Někteří lidé přemýšlejí, jak vlastně nejbohatší Čech Petr Kellner vypadá. Jak se chová. Jaký má hlas. Přitom ho mnozí již určitě viděli a slyšeli. Zahrál si totiž ve filmu. Samozřejmě ještě v dobách, kdy neměl ani ponětí o PPF. Bylo mu 25 let a byl čerstvě po studiích na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracoval jako asistent produkce ve Filmovém studiu Barrandov a režisérka Irena Pavlásková ho obsadila do miniroličky ve filmu Čas sluhů. Můžete slyšet i jeho hlas. Je to ten mladík, který otevírá dveře dvěma mladým děvčatům a následně je představuje Karlu Rodenovi a Ivaně Chýlkové. „To je Milan. A to je jeho žena,“ řekne zkušeně, načež si zaraženou Jitku Asterovou důvěrně odvádí pryč. Kellnerova filmová kariéra trvala jen 19 sekund. Jak se vám líbí?
Na Kellnera se rozpomíná i Irena Pavlásková: „Čas sluhů byl můj celovečerní debut. Vzpomínám si, že do našeho týmu přišel na poslední chvíli ještě jeden debutant, na pozici asistenta produkce. Jmenoval se Petr. Byl spíše uzavřený, málomluvný a stále jsem měl dojem, že čekal od té práce něco jiného. Musel být totiž stále po ruce, běhat, kmitat a zařizovat malicherné drobnosti. Ale on byl spíše přemýšlivý. Když jsem mu řekla: „Prosím, dojdi pro herce“, zůstal překvapeně stát, díval se na mě a špital: „Já? Proč zrovna já?“ Nevnímala jsem to z jeho strany jako neochotu, ale spíše údiv nad tím, že má vykonávat tak nekvalifikovanou práci. Jinak byl přátelský, milý, působil skromně, férově. Prostě normální, sympatický kluk.“
