31letý Čech zakládá vlastní daňový ráj. Zemi, kde nemusíte bydlet, ale můžete platit mizivé daně

- Reklama -

Místo předmluvy: Budete ho mít za šílence. Doporučuji ale číst následující řádky s chladnou hlavou. Zdánlivé šílenství totiž bývá prvním poznávacím znakem úspěšných. Důkazem, že jsou ochotni jít cestou, kterou nikdo před nimi nešel. A která se zdá šílená – až do doby, než se ta cesta ukáže jako úspěšná.

Na této planetě je 149,4 milionu kilometrů čtverečních pevniny. Drtivá většina někomu patří. K obsazení stačilo v historii danou půdu objevit (Kolumbus) nebo dobýt (Alexander Veliký). Ale co je s tou půdou, kterou ještě nikdo neobjevil nebo o ni nikdo nemá zájem?

Jednatřicetiletý Čech Vít Jedlička otevřel atlas světa a registr pozemků. Na poloze 45°46’N 18°52’E lokalizoval volné území, které se jeví tak, že si jej nenárokuje žádný stát. Splnil tedy právní náležitosti a vyhlásil tu svou suverénní republiku. Připadá Vám jako romantik? Nebo šílenec? Ale Jedlička je finanční analytik.

Poloha Liberlandu

Pozemek, za který se neplatí

Sedm kilometrů čtverečních nárazníkové zóny mezi Chorvatskem a Srbskem je podle něj vedeno jako terra nullius, což v římském právu znamená území nikoho. Právně by to tedy mělo být v pořádku. Jedlička v místě vztyčil vlajku, sepsal prohlášení o nezávislosti, zkrátka postupoval stejně jako Američan Jeremiah Heaton, který loni v Africe zabral nikým nenárokovanou skulinu mezi Egyptem a Súdánem a nyní tam má své království, kde nepřijímá žádné lidi. Za pozemek nikomu platit nemusel, protože nebylo komu – terra nullius nikomu nepatří. Jen matičce Zemi, a ta je velkorysá.

Jedlička je ale jiný než Heaton. On naopak přijímá žádosti o občanství. Nechápete, proč byste se měli stěhovat někam k Dunaji? Nechce se Vám z vlasti? Ale to vůbec nemusíte. Jedlička ani nepočítá s tím, že tam budete bydlet. Chce jen to, abyste byli občany jeho státu. Ptáte se, jaký to celé má smysl? A co Vám to přinese? Jedlička to z pochopitelných důvodů (ty důvody vysvětlím níže) naznačuje velmi opatrně mezi řádky. Na otázku, kolik občanů může mít jeho stát, odpovídá: „Klidně i miliony.“

Největší virtuální sídlo

7 kilometrů čtverečních je 7 milionů metrů čtverečních. Při 1 milionu obyvatel by na osobu připadalo 7 metrů čtverečních životního prostoru. Pochopitelně, že do Jedličkova státu se miliony lidí fyzicky nevejdou. Jenže účetně ano. Jedličkovi nejde o to, aby tam lidé primárně bydleli. Jemu jde o to, aby tam byli přihlášeni.

Slyšeli jste někdy o virtuálních sídlech? Na jedné reálné adrese může být (i v České republice) oficiálně hlášeno více firem, dokonce mnohem více, než je v domě kanceláří nebo dokonce židlí. Ale to jsou žabaři. Jedlička zakládá násobně vyšší byznys. Virtuální stát. Sám přiznává, že se inspiroval „Monakem, Lichtenštejnskem a Hongkongem“. Na rozdíl od nich ale neřeší žádnou dopravní infrastrukturu ani občanskou vybavenost, natož nemocnice nebo hasiče. Ne, není bezohledný. Nemá pro koho tuto infrastrukturu budovat.

Na prvním místě na své území natahuje elektřinu. Na druhém místě vybuduje solární elektrárnu. Na třetím místě postaví jeden stožár pro příjem internetu. „Peníze téměř nebudeme potřebovat. Ani české občanství si neruším. Pouze chci místo daňového pekla v České republice daňový ráj,“ uvedl.

A je to venku.

2. stránka: V čem na tom může být lépe než Petr Kellner?