





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
💸 Co byste řekla mamince, která se vrátí z rodičovské do práce a celou první výplatu utratí jen za sebe?
Že je sobecká? Že na to nemá nárok, když je doma dítě a tisíc jiných věcí, co je potřeba zaplatit?
Přesně tohle ale navrhuje módní stylistka Kristýna Hrabalová. Žena, která měsíce, roky dávala sebe až na poslední místo, si podle ní zaslouží jednu výplatu, která bude kompletně jen její.
A ano, okolí na to nejspíš pozvedne obočí. Ale není nutné to nikomu sdělovat přece. Ty peníze by byly náhrada za roky, kdy se ta žena celé dny točila kolem všech ostatních, chodila ve vytahaných teplákách a na sebepéči neměla čas ani energii.
Kristýna říká, že by si to měla zkusit každá žena. Aspoň jednou si připomenout, že i ona je někdo, do koho má smysl investovat. 💛
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Kdy jste naposledy utratila peníze jen a jen za sebe, úplně bez výčitek?
💸 Co byste řekla mamince, která se vrátí z rodičovské do práce a celou první výplatu utratí jen za sebe?
Že je sobecká? Že na to nemá nárok, když je doma dítě a tisíc jiných věcí, co je potřeba zaplatit?
Přesně tohle ale navrhuje módní stylistka Kristýna Hrabalová. Žena, která měsíce, roky dávala sebe až na poslední místo, si podle ní zaslouží jednu výplatu, která bude kompletně jen její.
A ano, okolí na to nejspíš pozvedne obočí. Ale není nutné to nikomu sdělovat přece. Ty peníze by byly náhrada za roky, kdy se ta žena celé dny točila kolem všech ostatních, chodila ve vytahaných teplákách a na sebepéči neměla čas ani energii.
Kristýna říká, že by si to měla zkusit každá žena. Aspoň jednou si připomenout, že i ona je někdo, do koho má smysl investovat. 💛
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Kdy jste naposledy utratila peníze jen a jen za sebe, úplně bez výčitek?
...
Myslíte si, že nákupem džusu děláte pro zdraví svého dítěte to nejlepší? Spletli jste se. Z dietologického hlediska je totiž džus prakticky stejně špatný jako sladká limonáda.
V novém dílu Longevity podcastu boří docent MUDr. Jiří Votruba jeden z mýtů moderního stravování. Rodiče často kupují krabice plné tekutého ovoce v dobré víře, jenže realita je jiná.
🍊 „To, že to někdy vidělo kousek pomeranče, neznamená, že to je jakkoliv zdravé,“ upozorňuje přední český internista. Problém se jmenuje fruktóza – jednoduchý cukr, se kterým si dětský organismus v tak velkém množství zkrátka nedokáže poradit. Vypitím džusu dodáte tělu masivní cukrovou nálož. Závislost na sacharidech přitom v mozku aktivuje podobná centra odměn jako tvrdé drogy. Pokud si děti na tuto intenzivní sladkou chuť zvyknou, nesou si tento nebezpečný návyk do celého dospělého života. Co je tedy řešení?
💧 Návrat k úplnému základu. Jediné, co lidské tělo k pití skutečně potřebuje, je čistá voda. Jsme na ni evolučně zvyklí a neměli bychom na tom nic měnit.
🎧 Celý rozhovor o dětské obezitě, metabolismu a mýtech v dietním byznysu najdete právě teď na kanálu Longevity.
Myslíte si, že nákupem džusu děláte pro zdraví svého dítěte to nejlepší? Spletli jste se. Z dietologického hlediska je totiž džus prakticky stejně špatný jako sladká limonáda.
V novém dílu Longevity podcastu boří docent MUDr. Jiří Votruba jeden z mýtů moderního stravování. Rodiče často kupují krabice plné tekutého ovoce v dobré víře, jenže realita je jiná.
