





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
„U mámy pomlouvá tátu, u táty mámu. Ne proto, že by to tak cítilo, ale proto, že se potřebuje zavděčit...“ 💔
Rozvod sám o sobě nemusí dítě traumatizovat, ale to, co následuje v nezdravě rozpadlých rodinách, zanechává hluboké stopy. Dítě miluje oba své rodiče a potřebuje mámu i tátu. Jenže když mezi dospělými vládne zášť, dítě se dostává do neřešitelného konfliktu loajality.
Školní psycholožka a mediátorka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu z praxe:
Dítě pendluje mezi dvěma světy a rychle pochopí pravidlo „kdo chce s vlky býti, musí s nima vyjíti“. Aby nezklamalo maminku, řekne jí, že u tatínka to bylo hrozné. U tatínka pak dělá to samé. Uvnitř se ale trápí a v terapii pak často zoufale přizná: „Já nechci být ani u jednoho, já už chci jenom pryč.“
Děti nechce být pákou, zbraní ani zpovědníkem dospělých. Nechtějí dvoje Vánoce ani dvoje drahé dárky – chtějí jen vědomí, že jejich rodiče dokážou fungovat se slušností a pokorou.
Manželství sice končí, ale role mámy a táty zůstává na celý život.
„U mámy pomlouvá tátu, u táty mámu. Ne proto, že by to tak cítilo, ale proto, že se potřebuje zavděčit...“ 💔
Rozvod sám o sobě nemusí dítě traumatizovat, ale to, co následuje v nezdravě rozpadlých rodinách, zanechává hluboké stopy. Dítě miluje oba své rodiče a potřebuje mámu i tátu. Jenže když mezi dospělými vládne zášť, dítě se dostává do neřešitelného konfliktu loajality.
Školní psycholožka a mediátorka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu z praxe:
Dítě pendluje mezi dvěma světy a rychle pochopí pravidlo „kdo chce s vlky býti, musí s nima vyjíti“. Aby nezklamalo maminku, řekne jí, že u tatínka to bylo hrozné. U tatínka pak dělá to samé. Uvnitř se ale trápí a v terapii pak často zoufale přizná: „Já nechci být ani u jednoho, já už chci jenom pryč.“
Děti nechce být pákou, zbraní ani zpovědníkem dospělých. Nechtějí dvoje Vánoce ani dvoje drahé dárky – chtějí jen vědomí, že jejich rodiče dokážou fungovat se slušností a pokorou.
Manželství sice končí, ale role mámy a táty zůstává na celý život.
...
🧐Když se řekne péče o zdraví, většina z nás si představí regály lékáren plné zářivých krabiček. Jenže za tímto pocitem zodpovědnosti se často skrývá jen propracovaný marketing.
Podle doc. MUDr. Jiří Votruby jsme schopni ve střední Evropě získat potřebné živiny z běžného, pestrého jídelníčku. Přírodní forma z jídla navíc díky potravinové matrici funguje nesrovnatelně lépe než jakákoliv tabletka.
💬A jak to máte s vitamíny vy – podléháte rádi nabídce v lékárnách, nebo stavíte raději na pestré stravě?
🧐Když se řekne péče o zdraví, většina z nás si představí regály lékáren plné zářivých krabiček. Jenže za tímto pocitem zodpovědnosti se často skrývá jen propracovaný marketing.
Podle doc. MUDr. Jiří Votruby jsme schopni ve střední Evropě získat potřebné živiny z běžného, pestrého jídelníčku. Přírodní forma z jídla navíc díky potravinové matrici funguje nesrovnatelně lépe než jakákoliv tabletka.
💬A jak to máte s vitamíny vy – podléháte rádi nabídce v lékárnách, nebo stavíte raději na pestré stravě?
...
„Když při hádce se spolužákem z očí do očí vidíte, že se ten druhý rozbrečí, přestanete. Na sítích ale tuto zpětnou vazbu nemáte – a proto nepřestanete nikdy.“ 💔 — Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Tato věta z našeho rozhovoru pro kanál Laskavá výchova přesně trefuje to, v čem dalším je svět sociálních sítí pro dospívající tak náročný.
