Umění propustit: Jak to zvládají mistři

Jste propuštěn. Věta, která druhému mění život.

Představte si, že někoho přijímáte. Přejete si, aby byl co nejproduktivnější. Tedy aby do práce dal celé své Já. Ujistíte ho, že jeho práce má smysl, budoucnost, že za ním stojíte, že ho podporujete…

A pak přijde okamžik, kdy ho MUSÍTE propustit. A on je třeba eso.

Důvodů může být víc. Organizační změny, zeštíhlování firmy, změna majitele, nesplnění povinnosti. Ať je to cokoli, vždy je to stresující zážitek, většinou pro obě strany. Pro zaměstnavatele, respektive jeho vykonavatele – manažera, i pro zaměstnance. Přece jen v zaměstnání tráví lidé v součtu přes polovinu života, takže se snaží o to, aby to bylo místo, odkud nejen vytahují peníze, ale také kde se realizují a cítí se naplněni a spokojeni.

Propouštění je hořká fáze. Ale dá se zvládnout se ctí a bez výčitek.

Exit interview: Proč musí mít úroveň

Ukončovací pohovor je náročná situace pro každého manažera, který má svědomí. Potřebuje propuštění druhého zvládnout, protože je to součást jeho práce, ale také neublížit, zejména když není důvod – zaměstnanec musí odejít například kvůli snižování počtu pracovních míst, ne vlastním pochybením.

Většina manažerů není připravena sdělit takovou věc do očí. Problém je, že to musejí dokázat. Protože v sázce je i pověst firmy, kterou reprezentují. Přístup musí být citlivý a osobní a zdůvodnění důkladné a férové. A hlavně: Dotyčný by se to měl dozvědět jako první ve firmě (alespoň z okruhu svého týmu), rozhodně ne od kolegů, konkurence či dokonce z médií. Ideální je nejpřímější cesta. Jak ale zvládnout tíži posla špatných zpráv a co naopak dělat se zaměstnancem, který by mohl dělat potíže?

direkt

1. Nastavte si včas pracovní pravidla

Co exit interview přinese, nelze předvídat. U zaměstnance jej provází pláč, jindy výhrůžky, někdy musí zasáhnout ochranka. Zkrátka pracují emoce.

Připravený manažer by si měl k pohovoru vzít personalistu. Ten může utišit vášně tím, že odcházející osobě nabídne několikaměsíční odstupné nebo řešení v rámci outplacementu (rozebereme dále). Průběh je pak jednodušší. V každém případě se vyplatí 1) nepodcenit přípravu, 2) jednat s pochopením pro druhou stranu a 3) nejlépe za přítomnosti další osoby – ať pro pocit podpory (sebe či druhého), nebo jako svědka rozhovoru.

Určitě bychom se při exit interview měli držet faktů. A zaměstnanec také. Proto je dobré, když pracovní smlouvy formulují právníci. Dopředu v nich totiž ošetří možná pracovně-právní rizika. A když jsme u mantinelů, ve firmě by měl existovat jasný pracovní řád, který definuje práva, povinnosti a odpovědnosti pracovníků. Pomáhá tím jak zaměstnancům při orientaci, tak manažerovi právě při ukončovacím pohovoru – ten se může, ba dokonce musí, opírat o argumenty, které jsou v uvedených dokumentech uvedeny. (Způsoby i důvody ukončení pracovního poměru ukládá zákon, a je jich víc. Dohoda, výpověď, okamžité zrušení či zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Důvody pro výpověď jsou v Zákoníku práce, paragraf 48.)

2. Outplacement (pozor, není jen pro velké firmy)

Přesný překlad, český ekvivalent pro outplacement, neexistuje. Nejvíce odpovídá vymístění. Na slovu nakonec nezáleží. Důležitý je obsah. Je to profesionální služba, servis, poradenství s cílem pomoci propuštěnému sehnat jinou práci. Obsahuje tedy péči a podporu těm zaměstnancům, kteří se v důsledku organizačních změn (ne vlastní vinou) stanou nadbytečnými.

Na našem trhu se s outplacementem setkáváme léta, ale bohužel spíše ve velkých nadnárodních firmách. Ty vědí, že outplacement zmírňuje proud výčitek, verbálních útoků, pomstychtivosti a přímých hrozeb. Umožňuje dát propuštění pozitivní barvu. Postavit do světla změny, jiné realizace, nových příležitostí. Velké firmy ovšem provádějí outplacement obvykle přes externí dodavatele. Má to jednu výhodu. Jsou-li tito dodavatelé propojeni na personální agentury nebo personálními agenturami přímo jsou, nabídnou lidem kromě zpracování životopisu nebo motivačního dopisu rovnou i volné pracovní pozice, šité jim takřka na míru. Jenže tento systém funguje většinou ve velkých městech a ne v regionech s vysokou nezaměstnaností.

V této době outplacement směřuje i do malých firem. Ty si agentury na „servis při propouštění“ neobjednávají. Učí se, jak to zvládnout vlastními silami. Co to obnáší?