





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte?
Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte?
...
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota?
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota?
...
Vaginální porod není jen o příchodu na svět. Je to první a nejzásadnější „očkování“ přírodní cestou. 🧬👶
Věděli jste, že na mikrobiom se dnes v medicíně nahlíží jako na samostatný orgán s obrovskou imunitní funkcí?
Když miminko prochází porodními cestami, osídlí se unikátním mixem mateřských bakterií. Tento moment pokládá základní kámen jeho obranyschopnosti na celý život.
Při plánovaném císařském řezu bez zdravotní indikace však dítě o toto přirozené prvotní osídlení přichází. Dnešní vědecké studie jasně ukazují, že děti narozené sekcí čelí v budoucnu vyššímu riziku:
🔹 Astmatu a alergií
🔹 Dětské obezity
🔹 Cukrovky (diabetu)
🔹 Poruch celkové imunity
„Císařský řez bez zjevné indikace nepřináší žádné benefity. Bolest nešetří, jen ji odsouvá na dobu po porodu a pro miminko je dlouhodobě nevýhodný,“ varuje v rozhovoru doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta ostravské kliniky a senátor.
Ať už jde o plánování porodu, nebo pochopení toho, jak naše telo funguje, informace jsou základ. Prolistujte si carousel nahoru a zjistěte více! 📲
🎧 Celý rozhovor s docentem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, císařských řezech, domácích porodech i zážitcích z misí Východního Timoru najdete v novém díle podcastu na:
👉 FirstClass.cz/residlo
💬 A jak to vnímáte vy? Měly by být nastávající maminky o vlivu způsobu porodu na mikrobiom více informovány přímo v ordinacích, nebo považujete císařský řez na přání za osobní věc bez ohledu na vědecká data? Dejte nám vědět v komentářích! 👇
Vaginální porod není jen o příchodu na svět. Je to první a nejzásadnější „očkování“ přírodní cestou. 🧬👶
Věděli jste, že na mikrobiom se dnes v medicíně nahlíží jako na samostatný orgán s obrovskou imunitní funkcí?
Když miminko prochází porodními cestami, osídlí se unikátním mixem mateřských bakterií. Tento moment pokládá základní kámen jeho obranyschopnosti na celý život.
Při plánovaném císařském řezu bez zdravotní indikace však dítě o toto přirozené prvotní osídlení přichází. Dnešní vědecké studie jasně ukazují, že děti narozené sekcí čelí v budoucnu vyššímu riziku:
🔹 Astmatu a alergií
🔹 Dětské obezity
🔹 Cukrovky (diabetu)
🔹 Poruch celkové imunity
„Císařský řez bez zjevné indikace nepřináší žádné benefity. Bolest nešetří, jen ji odsouvá na dobu po porodu a pro miminko je dlouhodobě nevýhodný,“ varuje v rozhovoru doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta ostravské kliniky a senátor.
Ať už jde o plánování porodu, nebo pochopení toho, jak naše telo funguje, informace jsou základ. Prolistujte si carousel nahoru a zjistěte více! 📲
🎧 Celý rozhovor s docentem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, císařských řezech, domácích porodech i zážitcích z misí Východního Timoru najdete v novém díle podcastu na:
👉 FirstClass.cz/residlo
💬 A jak to vnímáte vy? Měly by být nastávající maminky o vlivu způsobu porodu na mikrobiom více informovány přímo v ordinacích, nebo považujete císařský řez na přání za osobní věc bez ohledu na vědecká data? Dejte nám vědět v komentářích! 👇
...
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇
...
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
...
Císařský řez je bezpochyby zázrak moderní medicíny, který zachraňuje životy matkám i dětem, pokud je k němu jasný zdravotní důvod. Jenže z chirurgického zákroku se stává masový trend a tzv. „defenzivní medicína“.
V zemích jako Turecko, Brazílie nebo Anglie už podíl císařských řezů raketově vzrostl a přesahuje 50–80 %. Proč je to problém?
Oslabená imunita dítěte: Při přirozeném porodu získává miminko klíčový mateřský mikrobiom. Děti narozené císařským řezem mají prokazatelně vyšší riziko rozvoje astmatu, obezity či diabetu.
Zdravotní daň pro matku: Operace nešetří bolest, jen ji odsouvá na období po porodu. Zvyšuje také riziko komplikací u dalších těhotenství a může ztížit opakováné otěhotnění.
Krize porodnosti: Ve společnostech s vysokým podílem císařských řezů se dlouhodobě rodí výrazně méně dětí.
Podle docenta Šimetky je vaginální porod přirozený proces, ze kterého bychom neměli dělat automatickou diagnózu.
🎧 Celý rozhovor s primářem ostravské kliniky a senátorem Ondřejem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, zákulisí misí Východního Timoru i poporodní péči najdete v novém díle podcastu na FirstClass.cz/residlo.