🍊 „To, že to někdy vidělo kousek pomeranče, neznamená, že to je jakkoliv zdravé,“ upozorňuje přední český internista. Problém se jmenuje fruktóza – jednoduchý cukr, se kterým si dětský organismus v tak velkém množství zkrátka nedokáže poradit. Vypitím džusu dodáte tělu masivní cukrovou nálož. Závislost na sacharidech přitom v mozku aktivuje podobná centra odměn jako tvrdé drogy. Pokud si děti na tuto intenzivní sladkou chuť zvyknou, nesou si tento nebezpečný návyk do celého dospělého života. Co je tedy řešení?
💧 Návrat k úplnému základu. Jediné, co lidské tělo k pití skutečně potřebuje, je čistá voda. Jsme na ni evolučně zvyklí a neměli bychom na tom nic měnit.
🎧 Celý rozhovor o dětské obezitě, metabolismu a mýtech v dietním byznysu najdete právě teď na kanálu Longevity.
...
🧬 Co se stane, když se má společnost rychle rozhodnout o něčem, čemu skoro nikdo nerozumí?
Profesor Jaroslav Petr v podcastu vysvětluje, že právě tehdy bývá zaděláno na průšvih. Když nás zaskočí nový vědecký objev, na který nikdo nebyl připravený, chybí informace. A tam, kde chybí informace, nastupují emoce. Většinou ty negativní.
Sám to ukazuje na klonování. Když se před lety narodila první klonovaná ovce, vyvolalo to po celém světě poplach. Nikoho přitom ta ovce neohrozila, sám objev byl neutrální.
Tehdy o tom vyprávěl v rádiu a zavolala mu posluchačka, která se bála, že komunisté odeberou prezidentu Havlovi buňky, naklonují nového a vychovají z něj oddaného soudruha. Stačilo vysvětlit, že by se klon Havla narodil ale jako miminko, které by si s prezidentem nikdo nespletl, a strach byl pryč. Lidé prostě nevěděli, jak přesně to funguje a tak se šířila panika.
A časem se ukázalo, k čemu se dá takový objev využít. Dnes díky téhle technologii umíme nechat ovce vyrábět v mléce lidskou bílkovinu a z ní pak léky na nemoci, které se předtím léčily jen těžko a strašně draho. Kdyby tehdy převážil prvotní strach, mohli jsme o to přijít.
A přesně to je podle profesora Petra největší riziko. Když pod tlakem emocí rozhodují i politici, klidně přijmou zákon, který něco zakáže, aniž domyslí, co tím vlastně zakazují.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Stalo se vám, že jste se něčeho nového odmítali, a pak zjistili, že to byla skvělá věc?
🧬 Co se stane, když se má společnost rychle rozhodnout o něčem, čemu skoro nikdo nerozumí?
Profesor Jaroslav Petr v podcastu vysvětluje, že právě tehdy bývá zaděláno na průšvih. Když nás zaskočí nový vědecký objev, na který nikdo nebyl připravený, chybí informace. A tam, kde chybí informace, nastupují emoce. Většinou ty negativní.
Sám to ukazuje na klonování. Když se před lety narodila první klonovaná ovce, vyvolalo to po celém světě poplach. Nikoho přitom ta ovce neohrozila, sám objev byl neutrální.
Tehdy o tom vyprávěl v rádiu a zavolala mu posluchačka, která se bála, že komunisté odeberou prezidentu Havlovi buňky, naklonují nového a vychovají z něj oddaného soudruha. Stačilo vysvětlit, že by se klon Havla narodil ale jako miminko, které by si s prezidentem nikdo nespletl, a strach byl pryč. Lidé prostě nevěděli, jak přesně to funguje a tak se šířila panika.
A časem se ukázalo, k čemu se dá takový objev využít. Dnes díky téhle technologii umíme nechat ovce vyrábět v mléce lidskou bílkovinu a z ní pak léky na nemoci, které se předtím léčily jen těžko a strašně draho. Kdyby tehdy převážil prvotní strach, mohli jsme o to přijít.
