„Čím dřív se nefunkční manželství rozvede, tím líp.
Věta ‚vydržela jsem to kvůli vám‘ dětem spíš naloží vinu.“

Mnoho lidí žije v nefunkčních, chladných nebo vyloženě toxických vztazích s tím, že počkají, až děti dostudují nebo vyrostou. Považují to za projev zodpovědnosti a lásky. Jenže realita v rodině bývá často úplně jiná. Děti jsou extrémně vnímavé a dusno doma prožívají naplno, i když se před nimi zrovna nikdo otevřeně nehádá.

Dětský psychiatr a psychoanalytický psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu vysvětluje, že odkládáním rozvodu dáváme dětem nesmírně těžký vzorec do budoucna. Když například dcera vidí svou matku celé roky nešťastnou a utrápenou, nemá si z domova jak odnést zdravý příklad spokojené ženy. A když pak v dospělosti uslyší, že rodiče to utrpení podstoupili „kvůli ní“, namísto vděku přichází spíš pocit viny a nepochopení, proč raději neodešli dřív.

Rozvod je pro každé dítě obrovská ztráta a nikdo ho nebere na lehkou váhu. Malé děti se ale na novou situaci dokážou adaptovat poměrně rychle. Pokud získají šanci žít sice v oddělených domácnostech, ale se spokojenými a emočně vyrovnanými rodiči, je to pro jejich vývoj obrovská výhra. Klíčové je jediné – aby v nich rodiče nepokračovali ve vzájemné válce a nenávisti i po rozchodu.

🎧 Celý otevřený a lidsky srozumitelný rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Ruku na srdce – zažili jste to u svých rodičů, nebo to teď sami doma žijete a zůstáváte s partnerem jenom kvůli dětem? Jak moc je podle vás těžké z takového kolotoče odejít? ...

Věříte ještě pořád tomu, že jedna malá sklenička vína nebo piva denně vašemu zdraví prospívá?

Traduje se to poměrně často. Drobná dávka prý pomáhá chránit srdce a cévy, pivo prý zase ženám ulevuje při menopauze. Jenže vědecké výzkumy a lidská fyziologie mluví neúprosně.

Nutriční terapeutka a vědkyně Hana Střítecká v našem podcastu upozorňuje, že jakákoliv obhajoba mírného pití stojí na hliněných nohách. Negativa totiž okamžitě převáží jakékoliv domnělé plusy. I pravidelné nízké hladiny alkoholu v krvi s sebou nesou prokazatelné riziko závažných onemocnění, například rakoviny.

Často zmiňovaný argument, že ethanol pomáhá zvyšovat hladinu toho hodného, HDL cholesterolu v těle, má navíc zásadní háček.

Hana Střítecká zdůrazňuje, že tenhle proces v organismu nikdy nenastane sám od sebe. Pokud nezačnete měnit svůj tukový profil pomocí omega-3 mastných kyselin a především pokud k tomu nepřidáte pravidelný pohyb, alkohol vám s cholesterolem nijak nepomůže. Zkrátka neexistuje žádná zkratka, kterou byste mohli vypít ze sklenice.

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Dokážete se alkoholu úplně vzdát, když teď víte, že vašemu tělu škodí i jediná kapka? 👇 ...

Myslíte si, že nákupem džusu děláte pro zdraví svého dítěte to nejlepší? Spletli jste se. Z dietologického hlediska je totiž džus prakticky stejně špatný jako sladká limonáda.

V novém dílu Longevity podcastu boří docent MUDr. Jiří Votruba jeden z mýtů moderního stravování. Rodiče často kupují krabice plné tekutého ovoce v dobré víře, jenže realita je jiná.

🍊 „To, že to někdy vidělo kousek pomeranče, neznamená, že to je jakkoliv zdravé,“ upozorňuje přední český internista. Problém se jmenuje fruktóza – jednoduchý cukr, se kterým si dětský organismus v tak velkém množství zkrátka nedokáže poradit. Vypitím džusu dodáte tělu masivní cukrovou nálož. Závislost na sacharidech přitom v mozku aktivuje podobná centra odměn jako tvrdé drogy. Pokud si děti na tuto intenzivní sladkou chuť zvyknou, nesou si tento nebezpečný návyk do celého dospělého života. Co je tedy řešení?

💧 Návrat k úplnému základu. Jediné, co lidské tělo k pití skutečně potřebuje, je čistá voda. Jsme na ni evolučně zvyklí a neměli bychom na tom nic měnit.

🎧 Celý rozhovor o dětské obezitě, metabolismu a mýtech v dietním byznysu najdete právě teď na kanálu Longevity. ...

🧬 Co se stane, když se má společnost rychle rozhodnout o něčem, čemu skoro nikdo nerozumí?

Profesor Jaroslav Petr v podcastu vysvětluje, že právě tehdy bývá zaděláno na průšvih. Když nás zaskočí nový vědecký objev, na který nikdo nebyl připravený, chybí informace. A tam, kde chybí informace, nastupují emoce. Většinou ty negativní.
Sám to ukazuje na klonování. Když se před lety narodila první klonovaná ovce, vyvolalo to po celém světě poplach. Nikoho přitom ta ovce neohrozila, sám objev byl neutrální.

Tehdy o tom vyprávěl v rádiu a zavolala mu posluchačka, která se bála, že komunisté odeberou prezidentu Havlovi buňky, naklonují nového a vychovají z něj oddaného soudruha. Stačilo vysvětlit, že by se klon Havla narodil ale jako miminko, které by si s prezidentem nikdo nespletl, a strach byl pryč. Lidé prostě nevěděli, jak přesně to funguje a tak se šířila panika.

A časem se ukázalo, k čemu se dá takový objev využít. Dnes díky téhle technologii umíme nechat ovce vyrábět v mléce lidskou bílkovinu a z ní pak léky na nemoci, které se předtím léčily jen těžko a strašně draho. Kdyby tehdy převážil prvotní strach, mohli jsme o to přijít.

A přesně to je podle profesora Petra největší riziko. Když pod tlakem emocí rozhodují i politici, klidně přijmou zákon, který něco zakáže, aniž domyslí, co tím vlastně zakazují.

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Stalo se vám, že jste se něčeho nového odmítali, a pak zjistili, že to byla skvělá věc? ...