💬 A co si o tom myslíte vy? Je podle vás císařský řez na přání legitimní volbou každé ženy, nebo by měl zůstat výhradně lékařskou indikací v nouzi? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇
Císařský řez je bezpochyby zázrak moderní medicíny, který zachraňuje životy matkám i dětem, pokud je k němu jasný zdravotní důvod. Jenže z chirurgického zákroku se stává masový trend a tzv. „defenzivní medicína“.
V zemích jako Turecko, Brazílie nebo Anglie už podíl císařských řezů raketově vzrostl a přesahuje 50–80 %. Proč je to problém?
Oslabená imunita dítěte: Při přirozeném porodu získává miminko klíčový mateřský mikrobiom. Děti narozené císařským řezem mají prokazatelně vyšší riziko rozvoje astmatu, obezity či diabetu.
Zdravotní daň pro matku: Operace nešetří bolest, jen ji odsouvá na období po porodu. Zvyšuje také riziko komplikací u dalších těhotenství a může ztížit opakováné otěhotnění.
Krize porodnosti: Ve společnostech s vysokým podílem císařských řezů se dlouhodobě rodí výrazně méně dětí.
Podle docenta Šimetky je vaginální porod přirozený proces, ze kterého bychom neměli dělat automatickou diagnózu.
🎧 Celý rozhovor s primářem ostravské kliniky a senátorem Ondřejem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, zákulisí misí Východního Timoru i poporodní péči najdete v novém díle podcastu na FirstClass.cz/residlo.
💬 A co si o tom myslíte vy? Je podle vás císařský řez na přání legitimní volbou každé ženy, nebo by měl zůstat výhradně lékařskou indikací v nouzi? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇
...
Musíš odpustit, aby ses posunul/a dál? Ne. Nemusíš. 🛑
Ve společnosti existuje obrovský tlak na to, že musíme odpustit. Že dokud neodpustíme, nebudeme mít klid.
Jenže Lucie Kolaříková v novém díle podcastu Řešidlo otevírá téma, které je pro mnohé obrovskou úlevou: „Odpouštěj, když to dokážeš. Pokud to nedokážeš, vykašli se na odpuštění, hlavně zazdrojuj sebe.“
Děláním „rychlého odpuštění“ ze dne na den se často jen odpojíme od svých vlastních pocitů a zavřeme se před bolestí. Pocity tím ale nezmizí – jen je potlačíme pod tlakem pravidel a toho, co by se „mělo“.
Nepodléhejte tlaku okolí. Máte právo odpustit až ve chvíli, kdy na to budete skutečně připraveni – a je úplně v pořádku, pokud ten čas ještě nenastal.
💬A jak to máte s odpuštěním vy?
Musíš odpustit, aby ses posunul/a dál? Ne. Nemusíš. 🛑
Ve společnosti existuje obrovský tlak na to, že musíme odpustit. Že dokud neodpustíme, nebudeme mít klid.
Jenže Lucie Kolaříková v novém díle podcastu Řešidlo otevírá téma, které je pro mnohé obrovskou úlevou: „Odpouštěj, když to dokážeš. Pokud to nedokážeš, vykašli se na odpuštění, hlavně zazdrojuj sebe.“
Děláním „rychlého odpuštění“ ze dne na den se často jen odpojíme od svých vlastních pocitů a zavřeme se před bolestí. Pocity tím ale nezmizí – jen je potlačíme pod tlakem pravidel a toho, co by se „mělo“.
Nepodléhejte tlaku okolí. Máte právo odpustit až ve chvíli, kdy na to budete skutečně připraveni – a je úplně v pořádku, pokud ten čas ještě nenastal.
💬A jak to máte s odpuštěním vy?
...
Kdy naposledy jste se probudili s pocitem, že máte plno síly?
Kdy naposledy vás nic nebolelo?
A kdy jste naposledy cítili hluboký, ničím nerušený klid – prosté vnitřní bezpečí?
To nejzrádnější na dnešní uspěchané době není to, kolik toho musíme zvládnut. Nebezpečí tkví v tom, jak rychle dokážeme znormalizovat věci, které normální nejsou.
Žijeme v přesvědčení, že:
Mít odpoledne mozkovou mlhu a nulovou energii je běžné.
Žít s chronickým napětím, bolestí hlavy nebo zad je cena za úspěch.
Být neustále ve střehu a pod tlakem je jediný způsob, jak fungovat.
Zvykli jsme si na to. Naše tělo ale ne. To nám dál potichu šeptá skrze drobná varování. Jenže my ho neslyšíme, protože jsme zapomněli, jaké to je, když je nám opravdu dobře.