A přesně to je podle profesora Petra největší riziko. Když pod tlakem emocí rozhodují i politici, klidně přijmou zákon, který něco zakáže, aniž domyslí, co tím vlastně zakazují.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Stalo se vám, že jste se něčeho nového odmítali, a pak zjistili, že to byla skvělá věc?
...
Tento známý výrok připomněl v našem podcastu vizionář Radko Sáblík. A má obrovskou váhu nejen pro studenty, ale především pro podnikatele, manažery a každého, kdo nechce v kariéře ustrnout na bodu mrazu.
Být tím „nejchytřejším“ sice dělá dobře našemu egu, ale pro náš osobní rozvoj je to past. Jakmile kolem sebe nemáte lidi, kteří vás převyšují, inspirují nebo nutí přemýšlet jinak, začnete stagnovat. Pohodlí komfortní zóny vás pomalu, ale jistě semele.
Radko Sáblík proto na své škole buduje tvořivou a samoučící se komunitu. Místo, kde se lidé neustále „ochytřují“ navzájem, bez ohledu na věk.
Chcete v životě i byznysu růst?
🎯 Vyhledávejte lidi, od kterých se máte co učit.
🎯 Nebojte se přiznat, že něco nevíte – právě to je začátek pokroku.
🎯 Obklopte se týmem, který je v jednotlivých oblastech chytřejší než vy sami.
Jedině tak může váš projekt nebo firma skutečně vyrůst. Pokud chcete neustále posouvat své hranice, musíte mít odvahu měnit místnosti. Hledejte prostředí, které vás provokuje k lepším výsledkům, ne to, kde můžete jen pohodlně zářit.
Máte kolem sebe lidi, kteří vás táhnou nahoru, nebo jste v týmu nejčastěji těmi, kdo musí radit ostatním? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇
Tento známý výrok připomněl v našem podcastu vizionář Radko Sáblík. A má obrovskou váhu nejen pro studenty, ale především pro podnikatele, manažery a každého, kdo nechce v kariéře ustrnout na bodu mrazu.
Být tím „nejchytřejším“ sice dělá dobře našemu egu, ale pro náš osobní rozvoj je to past. Jakmile kolem sebe nemáte lidi, kteří vás převyšují, inspirují nebo nutí přemýšlet jinak, začnete stagnovat. Pohodlí komfortní zóny vás pomalu, ale jistě semele.
Radko Sáblík proto na své škole buduje tvořivou a samoučící se komunitu. Místo, kde se lidé neustále „ochytřují“ navzájem, bez ohledu na věk.
Chcete v životě i byznysu růst?
🎯 Vyhledávejte lidi, od kterých se máte co učit.
🎯 Nebojte se přiznat, že něco nevíte – právě to je začátek pokroku.
🎯 Obklopte se týmem, který je v jednotlivých oblastech chytřejší než vy sami.
Jedině tak může váš projekt nebo firma skutečně vyrůst. Pokud chcete neustále posouvat své hranice, musíte mít odvahu měnit místnosti. Hledejte prostředí, které vás provokuje k lepším výsledkům, ne to, kde můžete jen pohodlně zářit.
Máte kolem sebe lidi, kteří vás táhnou nahoru, nebo jste v týmu nejčastěji těmi, kdo musí radit ostatním? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇
...
Kolik dní si myslíte, že v životě máme? ⏳
Podle Mariána Jelínka je odpověď šokující, ale naprosto osvobozující: Žijeme jenom jeden jediný den.
Když se nad tím zamyslíte, zní to bláznivě. Vždyť máme kalendáře, plánujeme na roky dopředu, počítáme narozeniny...
Jenže pravda je taková, že:
👶 Den, kdy jsme se narodili, byl jen jeden den.
