statistiky ukazují, že to zdaleka není celá pravda. Počet nemocných v Česku prudce roste a věk je jen jednou z částí skládačky.
Přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., upozorňuje na rizikové faktory, které si s poškozením mozku v běžném životě často vůbec nespojujeme.
Jedním z nich jsou opakované mikroúdery do hlavy, typické právě pro kontaktní sporty nebo fotbalové hlavičkování. „Kdyby se nám podařilo vlastně jenom takovou jednoduchou věc zakázat, hlavičkování při fotbale... tak bychom vlastně výrazně snížili incidenci Parkinsonovy nemoci v dospělosti,“ říká profesor Jech v našem novém podcastu. A dodává, že extrémní smysl by to mělo především u dětí.
Choroby mozku nejsou záležitostí, která se objeví ze dne na den – v tichosti se v našem těle vyvíjejí klidně 15 let před prvními příznaky. Jak moc do této rovnice zasáhl covid, proč jsou ženy dvakrát náchylnější k Alzheimeru než muži a jak si správným životním stylem vybudovat „kognitivní štít“?
🎧Ponořte se do fascinujícího rozhovoru o skryté krizi lidského mozku i o přelomových českých technologiích, které už dnes umí léčit pomocí umělé inteligence.
💬Děláte aktivně něco pro zdraví svého mozku a budování tzv. kognitivní rezervy? Co je váš každodenní rituál – kvalitní spánek, trénink paměti, nebo naopak cítíte, že v dnešní rychlé době mozek spíše přetěžujete? ... See MoreSee Less
29 CommentsComment on Facebook
🍄 Co když všechno, čím si o sobě myslíte, že jste, je jenom konstrukt vašeho mozku?
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. K tomuhle pohledu na svět ho dovedly dvě silné psychedelické zkušenosti, po kterých si musel kompletně přeskládat všechno, čemu doposud věřil.
Psychedelika podle něj dokážou utlumit ty oblasti mozku, které ve vás vytvářejí pocit „já". A v tu chvíli se stane něco, co se těžko popisuje slovy. Ten, kdo to obvykle všechno prožívá, najednou zmizí. A přesto pozorování pokračuje. Vidíte, slyšíte, cítíte. Jenom „vy" tam nejste. Splynete se vším kolem.
Pro Charváta z toho vyplynuly dvě věci. Vaše „já" je iluze, kterou mozek vytváří, aby se o vás staral. A protože žádné „já" není, nemáte ani svobodnou vůli. Myšlenky a rozhodnutí podle něj přicházejí samy. Vy si jen myslíte, že je děláte.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, ego a o tom, co Charváta naučil pohled ne-já, najdete na našem kanálu.
💬 Dokážete si představit, že byste na chvíli přestali být sebou? Jaké by to podle vás bylo? ... See MoreSee Less
34 CommentsComment on Facebook
🌑 Stačí, aby někdo vypnul proud. A celá naše civilizace spadne.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský (autor knihy Vzestup a pád lidské mysli👇) a odkazuje se na Fermiho křivku, podle které vyspělé civilizace zanikají právě ve chvíli, kdy svoji inteligenci a reprodukci předají něčemu umělému. Biologická forma podle doktora Stránského svěřuje svůj osud formě nebiologické. A nikdy to nedopadlo dobře.
Zní to jako sci-fi. Jenže doktor Stránský dodává jeden děsivý důkaz, že už jsme uvnitř té křivky. Mladá generace v bohatých zemích neumí věci, na kterých lidstvo tisíce let stálo. Nezvládá rozdělat oheň. Nemá orientaci v lese. A v přírodě by sama bez technologií dlouho nepřežila. K tomu připočtěte drastický pokles porodnosti v bohatém světě, který trvá už řadu let.
A když selže technologie, na kterou jsme si zvykli, nebude tu nikdo, kdo by věděl, co dělat.
🎧 Celý rozhovor s neurologem Stránským o tom, kam digitalizace vede lidskou mysl a co s tím můžeme dělat, najdete na našem kanálu.
📖 KNIŽNÍ NOVINKA - Druhé aktualizované vydání knihy Vzestup a pád lidské mysli si můžete koupit NYNÍ exkluzivně POUZE NA NAŠEM ESHOPU.
💬 Připadá vám tahle vize realistická? Nebo přehnaná? ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook
„Zařvala jsem na dítě a pak před ním brečela, jak mě to mrzí...“ 💔
Tuhle situaci zažila snad každá máma. Bouchnou saze, zařvete a hned nato se dostaví obří pocit viny. Začnete před dítětem plakat, objímat ho a omlouvat se, jak jste nešťastná.
Chcete ukázat, že i máma má emoce. Jenže podle psychologa Milana Studničky tím v dětské duši nevědomky pácháte chaos. 🤯
Proč je to past?
Dítě potřebuje v rodiči cítit bezpečnou skálu. Když nejprve emočně vybouchnete a pak se před ním složíte, tato skála se mu rozsype. Z pevného bodu se stává slabá „oběť“ a na bedra dítěte padá obří balík zodpovědnosti za vaše štěstí. Dostane strach, že vás zlomí.
Jak z toho ven? Omluvte se z pozice ZDRAVÉ SÍLY, ne slabosti:
Odbrečte si to v soukromí: Do koupelny nebo ložnice jděte sami. Před dítě se vraťte, až budete mít emoce pod kontrolou.
Omluvte se věcně a pevně: „Zlatíčko, mrzí mě, že jsem na tebe křičela. Byla jsem unavená a nezvládla jsem to. To nebyla tvoje chyba. Už jsem v pořádku a mám tě ráda.“
Ukážete mu, že máma sice udělala chybu, ale je dost silná, aby ji sama zvládla. Dítěti se uleví a vaše autorita zůstane neotřesena.
🎧 Chcete vědět, jak v naprosté laskavosti zůstat silným rodičem? Celý hluboký rozhovor s Milanem Studničkou na vás čeká v naší online knihovně!
🔗 Klikněte na odkaz v biu a vstupte do online knihovny Laskavé výchovy: firstclass.cz/laskavavychova
Napište nám do komentářů 👇 Stalo se vám to někdy taky? ❤️ ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
Mentální kouč, který pracoval s prvotřídními sportovci, říká, že to důležité je láska. ❤️
V našem podcastu s Tomášem Bartkovským to Marian Jelínek říká úplně otevřeně. Motivace a disciplína vás nakopnou. Vyženou vás v pět ráno do posilovny. Ale dlouhodobě vás v tom neudrží.
Jediné, co vás v něčem udrží roky, je podle něj láska k té činnosti. Když se do toho během prvních týdnů zamilujete. Když vás začne bavit prostředí, lidi kolem, malé výsledky na vlastním těle. Z donucení se stane radost.
A od muže, který má za sebou kariéru mezi vrcholovými sportovci, je to slovo skoro překvapivé. O to víc ale sedí.
🎧Celý rozhovor s mentálním koučem Marianem Jelínkem najdete na našem kanálu.
💬Co je ta činnost, do které jste se v životě skutečně zamilovali? ... See MoreSee Less
4 CommentsComment on Facebook