V reálném světě funguje přirozená brzda: když někomu ubližujeme a vidíme jeho emoce nebo slzy, sepne v nás lidskost a empatie. Ve virtuálním prostředí ale tato zpětná vazba chybí. Člověk na druhé straně displeje se mění v pouhý profil – a zraňování pak probíhá bez zábran a bez reflexe.
Toto není téma jen pro rodiče. Je to výzva pro nás všechny, kdo denně bereme do ruky telefon.
🫰 Pro vás, dospívající:
Pokud vám někdo na sítích píše ošklivé věci, zpochybňuje vás nebo vás vyčleňuje, pamatujte: chyba není ve vás. Lidé za displejem často ztrácejí zábrany jen proto, že nevidí vaši tvář a neuvědomují si sílu svých slov. Nenechte si namluvit, že „o nic nejde“. Pokud vás to zraňuje, je to reálné. Nenechávejte si to pro sebe a řekněte to někomu, komu věříte.
Pro nás, rodiče:
Většina z nás se intuitivně snaží dětem předávat to nejlepší a hledá cesty, jak je dnešním digitálním světem provést. Pokud přemýšlíte, co ještě může v rozhovorech s nimi pomoci, nabízíme tyto podněty k zamyšlení:
🧠 Téma závislosti: Vysvětlujme dospívajícím, že sítě jsou navržené na spouštění dopaminu. Dlouhý čas na telefonu není selhání jejich vůle, ale síla promyšleného mechanismu.
🎯 Zákulisí a etika: Pomáhejme jim nahlédnout pod pokličku toho, proč technologické firmy jejich čas potřebují a jak na jejich pozornosti vydělávají. A připomínejme jim, proč je na síti tak snadné někomu ublížit a proč je klíčové nevypínat empatii ani za displejem.
💬 ZAPOJTE SE DO DISKUSE V KOMENTÁŘÍCH:
Jak vnímáte hranici mezi běžným škádlením a digitální šikanou vy? Zažili jste (vy nebo vaše děti) situaci, kdy se komunikace na sítích vymkla kontrole? Jak by podle vás měla vypadat zdravá kontrola telefonů u dětí?
🎧 Celý rozhovor s paní prof. Lenkou Šulovou si můžete poslechnout na našem kanálu.
„Když při hádce se spolužákem z očí do očí vidíte, že se ten druhý rozbrečí, přestanete. Na sítích ale tuto zpětnou vazbu nemáte – a proto nepřestanete nikdy.“ 💔 — Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Tato věta z našeho rozhovoru pro kanál Laskavá výchova přesně trefuje to, v čem dalším je svět sociálních sítí pro dospívající tak náročný.
V reálném světě funguje přirozená brzda: když někomu ubližujeme a vidíme jeho emoce nebo slzy, sepne v nás lidskost a empatie. Ve virtuálním prostředí ale tato zpětná vazba chybí. Člověk na druhé straně displeje se mění v pouhý profil – a zraňování pak probíhá bez zábran a bez reflexe.
Toto není téma jen pro rodiče. Je to výzva pro nás všechny, kdo denně bereme do ruky telefon.
🫰 Pro vás, dospívající:
Pokud vám někdo na sítích píše ošklivé věci, zpochybňuje vás nebo vás vyčleňuje, pamatujte: chyba není ve vás. Lidé za displejem často ztrácejí zábrany jen proto, že nevidí vaši tvář a neuvědomují si sílu svých slov. Nenechte si namluvit, že „o nic nejde“. Pokud vás to zraňuje, je to reálné. Nenechávejte si to pro sebe a řekněte to někomu, komu věříte.
Pro nás, rodiče:
Většina z nás se intuitivně snaží dětem předávat to nejlepší a hledá cesty, jak je dnešním digitálním světem provést. Pokud přemýšlíte, co ještě může v rozhovorech s nimi pomoci, nabízíme tyto podněty k zamyšlení:
🧠 Téma závislosti: Vysvětlujme dospívajícím, že sítě jsou navržené na spouštění dopaminu. Dlouhý čas na telefonu není selhání jejich vůle, ale síla promyšleného mechanismu.
🎯 Zákulisí a etika: Pomáhejme jim nahlédnout pod pokličku toho, proč technologické firmy jejich čas potřebují a jak na jejich pozornosti vydělávají. A připomínejme jim, proč je na síti tak snadné někomu ublížit a proč je klíčové nevypínat empatii ani za displejem.
