6 rozdílů v myšlení, kterými děti porážejí dospělé

- Reklama 4 -

Otec a syn

Kdykoli mi někdo posměšně řekne „Chováš se jako dítě“, uctivě poděkuji za kompliment a řeknu si „Kéž by“. Svět se totiž mění.

Kdybychom byli věc – já třeba mobilní telefon, Vy notebook – považovali bychom za samozřejmé, že čím inovovanější verzi představujeme, tím jsme lepší, rozvinutější a propracovanější. U lidí to tak není. Zkušenosti nás sice učí, každý žijeme už x-tý upgrade svého života, ale zjišťujeme, že s novými záplatami naopak ztrácíme přednosti, které jsme měli, a získáváme mnoho nevýhod, které jsme v raném stadiu, dětství, neměli. Jak je to možné? Kde se vzala ta systémová chyba? Kde vytrácíme to, co v budoucnu potřebujeme?

Mark Zuckerberg (29 let, 25 miliard dolarů) a Larry Page (41 let, 29 miliard dolarů) se rozhodli ve svých firmách, ve Facebooku a Googlu, angažovat stále více děti. Mysleli si, že to nebude potřeba. Jenže technologické firmy (tak jako všechny ostatní) potřebují neustále překvapovat, posouvat hranice možného i nemožného, nabízet něco nového až nepředstavitelného, vidět skoro za roh, zaujímat trh a mít náskok. Zjistili, že dospělí páprdové toho nejsou schopni.

Upřímně, co s dospělým? Má více vědomostí, rozhledu a zkušeností než dítě, ale to není žádná zvláštní zásluha, to je nutnost a samozřejmost daná věkem. Každé dítě do toho časem doroste. Naopak málokterý dospělý je schopen nabídnout to, co děti. Než se dostanu k tomu, co, připomenu jeden příklad:

Vejmola

Téměř 16 000 čtenářů sdílelo článek o 11letém školákovi z Mníšku pod Brdy, který se rozhodl vydělat si na vlastní počítač sušením a prodejem jablečných křížal. Zajímavější než kluk sám byly žlučovité reakce dospělých: Co hygiena? Co živnostenské oprávnění? Platí daně? Tím si nevydělá! Proč o tom píšete? Byl to první článek, který více vyprávěl o lidech, kteří ho četli, než o člověku, o němž byl. Samé překážky! Vytáčky! Samé NE, nemožné, aby mu to vyšlo! A malý Tomáš Vejmola se smál, dál sušil a říkal: ANO, jde to! A – vyšlo mu to.

Nenarodil se génius. Usilovné dítě je téměř každé. Ano, ve srovnání s jinými dětmi představuje průměr. Ale ve srovnání s dospělými naprostý nadprůměr.

Co Vám řekne dospělý, když mu navrhnete, ať suší křížaly? „Mám moc práce.“ A když práci nemá, „je to blbost / přílišná dřina, ani to nebudu zkoušet.“ A že to vyšlo dítěti? „Náhoda, korupce, marketing.“ I proto si jsem jist, že budoucnost patří dětem, ne „dospělým“. Pozor, neškatulkuji podle věku. Ale podle myšlení. I dítě se může chovat přestárle, tudíž nudně a nezajímavě, tak jako dospělý v sobě může objevit pozitivní a konstruktivní dítě. A sám z toho profitovat. Proč?

Zajímá Vás 6 rozdílů v myšlení dospělých a dětí?

- Reklama 5 -