





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost.
🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost.
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích.
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích.
🔥 MYSLÍTE SI, ŽE MÁTE MÁLO BÍLKOVIN? ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK ŽIJETE!
Útočí na vás v supermarketu ze všech stran „proteinové“ verze běžných potravin? Výživový specialista Mgr. Jan Caha, Ph.D. v rozhovoru poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co nám tvrdí reklama, a tím, co říkají reálná data:
🥐 Nápis „PROTEIN“ jako prodejní trik
Označení proteinový nemá v legislativě žádnou přísnou definici. Výrobce může toto slovo napsat v podstatě i na obyčejný rohlík, udělal z něj lákavý produkt a zvedl jeho prodejní cenu.
📊 Máte z běžné stravy bílkovin dostatek?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje běžné neaktivní populaci 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Průměrný dospělý člověk u nás přijímá 1,0 až 1,2 g/kg. Pokud vedete sedavý život a moc nesportujete, bílkovin z běžné stravy máte dost a připlácet za speciální etikety pro vás nemá smysl.
⚠️ ALE POZOR – Druhá strana mince:
Jakmile ale pravidelně cvičíte, nabíráte svaly, jste ve stresu nebo je vám nad 50 let, vaše potřeba skokově stoupá na 1,6 až 2,0 g na kg hmotnosti! A v této skupině už naopak většina lidí potřebné množství z běžného jídelníčku nepokryje.
🎬 Chcete vědět, jak si správně spočítat vlastní příjem a z jakých zdrojů bílkoviny čerpat?
Sledujte celý rozhovor s Janem Cahou na našem kanálu! Krátkou ukázku najdete také na našem YouTube kanálu.
🤝 TVOŘTE DALŠÍ ROZHOVORY SPOLU S NÁMI!
Záleží nám na tom, co vás skutečně zajímá nebo trápí. Další rozhovory a témata chceme chystat přímo podle vás – vaše zkušenosti a dotazy jsou pro nás hlavním vodítkem.
💬 Napište nám do komentářů:
✅ Kolik bílkovin denně přijímáte vy a daří se vám je přijímat z běžného jídla?
✅ Jaká otázka ohledně cvičení, výživy nebo zdraví vás právě teď nejvíce trápí?
✅ Na co byste rádi znali odpověď v některém z dalších dílů a o čem by se mělo mluvit více?
Všechny vaše komentáře poctivě čteme a ty nejzajímavější dotazy vezmeme a položíme odborníkům v příštích rozhovorech! 👇
🔥 MYSLÍTE SI, ŽE MÁTE MÁLO BÍLKOVIN? ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK ŽIJETE!
Útočí na vás v supermarketu ze všech stran „proteinové“ verze běžných potravin? Výživový specialista Mgr. Jan Caha, Ph.D. v rozhovoru poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co nám tvrdí reklama, a tím, co říkají reálná data:
🥐 Nápis „PROTEIN“ jako prodejní trik
Označení proteinový nemá v legislativě žádnou přísnou definici. Výrobce může toto slovo napsat v podstatě i na obyčejný rohlík, udělal z něj lákavý produkt a zvedl jeho prodejní cenu.
📊 Máte z běžné stravy bílkovin dostatek?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje běžné neaktivní populaci 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Průměrný dospělý člověk u nás přijímá 1,0 až 1,2 g/kg. Pokud vedete sedavý život a moc nesportujete, bílkovin z běžné stravy máte dost a připlácet za speciální etikety pro vás nemá smysl.
⚠️ ALE POZOR – Druhá strana mince:
Jakmile ale pravidelně cvičíte, nabíráte svaly, jste ve stresu nebo je vám nad 50 let, vaše potřeba skokově stoupá na 1,6 až 2,0 g na kg hmotnosti! A v této skupině už naopak většina lidí potřebné množství z běžného jídelníčku nepokryje.
🎬 Chcete vědět, jak si správně spočítat vlastní příjem a z jakých zdrojů bílkoviny čerpat?
Sledujte celý rozhovor s Janem Cahou na našem kanálu! Krátkou ukázku najdete také na našem YouTube kanálu.
🤝 TVOŘTE DALŠÍ ROZHOVORY SPOLU S NÁMI!