🍂 Den, kdy zemřeme, bude taky jen jeden den.
✨ A to jediné, co skutečně teď hned prožíváme? Je zase jenom ten dnešní den.
Všechno ostatní je buď jen vzpomínka v naší hlavě (minulost), nebo představa a vize (budoucnost). Nic z toho reálně neexistuje. Existuje jenom TENTO den.
Tento pohled na svět okamžitě bere vítr z plachet všem úzkostem z budoucnosti i výčitkám z minulosti. Dává nám to obrovskou sílu prožít dnešek naplno, protože nic víc vlastně nemáme.
Zkuste dnes na chvíli zpomalit. Vypnout plány na zítra, zahodit to, co bylo včera, a prostě jen být v tomhle jednom dni.
Uložte si tohle video jako připomínku pro dny, kdy budete mít pocit, že se pod tlakem povinností hroutíte. 📌
Kolik dní si myslíte, že v životě máme? ⏳
Podle Mariána Jelínka je odpověď šokující, ale naprosto osvobozující: Žijeme jenom jeden jediný den.
Když se nad tím zamyslíte, zní to bláznivě. Vždyť máme kalendáře, plánujeme na roky dopředu, počítáme narozeniny...
Jenže pravda je taková, že:
👶 Den, kdy jsme se narodili, byl jen jeden den.
🍂 Den, kdy zemřeme, bude taky jen jeden den.
✨ A to jediné, co skutečně teď hned prožíváme? Je zase jenom ten dnešní den.
Všechno ostatní je buď jen vzpomínka v naší hlavě (minulost), nebo představa a vize (budoucnost). Nic z toho reálně neexistuje. Existuje jenom TENTO den.
Tento pohled na svět okamžitě bere vítr z plachet všem úzkostem z budoucnosti i výčitkám z minulosti. Dává nám to obrovskou sílu prožít dnešek naplno, protože nic víc vlastně nemáme.
Zkuste dnes na chvíli zpomalit. Vypnout plány na zítra, zahodit to, co bylo včera, a prostě jen být v tomhle jednom dni.
Uložte si tohle video jako připomínku pro dny, kdy budete mít pocit, že se pod tlakem povinností hroutíte. 📌
...
„Vždyť já skoro nic nejím, tak jak to, že tloustnu?“ 🤐
Nebo druhý extrém: „Dělám všechno správně, jím zdravě, tak proč to sakra nejde?“
Pokud si pokládáte tyhle otázky, máme pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Ta špatná je, že vás marketing fitness průmyslu a dokonalé obrázky salátů ze sociálních sítí pravděpodobně zahnaly do slepé uličky. Ta dobrá? Vaše tělo není rozbité. Jen s ním bojujete namísto toho, abyste poslouchali jeho fyziologii.
Do našeho studia přijala pozvání Hana Střítecká – nutriční terapeutka, vědkyně a žena, která do světa výživy vrací selský rozum a lidskost.
Společně s Tomášem Bartkovským rozebrali, proč drastické diety dlouhodobě selhávají a jaké největší chyby denně děláme.
V rozhovoru (který už teď najdete kompletní v našem kanálu Longevity) jdeme ale ještě dál. Hanka v něm bez servítek odkrývá témata, o kterých influenceři mlčí:
▶️Šokující pravda o ranní kávě na lačno: Co udělá s vaším žaludkem kombinace kofeinu, prázdného břicha a cigarety? A jak vás může zachránit asijský trik s máslem?
▶️Tajemství lidí pracující na noční směny: Proč je obrovská chyba dát si po příchodu domů klasickou snídani a jít spát?
▶️Velký manuál k doplňkům stravy: Které suplementy mají v našich zeměpisných šířkách smysl, jak se nenechat napálit boomem kolem kolagenu a proč je nejlepším lékem na klouby obyčejný domácí vývar.