💬 ZAPOJTE SE DO DISKUSE V KOMENTÁŘÍCH:
Jak vnímáte hranici mezi běžným škádlením a digitální šikanou vy? Zažili jste (vy nebo vaše děti) situaci, kdy se komunikace na sítích vymkla kontrole? Jak by podle vás měla vypadat zdravá kontrola telefonů u dětí?
🎧 Celý rozhovor s paní prof. Lenkou Šulovou si můžete poslechnout na našem kanálu.
...
Utrácíte stovky nebo tisíce měsíčně za univerzální multivitaminy? 💊 Možná si jen bezvědomky vyrábíte nejdražší moč v republice.
Jak v podcastu trefně připomíná mikrobioložka Martina Borčinová, většina z nás do sebe denně sype doplňky stravy systémem pokus–omyl. Pravda je ale taková, že pokud máte pestrou stravu, spoustu vitamínů a minerálů vaše tělo vůbec nepotřebuje doplňovat z tablet. Tělo je zkrátka nevyužije a bez užitku je zase vyloučí.
Naopak to, co vám skutečně chybí, v běžném syntetickém „multivitaminu“ z lékárny nemusí být v dostatečném množství nebo ve správně vstřebatelné formě.
🧬 Jak do tohoto chaosu vnesou řád DNA testy od Chromozomu?
Targeting místo naslepo: Přesně zjistíte, které konkrétní látky (např. měď nebo zinek) vaše tělo špatně vstřebává ze stravy a potřebuje je cíleně dodat.
Správná forma: Odhalíte, jakou izoformu daného minerálu či kolagenu zvolit, aby ji vaše geny dokázaly doopravdy zpracovat.
Masivní úspora: Přestanete vyhazovat peníze za 10 různých dóziček, které nepotřebujete, a investujete jen do toho, co pro vaše tělo dává reálný smysl.
Výroba „drahé moče“ vás stojí peníze i zbytečnou zátěž pro organismus. Poznáním vlastní DNA dáte tělu přesně to, co si žádá.
👇 A jak jste na tom vy? Kupujete si doplňky stravy preventivně „naslepo“, nebo přesně víte, co vaše tělo potřebuje? Pojďme diskutovat v komentářích
Utrácíte stovky nebo tisíce měsíčně za univerzální multivitaminy? 💊 Možná si jen bezvědomky vyrábíte nejdražší moč v republice.
Jak v podcastu trefně připomíná mikrobioložka Martina Borčinová, většina z nás do sebe denně sype doplňky stravy systémem pokus–omyl. Pravda je ale taková, že pokud máte pestrou stravu, spoustu vitamínů a minerálů vaše tělo vůbec nepotřebuje doplňovat z tablet. Tělo je zkrátka nevyužije a bez užitku je zase vyloučí.
Naopak to, co vám skutečně chybí, v běžném syntetickém „multivitaminu“ z lékárny nemusí být v dostatečném množství nebo ve správně vstřebatelné formě.
🧬 Jak do tohoto chaosu vnesou řád DNA testy od Chromozomu?
Targeting místo naslepo: Přesně zjistíte, které konkrétní látky (např. měď nebo zinek) vaše tělo špatně vstřebává ze stravy a potřebuje je cíleně dodat.
Správná forma: Odhalíte, jakou izoformu daného minerálu či kolagenu zvolit, aby ji vaše geny dokázaly doopravdy zpracovat.
Masivní úspora: Přestanete vyhazovat peníze za 10 různých dóziček, které nepotřebujete, a investujete jen do toho, co pro vaše tělo dává reálný smysl.
Výroba „drahé moče“ vás stojí peníze i zbytečnou zátěž pro organismus. Poznáním vlastní DNA dáte tělu přesně to, co si žádá.
👇 A jak jste na tom vy? Kupujete si doplňky stravy preventivně „naslepo“, nebo přesně víte, co vaše tělo potřebuje? Pojďme diskutovat v komentářích
...
Berete antikoncepci, nebo jste ji naopak vysadily, protože jste na internetu četly, že „ničí tělo“? 💊❌
Mladá generace dnes masivně odmítá hormonální antikoncepci. Je to ale opravdu jen pozitivní návrat k přirozenosti, nebo tím riskujeme zbytečná nechtěná těhotenství a zdravotní komplikace?