Záleží nám na tom, co vás skutečně zajímá nebo trápí. Další rozhovory a témata chceme chystat přímo podle vás – vaše zkušenosti a dotazy jsou pro nás hlavním vodítkem.
💬 Napište nám do komentářů:
✅ Kolik bílkovin denně přijímáte vy a daří se vám je přijímat z běžného jídla?
✅ Jaká otázka ohledně cvičení, výživy nebo zdraví vás právě teď nejvíce trápí?
✅ Na co byste rádi znali odpověď v některém z dalších dílů a o čem by se mělo mluvit více?
Všechny vaše komentáře poctivě čteme a ty nejzajímavější dotazy vezmeme a položíme odborníkům v příštích rozhovorech! 👇
Často od dětí i od sebe vyžadujeme výsledky ve chvíli, kdy ještě není položen ani ten nejzákladnější základ. Chceme, aby fungovaly, nosily dobré známky, měly uklizený pokoj a poslouchaly. Jenže pokud se vnitřně necítí v bezpečí, je to jako chtít stavět střechu na domě bez základů.
Přesně toto téma otevřel v podcastu krizový intervent a ředitel ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek. Pěkně tím připomíná, jak snadno v dnešním výkonovém světě zaměňujeme cíle za prostředky.
Když se dítě ocitne v krizové situaci – ať už prožívá náročné období v ústavní péči, rozvod rodičů, nebo jen obrovský vnitřní tlak – nepotřebuje primárně instrukce, poučování ani trvání na výkonu. Potřebuje stabilizaci. Potřebuje vědět, že jeho pocity mají váhu a že vedle něj stojí dospělý, který mu věří.
Často od dětí i od sebe vyžadujeme výsledky ve chvíli, kdy ještě není položen ani ten nejzákladnější základ. Chceme, aby fungovaly, nosily dobré známky, měly uklizený pokoj a poslouchaly. Jenže pokud se vnitřně necítí v bezpečí, je to jako chtít stavět střechu na domě bez základů.
Přesně toto téma otevřel v podcastu krizový intervent a ředitel ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek. Pěkně tím připomíná, jak snadno v dnešním výkonovém světě zaměňujeme cíle za prostředky.
Když se dítě ocitne v krizové situaci – ať už prožívá náročné období v ústavní péči, rozvod rodičů, nebo jen obrovský vnitřní tlak – nepotřebuje primárně instrukce, poučování ani trvání na výkonu. Potřebuje stabilizaci. Potřebuje vědět, že jeho pocity mají váhu a že vedle něj stojí dospělý, který mu věří.
Řekli byste automechanikovi, jak má opravit převodovku? Do školy ale kecáme všichni… 🚗🛠️👇
„Já rodičům také neříkám, jak mají dělat svou profesi. Když je to automechanik, nestoupnu si vedle něj se slovy: ‚Tuhle převodovku opravujete zvláštním způsobem, já to u souseda viděla jinak.‘“ trefně popisuje ředitelka ZŠ a MŠ Magdaléna Marešová v podcastu Laskavá výchova.
Dnešní trend je jasný:
Dříve se řešilo, co provedlo dítě.
Dnes rodič často automaticky kárá učitele.
Učitelé nemluví rodičům do jejich domácí výchovy, pokud sami nepožádají o pomoc. Proč se tedy vytrácí respekt k pedagogickému řemeslu a očekává se, že škola zvládne všechno, ale přesně podle našich představ?
Kde podle vás leží hranice mezi zdravým zájmem rodiče a zbytečným vměšováním do práce pedagoga? Napište svůj názor do komentářů! 💬👇
🎧 Celý rozhovor s Lukášem Ederem poslouchejte v knihovně FirstClass:
👉 firstclass.cz/laskavavychova
Řekli byste automechanikovi, jak má opravit převodovku? Do školy ale kecáme všichni… 🚗🛠️👇
„Já rodičům také neříkám, jak mají dělat svou profesi. Když je to automechanik, nestoupnu si vedle něj se slovy: ‚Tuhle převodovku opravujete zvláštním způsobem, já to u souseda viděla jinak.‘“ trefně popisuje ředitelka ZŠ a MŠ Magdaléna Marešová v podcastu Laskavá výchova.
Dnešní trend je jasný:
Dříve se řešilo, co provedlo dítě.