▶️Reverzní dieta: Proč musíte v jisté fázi začít jíst VÍC (a hutněji), abyste konečně začali hubnout.
Jak jste na tom vy? Máte taky občas dny, kdy pod tlakem stresu a nevyspání drancujete spíž , nebo naopak bojujete s pocitem, že „skoro nic nejíte, a stejně to nejde“? Které z témat s vámi zarezonovalo nejvíce?
Napište nám svůj příběh, zkušenost nebo největší aha-moment dolů do komentářů! 👇 Diskuzi poctivě čteme a zajímá nás váš pohled.
„Vždyť já skoro nic nejím, tak jak to, že tloustnu?“ 🤐
Nebo druhý extrém: „Dělám všechno správně, jím zdravě, tak proč to sakra nejde?“
Pokud si pokládáte tyhle otázky, máme pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu.
Ta špatná je, že vás marketing fitness průmyslu a dokonalé obrázky salátů ze sociálních sítí pravděpodobně zahnaly do slepé uličky. Ta dobrá? Vaše tělo není rozbité. Jen s ním bojujete namísto toho, abyste poslouchali jeho fyziologii.
Do našeho studia přijala pozvání Hana Střítecká – nutriční terapeutka, vědkyně a žena, která do světa výživy vrací selský rozum a lidskost.
Společně s Tomášem Bartkovským rozebrali, proč drastické diety dlouhodobě selhávají a jaké největší chyby denně děláme.
V rozhovoru (který už teď najdete kompletní v našem kanálu Longevity) jdeme ale ještě dál. Hanka v něm bez servítek odkrývá témata, o kterých influenceři mlčí:
▶️Šokující pravda o ranní kávě na lačno: Co udělá s vaším žaludkem kombinace kofeinu, prázdného břicha a cigarety? A jak vás může zachránit asijský trik s máslem?
▶️Tajemství lidí pracující na noční směny: Proč je obrovská chyba dát si po příchodu domů klasickou snídani a jít spát?
▶️Velký manuál k doplňkům stravy: Které suplementy mají v našich zeměpisných šířkách smysl, jak se nenechat napálit boomem kolem kolagenu a proč je nejlepším lékem na klouby obyčejný domácí vývar.
▶️Reverzní dieta: Proč musíte v jisté fázi začít jíst VÍC (a hutněji), abyste konečně začali hubnout.
Jak jste na tom vy? Máte taky občas dny, kdy pod tlakem stresu a nevyspání drancujete spíž , nebo naopak bojujete s pocitem, že „skoro nic nejíte, a stejně to nejde“? Které z témat s vámi zarezonovalo nejvíce?
Napište nám svůj příběh, zkušenost nebo největší aha-moment dolů do komentářů! 👇 Diskuzi poctivě čteme a zajímá nás váš pohled.
...
Proč máme v dnešní době tak obrovskou potřebu mít každičký detail svého života pod absolutní kontrolou? 🤔
V dnešní společnosti je naprosto normální mít kalendář zaplněný měsíce dopředu. Plánujeme stavby domů, nákupy aut, kariérní postupy i to, kde budou naše malé děti jednou studovat. Chceme mít zkrátka jistotu, že se nám nic nepředvídatelného nestane. Jenže tahle snaha ovládat budoucnost často pramení z toho, že uvnitř sebe nemáme klid, a tak se utíkáme ke stoprocentní kontrole vnějšího světa.
Dětský psychiatr a psychoanalytický psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu mluví o tom, že opravdová zralost spočívá v něčem úplně jiném. Spočívá v odvaze přiznat si, že spoustu věcí v životě jednoduše nevíme a vědět nemůžeme. Když si totiž začneme namyšleně myslet, že máme všechno pevně v rukou, úplně zapomínáme na vlastní konečnost.
