„Musíš do školy, musíš uspět, musíš získat pozici. Cenou je odsunutí mateřství.“ Tato mrazivě přesná slova pronesl v našem novém podcastu profesor Ladislav Krofta, elitní porodník a ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. Trefil tak přímo do černého, pokud jde o jeden z největších problémů naší generace.

Společenský tlak na mladé ženy je dnes obrovský. Očekává se od nich dokonalé vzdělání, skvěle rozjetá kariéra a finanční stabilita dříve, než vůbec začnou uvažovat o rodině. Biologie ale nepočká a lékaři v ordinacích denně vidí následky tohoto společenského trendu:

Průměrný věk prvorodiček v Podolí aktuálně vystoupal na 32,4 roku.

Přibývá zdravotních komplikací a roste kohorta žen, které ke svému snu o dítěti potřebují asistovanou reprodukci.

Snižuje se skupina žen, které otěhotní nekomplikovaně ve věku, kdy je k tomu tělo biologicky nejlépe nastaveno (mezi 20. a 30. rokem).

V honbě za dokonalým životopisem a materiálním zázemím nás společnost často nenápadně připraví o čas na to nejzákladnější a nejdůležitější – rodinu. A jak pan profesor varuje, když posléze „dostaneme rozum“ a rozhodneme se pro dítě, řada párů už tuto šanci zkrátka nemusí dostat.

Zajímá nás váš názor! 👇 Tlačí dnešní společnost na ženy příliš, nebo je vybudování kariéry před mateřstvím zkrátka nutnost, které se nedá vyhnout? Podělte se o své zkušenosti v komentářích ...

„Ty jsi hrozná hysterka.“ „Co zase řešíš?“ „Tobě se člověk nezavděčí.“ 💔

Kolikrát v životě jste tyhle věty slyšely, když jste se pokusily vyjádřit, jak se uvnitř doopravdy cítíte?

Naše společnost má pro ženské emoce zvláštní metr. Když je muž naštvaný, je rázný nebo má stres v práci, bouchne a je to v pořádku. Když dá průchod emocím žena, okamžitě dostane nálepku. Hysterka. Blázen.

Kateřina Saint Germain v našem rozhovoru pojmenovala pravdu, která rezonuje s tisíci ženami:

„Když ukážeme emoce, jsou tam často ty nálepky jako: je hysterická, panebože, co zas chce? Já jí vůbec nerozumím. A přitom ty ženy vlastně jenom potřebují prostor, kde je můžou bezpečně vyjádřit. Bez hodnocení. Jen tak jako spočinout.“

Muži jsou často nastavení věci okamžitě opravovat, řešit a dávat emoce pryč, protože jsou pro ně náročné. Jenže žena v té chvíli nechce logický manuál na to, jak se „opravit“. Potřebuje jen bezpečný přístav. Potřebuje slyšet: „Vidím tě. Vnímám, že to máš teď těžké. A je to v pořádku.“

Pokud tenhle bezpečný prostor doma nemáme, začneme se umenšovat. Dusit to v sobě. A tělo si pak tu daň vybere jinde.

💬 Dovolujete si prožívat své emoce naplno, nebo je raději tlumíte, abyste nebyly „za ty hysterické“? Napište nám do komentářů, jak to máte vy. 👇

🎧 Celý rozhovor s Kateřinou Saint Germain o ženské cykličnosti, rituálech, odložení perfekcionismu i o tom, jak ustát vlastní emoce před dětmi a partnery, najdete na našem kanálu. Odkaz na rozhovor v komentáři.👇 ...

✍️ Píšete ještě někdy něco ručně?

Autor knihy Vzestup a pád lidské mysli a neurolog Martin Jan Stránský v našem podcastu potvrdil, že psaní rukou a psaní na klávesnici jsou pro náš mozek dva úplně odlišné světy.

Když píšete rukou, mozek pracuje současně na mnoha úrovních. Tvoří tvar písmene, ovládá jemnou motoriku, drží linku, propojuje význam slova s jeho obrazem. Když píšete na klávesnici, většina těchto procesů odpadá. Mozek zakrňuje. A to, co dříve dělal sám, postupně dělat přestane.

Podobně to doktor Stránský říká i o čtení. Stovky vědeckých studií podle něj ukázaly, že čtení z papíru zapojuje paměť mnohonásobně víc než čtení z obrazovky. Co radí neurolog? Pokud už se musíte něco důležitého naučit z počítače, vytiskněte si to.

💬 Kdy jste si naposledy psali rukou něco delšího než nákupní seznam?

🎁 NOVINKA MUDr. Stránského - kniha Vzestup a pád lidské mysli doplněná o poznatky z nových studií PRÁVĚ VYŠLA v druhém aktualizovaném vydání a koupit ji můžete exkluzivně pouze u nás: firstclass.cz/produkt/vzestup-a-pad-lidske-mysli

🎧 Celý rozhovor neurologa Stránského o digitalizaci, AI a o tom, jak chránit svůj mozek, najdete na našem YT kanálu - https://www.youtube.com/watch?v=8QtP9GxfYs4 ...

💊 Vaše dítě právě fetuje. A vy jste jeho dealer.

V našem podcastu o tom narovinu mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Říká, že krátkodobá videa, lajky a scrollování na TikToku mění bilanci dopaminu a serotoninu v dětském mozku úplně stejně jako tvrdé drogy. Není v tom žádný rozdíl. Mozek nepozná, jestli jste si dali heroin, nebo otevřeli sociální síť.

Po celém světě dnes existuje přes sto klinik, které léčí lidi se závislostí na obrazovkách. Téměř všechny vznikly původně jako detoxifikační centra pro narkomany. A když měly nastavit protokol léčby závislosti na mobilních telefonech, ukázalo se, že žádný nový nepotřebují. Stačilo ve starých dokumentech přepsat slovo „heroin" za „mobil". Postup léčby je úplně stejný.
„To není názor," říká doktor Stránský. „To jsou fakta."

Mezi tím se v Česku už řadu let nedělá nic. České děti tráví u obrazovek průměrně čtyři a půl hodiny denně. To je doslova veškerý jejich volný čas. A rodiče, místo aby šli proti tomu, často sami koupí dítěti telefon dřív, než dokáže přečíst první větu.

🎧 Celý rozhovor neurologa o digitální závislosti dětí a o tom, jak se s ní bojuje, najdete na našem kanálu.

💬 Buďte upřímní — kolik hodin denně tráví u obrazovky vaše děti? ...