Dnes rodič často automaticky kárá učitele.
Učitelé nemluví rodičům do jejich domácí výchovy, pokud sami nepožádají o pomoc. Proč se tedy vytrácí respekt k pedagogickému řemeslu a očekává se, že škola zvládne všechno, ale přesně podle našich představ?
Kde podle vás leží hranice mezi zdravým zájmem rodiče a zbytečným vměšováním do práce pedagoga? Napište svůj názor do komentářů! 💬👇
🎧 Celý rozhovor s Lukášem Ederem poslouchejte v knihovně FirstClass:
👉 firstclass.cz/laskavavychova
Věděli jste, že v České republice užívá antidepresiva neuvěřitelných 700 tisíc lidí? Z toho zhruba 13 % dokonce tvoří děti a mladiství ve věku 16 až 18 let.
Najít ten správný lék je ale často běh na dlouhou trať, který připomíná metodu „pokus-omyl“. Lék vám zvednou, sníží, nebo úplně změní, protože zkrátka nefunguje, jak má.
Řešení přitom možná leží přímo ve vaší DNA. Obor zvaný farmakogenetika totiž zkoumá, jak naše geny ovlivňují metabolismus léčiv. Genetický test z obyčejného stěru z úst dokáže odhalit, zda jste pomalý, rychlý, nebo ultrarychlý metabolizátor.
Co to znamená v praxi? Pro někoho může být běžná tabulková dávka léku toxická a škodlivá, zatímco u jiného se zcela mine účinkem a potřebuje naopak dávku vyšší. Díky rozboru DNA může lékař zvolit nejen bezpečný preparát, ale i přesné dávkování hned napoprvé.
Zajímá vás, co dalšího o vašem zdraví dokáže věda vyčíst z jediné kapky slin? Poslechněte si náš nový rozhovor s molekulární bioložkou Mgr. Renatou Michalovskou, který jsme připravili ve spolupráci s naším ověřeným partnerem, společností Chromozoom.
🎧 Odkaz na celou epizodu najdete v biu!
Museli jste někdy vy nebo vaši blízcí složitě hledat lék, který opravdu zabere? Napište nám své zkušenosti do komentářů. 👇
Věděli jste, že v České republice užívá antidepresiva neuvěřitelných 700 tisíc lidí? Z toho zhruba 13 % dokonce tvoří děti a mladiství ve věku 16 až 18 let.
Najít ten správný lék je ale často běh na dlouhou trať, který připomíná metodu „pokus-omyl“. Lék vám zvednou, sníží, nebo úplně změní, protože zkrátka nefunguje, jak má.
Řešení přitom možná leží přímo ve vaší DNA. Obor zvaný farmakogenetika totiž zkoumá, jak naše geny ovlivňují metabolismus léčiv. Genetický test z obyčejného stěru z úst dokáže odhalit, zda jste pomalý, rychlý, nebo ultrarychlý metabolizátor.
Co to znamená v praxi? Pro někoho může být běžná tabulková dávka léku toxická a škodlivá, zatímco u jiného se zcela mine účinkem a potřebuje naopak dávku vyšší. Díky rozboru DNA může lékař zvolit nejen bezpečný preparát, ale i přesné dávkování hned napoprvé.
Zajímá vás, co dalšího o vašem zdraví dokáže věda vyčíst z jediné kapky slin? Poslechněte si náš nový rozhovor s molekulární bioložkou Mgr. Renatou Michalovskou, který jsme připravili ve spolupráci s naším ověřeným partnerem, společností Chromozoom.
🎧 Odkaz na celou epizodu najdete v biu!
Museli jste někdy vy nebo vaši blízcí složitě hledat lék, který opravdu zabere? Napište nám své zkušenosti do komentářů. 👇
Trpíte nespavostí? Zapomeňte na odpolední šlofík.
Zní to lákavě: po probdělé noci zavřít po obědě oči aspoň na půl hodinky. Jenže pokud bojujete s chronickou nespavostí, touhle zdánlivou úlevou si podkopáváte nohy.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v podcastu vysvětluje jednoduchý princip: odpoledním spánkem „odpustíte páru“ ze spánkového tlaku. Večer pak tělu chybí přirozený hlad po spánku a v noci opět zíráte do stropu.