Přijmout nejistotu jako přirozenou součást dnů vyžaduje obrovskou dávku odvahy. Život nám totiž stejně dříve či později přihraje situace, na které žádná tabulka v Excelu neexistuje. Teprve když přestaneme lpět na dokonalých plánech, získáme paradoxně mnohem větší svobodu a schopnost prožívat věci naplno tady a teď.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Patříte spíš k lidem, co mají rádi všechno dopředu naplánované, nebo raději necháváte věci volně plynout?
Proč máme v dnešní době tak obrovskou potřebu mít každičký detail svého života pod absolutní kontrolou? 🤔
V dnešní společnosti je naprosto normální mít kalendář zaplněný měsíce dopředu. Plánujeme stavby domů, nákupy aut, kariérní postupy i to, kde budou naše malé děti jednou studovat. Chceme mít zkrátka jistotu, že se nám nic nepředvídatelného nestane. Jenže tahle snaha ovládat budoucnost často pramení z toho, že uvnitř sebe nemáme klid, a tak se utíkáme ke stoprocentní kontrole vnějšího světa.
Dětský psychiatr a psychoanalytický psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu mluví o tom, že opravdová zralost spočívá v něčem úplně jiném. Spočívá v odvaze přiznat si, že spoustu věcí v životě jednoduše nevíme a vědět nemůžeme. Když si totiž začneme namyšleně myslet, že máme všechno pevně v rukou, úplně zapomínáme na vlastní konečnost.
Přijmout nejistotu jako přirozenou součást dnů vyžaduje obrovskou dávku odvahy. Život nám totiž stejně dříve či později přihraje situace, na které žádná tabulka v Excelu neexistuje. Teprve když přestaneme lpět na dokonalých plánech, získáme paradoxně mnohem větší svobodu a schopnost prožívat věci naplno tady a teď.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Patříte spíš k lidem, co mají rádi všechno dopředu naplánované, nebo raději necháváte věci volně plynout?
...
🍔 Přejíte se večer a druhý den si pak odpíráte? Škodí vám to víc, než si myslíte.
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že přesně tohle spoustu žen drží v kruhu, ze kterého se pak těžko dostávají. Po přejedení přijde pocit selhání a s ním chuť se potrestat, něco si odepřít, druhý den to celé jakoby napravit.
Jenže právě ten trest bývá tím, co roztáčí další kolo. Po přísném odepírání totiž dřív nebo později přijde zase přejedení a po něm další vina. A tak pořád dokola.
Ten kruh se podle Lucie začne rozpouštět až ve chvíli, kdy k sobě člověk přestane být tvrdý. Když jeden těžký večer nebere jako svoje selhání a dá sám sobě pocit bezpečí místo dalšího trestu.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Zažili jste to někdy?
🍔 Přejíte se večer a druhý den si pak odpíráte? Škodí vám to víc, než si myslíte.
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že přesně tohle spoustu žen drží v kruhu, ze kterého se pak těžko dostávají. Po přejedení přijde pocit selhání a s ním chuť se potrestat, něco si odepřít, druhý den to celé jakoby napravit.
Jenže právě ten trest bývá tím, co roztáčí další kolo. Po přísném odepírání totiž dřív nebo později přijde zase přejedení a po něm další vina. A tak pořád dokola.
Ten kruh se podle Lucie začne rozpouštět až ve chvíli, kdy k sobě člověk přestane být tvrdý. Když jeden těžký večer nebere jako svoje selhání a dá sám sobě pocit bezpečí místo dalšího trestu.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Zažili jste to někdy?
...




🧬 Co se stane, když se má společnost rychle rozhodnout o něčem, čemu skoro nikdo nerozumí?
Profesor Jaroslav Petr v podcastu vysvětluje, že právě tehdy bývá zaděláno na průšvih. Když nás zaskočí nový vědecký objev, na který nikdo nebyl připravený, chybí informace. A tam, kde chybí informace, nastupují emoce. Většinou ty negativní.
