7 věcí, které jde stíhat ještě před snídaní

- Reklama 4 -

Večeře s jedním z pravidelných čtenářů, úspěšným podnikatelem Petrem Šebestou.

„Dám si něco malého. Normálně po třetí odpoledne už nejím,“ řekl tento muž perfektní postavy, zatímco u vedlejšího stolu se žena podivila: „Slyšelas to? Co blbne? Vždyť nejíst se má jen čtyři hodiny před usnutím… Nebo on snad… chodí spát už v…?“ snažila se to dopočítat.

Střih v čase. Dojedli jsme a naše paže se nad stolem málem střetly. Oba jsme totiž ve stejný moment pohlédli na hodinky. Jako bychom měli stejný „jízdní řád“.

Usmáli jsme se. Oba jsme totiž vstávali před pátou. Jako každé ráno.

30. prosince 2004 jsem měl v diáři schůzku s nějakým Danielem. „Petře, můžete hned ráno v 8.30? Tonino Lamborghini ve Vězeňské, tam mají delikatesní vajíčka!“

Jsem na místě. Teprve v 9.10 hodin Danielovo Maserati s vřískotem brzd parkuje pod okny  a uřícený právník se omlouvá: „Petře, promiňte, nestíhám. Mám vrozeně špatný timing.“

Nestíhá? Jak se dá nestíhat první bod programu? – utahuji si z něj. „Přispal jste si, viďte?“

Podíval se na mě hodně zvláštním okem. Jako na hloupé mládě, které nemá ponětí, co jiní lidé už před snídaní stíhají. Dnes je ten Daniel, příjmením Křetínský, devátým nejbohatším Čechem s odhadovaným majetkem 13,2 miliardy korun.

Dnes už chápu, že těžištěm dne zdaleka není poledne, ale dopoledne. Tam se koncentrují nejtěžší záležitosti. Dvě hodiny po probuzení má člověk nejvyšší výkonnost a kreativitu. Přidá-li po probuzení kontrast relaxace a pohybu (meditace a sportu), je čerstvý i nabitý. A ráno dělá celý den.

Co stíháte před snídaní Vy? A jak vůbec pracujete s časem?

Více než 10 let bedlivě sleduji úspěšné lidi. Učím se od nich, inspiruji. Ostatně o tom, co mi kdy poradili, je také časopis FC. Každému sice vyhovuje něco jiného, ale fakt je, že na předsnídaňových návycích něco je. Čím vším nás úspěšní mohou inspirovat?

iphone6

1. Vstávejme se sluncem

Život není složitý, to jen my si ho komplikujeme. Třeba tím, že se snažíme žít proti přírodě.

Když vychází slunce, ožívá celá příroda. Ptáci, květy, mění se vzduch. Jack Dorsey, zakladatel Twitteru, nejpozději v 5.30 nazouvá tenisky a vybíhá do baru. Indra Nooyi, šéfka Pepsi Co., mezi čtvrtou a pátou cvičí jógu. Sting, Madonna, Willem Dafoe praktikují pětitisíciletou aštangu. V Americe devět z deseti vrcholových manažerů vstává před šestou. Osm z deseti vstává před šestou denně, tedy včetně víkendů. Ano, název dne nehraje roli. Proč?

Tělu vadí narušování spánkového rytmu. Ono nerozumí, co je to víkend. Tělo je schránka návyků. Má najetý program, podle kterého automaticky regeneruje a díky tomu jsme schopni v určený čas vstávat odpočinutí a svěží. Součástí této noční regenerace je závěrečná fáze přípravy mysli na probuzení a na schopnost být relativně ihned ve střehu. To znají ti, kdo se budí pravidelně – po čase už sami těsně před zazvoněním budíku. Ano, tělo je návyková schránka. A špatně si odvyká.

Když o víkendu rozbijeme svůj celotýdenní rytmus v domnění, že „doženeme spánkový deficit z týdne“, krátkodobě nám to možná pomůže. Ale budeme-li mozek takto mást (spát přes den, když na to není zvyklý), můžeme si paradoxně pohoršit, cítit se pak zbití, omámení, bez energie a unavení – a to přesto, že jsme si „přispali“. A ještě hůř nám je první pracovní ráno po víkendu, kdy opět nutíme tělo fungovat dříve než počítá s ohledem na víkendové probouzení. Jediný osvědčený způsob, jak dohnat spánkový deficit, je proto jít spát dřív. Ale vstávat vždy v jednotný čas!

Kde brát energii na dřívější vstávání?

A jak to udělat, abychom si zkrátili spánek, a přitom se necítili nevyspalí?

Otočte, prosím, na 2. stránku…

- Reklama 5 -