Jak z tohoto kruhu vystoupit? Jak navrátit tělu pocit bezpečí a restartovat vyčerpané rezervy?
V novém díle Longevity podcastu rozebírá Lukáš Eder se specialistkou na funkční medicínu Evou Hájkovou nepříjemné pravdy o moderním životním stylu, ale hlavně konkrétní cesty zpátky k sobě.
Dejte svému tělu šanci vystoupit z režimu přežívání.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor zde:
👉 firstclass.cz/longevity
Zastavte se na vteřinu: Vnímáte na sobě v poslední době některé z těchto „zvyků“? Napište nám do komentářů. 👇
Kdy naposledy jste se probudili s pocitem, že máte plno síly?
Kdy naposledy vás nic nebolelo?
A kdy jste naposledy cítili hluboký, ničím nerušený klid – prosté vnitřní bezpečí?
To nejzrádnější na dnešní uspěchané době není to, kolik toho musíme zvládnut. Nebezpečí tkví v tom, jak rychle dokážeme znormalizovat věci, které normální nejsou.
Žijeme v přesvědčení, že:
Mít odpoledne mozkovou mlhu a nulovou energii je běžné.
Žít s chronickým napětím, bolestí hlavy nebo zad je cena za úspěch.
Být neustále ve střehu a pod tlakem je jediný způsob, jak fungovat.
Zvykli jsme si na to. Naše tělo ale ne. To nám dál potichu šeptá skrze drobná varování. Jenže my ho neslyšíme, protože jsme zapomněli, jaké to je, když je nám opravdu dobře.
Jak z tohoto kruhu vystoupit? Jak navrátit tělu pocit bezpečí a restartovat vyčerpané rezervy?
V novém díle Longevity podcastu rozebírá Lukáš Eder se specialistkou na funkční medicínu Evou Hájkovou nepříjemné pravdy o moderním životním stylu, ale hlavně konkrétní cesty zpátky k sobě.
Dejte svému tělu šanci vystoupit z režimu přežívání.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor zde:
👉 firstclass.cz/longevity
Zastavte se na vteřinu: Vnímáte na sobě v poslední době některé z těchto „zvyků“? Napište nám do komentářů. 👇
...




Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte? ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
35 CommentsComment on Facebook
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Císařský řez je bezpochyby zázrak moderní medicíny, který zachraňuje životy matkám i dětem, pokud je k němu jasný zdravotní důvod. Jenže z chirurgického zákroku se stává masový trend a tzv. „defenzivní medicína“.
V zemích jako Turecko, Brazílie nebo Anglie už podíl císařských řezů raketově vzrostl a přesahuje 50–80 %. Proč je to problém?
Oslabená imunita dítěte: Při přirozeném porodu získává miminko klíčový mateřský mikrobiom. Děti narozené císařským řezem mají prokazatelně vyšší riziko rozvoje astmatu, obezity či diabetu.
Zdravotní daň pro matku: Operace nešetří bolest, jen ji odsouvá na období po porodu. Zvyšuje také riziko komplikací u dalších těhotenství a může ztížit opakováné otěhotnění.
Krize porodnosti: Ve společnostech s vysokým podílem císařských řezů se dlouhodobě rodí výrazně méně dětí.
Podle docenta Šimetky je vaginální porod přirozený proces, ze kterého bychom neměli dělat automatickou diagnózu.
🎧 Celý rozhovor s primářem ostravské kliniky a senátorem Ondřejem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, zákulisí misí Východního Timoru i poporodní péči najdete v novém díle podcastu na FirstClass.cz/residlo.
💬 A co si o tom myslíte vy? Je podle vás císařský řez na přání legitimní volbou každé ženy, nebo by měl zůstat výhradně lékařskou indikací v nouzi? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
141 CommentsComment on Facebook
Musíš odpustit, aby ses posunul/a dál? Ne. Nemusíš. 🛑
Ve společnosti existuje obrovský tlak na to, že musíme odpustit. Že dokud neodpustíme, nebudeme mít klid.
Jenže Lucie Kolaříková v novém díle podcastu Řešidlo otevírá téma, které je pro mnohé obrovskou úlevou: „Odpouštěj, když to dokážeš. Pokud to nedokážeš, vykašli se na odpuštění, hlavně zazdrojuj sebe.“
Děláním „rychlého odpuštění“ ze dne na den se často jen odpojíme od svých vlastních pocitů a zavřeme se před bolestí. Pocity tím ale nezmizí – jen je potlačíme pod tlakem pravidel a toho, co by se „mělo“.
Nepodléhejte tlaku okolí. Máte právo odpustit až ve chvíli, kdy na to budete skutečně připraveni – a je úplně v pořádku, pokud ten čas ještě nenastal.
💬A jak to máte s odpuštěním vy? ... See MoreSee Less
17 CommentsComment on Facebook