Sám to ukazuje na klonování. Když se před lety narodila první klonovaná ovce, vyvolalo to po celém světě poplach. Nikoho přitom ta ovce neohrozila, sám objev byl neutrální.
Tehdy o tom vyprávěl v rádiu a zavolala mu posluchačka, která se bála, že komunisté odeberou prezidentu Havlovi buňky, naklonují nového a vychovají z něj oddaného soudruha. Stačilo vysvětlit, že by se klon Havla narodil ale jako miminko, které by si s prezidentem nikdo nespletl, a strach byl pryč. Lidé prostě nevěděli, jak přesně to funguje a tak se šířila panika.
A časem se ukázalo, k čemu se dá takový objev využít. Dnes díky téhle technologii umíme nechat ovce vyrábět v mléce lidskou bílkovinu a z ní pak léky na nemoci, které se předtím léčily jen těžko a strašně draho. Kdyby tehdy převážil prvotní strach, mohli jsme o to přijít.
A přesně to je podle profesora Petra největší riziko. Když pod tlakem emocí rozhodují i politici, klidně přijmou zákon, který něco zakáže, aniž domyslí, co tím vlastně zakazují.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Stalo se vám, že jste se něčeho nového odmítali, a pak zjistili, že to byla skvělá věc? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Tento známý výrok připomněl v našem podcastu vizionář Radko Sáblík. A má obrovskou váhu nejen pro studenty, ale především pro podnikatele, manažery a každého, kdo nechce v kariéře ustrnout na bodu mrazu.
Být tím „nejchytřejším“ sice dělá dobře našemu egu, ale pro náš osobní rozvoj je to past. Jakmile kolem sebe nemáte lidi, kteří vás převyšují, inspirují nebo nutí přemýšlet jinak, začnete stagnovat. Pohodlí komfortní zóny vás pomalu, ale jistě semele.
Radko Sáblík proto na své škole buduje tvořivou a samoučící se komunitu. Místo, kde se lidé neustále „ochytřují“ navzájem, bez ohledu na věk.
Chcete v životě i byznysu růst?
🎯 Vyhledávejte lidi, od kterých se máte co učit.
🎯 Nebojte se přiznat, že něco nevíte – právě to je začátek pokroku.
🎯 Obklopte se týmem, který je v jednotlivých oblastech chytřejší než vy sami.
Jedině tak může váš projekt nebo firma skutečně vyrůst. Pokud chcete neustále posouvat své hranice, musíte mít odvahu měnit místnosti. Hledejte prostředí, které vás provokuje k lepším výsledkům, ne to, kde můžete jen pohodlně zářit.
Máte kolem sebe lidi, kteří vás táhnou nahoru, nebo jste v týmu nejčastěji těmi, kdo musí radit ostatním? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
10 CommentsComment on Facebook
Kolik dní si myslíte, že v životě máme? ⏳
Podle Mariána Jelínka je odpověď šokující, ale naprosto osvobozující: Žijeme jenom jeden jediný den.
Když se nad tím zamyslíte, zní to bláznivě. Vždyť máme kalendáře, plánujeme na roky dopředu, počítáme narozeniny...
Jenže pravda je taková, že:
👶 Den, kdy jsme se narodili, byl jen jeden den.
🍂 Den, kdy zemřeme, bude taky jen jeden den.
✨ A to jediné, co skutečně teď hned prožíváme? Je zase jenom ten dnešní den.
Všechno ostatní je buď jen vzpomínka v naší hlavě (minulost), nebo představa a vize (budoucnost). Nic z toho reálně neexistuje. Existuje jenom TENTO den.
Tento pohled na svět okamžitě bere vítr z plachet všem úzkostem z budoucnosti i výčitkám z minulosti. Dává nám to obrovskou sílu prožít dnešek naplno, protože nic víc vlastně nemáme.
Zkuste dnes na chvíli zpomalit. Vypnout plány na zítra, zahodit to, co bylo včera, a prostě jen být v tomhle jednom dni.