V novém díle podcastu jsme si o tom promluvili s MUDr. Jiřím Škultétym z výboru Sdružení soukromých gynekologů ČR. Vyvracíme nejčastější mýty, které o antikoncepci kolují po sociálních sítích, a díváme se na fakta očima moderní medicíny.
🎬 Sledujte celý rozhovor – odkaz najdete v biu!
Berete antikoncepci, nebo jste ji naopak vysadily, protože jste na internetu četly, že „ničí tělo“? 💊❌
Mladá generace dnes masivně odmítá hormonální antikoncepci. Je to ale opravdu jen pozitivní návrat k přirozenosti, nebo tím riskujeme zbytečná nechtěná těhotenství a zdravotní komplikace?
V novém díle podcastu jsme si o tom promluvili s MUDr. Jiřím Škultétym z výboru Sdružení soukromých gynekologů ČR. Vyvracíme nejčastější mýty, které o antikoncepci kolují po sociálních sítích, a díváme se na fakta očima moderní medicíny.
🎬 Sledujte celý rozhovor – odkaz najdete v biu!
...
📱 Poznáváte tu scénu? Nedělní oběd, rodina u jednoho stolu a místo rozhovoru nebo vychutnávání jídla má každý v ruce svítící krabičku a palcem projíždí sociální sítě.
Co tím ale ve skutečnosti děláme?
1️⃣ Učíme to své děti: Děti zrcadlí naše chování. Můžeme jim stokrát zakazovat telefony u stolu, ale pokud nás vidí se smartphonem v jedné ruce a vidličkou ve druhé, předáváme jim jasný vzorec: „Tohle je standard.“
2️⃣ Hážeme tělo do stresu: Místo toho, abychom vnímali vůni, chuť a konzistenci jídla – a dali tak tělu signál pro správné trávení – zaměstnáváme mozek další dávkou informací a dopaminu. Trávení se zpomaluje, tělo je v napětí a z obyčejného oběda se stává další stresor.
Jídlo má být rituál, uvolnění a čas strávený společně.
Jak vnímáte přítomnost telefonů u jídelního stolu vy? Daří se vám je odkládat, nebo je to boj?
📱 Poznáváte tu scénu? Nedělní oběd, rodina u jednoho stolu a místo rozhovoru nebo vychutnávání jídla má každý v ruce svítící krabičku a palcem projíždí sociální sítě.
Co tím ale ve skutečnosti děláme?
1️⃣ Učíme to své děti: Děti zrcadlí naše chování. Můžeme jim stokrát zakazovat telefony u stolu, ale pokud nás vidí se smartphonem v jedné ruce a vidličkou ve druhé, předáváme jim jasný vzorec: „Tohle je standard.“
2️⃣ Hážeme tělo do stresu: Místo toho, abychom vnímali vůni, chuť a konzistenci jídla – a dali tak tělu signál pro správné trávení – zaměstnáváme mozek další dávkou informací a dopaminu. Trávení se zpomaluje, tělo je v napětí a z obyčejného oběda se stává další stresor.
Jídlo má být rituál, uvolnění a čas strávený společně.
Jak vnímáte přítomnost telefonů u jídelního stolu vy? Daří se vám je odkládat, nebo je to boj?
...
Kdy jste si naposledy s někým povídali bez toho, aniž byste v hlavě vymýšleli protiargument? 💬💥
Mnozí z nás přicházejí do debat s jediným cílem: vyhrát. Přesvědčit toho druhého, přetlačit ho svými argumenty. Jenže to není rozhovor. To je boj.
A přesně tento nešvar proniká i do vztahu mezi školou, rodiči a společností. Místo aby všichni kopali za jeden tým – pro dobro dítěte – staví se mezi ně bariéry z neporozumění, strachu z kritiky a absence sebereflexe.
V novém rozhovoru pro kanál Laskavá výchova na to trefně upozornila Mgr. Hana Matoušů, když si půjčila myšlenku jednoho z finalistů ocenění Global Teacher Prize:„Dialog dnes lidé chápou tak, že někam přijdou, řeknou svůj názor a jejich cílem je přesvědčit toho druhého. Ale neposloucháme se. Dialog by měl být o opravdovém naslouchání tomu druhému.“
Skutečný dialog vyžaduje odvahu odložit vlastní ego i staré křivdy z dob, kdy jsme sami seděli v lavicích. Teprve když začneme druhému opravdu naslouchat, můžeme vytvořit prostředí, kde se děti i dospělí cítí bezpečně, mají prostor růst a nebojí se udělat chybu.