Přesně takové mýty, které vám nevědomky kradou spánek, pan profesor boří ve své knize Ovládni svůj spánek. Této praktické příručky, která funguje jako vědecky podložený KBT terapeut přímo na nočním stolku, se prodalo už přes 5 000 výtisků! Pomáhá lidem krok za krokem vrátit tělu přirozený řád – a to bez závislosti na lécích na spaní.
Jak to máte vy? Dáváte si po obědě dvacet, nebo vám to večerní usínání spolehlivě zkazí? Napište nám do komentářů ⬇️
Trpíte nespavostí? Zapomeňte na odpolední šlofík.
Zní to lákavě: po probdělé noci zavřít po obědě oči aspoň na půl hodinky. Jenže pokud bojujete s chronickou nespavostí, touhle zdánlivou úlevou si podkopáváte nohy.
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v podcastu vysvětluje jednoduchý princip: odpoledním spánkem „odpustíte páru“ ze spánkového tlaku. Večer pak tělu chybí přirozený hlad po spánku a v noci opět zíráte do stropu.
Přesně takové mýty, které vám nevědomky kradou spánek, pan profesor boří ve své knize Ovládni svůj spánek. Této praktické příručky, která funguje jako vědecky podložený KBT terapeut přímo na nočním stolku, se prodalo už přes 5 000 výtisků! Pomáhá lidem krok za krokem vrátit tělu přirozený řád – a to bez závislosti na lécích na spaní.
Jak to máte vy? Dáváte si po obědě dvacet, nebo vám to večerní usínání spolehlivě zkazí? Napište nám do komentářů ⬇️
„Život je prostě hledačství. A nekončí tím, když je ti osmdesát.“ 🕊️
Vnímáte v sobě občas divný neklid nebo prázdnotu, i když navenek zdánlivě všechno funguje? Podle profesorky Anny Hogenové je právě hledání a vyhmatávání toho podstatného to, co z nás dělá živé bytosti.
V ukázce z nového rozhovoru otevíráme hluboké otázky:
✦ Láska bez masek: Proč se zázrak stane až ve chvíli, kdy máme druhého raději než sebe samého?
✦ Osvobození od věcí: Jak najít pravou míru a nebýt otrokem vnějšího světa?
✦ Pocit prázdnoty: Proč bez vědomí toho, co nás přesahuje, nemůžeme skutečně svobodně žít?
Rozhovor s prof. Annou Hogenovou nevynucuje žádné zaručené návody na štěstí, ale nabízí to nejcennější – možnost zastavit se, nadechnout a najít cestu zpět k sobě samému.
🎧 Celý hluboký rozhovor s prof. Annou Hogenovou najdete na našem kanálu.
#annahogenova #firstclass #filozofie #laska #sebepoznani #vnitrnisvoboda
„Život je prostě hledačství. A nekončí tím, když je ti osmdesát.“ 🕊️
Vnímáte v sobě občas divný neklid nebo prázdnotu, i když navenek zdánlivě všechno funguje? Podle profesorky Anny Hogenové je právě hledání a vyhmatávání toho podstatného to, co z nás dělá živé bytosti.
V ukázce z nového rozhovoru otevíráme hluboké otázky:
✦ Láska bez masek: Proč se zázrak stane až ve chvíli, kdy máme druhého raději než sebe samého?
✦ Osvobození od věcí: Jak najít pravou míru a nebýt otrokem vnějšího světa?
✦ Pocit prázdnoty: Proč bez vědomí toho, co nás přesahuje, nemůžeme skutečně svobodně žít?
Rozhovor s prof. Annou Hogenovou nevynucuje žádné zaručené návody na štěstí, ale nabízí to nejcennější – možnost zastavit se, nadechnout a najít cestu zpět k sobě samému.
🎧 Celý hluboký rozhovor s prof. Annou Hogenovou najdete na našem kanálu.