Uložte si tohle video jako připomínku pro dny, kdy budete mít pocit, že se pod tlakem povinností hroutíte. 📌 ... See MoreSee Less
4 CommentsComment on Facebook
Proč máme v dnešní době tak obrovskou potřebu mít každičký detail svého života pod absolutní kontrolou? 🤔
V dnešní společnosti je naprosto normální mít kalendář zaplněný měsíce dopředu. Plánujeme stavby domů, nákupy aut, kariérní postupy i to, kde budou naše malé děti jednou studovat. Chceme mít zkrátka jistotu, že se nám nic nepředvídatelného nestane. Jenže tahle snaha ovládat budoucnost často pramení z toho, že uvnitř sebe nemáme klid, a tak se utíkáme ke stoprocentní kontrole vnějšího světa.
Dětský psychiatr a psychoanalytický psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu mluví o tom, že opravdová zralost spočívá v něčem úplně jiném. Spočívá v odvaze přiznat si, že spoustu věcí v životě jednoduše nevíme a vědět nemůžeme. Když si totiž začneme namyšleně myslet, že máme všechno pevně v rukou, úplně zapomínáme na vlastní konečnost.
Přijmout nejistotu jako přirozenou součást dnů vyžaduje obrovskou dávku odvahy. Život nám totiž stejně dříve či později přihraje situace, na které žádná tabulka v Excelu neexistuje. Teprve když přestaneme lpět na dokonalých plánech, získáme paradoxně mnohem větší svobodu a schopnost prožívat věci naplno tady a teď.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Patříte spíš k lidem, co mají rádi všechno dopředu naplánované, nebo raději necháváte věci volně plynout? ... See MoreSee Less
104 CommentsComment on Facebook
🍔 Přejíte se večer a druhý den si pak odpíráte? Škodí vám to víc, než si myslíte.
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že přesně tohle spoustu žen drží v kruhu, ze kterého se pak těžko dostávají. Po přejedení přijde pocit selhání a s ním chuť se potrestat, něco si odepřít, druhý den to celé jakoby napravit.
Jenže právě ten trest bývá tím, co roztáčí další kolo. Po přísném odepírání totiž dřív nebo později přijde zase přejedení a po něm další vina. A tak pořád dokola.
Ten kruh se podle Lucie začne rozpouštět až ve chvíli, kdy k sobě člověk přestane být tvrdý. Když jeden těžký večer nebere jako svoje selhání a dá sám sobě pocit bezpečí místo dalšího trestu.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Zažili jste to někdy? ... See MoreSee Less
4 CommentsComment on Facebook
Když vidíte, jak to ostatní mámy zvládají s úsměvem... máte pocit, že je něco špatně s vámi?
Tereza Maroušková, kterou možná znáte z profilu Nasraná máma, na tohle srovnávání naráží často. Vedle vás je máma, jejíž miminko prospí celou noc a roční dítě v klidu sedí v restauraci. Jenže každé dítě i každá máma jsou jiné. Když to někdo zvládá s přehledem a vy ne, nejste horší máma. Máte jen jiné dítě, jiný den a jiné možnosti.
Podle Terezy je dnes skoro tabu přiznat, že je něco těžké. Sítě jsou plné usměvavých výstřižků a vy pak snadno uvěříte, že neplníte nějaké „kvóty entuziasmu". Přitom v reálu to tak dokonalé nemá skoro nikdo.
Nejvíc uleví obyčejná věta, kterou si ženy dřív běžně říkaly mezi sebou: teď je to fakt těžké a nějak se tím protloukám. Bez rad, bez soudů. Jen vědět, že vás někdo na druhé straně chápe. 💛
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe někoho, komu můžete na rovinu říct, že je to zrovna těžké, lidově řečeno na hovno? ... See MoreSee Less
15 CommentsComment on Facebook