💬Kdy se vám naposledy stalo, že jste v diskusi fakticky změnili názor jen díky tomu, že jste druhému opravdu naslouchali?
Kdy jste si naposledy s někým povídali bez toho, aniž byste v hlavě vymýšleli protiargument? 💬💥
Mnozí z nás přicházejí do debat s jediným cílem: vyhrát. Přesvědčit toho druhého, přetlačit ho svými argumenty. Jenže to není rozhovor. To je boj.
A přesně tento nešvar proniká i do vztahu mezi školou, rodiči a společností. Místo aby všichni kopali za jeden tým – pro dobro dítěte – staví se mezi ně bariéry z neporozumění, strachu z kritiky a absence sebereflexe.
V novém rozhovoru pro kanál Laskavá výchova na to trefně upozornila Mgr. Hana Matoušů, když si půjčila myšlenku jednoho z finalistů ocenění Global Teacher Prize:„Dialog dnes lidé chápou tak, že někam přijdou, řeknou svůj názor a jejich cílem je přesvědčit toho druhého. Ale neposloucháme se. Dialog by měl být o opravdovém naslouchání tomu druhému.“
Skutečný dialog vyžaduje odvahu odložit vlastní ego i staré křivdy z dob, kdy jsme sami seděli v lavicích. Teprve když začneme druhému opravdu naslouchat, můžeme vytvořit prostředí, kde se děti i dospělí cítí bezpečně, mají prostor růst a nebojí se udělat chybu.
💬Kdy se vám naposledy stalo, že jste v diskusi fakticky změnili názor jen díky tomu, že jste druhému opravdu naslouchali?
...
Proč by se ženy neměly vyhýbat silovému tréninku? 🏋️♀️✨
Mýtus, že ženy zvedáním činek „zmohutní“, už je naštěstí na ústupu. Jak v našem rozhovoru zmiňuje Jan Miksa (Area Fitness Manager Form Factory a bývalý biochemik z VŠCHT), v posilovnách pozoruje skvělý trend: stále více žen opouští izolované stroje a vrhá se do poctivého silového cvičení.
A má to své jasné opodstatnění. Pokud je vaším cílem zpevněná postava, vytvarované křivky nebo efektivnější spalování tuků, bez základních vícekloubových cviků se neobejdete:
▶️ Silový trénink jako základ: Dřep je králem pohybových vzorů. Bez poctivého silového základu se hezky tvarované nohy a hýždě budují jen velmi těžko.
▶️ Flexibilita v plánech: Ať už jste ve fázi redukce tuku, nebo se snažíte nabrat tvarující svalovou hmotu, silový trénink má své nezastupitelné místo v obou fázích.
▶️ Žádný důvod ke strachu: Anatomické benefity silového cvičení platí bez výjimky pro muže i pro ženy.
Přestaňte se bát činek a stavte své cvičení na základech, které nesou reálné výsledky!
🎧 Zajímají vás další mýty o cvičení, stravě a doplňcích stravy? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Miksou na našem kanálu!
Proč by se ženy neměly vyhýbat silovému tréninku? 🏋️♀️✨
Mýtus, že ženy zvedáním činek „zmohutní“, už je naštěstí na ústupu. Jak v našem rozhovoru zmiňuje Jan Miksa (Area Fitness Manager Form Factory a bývalý biochemik z VŠCHT), v posilovnách pozoruje skvělý trend: stále více žen opouští izolované stroje a vrhá se do poctivého silového cvičení.
A má to své jasné opodstatnění. Pokud je vaším cílem zpevněná postava, vytvarované křivky nebo efektivnější spalování tuků, bez základních vícekloubových cviků se neobejdete:
▶️ Silový trénink jako základ: Dřep je králem pohybových vzorů. Bez poctivého silového základu se hezky tvarované nohy a hýždě budují jen velmi těžko.
▶️ Flexibilita v plánech: Ať už jste ve fázi redukce tuku, nebo se snažíte nabrat tvarující svalovou hmotu, silový trénink má své nezastupitelné místo v obou fázích.