#annahogenova #firstclass #filozofie #laska #sebepoznani #vnitrnisvoboda




🤯Převzít za sebe zodpovědnost neznamená obviňovat se za to, co se nám stalo v minulosti. Dítě nemůže za to, jaké prostředí ho v dětství obklopovalo. Jako dospělí ale neseme zodpovědnost za to, co s touto zkušeností uděláme teď. V momentě, kdy řeknete: „Přebírám za svůj život zodpovědnost,“ získáváte zpět sílu cokoliv změnit.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus v novém podcastu navíc připomíná, že i hlas, kterým k sobě v duchu mluvíme, často vůbec není náš. Bývá to ozvěna rodičů, učitelů a společnosti, která nás učila zapadnout do průměru. Druhá polovina života je tu od toho, abychom hranice průměrnosti rozšířili a objevili svou vlastní jedinečnost. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Znáte ten moment, kdy večer vypnete počítač, sednete si do ticha… a během pěti vteřin dostanete podivnou potřebu dát si něco k jídlu, zapnout jakýkoliv seriál nebo aspoň vzít do ruky telefon?
Pravda je totiž taková, že ticho nás děsí.
Naučili jsme se okamžitě utlumit jakýkoliv náznak nepohodlí. Když přijde únava, úzkost ze selhání nebo divný smutek, nesedneme si s tím. Použijeme „anestetikum“. Někdo utíká k práci, jiný k neustálému plánování, sportu, nakupování nebo bezduchému scrollingu.
Prof. Anna Hogenová v našem rozhovoru pojmenovává věc, kterou si málokdy přiznáme: Když se naučíme vypínat bolest, vypínáme tím i schopnost prožívat hlubokou radost a rozumět sami sobě.
Jak z tohoto kruhu ven?
✦ Přestat utíkat před vlastním dnem: Proč je hluboká krize často jediným místem, kde v sobě můžeme zrodit skutečnou vnitřní sílu?
✦ Odložit kalkulačku ve vztazích: Proč si dnes i v lásce držíme odstup a dáváme jen tolik, kolik dostáváme?
✦ Osvobodit se od tlaku na výkon: Jak najít svou pravou míru a přestat se bát věcí, které nemůžeme mít pod kontrolou?
Tento rozhovor s profesorkou Hogenovou je tichým, ale nesmírně silným zastavením v době, která nás nutí pořád jen spěchat.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte pocit, že nás dnešní doba nutí neustále něco dělat a za něčím se hnát, abychom nemuseli čelit vlastnímu tichu? Jak v tom všem shonu hledáte vnitřní klid vy? Těšíme se na vaše myšlenky v komentářích. ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
🔥 MYSLÍTE SI, ŽE MÁTE MÁLO BÍLKOVIN? ZÁLEŽÍ NA TOM, JAK ŽIJETE!
Útočí na vás v supermarketu ze všech stran „proteinové“ verze běžných potravin? Výživový specialista Mgr. Jan Caha, Ph.D. v rozhovoru poukazuje na zásadní rozdíl mezi tím, co nám tvrdí reklama, a tím, co říkají reálná data:
🥐 Nápis „PROTEIN“ jako prodejní trik
Označení proteinový nemá v legislativě žádnou přísnou definici. Výrobce může toto slovo napsat v podstatě i na obyčejný rohlík, udělal z něj lákavý produkt a zvedl jeho prodejní cenu.
📊 Máte z běžné stravy bílkovin dostatek?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje běžné neaktivní populaci 0,8 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Průměrný dospělý člověk u nás přijímá 1,0 až 1,2 g/kg. Pokud vedete sedavý život a moc nesportujete, bílkovin z běžné stravy máte dost a připlácet za speciální etikety pro vás nemá smysl.
⚠️ ALE POZOR – Druhá strana mince:
Jakmile ale pravidelně cvičíte, nabíráte svaly, jste ve stresu nebo je vám nad 50 let, vaše potřeba skokově stoupá na 1,6 až 2,0 g na kg hmotnosti! A v této skupině už naopak většina lidí potřebné množství z běžného jídelníčku nepokryje.
🎬 Chcete vědět, jak si správně spočítat vlastní příjem a z jakých zdrojů bílkoviny čerpat?
Sledujte celý rozhovor s Janem Cahou na našem kanálu! Krátkou ukázku najdete také na našem YouTube kanálu.
🤝 TVOŘTE DALŠÍ ROZHOVORY SPOLU S NÁMI!
Záleží nám na tom, co vás skutečně zajímá nebo trápí. Další rozhovory a témata chceme chystat přímo podle vás – vaše zkušenosti a dotazy jsou pro nás hlavním vodítkem.
