POKRAČOVÁNÍ. Nová atrakce olympijského Londýna, 126metrová jachta Octopus spoluzakladatele Microsoftu Paula Allena, která kotvila v londýnských docích u Canary Wharf, přitahovala zvědavé pohledy jak svou monstrózní velikostí, tak maličkým klenotem ukrytým ve svých útrobách. Nám se podařilo získat záběry největší a nejlépe vybavené soukromé ponorky na světě. Allena stála 12 milionů dolarů, podle dnešního kurzu asi 250 milionů Kč. Allen je však platil v roce 2007.
Ani Richard Branson, ani Roman Abramovič se nemohou pyšnit tak velkou ponorkou. Allenovi totiž americká společnost Olympic Submarine Technologies nadimenzovala zářivě žlutou kabinu pro deset pasažérů. To je neuvěřitelné číslo. Obvykle mají miliardáři pouze dvou- až třímístné ponorky a za každé další místo se pořádně připlácí. Proč? Pro ponorku to znamená vydanou energii navíc.
Už Archimédes to tušil… Stejně jako na loď nebo jiné těleso působí na ponorku ve vodě vztlaková síla. Na rozdíl od lodě se však u ponorky vyžaduje schopnost kdykoli se ponořit nebo vynořit. Proto se výrobci mění ve fyziky, kteří se musejí zabývat celkovou hustotou ponorky. Aby se ponorka dala dobře ovládat, musí mít přibližně stejnou hustotu jako voda. Potom funguje jako lidské tělo. Když se nadechneme, dokážeme se udržet na hladině. Když vydechneme, začne tělo klesat. Rozdíl je v tom, že hustota ponorky se nemění dýcháním, ale pomocí vyrovnávacích nádrží. Ty je nutné naplňovat vodou nebo vzduchem. Když je v těchto „balastech“, jak se vyrovnávacím nádržím přezdívá, vzduch, je ponorka lehká a plave na hladině. Když se naplní vodou, hmotnost se zvýší a ponorka se potopí. Při vyváženém množství vzduchu a vody se ponorka dokáže volně vznášet. Pro případ, že se chce ponorka dostat z hloubky rychle na hladinu, musí mít kromě silných motorů velkou zásobu stlačeného vzduchu. A čím je ponorka těžší (= čím více pasažérů přepravuje), tím více vody musí vytlačit z větších balastních nádrží. Větší ponorka navíc vyžaduje větší zásobu vzduchu na dýchání. Čím více je ale vzduchu v kabině, tím obtížněji se ponorka potápí. Jsou to holt spojené nádoby, které jsou krutě zaplacené penězi.
Paul Moorhouse, výrobce ponorek z jihoanglického Plymouthu, naznačil, že jeho dvoumístná ponorka stojí asi půl miliardy korun. A to je pouze pořizovací částka. Roční náklady na údržbu a provoz začínají na 350 000 Kč měsíčně! Soukromé ponorky si pořizují nejen dobrodruzi nebo prostí milovníci moří, ale také hostitelé, kteří chtějí návštěvám na své jachtě nabídnout něco unikátního. Bazén, kino, běžecký ovál, to všechno je stará vesta. A dívat se na hvězdy? To mohou hosté i doma ze svého pozemku. Ano, oni svým návštěvám nabízejí unikát, podívat se na desítky minut pod mořskou hladinu i bez nutnosti absolvovat potápěčský kurz. Nabídka je to lákavá a prostorově neomezená. Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu Země. Ano, o téměř třech čtvrtinách planety mnoho nevíme. Cestujeme po souši, tlačíme se ve frontě na pyramidy, hradební rozvaliny a muzea, ale bohatí mají úplné soukromí v hlubinách oceánu, kde krása a příroda nabývají jiného rozměru. Nevím, jak vy, ale já Allenovi docela závidím.
Petr Čejka, autor je fotografem a zpravodajem FC z Londýna