▶️ Žádný důvod ke strachu: Anatomické benefity silového cvičení platí bez výjimky pro muže i pro ženy.
Přestaňte se bát činek a stavte své cvičení na základech, které nesou reálné výsledky!
🎧 Zajímají vás další mýty o cvičení, stravě a doplňcích stravy? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Miksou na našem kanálu!
...




„U mámy pomlouvá tátu, u táty mámu. Ne proto, že by to tak cítilo, ale proto, že se potřebuje zavděčit...“ 💔
Rozvod sám o sobě nemusí dítě traumatizovat, ale to, co následuje v nezdravě rozpadlých rodinách, zanechává hluboké stopy. Dítě miluje oba své rodiče a potřebuje mámu i tátu. Jenže když mezi dospělými vládne zášť, dítě se dostává do neřešitelného konfliktu loajality.
Školní psycholožka a mediátorka Pavlína Horáčková popisuje smutnou realitu z praxe:
Dítě pendluje mezi dvěma světy a rychle pochopí pravidlo „kdo chce s vlky býti, musí s nima vyjíti“. Aby nezklamalo maminku, řekne jí, že u tatínka to bylo hrozné. U tatínka pak dělá to samé. Uvnitř se ale trápí a v terapii pak často zoufale přizná: „Já nechci být ani u jednoho, já už chci jenom pryč.“
Děti nechce být pákou, zbraní ani zpovědníkem dospělých. Nechtějí dvoje Vánoce ani dvoje drahé dárky – chtějí jen vědomí, že jejich rodiče dokážou fungovat se slušností a pokorou.
Manželství sice končí, ale role mámy a táty zůstává na celý život. ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
🧐Když se řekne péče o zdraví, většina z nás si představí regály lékáren plné zářivých krabiček. Jenže za tímto pocitem zodpovědnosti se často skrývá jen propracovaný marketing.
Podle doc. MUDr. Jiří Votruby jsme schopni ve střední Evropě získat potřebné živiny z běžného, pestrého jídelníčku. Přírodní forma z jídla navíc díky potravinové matrici funguje nesrovnatelně lépe než jakákoliv tabletka.
💬A jak to máte s vitamíny vy – podléháte rádi nabídce v lékárnách, nebo stavíte raději na pestré stravě? ... See MoreSee Less
36 CommentsComment on Facebook
„Když při hádce se spolužákem z očí do očí vidíte, že se ten druhý rozbrečí, přestanete. Na sítích ale tuto zpětnou vazbu nemáte – a proto nepřestanete nikdy.“ 💔 — Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Tato věta z našeho rozhovoru pro kanál Laskavá výchova přesně trefuje to, v čem dalším je svět sociálních sítí pro dospívající tak náročný.
V reálném světě funguje přirozená brzda: když někomu ubližujeme a vidíme jeho emoce nebo slzy, sepne v nás lidskost a empatie. Ve virtuálním prostředí ale tato zpětná vazba chybí. Člověk na druhé straně displeje se mění v pouhý profil – a zraňování pak probíhá bez zábran a bez reflexe.
Toto není téma jen pro rodiče. Je to výzva pro nás všechny, kdo denně bereme do ruky telefon.
🫰 Pro vás, dospívající:
Pokud vám někdo na sítích píše ošklivé věci, zpochybňuje vás nebo vás vyčleňuje, pamatujte: chyba není ve vás. Lidé za displejem často ztrácejí zábrany jen proto, že nevidí vaši tvář a neuvědomují si sílu svých slov. Nenechte si namluvit, že „o nic nejde“. Pokud vás to zraňuje, je to reálné. Nenechávejte si to pro sebe a řekněte to někomu, komu věříte.
Pro nás, rodiče:
Většina z nás se intuitivně snaží dětem předávat to nejlepší a hledá cesty, jak je dnešním digitálním světem provést. Pokud přemýšlíte, co ještě může v rozhovorech s nimi pomoci, nabízíme tyto podněty k zamyšlení:
🧠 Téma závislosti: Vysvětlujme dospívajícím, že sítě jsou navržené na spouštění dopaminu. Dlouhý čas na telefonu není selhání jejich vůle, ale síla promyšleného mechanismu.