💬 Napište nám do komentářů:
✅ Kolik bílkovin denně přijímáte vy a daří se vám je přijímat z běžného jídla?
✅ Jaká otázka ohledně cvičení, výživy nebo zdraví vás právě teď nejvíce trápí?
✅ Na co byste rádi znali odpověď v některém z dalších dílů a o čem by se mělo mluvit více?
Všechny vaše komentáře poctivě čteme a ty nejzajímavější dotazy vezmeme a položíme odborníkům v příštích rozhovorech! 👇 ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
Často od dětí i od sebe vyžadujeme výsledky ve chvíli, kdy ještě není položen ani ten nejzákladnější základ. Chceme, aby fungovaly, nosily dobré známky, měly uklizený pokoj a poslouchaly. Jenže pokud se vnitřně necítí v bezpečí, je to jako chtít stavět střechu na domě bez základů.
Přesně toto téma otevřel v podcastu krizový intervent a ředitel ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek. Pěkně tím připomíná, jak snadno v dnešním výkonovém světě zaměňujeme cíle za prostředky.
Když se dítě ocitne v krizové situaci – ať už prožívá náročné období v ústavní péči, rozvod rodičů, nebo jen obrovský vnitřní tlak – nepotřebuje primárně instrukce, poučování ani trvání na výkonu. Potřebuje stabilizaci. Potřebuje vědět, že jeho pocity mají váhu a že vedle něj stojí dospělý, který mu věří. ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Řekli byste automechanikovi, jak má opravit převodovku? Do školy ale kecáme všichni… 🚗🛠️👇
„Já rodičům také neříkám, jak mají dělat svou profesi. Když je to automechanik, nestoupnu si vedle něj se slovy: ‚Tuhle převodovku opravujete zvláštním způsobem, já to u souseda viděla jinak.‘“ trefně popisuje ředitelka ZŠ a MŠ Magdaléna Marešová v podcastu Laskavá výchova.
Dnešní trend je jasný:
Dříve se řešilo, co provedlo dítě.
Dnes rodič často automaticky kárá učitele.
Učitelé nemluví rodičům do jejich domácí výchovy, pokud sami nepožádají o pomoc. Proč se tedy vytrácí respekt k pedagogickému řemeslu a očekává se, že škola zvládne všechno, ale přesně podle našich představ?
Kde podle vás leží hranice mezi zdravým zájmem rodiče a zbytečným vměšováním do práce pedagoga? Napište svůj názor do komentářů! 💬👇
🎧 Celý rozhovor s Lukášem Ederem poslouchejte v knihovně FirstClass:
👉 firstclass.cz/laskavavychova ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook
Věděli jste, že v České republice užívá antidepresiva neuvěřitelných 700 tisíc lidí? Z toho zhruba 13 % dokonce tvoří děti a mladiství ve věku 16 až 18 let.
Najít ten správný lék je ale často běh na dlouhou trať, který připomíná metodu „pokus-omyl“. Lék vám zvednou, sníží, nebo úplně změní, protože zkrátka nefunguje, jak má.
Řešení přitom možná leží přímo ve vaší DNA. Obor zvaný farmakogenetika totiž zkoumá, jak naše geny ovlivňují metabolismus léčiv. Genetický test z obyčejného stěru z úst dokáže odhalit, zda jste pomalý, rychlý, nebo ultrarychlý metabolizátor.
Co to znamená v praxi? Pro někoho může být běžná tabulková dávka léku toxická a škodlivá, zatímco u jiného se zcela mine účinkem a potřebuje naopak dávku vyšší. Díky rozboru DNA může lékař zvolit nejen bezpečný preparát, ale i přesné dávkování hned napoprvé.
Zajímá vás, co dalšího o vašem zdraví dokáže věda vyčíst z jediné kapky slin? Poslechněte si náš nový rozhovor s molekulární bioložkou Mgr. Renatou Michalovskou, který jsme připravili ve spolupráci s naším ověřeným partnerem, společností Chromozoom.
🎧 Odkaz na celou epizodu najdete v biu!
Museli jste někdy vy nebo vaši blízcí složitě hledat lék, který opravdu zabere? Napište nám své zkušenosti do komentářů. 👇 ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook