Kdy v životě konečně kývnete na opravdovou změnu? Přiznejme si to – většinou až ve chvíli, kdy už je ten současný stav fakt k nevydržení.

Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem rozhovoru pojmenovává syrovou pravdu o tom, jak funguje naše mysl při dosahování cílů a vytváření návyků.

Většina z nás čeká se změnou až na moment, kdy je nekomfort stávající situace větší než strach z neznáma. Jak ale tento proces otočit ve svůj prospěch a vybudovat si trvalou sebedůvěru?

💡 Budujte sebeúčinnost (self-efficacy): Důvěra ve vlastní schopnosti neroste z teoretických plánů, ale z reálných zážitků úspěchu. Každý malý zvládnutý krok posiluje vědomí, že dokážete zvládnut i další výzvy.

🧠 Používejte psychologickou flexibilitu: Máte na trénink jen 20 minut místo plánované hodiny? Nerezignujte! Mezi tím „nedělat nic“ a „udělat alespoň něco“ je z hlediska vědy i psychiky obrovský rozdíl.

🔥 Spojte akci s emocemi: Můžete mít prostudované desítky návodů, ale dokud nejste o změně vnitřně přesvědčeni skrze emoce, šance na úspěch prudce klesá. Začněte s minimálním úsilím, které dokážete udělat hned.

🔄 Pravidelně kotrolujte svou vizi: Často si plníme jeden cíl za druhým, aniž bychom si všimli, že už nás nenaplňují. Nezapomínejte si po čase udělat rekapitulaci toho, kam vlastně směřujete.

🛡️ Mějte více záchranných sítí: Pokud je cvičení nebo jedna jediná aktivita tím jediným, v čem se realizujete, při jejím výpadku se zhroutí vše. Experimentujte a objevujte více oblastí růstu.

🎧 CHCETE JÍT VŠECHNO POCHOPIT DO HLOUPKY?
Poslechněte si celý rozhovor s Mgr. Petrem Mutinským na našem kanálu!
Dozvíte se, jak propojovat fyzický trénink s prací na vlastní psychice, jak si budovat mentální odolnost a jak převzít plnou kontrolu nad svým zdravím i delším životem.

💬 OTÁZKA PRO VÁS:
Máte tendenci rušit celý trénink nebo aktivitu, když na ni nemáte dostatek času, nebo dokážete přepnout do flexibilního režimu a udělat alespoň 15-20 minut? Napište nám svou zkušenost! 👇 ...

Věříte na věci mezi nebem a zemí, nebo spoléháte výhradně na selský rozum a to, na co si můžete sáhnout?

V novém díle podcastu DH Řeči otevírá terapeutka Helena Skořepová velký cyklus o esoterice, duchovnu a energiích. Rozebírá v něm:

Předsudky a nálepky, které esoterika často dostává.

Kde je hranice mezi zdravým otevíráním obzorů a ztrátou kontaktu s realitou.

Slepou důvěru v různé guru a manipulátory, kteří z lidi snímají zodpovědnost za vlastní život.

Esoterické nástroje mohou být skvělým pomocníkem pro nový úhel pohledu, ale stůjme u toho nohama pevně na zemi.

Poslechněte si celou epizodu a dejte nám v komentářích vědět — jaký máte k ezo tématům vztah vy? 🎧👇 ...

„Rodiče spíše vědí, co se děje ve světě, než aby věděli, co se děje ve vedlejším pokoji s jejich dítětem...“ 💔

Dnešní doba s sebou nese tichý, ale nebezpečný fenomén. Vztahy v rodinách se zmenšují a děti si vytvářejí hlubší vztah s algoritmy, sociálními sítěmi a displejem telefonu než s vlastní mámou a tátou.

Školní psycholožka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu ze své ordinace:

Když s dětmi vede rozhovor, kolikrát o nich ví víc než jejich vlastní rodiče.

Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že na vztahy nezbývá čas. Telefony jim nabízejí snadný a rychlý dopamin, zatímco přirozená blízost, sdílení a obyčejné pohlazení z našich domovů nenápadně vyprchávají.

Dítě přitom do 10 až 12 let nepotřebuje neprůstřelný program ani nejnovější technologie. Potřebuje pocit bezpečí, náruč a vědomí, že tu pro něj rodič doopravdy je. Protože v pubertě už může být na budování tohoto pouta pozdě...

Jak tento trend zvrátit a vrátit do rodin vědomou blízkost?

🎧 Poslechněte si celý díl podcastu Laskavá výchova s Lukášem Ederem. ...

Nemusí to ale být dnes a nemusí to být ani zítra.

Pokud jsme prošly těžkým vztahem – kde chyběla úcta, nebo se v něm dokonce objevil alkohol, drogy či agrese – často si s sebou neseme šrámy, které si žádají čas a vnitřní práci.

Pravda je totiž taková: Příští partner/ka pravděpodobně nebude lepší, pokud neuděláme práci sami na sobě. Pokud nezměníme svoje nastavení, svoje hodnoty a to, co vyzařujeme.

💬 Jak to máte vy? Bylo pro vás období po rozchodu časem pro sebe, nebo jste spěchaly do nového vztahu? ...

„Já sám!“ ➔ „Nech mě být!“ 🚪

Pamatujete si, když mělo vaše dítě kolem 2 let a u každého schodu nebo jiné činnosti křičelo „Ne, já šám, já šám!“?
V psychologii se tomu říká první negativismus – období, kdy se dítě učí fyzické a motorické samostatnosti.

V dospívání přichází druhý negativismus.
Jediný rozdíl je v tom, že dítě už nevykrucuje ručičku, ale vykrucuje se z rodinných vztahů.

Prof. Lenka Šulová v našem rozhovoru připomíná:
👉 Osamostatnit se je přirozený vývojový úkol každého dospívajícího – ať má rodiče příšerné, nebo absolutně skvělé.
👉 Děti, které mají s rodiči perfektní, přátelský vztah, to mají paradoxně často těžší a bolestivější. Musí totiž vymezit hranice někomu, koho mají extrémně rády.

Když se dospívající odtahuje nebo vzdoruje, nedělá to vědomě naschvál. Jen plní svůj nejdůležitější životní úkol: stává se samostatným člověkem.

📘 Chcete obdobím druhého negativismu projít bez zbytečných válek a pocitu selhání?
V knize Miluj svého teenagera najdete praktické vhledy a návody, jak neztrácet nervy, nastavit bezpečné hranice a porozumět vnitřnímu světu dospívajících. 👉 Knihu si můžete jednoduše objednat přímo na našich stránkách za zvýhodněnou cenu! 🔗 (Odkaz v komentáři)

🎧 Celý rozhovor s prof. Šulovou najdete na našem kanálu. ...