🎯 Zákulisí a etika: Pomáhejme jim nahlédnout pod pokličku toho, proč technologické firmy jejich čas potřebují a jak na jejich pozornosti vydělávají. A připomínejme jim, proč je na síti tak snadné někomu ublížit a proč je klíčové nevypínat empatii ani za displejem.
💬 ZAPOJTE SE DO DISKUSE V KOMENTÁŘÍCH:
Jak vnímáte hranici mezi běžným škádlením a digitální šikanou vy? Zažili jste (vy nebo vaše děti) situaci, kdy se komunikace na sítích vymkla kontrole? Jak by podle vás měla vypadat zdravá kontrola telefonů u dětí?
🎧 Celý rozhovor s paní prof. Lenkou Šulovou si můžete poslechnout na našem kanálu. ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
Utrácíte stovky nebo tisíce měsíčně za univerzální multivitaminy? 💊 Možná si jen bezvědomky vyrábíte nejdražší moč v republice.
Jak v podcastu trefně připomíná mikrobioložka Martina Borčinová, většina z nás do sebe denně sype doplňky stravy systémem pokus–omyl. Pravda je ale taková, že pokud máte pestrou stravu, spoustu vitamínů a minerálů vaše tělo vůbec nepotřebuje doplňovat z tablet. Tělo je zkrátka nevyužije a bez užitku je zase vyloučí.
Naopak to, co vám skutečně chybí, v běžném syntetickém „multivitaminu“ z lékárny nemusí být v dostatečném množství nebo ve správně vstřebatelné formě.
🧬 Jak do tohoto chaosu vnesou řád DNA testy od Chromozomu?
Targeting místo naslepo: Přesně zjistíte, které konkrétní látky (např. měď nebo zinek) vaše tělo špatně vstřebává ze stravy a potřebuje je cíleně dodat.
Správná forma: Odhalíte, jakou izoformu daného minerálu či kolagenu zvolit, aby ji vaše geny dokázaly doopravdy zpracovat.
Masivní úspora: Přestanete vyhazovat peníze za 10 různých dóziček, které nepotřebujete, a investujete jen do toho, co pro vaše tělo dává reálný smysl.
Výroba „drahé moče“ vás stojí peníze i zbytečnou zátěž pro organismus. Poznáním vlastní DNA dáte tělu přesně to, co si žádá.
👇 A jak jste na tom vy? Kupujete si doplňky stravy preventivně „naslepo“, nebo přesně víte, co vaše tělo potřebuje? Pojďme diskutovat v komentářích ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook
Berete antikoncepci, nebo jste ji naopak vysadily, protože jste na internetu četly, že „ničí tělo“? 💊❌
Mladá generace dnes masivně odmítá hormonální antikoncepci. Je to ale opravdu jen pozitivní návrat k přirozenosti, nebo tím riskujeme zbytečná nechtěná těhotenství a zdravotní komplikace?
V novém díle podcastu jsme si o tom promluvili s MUDr. Jiřím Škultétym z výboru Sdružení soukromých gynekologů ČR. Vyvracíme nejčastější mýty, které o antikoncepci kolují po sociálních sítích, a díváme se na fakta očima moderní medicíny.
🎬 Sledujte celý rozhovor – odkaz najdete v biu! ... See MoreSee Less
47 CommentsComment on Facebook
📱 Poznáváte tu scénu? Nedělní oběd, rodina u jednoho stolu a místo rozhovoru nebo vychutnávání jídla má každý v ruce svítící krabičku a palcem projíždí sociální sítě.
Co tím ale ve skutečnosti děláme?
1️⃣ Učíme to své děti: Děti zrcadlí naše chování. Můžeme jim stokrát zakazovat telefony u stolu, ale pokud nás vidí se smartphonem v jedné ruce a vidličkou ve druhé, předáváme jim jasný vzorec: „Tohle je standard.“
2️⃣ Hážeme tělo do stresu: Místo toho, abychom vnímali vůni, chuť a konzistenci jídla – a dali tak tělu signál pro správné trávení – zaměstnáváme mozek další dávkou informací a dopaminu. Trávení se zpomaluje, tělo je v napětí a z obyčejného oběda se stává další stresor.
Jídlo má být rituál, uvolnění a čas strávený společně.
Jak vnímáte přítomnost telefonů u jídelního stolu vy? Daří se vám je odkládat, nebo je to boj? ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook